Vlohy, schopnosti, nadání a genialita


genialita
Vlohy


Vlohy jsou vrozené dispozice, které jsou obvykle mnohem rozsáhlejší, než nakolik je v životě rozvineme. Např. narodíme se s perfektními vlohami pro hudební sluch a matematiku, ale díky tomu, že začneme studovat "matfyz" a celý život se věnujeme vyučování matematiky, sice rozvineme své matematické schopnosti na 90%, ale své hudební vlohy jen na 1% (při poslechu hudby v autě cestou na pracoviště). Obecně tedy vlohy dalece přesahují naše konkrétní, využívané schopnosti. Vlohy můžeme obecně rozdělit na:


  1. motorické (tělesné dispozice např. pro akrobacii)
  2. senzorické (reakce na zrakové podněty, postřeh, hudení sluch)
  3. abstraktní (symbolické)
  4. sociální (chápání vztahů)



Schopnosti

Schopnosti jsou obecné osobnostní předopklady pro výkon nějaké aktivity. Určují, které vrozené vlohy se nám podařilo v životě rozvinout, ale také jaké jsou meze, maxima našich výkonnů v různých aktivitách (např. v běhu nebo testech inteligence). Mezi schopnosti řadíme např. tvořivost, zcela jistě inteligenci, kognitivní styly a různá specifická nadání. Schopnosti jsou dány částečně geneticky, částečně naší zkušeností a učením, můžeme je tedy rozvíjet, byť ne neomezeně, neboť narážíme na limity našich vloh (vrozených dispozicí). Jde spíše o obecné předopoklady pro různé činnosti, jakési globální výkonnové charakteristiky naší osobnosti.
Např. vysoké EQ nás může disponovat pro mnoho druhů povolání, od psychologie přes pedagogiku až k dovednosti jednat s lidmi a prodat jim nabízený produkt. Je jen na nás, kde naše vysoké EQ budeme chtít "prodat" a zda ho budeme dále rozvíjet.


Nadání

Nadáním rozumíme soubor vloh, které nás činí způsobilými vykonávat určité aktivity kvalitativně lépe než většina populace. Je to něco, v čem přirozeně máme potenciál vyniknout nad své okolí. Tyto vlohy můžeme samozřejmě zcela "promrhat". Můžeme mít nadání např. na tyto speciální schopnosti: matematické, jazykové, pohybové, dramatické, výtvarné, hudební či literární.
Nadané osobnosti se často projevují už od útlého věku brzkým rozvojem jazykových schopností, častým kladením otázek; pronikavým zpochybňováním názorů dospělých, zpochybňováním autorit, kladením otázek "na tělo", netrpělivostí vůči méně chápavým; psaním deníku, zvýšeným smyslem pro obecné blaho; bývají iniciátory a organizátory her a aktivit; mají vyšší zájem o knihy a alternativní zdroje informací (počítače, internet), zajímají se o dění ve společnosti a kultuře, rádi diskutují s dospělými; při hrách jako šachy si vymýšlejí nová, složitější pravidla; mají rozvinutý smysl pro humor; běžné činnosti nebo předměty výuky je nudí, neboť je hravě zvládají.
Mnohdy se však nadané osobnosti projevují od dětství zcela opačně (jako podceňovaní outsideři) a jejich nadání se projeví nečekaně až v pozdějším věku (Albert Einstein, August Rodin). Jiné nadané osobnosti se chovají již od malička extrémně nepřizpůsobivě a ve svém vývoji procházejí náhlými skoky. Některé nadané osobnosti směřují již od malička k úspěchu, jiné se úspěšnými pro svou nepřizpůsobivost nestanou nikdy. Záleží na kombinaci mnoha dalších faktorů, zda vrozená nadání povedou k "prodání" těchto kvalit. Některá nadání se mohou objevit zcela náhle při nečekané situaci nebo zážitku. Najednou zjistíme, že umíme něco, co jsme nikdy předtím nezkoušeli (např. léčitelské schopnosti).


Genialita

Genialitou se rozumí nějaké nadání (soubor vloh), které je statisticky mimořádně nepravděpodobné a překračuje průměr ve všech ohledech. Podle teorií tvořivosti dochází ke zrození génia tak řídce, jelikož se jedná o průsečík obrovského množství kvalit, které se musí vyskytnout zároveň. (Je-li šance, že budete mít IQ nad 150 1 : 100, pak šance, že budete mít takto mimořádně vyvinuté nejen IQ, ale zároveň i hudební sluch, 1 : 10 000 etc.)

Dle Junga je genius jakýmsi zvěstovatelem hodnot, který reaguje na palčivé problémy té které doby, jež jsou obsaženy v kolektivním vědomí lidstva, a génius na ně přináší pronikavou odpověď. Avšak jeho přínos je oceněn obvykle až zpětně, až je lidstvo připravené jeho "příliš" nové hodnoty pojmout. Jeho "smůlou" je, že se narodil příliš brzy. Jedině skrze tyto výjmečné jedince však kultura "skokově" evolvuje po pomyslné spirále vývoje. Masa má na kulturní evoluci minimální vliv. (Podle Priceho zákonu je za polovinu objevů v jakékoli disciplíně zodpovědná pouhá odmocnina z celkového počtu lidí, kteří se danou disciplínou zabývají: Z 10 000 studentů bude 100 průlomových.)


Dovednosti

Dovednosti jsou detailní schopnosti rozvinuté v rámci nějaké konkrétní činnosti (např. dovednost řídit auto, dovednost opravit počítač nebo namalovat portrét). Pro osvojení dovednosti namalovat portrét budeme nejspíše potřebovat rozvinutou schopnost představivosti, kreativitu a motivaci se vůbec takovou činností zabývat, např. estetickou hodnotovou orientaci).



2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Jůůů, genialita... Moc bych si přála být geniální. Dneska jsem se ale dozvěděla, že geniální můžou být jen muži, a to díky duchovi zvaném "génius", který proudí světem, a muž, kterým génius provane, se stává geniálním, avšak nikoli géniem, neboť to je ten duch. A žena nemůže být geniální proto, že má svého vlastního ducha (pokud má to štěstí), a to iunonu (teď jen doufám, že jsem to napsala správně; myslím, že se jmenuje podle té římské bohyně...?). Zkrátka bych se chtěla setkat s iuno(nou?). Tak možná v příštím životě...
A potom jsme ještě mluvili o charisma(tu). To je prý na rozdíl od geniality jen dočasné. Jako dar, který je člověku svěřen jen na určitou dobu.

minecastle 9 řekl(a)...

Počkat na několika webech jsem se dočetl, že genialita začíná od 140 IQ.Podle tohoto jsem s IQ 143 génius, ale podle vašeho webu ne.