![]() |
modře = muži červeně = ženy šedivě = průměr populace |
Čtení a interpretace obrazů
"Obrazy dělají naší duši dobře." (J. Hillman)
![]() |
Tizian: Bacchus a Ariadné |
Nabízíme Vám nový kurz volně navazující na studium grafologie, dále rozvíjející naše estetické vnímání o nové jemnější kvality. Kurz může nejvíce oslovit studenty psychologie nebo uměleckých škol, kteří hledají přesah do jiných disciplín, na jejichž pomezí stále ještě leží neprobádaná a plodná pole, kde to voní "tvůrčím kvasem".
Jan Keller - Život nad poměry
Záznam z excelentní přednášky v Bratislavě, 8. 10. 2013
Téma: přechod z industriální společnosti do společnosti služeb; tři vlny dekonverze (změna společenského uspořádání vedoucí k hromadné ztrátě kvalitních pracovních pozic spojených se společ. užitečností, úctou a uznáním)
Téma: přechod z industriální společnosti do společnosti služeb; tři vlny dekonverze (změna společenského uspořádání vedoucí k hromadné ztrátě kvalitních pracovních pozic spojených se společ. užitečností, úctou a uznáním)
Ivo Čermák: C. G. Jung a mytická moc příběhu
autor: Ivo Čermák, Akademie věd ČR
Imaginace a vyprávění příběhů představují nejelementárnější formu života lidské psýché v kultuře. A to je mimo jiné důvod se domnívat, že příběhy a mýty jsou nezbytné pro přežití jedince i kultury jako takové.
Příběhy jsou v kultuře všudypřítomné, kultura se svými složitými segmenty je na nich postavena či z nich vystavěna. Carl Gustav Jung dává imaginaci a mýtu ve svém díle náležitý prostor, avšak příběhu jako takovému nevěnuje systematickou pozornost. Přesto při čtení jeho textů tušíme, že význam narace nepodceňuje. V prvních větách prologu autobiografie Vzpomínky, sny, myšlenky (Atlantis, Brno 1998) nás nenechává na pochybách, když zřetelně propojuje život a vyprávění příběhů: „Můj život je příběhem sebeuskutečňování nevědomí. Vše, co je v nevědomí, se chce stát událostí a také osobnost se chce rozvinout ze svých nevědomých podmínek a prožívat se jako celost. Abych tento vývoj u sebe znázornil, nemohu používat vědeckého jazyka, neboť se nemohu prožívat jako vědecký problém."
Imaginace a vyprávění příběhů představují nejelementárnější formu života lidské psýché v kultuře. A to je mimo jiné důvod se domnívat, že příběhy a mýty jsou nezbytné pro přežití jedince i kultury jako takové.
Příběhy jsou v kultuře všudypřítomné, kultura se svými složitými segmenty je na nich postavena či z nich vystavěna. Carl Gustav Jung dává imaginaci a mýtu ve svém díle náležitý prostor, avšak příběhu jako takovému nevěnuje systematickou pozornost. Přesto při čtení jeho textů tušíme, že význam narace nepodceňuje. V prvních větách prologu autobiografie Vzpomínky, sny, myšlenky (Atlantis, Brno 1998) nás nenechává na pochybách, když zřetelně propojuje život a vyprávění příběhů: „Můj život je příběhem sebeuskutečňování nevědomí. Vše, co je v nevědomí, se chce stát událostí a také osobnost se chce rozvinout ze svých nevědomých podmínek a prožívat se jako celost. Abych tento vývoj u sebe znázornil, nemohu používat vědeckého jazyka, neboť se nemohu prožívat jako vědecký problém."
Lži-skór, korupce a vzdálenost od moci

Vsuvka pro ne-psychology: Lži-skór je hodnota, která se měří v psychologických testech na základě schválně podsunutých otázek jako např. "Stalo se, že jste si někdy něco půjčil a pak jste to nevrátil?" Předpokládá se, že se to stalo někdy každému, tudíž, pokud na tuto otázku odpovíte ne, nestalo, tak vám poskočí hodnota lži-skóru nahoru. Pokud máte závěrečený lži-skór vysoko mimo normu, předpokládá se, že jste v testu buď záměrně klamal, nebo máte celkově tendenci nezáměrně vylepšovat svůj obraz a nebo jste otázky vyplňoval náhodně apod. - každopádně to znamená, že váš test je znehodnocený a nelze ho brát příliš vážně.
Ukázky rukopisů - typologie
C. G. Jung: Žena v Evropě
Výpisky z Jungova eseje Žena v Evropě (Die Frau in Europa), který poprvé vyšel roku 1927 Europaische Revue III/7 v Berlíně.
V tomto eseji Jung reflektuje psychologické důsledky, které druhá světová válka zanechala mezi pohlavími. Pozoruje, že zatímco velká část vesnického obyvatelstva setrvává psychologicky jakoby ve středověku, v určité kulturnější vrstvě obyvatel (která je v každém národě jinak početně zastoupena) nastávají psychologické a sociální procesy, které bychom (z hlediska tradičních hodnot a morálky) mohli popsat jako znejisťující nebo konfliktní. (Toto šíření hranic nové kultury, kultury přítomnosti, která vytlačuje středověkou mentalitu a tradicionalismus, pokračuje od první sv. války až dodnes různým tempem dle té které evropské lokality. Z tohoto důvodu je možné vnímat tuto esej jako stále aktuální). Souvisí to s tím, že muži jsou si stále vědomější své ženské části (animy) - jsou si více vědomi svého vlastního "psychična" - zatímco ženy jsou v poválečném období nuceny integrovat své mužské atributy (přebírají mužské funkce a profese), což se doposud po nich jakoby kolektivně "nechtělo". Stávají se silnějšími, samostatnějšími, cílevědomějšími. Tento vývoj uvědomění se promítá do toho, že se tradiční instituce manželství rozechvívá ve své základně. Nemusí se to nutně projevovat jen jako navenek dobře viditelná zvýšená rozvodovost nebo tendence k nevěře: Jung to spíše pozoruje jako rostoucí nespokojenost a zneklidnění žen na podprahové úrovni: Ženy najednou zjišťují, že jejich nově uvědomované duševní potřeby (související s pozvolnou integrací anima) nejsou již v této tradiční instituci uspokojovány. I staré náboženské systémy již přišly o svou dynamiku a neposkytují ženám jasný cíl. Ženy se tak vrhají do chřtánu ezoterična nebo vztahových propletenců v bytostném hledání lásky, přičemž si neuvědomují, že jejich nereflektovaná (názorová a rádoby-racionální) mužskost je současně tím, čím se od ní izolují. Středověk byl překonán: návrat do minulosti (ztracené jednoduché přirozenosti) již není možný, ale nová stabilita nebyla doposud získána. "Chvění a zmužštění ženské psýché" je jakoby lakmusovým papírkem nového poválečného uspořádání.
C. G. Jung: O vzniku osobnosti

Nejvyšší slast pozemšťanů
jediná je: osobnost,
a tím se vyslovuje názor, že nejvzdálenější cíl a nejsilnější přání každého spočívá v rozvinutí celosti lidské bytosti, kterou označujeme jako osobnost. "Výchova k osobnosti" se dnes stala výchovným ideálem v protikladu ke standardizovanému kolektivnímu či normálnímu člověku, kterého si žádá všeobecná masovost. Děje se tak za správného poznání historické skutečnosti, že velké, osvobozující činy světových dějin vyšly od vůdčích osobností, a nikdy odjakživa druhotné, těžkopádné masy, která i k nejmenšímu pohybu vždycky potřebuje demagoga.
Konstelace - Světová náboženství a vztah mezi mužem a ženou
Tato konstelace vznikla z čisté zvědavosti. Chtěli jsme se podívat, jak vypadala jednotlivá náboženství kdysi a jak vypadají dnes - jakým vývojem prošla a jací vlastně byli ve skutečnosti její "zakladatelé" - Buddha, Ježíš, Muhammad? Budou informace, které se dozvíme z konstelací, korespondovat s tím, co se o nich historicky traduje? Také jsme byli zvědaví, jak se jednotlivá náboženství vztahovala k mužům a ženám? Nakonec se ukázalo něco, co bychom dopředu jen tak nepředpokládali.
![]() |
Skrze koho je vládnuto světu? Skrze muže či ženu? |
Níže zveřejňuji (nedokonalý, přibližný, zjednodušený) přepis / interpretaci konstelačního procesu ze dne 24. 7. 2013. (Více o metodě individuálních konstelací naleznete zde.) Předem bych rád upozornil, že následující text je výsledkem skupinového experimentálního procesu a má metaforický charakter. Nejedná se o vědeckou práci nebo religionistickou studii, spíše o přepis skupinového procesu připomínajícím malé divadelní drama (performance). Jeho obsah může být poněkud kontroverzní, bláznivý nebo šokující; přesto si myslím, že stojí za to jej publikovat. Také neobsahuje detailní vysvětlení a zdůvodnění všech naznačených fenoménů, spíše "zjevuje náznaky" vypovídající o kolektivních procesech v lidské psýché.
Rudolf Steiner: Evoluce lidstva

Činí tak na základě vnitřní duchovní zkušeností (duchovní vědy), která nemá být rozporující s vědeckými fakty, ale má se (tak jako se klasická věda orientuje na pozorování vnějších fenoménů skrze tělesné smysly) zaměřovat na pozorování vnitřních fenoménů, která oblast smyslových dat překračují. Svou 'duchovní vědu' tedy chápe jako doplnění vědeckého poznání (jakoby pohled na tutéž řeku "z druhého břehu"); předpokládá, že by se k sobě měly oba druhy poznání v budoucnu více a více přibližovat. Materialistický filozofický světonázor - způsob interpretace faktů v určitém před-postoji (což je něco jiného než sama vědecká pozorování, měření a fakta) pokládá již ve své době (!) za přežitek. Jako hlavní argument uvádí, že rozložení skutečnosti na nejmenší hmotné částice (atomy) nás ani o chlup nepřiblížilo vysvětlení fungování našich pocitů, myšlenek, vůle a dalších psychických procesů, které jsou na úrovni atomů stále nepozorovatelné. Materialistický světonázor potom může mít tendenci tyto fenomény pokládat za "neexistující" - v čemž Steiner nespatřuje nic vědeckého, ale spíše pověrám se podobající druh uvažování (vůči nimž tento světonázor paradoxně brojí nejvíce).
Steiner popisuje vývoj lidstva v několikanásobných sedmi-četných cyklech (7x7x7). (Každý z následujích 7 obřích cyklů se rozpadá na dalších 7 menších atd.) Názvy nemají přímo korespondovat s astronomickými tělesy, tak jak je známe dnes. (Označení jsou spíše symbolická).
- Saturnský
- Sluneční
- Lunární
- Zemský (v této fázi se nachází lidstvo nyní)
- Jupiterský
- Venušinský
- Vulkánský
Astrologické archetypy hudebně

astrologickými archetypy přibližně tak, jak je cítím a vnímám. Nejprve jsem chtěl napsat pojednání o analogickém vztahu astrologických a hudebních prvků, ale nakonec jsem se rozhodl pro "ochutnávku přímo pro pravou mozkovou hemisféru". Skladby si můžete přehrát pouhým kliknutím.
Teal Scott: božské ženství versus božské mužství
Od té doby přichází každý víkend na youtube s novými tématy a odpověďmi na nejrůznější otázky (jako např. "Proč se špatné věci dějí dobrým lidem?", mimozemské civilizace, potraty, homosexualita...). Její záběr je velmi široký. Vyjadřuje se (na ženu ezoterického směru) překvapivě jasně a srozumitelně. Co se týče svých ženských půvabů, které si uvědomuje, tvrdí, že jí na genetické úrovni "bylo vybráno" právě takové tělo, které jí má umožnit šířit své poselství co největšímu počtu lidí z různých kultur a národností na této planetě. (Její věznitelé by to naopak považovali za důkaz ďábelského šálení.)
Možná vás její videa osloví a inspirují. Udělejte si svůj názor sami. (Více o Teal Scott zde.)
ASMR - Videa akusticky navozující "mozkový orgasmus"?

MBTI a láska
I svolal Bůh k sobě svých 16 dětí a zeptal se jich: "Povězte mi, mí milovaní, co je to láska?"
A oni mu odpovídali jeden po druhém...
Prastaré kultury na českém území (konstelace)
![]() |
Konstelační síť |
Konstelaci jsme prováděli na vrchu Plešivec, kde se nachází zbytky prastarého osídlení z doby bronzové, které zde prý zanechala tzv. Knovízská kultura. Zde jsou (subjektivní) vjemy, pocity a vhledy, které jsme v jednotlivých bodech zakoušeli:
Knovízská kultura
- vidění, že jsem "nad oblaky", "na Olympu"; povznášející pocity: euforie, svoboda, energetizace
- stejné vjemy jsem na pociťoval na Plešivci od určité vrstevnice výše, kde jakoby působila jakási energetizující zóna "nad Čechami", kde z vás všechny starosti a únava padnou a vy je necháte "kdesi dole"
- místo mi pocitově připomínalo Delfské orákulum fungující v rámci širšího středoevropského prostoru doby bronzové, kam mohou panovníci i smrtelníci chodit žádat o moudrou radu a "vhled nebes"
- pro ty, kdo se orientují v astrologii, bych použil označení "jupiterská energie"
Strážce duše (Sabina Spielrein)
Filmový portrét Sabiny Spielrein, ruské psychoanalytičky a Jungovy inspirátorky.
Geografická projektivní vztahová hra
Seznámím vás s hrou, která mě právě napadla. Nejlépe se hraje třeba před usnutím, nebo když se nudíte v
autobuse. Tato prostinká hra se hraje takto:
8 kognitivních stylů (MBTI) a jejich synchronizace
Podle C. G. Junga existuje 8 způsobů (funkcí, mentálních nástrojů), jakým se orientujeme v realitě. Intuice (N) a vnímání (S) nám zprostředkovávají vstupní data, zatímco myšlení (T) a cítění (F) nám umožňují se na základě těchto dat nějakým způsobem rozhodovat.
Každá z funkcí může být orientována více dovnitř (i - introvertně, do subjektivního světa "uvnitř") nebo ven (e - extravertně, do objektivního světa "venku"). Introvertní (subjektivní) funkce jsou na obrázku (jen pro názornost) "přišpendleny" na oranžový tetrahedron obrácený nahoru, extravertní (objektivní) na červený tetrahedron obrácený dolů. Každý člověk disponuje potenciálně všemi funkcemi, ale v odlišné hierarchii. Ke zjištění hierarchie možno použít MBTI test.
![]() |
Na tomto obrázku (hvězdovitý tetrahedron) je osm kognitivních funkcí rozmístěno tak, aby naše nejsilnější a nejslabší funkce vždy spočívaly prostorově naproti sobě. |
Každá z funkcí může být orientována více dovnitř (i - introvertně, do subjektivního světa "uvnitř") nebo ven (e - extravertně, do objektivního světa "venku"). Introvertní (subjektivní) funkce jsou na obrázku (jen pro názornost) "přišpendleny" na oranžový tetrahedron obrácený nahoru, extravertní (objektivní) na červený tetrahedron obrácený dolů. Každý člověk disponuje potenciálně všemi funkcemi, ale v odlišné hierarchii. Ke zjištění hierarchie možno použít MBTI test.
Hierachie funkcí typů MBTI
ESTJ | ESTP | ISTP | ISTJ | |||
1. dominantní | Te | Se | Ti | Si | ||
2. pomocná | Si | Ti | Se | Te | ||
3. terciální | Ne | Fe | Ni | Fi | ||
4. nejslabší | Fi | Ni | Fe | Ne | ||
ESFJ | ESFP | ISFP | ISFJ | |||
1. dominantní | Fe | Se | Fi | Si | ||
2. pomocná | Si | Fi | Se | Fe | ||
3. terciální | Ne | Te | Ni | Ti | ||
4. nejslabší | Ti | Ni | Te | Ne | ||
ENFJ | ENFP | INFP | INFJ | |||
1. dominantní | Fe | Ne | Fi | Ni | ||
2. pomocná | Ni | Fi | Ne | Fe | ||
3. terciální | Se | Te | Si | Ti | ||
4. nejslabší | Ti | Si | Te | Se | ||
ENTJ | ENTP | INTP | INTJ | |||
1. dominantní | Te | Ne | Ti | Ni | ||
2. pomocná | Ni | Ti | Ne | Te | ||
3. terciální | Se | Fe | Si | Fi | ||
4. nejslabší | Fi | Si | Fe | Se | ||
Co je to vlastně ten Švejk?
Božstvo nebo dobytek? Pěšky jako za vozem.
Jedni jej považují za metaforu bezpáteřního čecháčkovství, druzí za takřka osvíceného mudrce revoltujícího svým neopakovatelným způsobem proti byrokratické mašinerii. Navíc způsobem, který ji v každém okamžiku demaskuje, obnažuje, a tím nad ní se smíchem vítězí.
To první nemůže být celou pravdou, jinak by se nejednalo o nejpřekládanější a tedy snad i nejvíce univerzální české dílo, schopné srozumitelně oslovit čtenáře na celém světě. (Koho by jinak takový "čecháček" zajímal? Proč je například Švejk tak populární v Japonsku?)
Nicméně připusťme, že na obou pohledech něco je. Že jde o dva konce jedné tyče, o dvě strany jedné mince.
Existuje způsob, jak tyto paradoxní protiklady skloubit v jeden celek: najít odpovídající archetyp, archetyp, který takové ambivalentní pnutí unese. Pokusil se o to Rudolf Starý ve svém eseji "Hermés jako novopohanské božstvo."
Jedni jej považují za metaforu bezpáteřního čecháčkovství, druzí za takřka osvíceného mudrce revoltujícího svým neopakovatelným způsobem proti byrokratické mašinerii. Navíc způsobem, který ji v každém okamžiku demaskuje, obnažuje, a tím nad ní se smíchem vítězí.
To první nemůže být celou pravdou, jinak by se nejednalo o nejpřekládanější a tedy snad i nejvíce univerzální české dílo, schopné srozumitelně oslovit čtenáře na celém světě. (Koho by jinak takový "čecháček" zajímal? Proč je například Švejk tak populární v Japonsku?)
Nicméně připusťme, že na obou pohledech něco je. Že jde o dva konce jedné tyče, o dvě strany jedné mince.
Existuje způsob, jak tyto paradoxní protiklady skloubit v jeden celek: najít odpovídající archetyp, archetyp, který takové ambivalentní pnutí unese. Pokusil se o to Rudolf Starý ve svém eseji "Hermés jako novopohanské božstvo."
David Mitchell: Atlas mraků
Když jsem před spaním odkládal tuto knihu na noční stolek, abych zavřel oči a ponořil se do spánku, skutečně mi před očima vyvstávaly chuchvalce mraků, které se spojovaly a rozdělovaly a skrze ně prozařovalo modré, nekonečně bezpečné nekonečno. Měl jsem dojem, že přesně takoví jsme i my, lidé a naše myšlenky. Naše příběhy se prolínají a čím výše nad mraky vystoupáme, tím více nás mrazí úžasem, jak do sebe všechny nepatrné zlomky života přesně zapadají, jakoby je řídila nepředstavitelně nádherná kosmická inteligence.
Zeman vs Schwarzenberg
Stručný psychologický miniportrét prezidentských kandidátů na základě grafologické analýzy jejich podpisu. (K serióznějšímu rozboru by bylo třeba větší množství textu.)
Miloš Zeman | Karel Schwarzenberg | |
vitalita | energický a dynamický, ale spíše jednostranně na mentální úrovni: pocitově-imaginační stránka osobnosti může zakoušet určité nervové přepjetí a vyčerpání vedoucí ke snažší vydražditelnosti | mírnější, utlumenější, doprovázená pocity nejistoty; vedoucí ke strategii „investovat energii jen tam, kde je to nutné / podstatné“ - jinak stáhnout „senzory“ a zůstat v režimu „offline“ |
sebepojetí | zvýšené: vysoké sebevědomí; zvýšený pocit vlastní sebehodnoty, důležitosti a významnosti | skromný, nepřikládá si důležitosti, je si vědom relativnosti všeho, včetně sebe sama v celkovém řádu věcí |
kognitivní styl | racionálně-empirický, vědecký, faktický; systematický, konzistentní; bystrý, pohotový; ostře rozlišující buď/anebo; suše-objektivní; pomíjející subjektivní/pocitovou komponentu (která zůstává nevědomá, což neznamená, že se neprojevuje a není patrná); egoobrana: racionalizace | intuitivně-racionální, vycházející z nitra, méně konzistentní, svérázný ("samorostlý"), jde mu o jádro věci řečené ve zkratce, detaily přehlíží, nesoustředí se na ně; zahrnuje i uvědomění pocitové komponenty, kterou však jako introvert přehnaně neprezentuje a když, tak spíše v bližším, důvěrnějším okolí; egoobrana: únik ze situace, ignorování, opomenutí - jakoby si "nevšimne" |
sebeprezentace | v projevu zdůrazňuje tvrdost, agresi a nekompromisnost, aby odvedl pozornost od subtilnějších komponent své osobnosti | zdůrazňuje souvztažnost s vyšším archetypálním řádem, k němuž se odkazuje a vůči němuž je všechno hemžení zde dole jaksi „nicotné“; je si rovněž vědom, že i on sám mu nemusí zcela dostávat |
sociabilita | extraverze, důraz na vnější objektivní realitu; potřeba se výrazně prezentovat, být viděn a slyšen; dominance | spíše introverze, soustředěnost na vnitřní procesy, určitá staženost z vnějšího světa, který jej může „vyčerpávat“, stojí jej více energie; lidmi na bližší úrovni v každodenních záležitostech ovlivnitelný (ale ne v zásadních principech) |
afiliace / hostilita | hostilní, kritičtější vztah k okolí, přísně diskriminující (rozlišující); nahromaděná energie a tenze je vrhána určitým výpadem proti vnějším objektům; citově vydražditelný, ale navenek se většinou dobře ovládá; nepouští si lidi k tělu | relativně přátelský, otevřený vztah k lidem, s určitou zdrženlivostí až plachostí; tolerantní, akceptuje lidi, jací jsou |
vztah k ideálům | vychází z čistě empirických faktů, „nohama na zemi“, ideály a morálku chápe spíše utilitárně, jako nástroj k argumentační převaze | je si vědom určitých ideálů, vychází z nich, ale současně ví, že v praxi není vždy možné se jimi beze zbytku řídit (ochoten ke kompromisu) |
MBTI typ | ESTP - "dobyvatel": muž činu, hráč, akceschopný, rychle jedná, rychle se rozhoduje; hledá řešení vzniklých problémů; rád riskuje; šarmantní, vtipný, dokáže improvizovat; může druhým dupat na "kuří oka"; umí se prodat, smysl pro drama a styl; vidí do motivů druhých a je před nimi vždy o krok napřed (např. J. F. Kennedy, či agent Wolf z Pulp Fiction); také připadá v úvahu ENTJ | INTP – nekonformní, nezávislý, introvertní, kreativní myslitel ignorující formality a byrokratické struktury, které považuje za nelogické; nedůvěřuje autoritám, ani se za ni sám nepovažuje (přestože jej tak někdo může chtít vnímat); improvizace převažuje nad plánováním; vidí vždy věci z vícero úhlů pohledu (např. inspektor Colombo, Einstein nebo Sokrates) |
Kandidáti na prezidenta ČR 2013
ostré, těsné písmo, trojúhelníky v dolní zóně, zdůrazněná horní zóna: bystrá, kritická; disciplinovaná; duševně pružná, rychle reagující; dovede být tvrdá a nekompromisní, i když navenek je uhlazenější; vysoké ambice a orientace na úspěch
Jan Fischer
široké, girlandovité písmo s malými délkovými rozdíly, křestní jméno splývá s příjmením: otevřený, přístupný, ovlivnitelný, ochotný ke spolupráci; nemá potřebu věci zásadně měnit; není příliš vůdčí, spíše nabízí všeobecný dialog; osobní život mu splývá s profesním

kolmé, těstovité písmo s výraznými úvodními písmeny "T": tolerantní, příjimající, lidsky srdečná; méně kritická; nezávislá a méně ovlivnitelná v úsudku; identifikující se s ochranitelsko-morálně-autoritativním, vlídným jakoby "cyrilo-metodějským" (pravoslavným) archetypem

nitkovitý podpis: intuitivní, přizpůsobivý, méně vyhraněný, diplomatický
Vladimír Franz
originální písmo, nitky, výrazné začátky a konce: nejexcentričtější (nejméně konformní) kandidát, velmi zranitelný a citlivý, kreativní, přístupný, navenek se však chránící za určitými mimikry ("kouřová clona"); okázalá sebeprezentace; vzdušné zámky (sny, ideje); identifikace s kolektivně-ochranitelským archetypem (cítí to jako své poslání)
Zuzana Roithová
vyrovnané, zralé, střízlivé písmo; uvážlivější, rozumnější a klidnější než ostatní kandidáti; bez jakékoli extrémnosti
Karel Schwarzenberg
drobné, nespojité, rozpadající se písmo, girlandy + nitky, menší střední zóna: svérázně-intuitivní (nesystematický) myslitel postihující věci ve zkratce; ztráta dynamiky, pocity nejistoty, lehce nesoustředěný; neklade důraz na formality a detaily; je si vědom rozdílu mezi ideály a každodenní praxí; skromný, "nic ze sebe nedělá", netrpí pocitem sebedůležitosti; rozšafně zakořeněný
Přemysl Sobotka
plné, kolmé, girlandovité písmo: nezávislý, ale přístupný; lidsky solidní, v soukromí srdečný člověk

ostré, těsné úhlové písmo s prodlouženým koncovým tahem: ostře kritický, racionálně chladně kalkulující, nekompromisní myslitel na hranici mezi brilancí a briskní agresí; útočný, dovede vyhmátnout slabinu protivníka a trefit se do jeho achillovy paty
Zdeněk Neubauer: Kosmologický rámec astrologie

Souhlasím, že astrologie je s moderní fyzikální astronomií, astrofyzikou a kosmologií neslučitelná a že její východiska, předpoklady, tvrzení, způsob myšlení, pojmy a představy, kterými operuje, nemají ve vědeckém modelu světa místo. Na druhé straně však mohu dosvědčit, že se astrologií vážně zabývá mnoho mých přátel a známých, a jsou mezi nimi lidé velmi inteligentní a vzdělaní. K těm, kdo pravidelně konsultují horoskopy, patří věhlasní tvůrci, státníci, myslitelé, lékaři, psychologové, teologové. Také mezi přírodovědci znám výborné astrology, dokonce i mezi astronomy — ti si to však obvykle nechávají pro sebe. Z vlastní zkušenosti mohu také dosvědčit, že astrologie se v běžném životě překvapivě dobře osvědčuje – i když to nelze vědecky ověřit. Lidé žasnou, jak jsou astrologické výpovědi a předpovědi přesné a jak znamenitě dokáže astrologie vystihnout povahové rysy osobnosti i povahu situace.
Václav Bělohradský
Pokusil jsem se z youtube vybrat nezajímavější videa s filozofem Václavem Bělohradským. Jeho myšlení se vyznačuje neotřelou a brilantní pronikavostí, přitom je přímočaré, transparentní a snadno srozumitelné. Společenské problémy "nasvěcuje" z úhlů, které by nás normálně nenapadly. Na rozdíl od Slavoje Žižeka nejsou nejsou neseny "emočním patosem", vyznačují se spíše střízlivostí, která však nepopírá vlastní subjektivitu. Jeho hlas mi mezi ostatními hlasy připadá v dnešním světě jakoby vzácný a osamělý. Nesnaží se oslnit, jde mu o to, poctivě dobrati se pravdy. Světlo jeho svíčky je mírné, ale září neochvějně - v temnotách i bouřích.
Videa jsou seřazena přibližně podle délky od nejkratšího po nejdelší - podle toho, jak mu budete (nebo nebudete) přicházet na chuť.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)