Vizuální čítanka astrologických archetypů a kvalit

Svět je plný astrologických knih, které jednostraně přetěžují mentálně analytickou část vaší mysli ("levou hemisféru"). Někdy je to až únavné. Pojďme nyní pořádně "nakrmit" i pravou hemisféru. Pojďte si odpočinout, zrelaxovat se. Načerpejte si vjemy a obrazy, které k vám hovoří bezprostředně, bez potřeby mentální interpretace. Nebylo už na čase? Možná v několika vteřinách nasajete více než z mnoha zaprášených svazků. Dovolte, ať se jednotlivé smíšené obrazy rozkládají na základní barvy (archetypy) a pak znovu skládají. Dovolte si "analogové míchání kvalit". Prožeňte barvami svůj mozek - a své srdce. Podívejte se na svět nevinnýma očima. Dovolte si "nerozumět", dovolte si cítit.

Země (Gaia) 





Tereza Pohlová: Drsná láska (cesta k temnotě)

Domnívám se, že žijeme v čase, kdy na naší hlavu padá to nedobré, co v naší civilizaci zůstává po zlatém věku křestanství v Evropě. Nechci z křestanské víry a spirituality vytvářet jediného viníka toho, že lidská bytost je v současnosti tak svázaná. Křestanství se stalo až příliš oblíbeným viníkem a to je velmi zjednodušující, vždyt nejen jeho hodnoty, ale i kultura a estetika jsou součástí duše každého Evropana a přineslo nám mnoho dobrého, ať se nám to líbí nebo ne.

To co tady zůstává a působí nám nemalé obtíže na cestě k vnitřní přirozenosti je křestanské vnímání bolesti, smrti, oběti a utrpení. Vzhlížení k někomu, kdo se rozhodl za nás trpět a nést naše viny, už lidská srdce nenaplnuje dojetím ani nadějí. Souvisí to s důležitým psychologickým aspektem současnosti - hlubokou potřebou nést zodpovědnost v první řadě za sebe a svůj život, neobětovávat se pro druhé, ale najít v sobě vlastní zdroj jednoty a přirozenosti. Dnes na Ježíšuv příběh řekneme jen "Už toho chudáka sundejte z kříže, vždyt to, co dělá, nemá žádný smysl“.


Svěrací kazajka narcismu

autorka textu: Iveta Havlová

Včera se mně někdo zeptal na narcismus
Je to široké téma a když přemýšlím, co říct,
co zdůraznit na téma, o kterém se mluvívá
s největším despektem,
pak asi to, že tito lidé jsou zavřeni
v té nejtemnější kobce, kterou si umíme představit
a ve skutečnosti velice trpí
Byť je toto utrpení většinou velkým úsilím
udržováno těsně za hranicí vědomí.

Na počátku je, jako vždy, narušený vztah
k rodičům, většinou matce
Chlad, direktivnost, manipulace,
popírání skutečných potřeb dítěte
V důsledku toho se vyvine jen velmi slabý
(nebo vůbec žádný) cit pro to, kdo vůbec jsem
Jasné je jen to, že takový, jaký jsem,
jsem nepřijatelný
- maminka ze mně nemá radost,
pokud se nesnažím změnit a plnit její požadavky
Dítě cítí velké stlačení, otupení vlastního já
(protože jen to, co je rodiči přijímáno,
se může zdravě rozvíjet)
Nepřijetí velmi bolí a snižuje jeho hodnotu.


Jak naložit s Babou Jagou v novém věku?



S psycholožkou Evou Boháčkovou jsme si položili otázku: Jak naložit s Babou Jagou? Jak k ní přistupovat? Jaké je její místo v dnešním světě? Jak jí co nejlépe integrovat na naší cestě tak, aby to bylo v souladu s novým paradigmatem? Jak se s ní na praktické rovině má muž a žena potkat? Jak ji uctít (uznat, nezavírat ji jako smrtku do sudu) a současně jí nebýt lapeni?

Konstelační proces nám přinesl následující vhled.

Rebelství není aktem odporu, ale vhledu.


František Kupka: Černý idol

Když jdeš proti něčemu, když to nepřijímáš, když to nenávidíš, když tomu kladeš odpor, máš vždy nižší frekvenci než to, proti čemu bojuješ. Svým odporem to činíš větším než ty, stavíš to nevědomky na piedestal, stává se to tvým bohem.

Je jedno, zda je to systém, struktura, rodič, partner, politik, problém, konflikt, válka, hmota, tělo, násilí, hněv, strach, sex, hřích, lež, zločin, droga, potravina, láska nebo nenávist, rozkoš nebo bolest, menšina nebo většina, muži nebo ženy, uprchlík nebo soused, racionalita nebo iracionalita, stáří, dětinskost, smrt nebo život. Odporem to činíš větším než ty a stáváš se toho otrokem.

Když to stejné však bez hodnocení přijmeš a pochopíš to, vhlédneš do toho, začne se to v tobě rozpouštět jako potůček v řece, mráček na nebi nebo sůl v moři. Jakoby to vdechneš. Obsáhneš to v sobě a ono to ztrácí důvod ke své (separátní) existenci, neboť ty jsi vytvořil celek, který to předešlé již v sobě zahrnuje. Rozpustilo se to v něčem větším. Tímto způsobem Gándhí rozpustil Britské impérium. Jeho frekvence byla vyšší.

Stejným způsobem má to vědomí, které tě bez hodnocení přijímá a vidí, vyšší frekvenci než ty. A pokud ty sám sebe přijímáš a vidíš ve všech aspektech, tvoje frekvence roste. Tvoje potůčky se slévají v jedinou řeku.

Pokud vůči něčemu v sobě kladeš odpor, stáváš se toho otrokem. Stavíš si práh, o který zakopáváš.
Když se na něco díváš s odporem, jak bys to mohl vidět? Tvoje kapacita vidět se vyčerpala vytvářením odporu.

Rebelství není aktem odporu, ale vhledu.

Ke vhledu potřebuješ odvahu, odvahu vidět, unést a akceptovat to, na co se díváš, bez hodnocení, nejen vědomím, ale i celým srdcem a bytím.

*

Mladý Uran

Píseň ledu a ohně: o nemrtvých mezi námi

Otvírám téma, o kterém se nesnadno píše. Jakobych musel překonávat tuhý protiodpor a kráčet proti něčemu, o čem se nemá (nechce) mluvit. Co má zůstat pohřbeno.

Ale je tu. Připomnělo se mi, šlo mi po krku, a tak na něj budu reagovat.


Nedávno mi můj kamarád J. říká: hele, Vojto, mě se zdá, že všichni mí kamarádi jsou jakoby mrtví.

Nejdřív jsem nevěděl, co tím myslí; něco jsem tušil, ale mávl jsem nad tím rukou. (Necítil jsem s tím žádnou spojitost). O den později jsem při probouzení, na pomezí spánku a bdění, zahlédl zástup zmrzlých mrtvol, hordy, které se valí přímo ke mě a jdou mi pařátem po krku, jakoby mě chtěly zardousit. Bylo to děsivé, ale nechal jsem ten polosen ještě chvíli běžet, abych si je (tento valící se astrální útvar) mohl prohlédnout. Vypadaly přesně jako armáda nemrtých ze seriálu HBO Hra o trůny.

Pak jsem sebou cíleně prudce pohnul a otevřel jsem oči, čímž jsem polosen zaplašil a zvedl se z postele. Nebylo to něco, co bych znal, nebo někdy zažíval; bylo to vpád něčeho hodně odlišného, co bych nedokázal nikam přiřadit.

Druhý den jsem s jiným kamarádem na toto téma udělal konstelaci, bych mohl tento útvar (ať je to, co je to) náležitě poznat. Je to něco osobního? Je to něco kolektivního? Je zde nějaká spojitost mezi touto armádou mrtvol - a Hrou o trůny, kde se za velku zdí kumulují tzv. Bílí chodci a jejich armády nemrtvých, které hrozí překročit zeď a zničit království?

Revoluce jednoduchosti


Postavit Kolumbovo vejce na špičku.
Jak se to zdá jednoduché.
Po tom.
Ale co tomu předchází?

K jednoduchosti nemůže vést žádná metoda, technika, disciplína.
Jak se k ní tedy dostat?

Rozbít složitost.

Cheirón a Neptun: dvě možnosti uvnitř Matrixu

Navážu na svůj předchozí článek O třešničce na dortu, kde jsem se letmo zmínil o moudrém učiteli Cheirónovi. Chtěl bych nyní o něm říci něco více a konfrontovat tento archetyp s archetypem Neptuna, který je mu něčím společný: taktéž se vztahuje k jednotě a propojenosti všeho bytí - na druhé straně s ním však stojí v ostrém kontrastu. Na tento kontrast bych se chtěl zaměřit, protože na něm lze ilustrovat cosi zásadního, co nyní probíhá v naší psýché a v celém světě. Budu vycházet ze své zkušenosti s konstelacemi na tyto astrologické archetypy za posledních několik let.



Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je čím dál horší

Úryvky ze stejnojmenné knihy jejímiž autoři jsou: James Hillman a Michael Ventura

Terapeut a novinář, dva světaznalí a sečtělí muži s mnohaletými zkušenostmi s terapií (na obou koncích spektra), se setkají v rozhovoru, který připomíná jazzovou improvizaci. Přejímají motivy druhého a libovolně na ně reagují. Ve svých hovorech si berou na mušku především terapii a její dopad na vývoj lidské společnosti. Drtí ji mezi prsty a neuhybají před žádnou otázkou. Opravdu jsme se za sto let někam posunuli? Nestojíme na konci civilizace? Nepřihodilo se, že zatímco nejcitlivější a nejchytřejší lidé světa "čistí" denodenně své emoce na terapiích, svět je ovládán psychopaty, kteří o terapii neslyšeli ani z rychlíku? Neztratili jsme se příliš ve "vnitřním dítěti" a ideji "nekonečného rozvoje"? Nezapomněli jsme na terapeutickém lehátku na svět tam venku? Na jeho krásu, řád, na jeho propojení s naší psýché? Neměly by se všechny terapeutické místnosti stát revolučními buňkami proměňující celý svět? Z jejich jazzových úderů do strun odskakují revoluční jiskry. Zaposlouchejme se do úryvků z knihy, třeba na nás jiskra přeskočí (a budeme mít chuť přečíst si ji celou), anebo se (společně a autory) naštvaně zvedneme ze židle a půjdeme do světa něco změnit.


O třešničce na dortu

Integrace Slunce a Luny


Že lze v konstelačním procesu užít nejen archetypů (astrologické konstelace) nebo blízkých lidí (rodinné konstelace), ale i kvalit a symbolů jako "plech", "železo", "pampeliška" nebo "třešnička", bych rád ilustroval v tomto textu.

Na minulém Astro Selfconnection jsme zkoušeli tento experiment: umístit do konstelačního pole bod nazvaný "třešnička na dortu, ať je to co je to". Nevěděli jsme dopředu, co to bude. Bude třešnička korespondovat s prvky horoskopu jako je bod štěstí, Venuše, Jupiter...? Kdepak, ukázalo se něco jiného...

Konstelační výcvik Delta 2017/18




Po sedmi letech práce s konstelacemi bych rád toto umění a to, co jsem se naučil, předal dál. Chci vytvořit menší pracovní skupinu složenou z lidí, kteří se chtějí způsob mé konstelační práce naučit. Budeme se scházet jeden víkend v měsici v průběhu celého roku. Každý víkend bude tematicky zaměřený.

Cíl výcviku: naučit se umění vést konstelace.

Pro koho je výcvik určen: Pro lidi, kteří už mají nějakou zkušenost s konstelacemi a rádi by do této dovednosti vrostli natolik, aby ji mohli používat. Anebo pro lidi, kteří se nějak pohybují v oblasti psychologie / terapie a rádi by tuto techniku přidali do své "terapeutické dílny", aby měli širší záběr. Výcvik je vhodný pro lidi, kteří už si něčím (transformativním) prošli a nyní hledají novou cestu jak to, co umí a co v nich je, předávat dalším lidem. Dostanete do ruky nový nástroj, s kterým můžete pracovat.

Proč "Delta"? Delta na prvním místě znamená D jako důvěra v proces. Důvěra v proud řeky, která nás nese, která je větší než my, která je větší než pouhý součet částí. Důvěřujeme v řeku, která se v prostoru Delty vlévá do moře: do onoho většího, než je ona sama. Důvěrou v proces dáváme prostor pro vývoj a růst, který nemůžeme řídit svým malým já. Tato důvěra v proces a klientovu řeku, jeho vlastní tempo vývoje, je vždy víc než jakékoli informace nebo vhled. Bez důvěry v proces můžeme naopak mít tendenci tyto vhledy zneužívat - vzpomeňte si, když jste se někomu svěřovali s něčím hlubokým - a on vám to tzv. "zanalyzoval" a "vysvětlil", takže celé kouzlo zážitku bylo pryč a ztratili jste důvěru cokoli dál říkat. Informace bez důvěry neléčí. Proto dávám důvěru v proces na první místo. Delta jako důvěra v proud řeky.

Typologie Baby Jagy

Obrazy, které se nejčastěji objevují v konstelačním poli v souvislosti s Babou Jagou.

Navazuji na svůj článek "Čarodějnici je třeba nechat u cesty". Po tomto článku mě navštívilo hodně lidí, mužů i žen, kteří si chtěli dané téma nějak zpracovat. Měl jsem proto možnost nahlédnout do mnoha rodin a systémů a dozvědět se o Babě Jaze ještě něco víc. V tomto odlehčeném příspěvku bych vás rád seznámil s tím, jakých forem Čarodějnice nabývá nejčastěji - jaké typické obrazy se při konstelování tohto tématu objevují.

Nejprve ještě stručně zopakuji, co Babou Jagou rozumím. Tímto jménem označuji mocenský fenomén působící v poli muže nebo ženy, který mužům brání v jejich cestě a vývoji, takže symbolizuje jejich nejzhuštěnější překážku a bloudění, na druhé straně, pokud se s ní muž konfrontuje, stává se více sám sebou ve své síle a jeho cesta se narovnává, tudíž "nechává-li babu jagu u cesty", uvědomuje si s úctou, že ona byla určitým způsobem jeho paradoxně-temným mistrem. Pokud se s ním muž nekonfrontuje (odmítá ji vidět), zůstává u ní na nevědomé (dětské) úrovni nějak vězněn a celé jeho mužské chování/prožívání je neustále potenciálně kontaminováno nebo kontrolováno tímto mocenskýcm archetypem. Projevuje se to tak, že vůči ženám, matce a dalším svodům zůstává silně nevykrytý/zneužitelný. Nemůže pak plně kooperovat s femininní polaritou v sobě i v celém světě, neboť se jí bude bát jako potenciální velké hrozby.

U žen se tento fenomén projevuje tak, že pokud baba jaga dominuje (vládne) psychickému poli ženy, slibuje jí na jedné straně mocenskou ochranu (vysoký stupeň vykrytosti, ochranu v její křehkosti), na druhé stranu ničí a kontaminuje její percepci mužů, vztahy, sexualitu a lásku. A v neposlední řadě ničí a kontaminuje samotné její ženství (které nemůže růst, kvést, plodit). Jako viníka této situace však označí muže nebo mužský svět, aby boj mezi pohlavími mohl pokračovat. Dominující baba jaga se snaží znehodnotit mužství jako takové ve svém partnerovi nebo synovi, neboť při oslabení mužské kvality je její pozice neotřesitelná. (Nedominující Babu Jagu je však možné chápat jako archetyp spojený s přírodní moudrostí a šamanismem.)

A nyní k obrazům, které se v souvislosti s Babou jagou objevují nejčastěji. (V praxi se mohou prolínat a může jich být ještě mnohem více. Popisuji jen ty, které jsem viděl.)

1. Baba Jaga Classic



Jedná se o nejčastější podobu Baby Jagy v Čechách a na Slovensku. Má zahnutý nos a bradavici. Je shrbená a kření se. Nejprve se tváří, že tam není, ale nakonec ji poznáte podle skřehotavého škodolibého smíchu za oponou. Jedná se o rodiny, kde vládne silná matka pevnou rukou, zatímco muž se jí bojí a přenchává jí velení. Muži umírají dříve, ženy je dlouze přežívají. V těchto rodech dcery opakují scénáře svých matek a vybírají si opět slabší muže, které mohou sekýrovat a kontrolovat. Obecně muži pohrdají. Navenek si otcové snaží držet patriarchální fasádu založenou na statusu a uniformě, ale na hlubší rovině řídí bez velkých gest a mlčenlivě rodinný systém matka. Otec si nedovoluje překračovat její hranice a jít proti ní. Zpodobnění tohoto typu nalezneme například ve filmu Teorie tygra (2016). Jiří Bartoška parafrází Hemmingwaye shrne esenci filmu do této hlášky: "Nikdy se neptej koho kastrují, kastrují tebe."

Astro Selfconnection III

Prožitkový kurz astrologie červen - říjen 2017

Učím astrologii již 6 let, ale zjistil jsem, že astrologie se nejlépe předává osobním prožitkem. Existuje spoustu skvělých knih o astrologii, ale nic vám nevynahradí osobní prožitek, kdy víte a cítíte, jaké to je stát v pozici té které planety. Kdy jí doslova jste, její energie vámi protéká - to je za tisíc slov. Vnímáte svět z její perspektivy. Cítíte její tíži či lehkost, sílu či eleganci, vnímáte její démonické, božské či každodenní projevy. Hovořím o archetypech, o nichž si můžete číst - nebo se s nimi přímo spojit. Podobně jako můžete o dracích či koních číst - či na nich jezdit.

Zvu vás na tuto "archetypální jízdu" všemi planetami naší sluneční soustavy. Třetí běh, do něhož se může přihlásit kdokoli, bez ohledu na jakékoli znalosti nebo absolvování předchozíh dílů. Začínáme 12. června. Přes léto o prázdninách se uvidíme 2x a pak pokračujeme opět v září. Je také možné přijít jen na ta setkání, které nám časově a zájmově vyhovují. Nicméně jednotlivá témata na sebe navazují jako korálky na niti a dohromady tvoří synergický efekt.




Témata setkání:

1. Cheirón. Úklid v naší garáži. Co protéká, nezrezaví.
2. Třešnička na dortu. Na co jsme v horoskopu zapomněli a přitom to máme pořád před očima. To nejhezčí v nás.
3. Slunce, Lev, 5. dům. Trubadůr, zlaté paprsky, Božské dítě, Král, Milovník a Hráč.
4. Býk a Štír. To Prastaré v nás. Souboj o energii. Kdo z koho. Čemu nebo komu slouží naše životní šťáva? Kdo nás vyživuje a koho vyživujeme my? Žijeme štěstí nebo moc? Chráníme se nebo jsme otevření? Důvěřujeme nebo využíváme? Ovce a upír. Žízeň a krev. Láska a zneužití.
5. Mrkev. Co zasadíme, to roste. Slunce, vzduch a země. Harmonizace živlů.
6. Moře a voda. Volání dálek. Svoboda a bezpečí. Reje a přístav. Neklid a přijetí. Ten "správný neklid". Neptun, Uran, Luna v syntéze.
7. Oheň. Živelnost posvátna. Smyslnost a transcendence. Zlatý Slavík. Hoření zlata.




Bílá Luna (Selené)

Demaskování duchovní moci


Konstelaci na téma Bílá Luna jsem se rozhodl ztvárnit jednoduchou vizualizací. (Bílá Luna / Seléné je specifický astrologický archetyp, nejedná se o Lunu / Měsíc, který vidíme na nočním nebi). Selené je imaginární geometrické těleso, jež se pohybuje po dráze dokonalého kruhu.




Čarodějnici je třeba nechat u cesty

V tomto článku bych se rád zabýval tématem, které se mi v konstelační / terapeutické práci objevuje čím dál častěji, přitom mám pocit, že se o něm běžně příliš nemluví. Ano, mluví se o něm jako o archetypu, ale nemluví se již tolik o tom, co s námi reálně v každodenní rovině dělá. Zde jej budu pracovně nazývat "Baba Jaga" nebo "Čarodějnice", avšak toto označení je jen přibližné; jde vlastně o daleko širší pole fenoménů, které mají proměnlivou (pestrou) povahu a označení "Čarodějnice" je pro ně příliš úzké. Nebudu příliš šátrat v pohádkách, v mytologii nebo v minulosti (jen trochu a odlehčeně); chci přinést fenomenologickým způsobem "živý materiál" z každodenní praxe, z něhož si každý může vzít "to své", aniž bych si činil nároky na úplnost (zvláště pokud jde o projevy Čarodějnice v ženské psýché). Předesílám, že uvítám ženské články na toto téma, které jej předestřou v celé šíři.

Budu se nejprve věnovat mužskému světu (první část) a pak ženskému (druhá část).




Astro Selfconnection 2017

Učím astrologii již 6 let, ale zjistil jsem, že astrologie se nejlépe předává osobním prožitkem. Existuje spoustu skvělých knih o astrologii, ale nic vám nevynahradí osobní prožitek, kdy víte a cítíte, jaké to je stát v pozici té které planety. Kdy jí doslova jste, její energie vámi protéká - to je za tisíc slov. Vnímáte svět z její perspektivy. Cítíte její tíži či lehkost, sílu či eleganci, vnímáte její démonické, božské či každodenní projevy. Hovořím o archetypech, o nichž si můžete číst - nebo se s nimi přímo spojit. Podobně jako můžete o dracích či koních číst - či na nich jezdit.

Zvu vás na tuto "archetypální jízdu" všemi planetami naší sluneční soustavy. Začínáme 6. února.