L.W. Beethoven, psal eruptivní nitkou s velkými délkovými rozdíly
Délkové rozdílyVertikální rozsah písma neboli délkové rozdíly vypovídají o energetickém napětí uvnitř pisatele, které ho pohání k expanzi, výkonu a úsilí. Rozšiřuje, ale i roztříšťuje jeho zájmy. Cosi zneklidňuje, rozvlňuje jeho nitro, ale v optimální míře se právě to stává pohonem k rozvoji. Délky jsou projevem dynamiky, vyšší energetické aktivace, ale i neposednosti, touhy rozšiřovat své pole působnosti do mnoha směrů, také touhy demonstrovat svou sílu a energii, vybít své napětí tvůrčím nebo destruktivním způsobem.
Sféra prožívání je rozšířena dolů (do sféry nevědomí) i nahoru (do sféry ducha). Pisatel délek je jako seismograf, zaznamenává prožitky z širšího spektra reality, ty ho však zpětně zase rozkmitávají.
Na příměru řeky - jeho hladina (úroveň emocionální aktivace) je schopna znenadání stoupnout a zase rychle opadnout. (Zvláště když délkové rozdíly kolísají!) Rozdíly mezi těmito dvěma stavy jsou značné (odtud "délkové rozdíly"). Pisatel má blíže k extrémům a obtížneji hledá rovnovážnou polohu.
rozdíly délek - pisatel se rozmýšlí, zda pojede do Paraguaye
- aktivní vůle: dynamika, živost, energičnost, činorodost, iniciativa, ctižádost, rozhodnost, potřeba vynikat a měnit svět kolem sebe
- sebepřekonání, potřeba osobního růstu a rozvoje
- ambicióznost, potřeba něco dokázat, touha vyzkoušet si své síly a schopnosti
- kariérismus (zvláště postupné zvětšování délek ke konci slova - jakoby šplhání po schůdcích)
- dominance: radost z dobývání a vůdčí pozice, přebírání zodpovědnosti za druhé, panovačnost, manipulace, nedostatek soucitu
- kolísání v horní zóně: ctižádost a horlivost, přeceňování svých sil
- kolísání v dolní zóně: nepravidelnost pudového života, unavitelnost (nestabilní libido)
- excentričnost, sklon k extrémům
- vyšší vzrušivost, kolísání excitace nahoru a dolů (zvláště při nepravidelnosti)
- velký rozsah zájmů
- potřeba změny, neklid, napětí, nevyrovnanost, nestálost, rozervanost, nespokojenost, kolísavé hodnocení (labilita, zvláště při nepravidelnosti)
Malé rozdíly délek
Pisatel malých délek žije naopak ve sníženém napětí a nutkání k činnosti a seberozvoji. Na druhé straně je jeho hladina klidnější a vyrovnanější, příliš nekolísá nahoru a dolů, řeka teče stále stejným průtokem. Je spokojen s tím co je, a co je nad to (horní zóna), ho příliš nevzrušuje.
Podle úrovně rukopisu a vnitřní dynamiky je třeba zvážit, zda je to jakési ustrnutí, flegmatismus, zakonzervování se, které vzniklo s přílišné pohodlnosti a samolibosti (zvětšená písmena ve střední zóně), anebo naopak fáze moudrého vyrování se se životem, kdy člověk nalezl zlatý střed mezi extrémy, nerozvážné ideály mládí už ho opustily a člověk zakouší blaženou vyrovnanost mysli, skromnost a klid.
- pasivita: malá potřeba činnosti, nectižádostivost, menší asertivita, lenost, lhostejnost
- stabilita: vyrovnanost, klid, zralost
- soustředěnost, skromnost
- přehnaně zvětšená střední zóna: sebestřednost, egocentrismus (jako opak excentričnosti)
- konzervatismus, nemá rád změny, nedostatek vzruchů a jejich malá potřeba vede k nudě
- chce stabilní a vyrovnané vztahy (předvídatelnost, jistota)
- těžkopádnost
- menší vzrušivost, indolence
- méně zájmů
- submisivita: skromnost, podceňování se, podřídivost, tolerance
- spokojenost se sebou, samolibost, spokojenost s málem, stagnace ve vývoji, rezignace na růst, usilování
.
