Symbolický a psychologický výklad osmi fází soli-lunárního cyklu v nativním horoskopu
Slunce a Luna vytvářejí odpradávna rytmický tanec na obloze, který my pozorujeme jako střídání fází novu, dorůstajícího měsíce, úplňku a couvajícího měsíce. Tento tanec uctívala většina pradávných kultur na Zemi. Je to cyklus plodnosti, úrody, sexuality. Slunce (mužská, otcovská, hřejivá, pevná síla) tančí s Lunou (ženskou, mateřskou, chladně-vlahou silou). Podle toho, v jaké fázi tohoto cyklu jsme se narodili, můžeme říci i něco o naší osobnosti - o jakési atmosféře, klimatu, v níž jsme přišli na svět.
Cyklus si také můžeme představit jako vývoj semínka, které ve fázi novu dopadá do temné půdy, aby vzešel život. Může a nemusí přežít. V další fázi se zabydluje v zemi, ve fázi úplňku rozkvétá, pak vydává plod a nakonec, ve fázi balzamické luny, se opět rozplývá a její individuální pouť končí.
Soli-lunární cyklus také koresponduje s osmi hlavními astronomickými a kalendářními svátky. Fáze mezi dušičkami a Vánocemi (zimním slunovratem) koresponduje například s balzamickou lunou (zklidnění, zpokornění, stažení se z aktivity a příprava na zimu, temnotu a odevzdání se). Hranice mezi úplňkem a lunou rozsévačkou koresponduje zase se svátkem dožínek, oslavou sklizně a úrody. Svátky jsou vyznačeny na obrázku dole na vnějším kruhu.
1. Nov
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 0 - 45 stupňů. (Luna následuje po Slunci do 45 stupňů proti směru hodinových ručiček).
Mytologicky: dítě se rodí z temnot; nové semínko klíčí v půdě.
Symbolické obrazy: temnota, prach, les; nerozlišitelná temnota, kde se teprve rýsuje semínko, zárodek budoucí formy. Nevědomí, z něhož se rodí první jiskra vědomí. Prvotní nerozlišenost světla a temnoty.
Zkušenost duše: čekání na pokoru - pak teprve nastane posun.
Vnitřní vyladění: nejistota, rozklepanost, křehkost. Navenek se však snaží projevovat zcela sebejistě. Snaží se ze všech styl toto vnitřní vyladění překrýt vnější dokonalou formou (kompenzace skrze narcismus). V tom jsou mistři, trénují to celý život.
Jak s tím naložit? Odkrýt svou nejistotu, jít k jejím kořenům, zpracovat ji; projít pralesem vlastního nevědomí. Tím se nakonec dostane k pokoře, pýcha a nejistota zmizí. Onu původní temnotu novu (les, chaos) mají chápat jako potenciální zdroj (syrové) síly, jež je jim k dispozici, pokud touto zkušeností (skrze les k pokoře) projdou. Tato syrová instinktivní síla snoubící se s dětskou spontánností je pak člověku darem.
2. Srpkovitá Luna
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 45 - 90 stupňů.
Mytologicky: Duše (zárodek, semínko) dosedá do hmoty, zabydluje se v zemi, příjímá gravitaci (omezení i výživu) půdy. Zakořeňuje se, zabydluje, stabilizuje se. Pro (leckteré) ego je to pokořující zkušenost (přijmout omezující tvar a být člověkem, který pokorně oře). Duše teprve hledá své místo ve světě, svůj pocit sebehodnoty, díky němuž se jeho bytí upevňuje. Po upevnění vyzařuje zemský klid a stálost.
Symbolický obraz: hnědo - stříbřitě - zlatá barva (zemitost, loajálnost, jíž třeba docenit, prosvítit)
Základní kvality: štědrost, hlasitost, volnost, zářivost (vyzařování do okolí); hodně toho unesou na svých bedrech: vyrovnanost, spolehlivost, přímost.
Rada: buďte sví, věřte si, využijte pevnost a jistotu, jež je vám dána, doceňte ji; vaše zemitost a věcnost je velkým darem pro vás i pro druhé, i když možná máte tendenci to přehlížet jako samozřejmost.
Jak tento dar využít: vaše věcnost, realismus netrpí chimérami (jak je tomu u většiny lidí). Můžete ji využít při budování jakýchkoli projektů.
Na co si dávat pozor: jste velmi citliví na křivé zacházení; přílišná zranitelnost (vedoucí k ukřivděnosti). (Zvědomte si to). Dále pak v kontaktu s lidmi: podlézavost (snaha zavděčit se) vyplývající pravděpodobně z vašeho nedocenění vás samých vámi samými.
„Vždycky jsem plnila vůli Boží. Doufám proto, že po smrti bude Bůh také plnit má přání. Chci trávit své nebe tím, že budu na zemi neustále pomáhat jiným. Po své smrti sešlu na zemi déšť růží.“ (Tereza z Lisieux)
3. První čtvrť
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 90 - 135 stupňů.
Mytologicky: zrození HRDINY, který se chce vzepřít materiálnímu světu (kam byl v předchozí fázi vržen), a k tomu potřebuje křídla mýtické obrazotvornosti. Zrození víry (skrze níž odůvodňuje potupné vržení do hmoty) a lidské revolty. Duše se od služby předchozí fáze vzpíná k hledání smyslu. Potřebuje zápas, výzvy, aby si vysloužil své ostruhy. Hrdinské vzepření jako životní motor.
Symbolický obraz: svět jako na divokém západě: dobrodružství a výzvy, široké pláně, mohu vyrazit kudy chci, svět mi leží u nohou.
Nutkání: chci vynikat, být v něčem dobrý, vyniknout v čemkoli, "být king". (A to je v pořádku). Zde si člověk potřebuje dávat výzvy a bojovat s překážkami - chce si své štěstí, ostruhy a slávu zasloužit.
Na co si dát pozor: nerezignovat při prohře a nesetrvat v ukřivděnosti. Naopak po prohře jako v rodeu: zpět do sedla!
Muži: Přijměte, že toto k téma k vám nějak bytostně patří a žijte to.
Ženy: Mají tendenci žít tento příběh jako muži (kovbojsky, hrdinsky), ale to nesvědčí jejich ženské části. Mají vytříbit svou intuici a skrze ni vyniknout, bez ohledu na očekávání a tlak vnějšího (patriarchálního) světa. Mají se naučit být dobré v něčem svém. Jinak se stávají neurotickými perfekcionistkami. Mají ale růst v tom svém, ženském, což vyžaduje duchovní hledání a osvobození se od mužské persony a porovnávání se s vnějším světem. Zkrátka: nechtějte být jako chlapi.
„Základní filosofickou otázkou je rozhodnutí, jestli život stojí či nestojí za to, aby byl žit. Vše ostatní - jestli snad svět je či není trojrozměrný, jestli lze lidské myšlení rozdělit do devíti nebo možná do dvanácti kategorií - přichází až po této otázce. To už je jen hra, protože nejprve je třeba si odpovědět.“ (Albert Camus)
4. Vypouklá luna
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 135 - 180 stupňů.
Mytologicky: hledač, poutník, hráč. Jeho osvícení (kompletace tvaru) leží až v následující fázi. Nyní se toulá a užívá si to. Hledí na obzor, kde září světlo osvícení, ale sám tam ještě nedospívá. Putující Gautama Siddhártha.
Symbolický obraz: vánoční jarmark, příjemné lehké napětí, kde je práce a odpočinek v rovnováze.
Základní kvality: štědrost, vyrovnanost, vstřícnost, přátelskost, ochota; nebrat nic příliš vážně.
Životní úkol: nechce hledat žádný "velký úkol" ani hloubku: chce si hrát - a právě tím žije podstatu této lunární fáze a osvěžuje druhé svou nezatíženou přítomností.
Muži: veselí společníci a hráči.
Ženy: to mají trochu těžší, neboť musí hledat, co je kdysi rozesmutnilo, sestoupit na své osamělé, opuštěné dno, zpracovat téma zde obsažené, a přitom si uchovat vřelost. Představme si znovu onen vánoční jarmark: je zde zima, zebe nás, ale přitom je tu něco vřelého, co hřeje. Něco nás hřeje u srdce. Tento obraz ilustruje motiv, kterým žena (resp femininní část muže) s vypouklou lunou musí nějak projít: projít fází ledu, zpracovat své zranění, roztát a dospět do vřelosti.
Pozor na: stín v podobě nezpracované agrese (psík potlačuje vlka v sobě). Je třeba se učit, jak s agresí zacházet (a potlačení není řešení).
O co nakonec jde: uchovat si vřelé srdce.
Poznámka: Lidé s vypouklou lunou (těsně před plným tvarem úplňku), mají tendenci mít oblibu v neuzavřených tvarech - hrát si, nedospět k něčemu závaznému a pevnému. Více je baví "hledat", než "nalézt".
„Lidi, jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni vzdychnou "Jůůů!".“ (Jack Kerouac)
5. Úplněk
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 180 - 225 stupňů.
Mytologicky: dosažení nového obzoru, v němž se po krizi (temné noci) dostavuje osvícení. Hrdina stane na pláni zalité měsíčním světlem a krajina se na okamžik rozsvítí. Možná, že vzápětí zase zhasne. Kdo ví? Možná na chvíli zahlédl stav jednoty, který je symbolizován balzamickou lunou.
Dar: Plnost prožitku.
Jak s tím naložit? Respektovat (všechny) své pocity.
Jak lze toto postavení využít? Vést druhé.
Pozor na: materialismus (aby hmota nepohltila ducha, měli by být v rovnováze, jen tak se uchová skutečná plnost životního proudu).
„Pokud nemáte žádné stíny, nejste ve světle.“ (Lady Gaga)
6. Luna rozsévačka
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 225 - 270 stupňů.
Mytologicky: Při předchozím zážitku záblesku došlo k oplození (inspiraci) duše, a ta nyní potřebuje plodit, tvořit a dělit se o to, co ve zkušenostech (kdysi) nabyla. Tvůrce, Těhotná žena.
Dar: Umění dávat (podělit se o své plody).
Jak s tím naložit? Nebojte se dávat, co jste.
7. Poslední čtvrť
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 270 - 315 stupňů.
Mytologicky: Revolucionář, Průkopník.
- marnivost, zhýralost, nabubřelost (nadřazenost)
- neustrnout ve svém vývoji
- neztratit "hrot pravdy" a nevyměnit ho za to, říkat davu to, co chce slyšet, abych dosáhl širší popularity
- pýchu (očekávat, že druzí budou tak silní a průkopničtí jako já, bez respektu k jejich jinakosti)
„Dej mi jen jednu generaci mladých a proměním celý svět.“ (V. I. Lenin)
8. Balzamická Luna
Slunce a Luna se nacházejí při narození jedince ve vzdálenosti 315 - 360 stupňů.
Mytologicky: Duše dosáhla plnosti cyklu. Rodí se Mistr. Semínko se během celého cyklu proměňovalo ve sladký plod, který nyní (nabitý zkušenostmi a pochopením) může roztát v půdě, vrátit v jednotu. A možná se už chystá cyklus nový.
Základní kvality: vyrovnanost, klid, nadhled, pochopení, moudrost, zralost; mír; "vím, tedy jsem". Klid a nadhled i v těžkých situacích.
"Hudba potřebuje prostor, aby mohla dýchat." (Ennio Morricone)
Žádné komentáře:
Okomentovat