Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je čím dál horší

Úryvky ze stejnojmenné knihy jejímiž autoři jsou: James Hillman a Michael Ventura

Terapeut a novinář, dva světaznalí a sečtělí muži s mnohaletými zkušenostmi s terapií (na obou koncích spektra), se setkají v rozhovoru, který připomíná jazzovou improvizaci. Přejímají motivy druhého a libovolně na ně reagují. Ve svých hovorech si berou na mušku především terapii a její dopad na vývoj lidské společnosti. Drtí ji mezi prsty a neuhybají před žádnou otázkou. Opravdu jsme se za sto let někam posunuli? Nestojíme na konci civilizace? Nepřihodilo se, že zatímco nejcitlivější a nejchytřejší lidé světa "čistí" denodenně své emoce na terapiích, svět je ovládán psychopaty, kteří o terapii neslyšeli ani z rychlíku? Neztratili jsme se příliš ve "vnitřním dítěti" a ideji "nekonečného rozvoje"? Nezapomněli jsme na terapeutickém lehátku na svět tam venku? Na jeho krásu, řád, na jeho propojení s naší psýché? Neměly by se všechny terapeutické místnosti stát revolučními buňkami proměňující celý svět? Z jejich jazzových úderů do strun odskakují revoluční jiskry. Zaposlouchejme se do úryvků z knihy, třeba na nás jiskra přeskočí (a budeme mít chuť přečíst si ji celou), anebo se (společně a autory) naštvaně zvedneme ze židle a půjdeme do světa něco změnit.


O třešničce na dortu

Integrace Slunce a Luny


Že lze v konstelačním procesu užít nejen archetypů (astrologické konstelace) nebo blízkých lidí (rodinné konstelace), ale i kvalit a symbolů jako "plech", "železo", "pampeliška" nebo "třešnička", bych rád ilustroval v tomto textu.

Na minulém Astro Selfconnection jsme zkoušeli tento experiment: umístit do konstelačního pole bod nazvaný "třešnička na dortu, ať je to co je to". Nevěděli jsme dopředu, co to bude. Bude třešnička korespondovat s prvky horoskopu jako je bod štěstí, Venuše, Jupiter...? Kdepak, ukázalo se něco jiného...