Délkové rozdíly

= vertikální výška dlouhých písmen (b, k, l, t, p, j, y, g) v poměru k výšce malých písmen (a, e, i, o). Střední hodnota je 2 : 1. Písmo s větším poměrem než je střední hodnota považujeme za písmo s délkovými rozdíly.

L.W. Beethoven, psal eruptivní nitkou s velkými délkovými rozdíly
Délkové rozdíly

Vertikální rozsah písma neboli délkové rozdíly vypovídají o energetickém napětí uvnitř pisatele, které ho pohání k expanzi, výkonu a úsilí. Rozšiřuje, ale i roztříšťuje jeho zájmy. Cosi zneklidňuje, rozvlňuje jeho nitro, ale v optimální míře se právě to stává pohonem k rozvoji. Délky jsou projevem dynamiky, vyšší energetické aktivace, ale i neposednosti, touhy rozšiřovat své pole působnosti do mnoha směrů, také touhy demonstrovat svou sílu a energii, vybít své napětí tvůrčím nebo destruktivním způsobem.

Sféra prožívání je rozšířena dolů (do sféry nevědomí) i nahoru (do sféry ducha). Pisatel délek je jako seismograf, zaznamenává prožitky z širšího spektra reality, ty ho však zpětně zase rozkmitávají.

Na příměru řeky - jeho hladina (úroveň emocionální aktivace) je schopna znenadání stoupnout a zase rychle opadnout. (Zvláště když délkové rozdíly kolísají!) Rozdíly mezi těmito dvěma stavy jsou značné (odtud "délkové rozdíly"). Pisatel má blíže k extrémům a obtížneji hledá rovnovážnou polohu.

rozdíly délek - pisatel se rozmýšlí, zda pojede do Paraguaye
  • aktivní vůle: dynamika, živost, energičnost, činorodost, iniciativa, ctižádost, rozhodnost, potřeba vynikat a měnit svět kolem sebe
  • sebepřekonání, potřeba osobního růstu a rozvoje
  • ambicióznost, potřeba něco dokázat, touha vyzkoušet si své síly a schopnosti
  • kariérismus (zvláště postupné zvětšování délek ke konci slova - jakoby šplhání po schůdcích)
  • dominance: radost z dobývání a vůdčí pozice, přebírání zodpovědnosti za druhé, panovačnost, manipulace, nedostatek soucitu
  • kolísání v horní zóně: ctižádost a horlivost, přeceňování svých sil
  • kolísání v dolní zóně: nepravidelnost pudového života, unavitelnost (nestabilní libido)
  • excentričnost, sklon k extrémům
  • vyšší vzrušivost, kolísání excitace nahoru a dolů (zvláště při nepravidelnosti)
  • velký rozsah zájmů
  • potřeba změny, neklid, napětí, nevyrovnanost, nestálost, rozervanost, nespokojenost, kolísavé hodnocení (labilita, zvláště při nepravidelnosti)


Malé rozdíly délek

Pisatel malých délek žije naopak ve sníženém napětí a nutkání k činnosti a seberozvoji. Na druhé straně je jeho hladina klidnější a vyrovnanější, příliš nekolísá nahoru a dolů, řeka teče stále stejným průtokem. Je spokojen s tím co je, a co je nad to (horní zóna), ho příliš nevzrušuje.

Podle úrovně rukopisu a vnitřní dynamiky je třeba zvážit, zda je to jakési ustrnutí, flegmatismus, zakonzervování se, které vzniklo s přílišné pohodlnosti a samolibosti (zvětšená písmena ve střední zóně), anebo naopak fáze moudrého vyrování se se životem, kdy člověk nalezl zlatý střed mezi extrémy, nerozvážné ideály mládí už ho opustily a člověk zakouší blaženou vyrovnanost mysli, skromnost a klid.

  • pasivita: malá potřeba činnosti, nectižádostivost, menší asertivita, lenost, lhostejnost
  • stabilita: vyrovnanost, klid, zralost
  • soustředěnost, skromnost
  • přehnaně zvětšená střední zóna: sebestřednost, egocentrismus (jako opak excentričnosti)
  • konzervatismus, nemá rád změny, nedostatek vzruchů a jejich malá potřeba vede k nudě
  • chce stabilní a vyrovnané vztahy (předvídatelnost, jistota)
  • těžkopádnost
  • menší vzrušivost, indolence
  • méně zájmů
  • submisivita: skromnost, podceňování se, podřídivost, tolerance
  • spokojenost se sebou, samolibost, spokojenost s málem, stagnace ve vývoji, rezignace na růst, usilování


.