Živly a sexualita

Typologie elementů



Oheň rád jiskří, rád se pouští do rozmanitých dobrodužství, je rád, když musí zdolávat překážky a výzvy, když musí dobývat, když sex překračuje nějaké tabu nebo morální zábrany: právě tato ambivalence je pro oheň dráždivá. Oheň totiž najdeme v křesťanském pekle, a současně je používán jako posvátná obět bohům. Oheň hltavě spaluje zemi jako potravu, a přitom vzlíná k nebesům. Tento rozpor mezi fascinací primitivní tělesností a touhou tělesné vazby překonat, transcendovat a spálit na popel - aby duše mohla vzlétnout k nebesům jako pták Fénix, je pro oheň charakteristický. V jeho prožívání vášně je cosi palčivého a přitom vznešeného. Může se mísit touha po nadvládě nad partnerem, touha zazářit a vyniknout, být lepší, neschopnost unést soka, konkurenci či srovnání, skrytá zášť a rivalita, touha zvítězit a ponížit, ale současně i touha dostát tomu, co je v duši nejušlechtilejší a nejvznešenější, dospět k nadpozemskému ideálu. A tak se sexualita stává jakýmsi bitevním polem, podiem životního dramatu.

Případná neuróza zde může nabýt projevů hysterických.


Voda je spojena s kouzlem, romantikou a intimním sblížením duší, jemným příšeřím, v němž hranice mezi já a ty mizí, nerozlišujícím, neostrým vnímáním, v něm se sny jednoho prostupují se sny druhého v jediném toku snění. Tato blízkost, připomínající prapůvodní jednotu v matčině děloze, je pro vodu vším. Žádný jiný element není schopen proniknout do takové hloubky jako voda. Dokáže se vcítit a bezvýhrad se odevzdat druhému. Vzdává se sebe sama, aby přijala druhého jako sebe sama. Nebezpečím je zde ztrácení se v druhém, bolestná závislost, pokud nám chybí vědomí vlastní identity: snaha žít skrze toho druhého, jakoby byl vším, zcela se do druhého vsáknout nebo k němu přilnout. Vodní milenec či milenka chtějí být ctěni za svou loajalitu a empatii. Sexuální akt je pro ně věcí momentálního rozpoložení a atmosféry, která visí ve vzduchu. Nemá nic společného se zemskou pravidelností, spíše s neurčitým bezčasím, tajemstvím, láskyplným naladěním. Teprve bezpodmínečná důvěra se stává mostem otevření, který dovolí tělesné setkání. Bez podpory jiných elementů a kvalit, může být takový most stejně tak iluzorní, domnělý, jako impressionistická malba, která včera byla tak skutečná - a dnes nezbyl než prázdný sen. Této zvýšené subjektivity a sugestibility může zkušený svůdce, zvyklý plavit se ve vodách jako pirát, snadno zneužít. Časy, kdy byla voda výhradní doménou žen, však minuly, a tak se totéž může přihodit muži, který naivně podlehne kouzlu zkušenější ženy.

Konflikty v oblasti vodního živlu mohou souviset se sklony k závislostem a depresi. Freudovskou paralelou je orální stádium psychosexuálního vývoje.


Vzduch je hravý a jiskřivý společník, který se nerad váže. K erotice přistupuje s lehkostí a zvědavostí, bere ji jako hru, zábavu a jako zdroj poznání. Málokdy však stojí vzduch sám o sobě, a tak příjmá zabarvení jiných elementů. Jelikož je přitahován tím, co je nedostupné, co nemůže mít, může se stát, že raději dobývá a chytá než "konzumuje", protože chycená kořist jej už nevzrušuje. Raději loví to, co je v pohybu, nejisté a v dálce. Co je blízko, stává se fádní. Jeho hry připomínají kočku, která své kořisti stále znovu dává šanci utéct, aby probudila svůj zájem. (Hunting is better than the catch.). Při svádění používá lichotek, ale i přímých otázek - jde mu o to, se prostě na věci domluvit. Nejvíce se bojí závislosti na někom, tudíž raději zůstává ve věčném pohybu odněkud někam, jako motýl, co přelétá z květiny na květinu. Hrozí, že zůstane věčným dítětem (puer aeternus), pokud neintegruje do vědomí i další živly ve stejné intenzitě jako vzduch.

Je-li vzduch méně hravý a více racionálně - kontrolovaný, pokud zarytěji lpí na nezávislosti já, hrozí nebezpečí schizoidní poruchy. Člověk se pociťuje v jakési ostré izolaci uvnitř sebe sama vůči světu jako potenciální hrozbě závislosti.


Země se v oblasti erotiky projevuje jako touha po jistotě, pravidelnosti a bezmezné věrnosti. Sex je chápán jako příjemný a pravidelný akt, jenž má v denním nebo týdenním plánu své přesné místo. Nebezpečím tohoto přístupu je rutina, nedostatek vášně, intimní blízkosti nebo hravosti. Zemitý milenec / milenka (má-li tu snahu) chce být chválen(a) za svou výdrž a technickou zručnost.

V elementu země se totiž prolínají smysl pro fyzično s touhou tuto vitální sílu podrobit kulturním pravidlům - a ty mohou jít často proti sobě, což se může projevit jako obsedantní neuróza spojená s nutkavými myšlenkami a pocity viny a snahou tuto vinu symbolicky smýt ritualizací chování a dogmatickým lpěním na čistotě a řádu. Živel země má zřejmě svou paralelu v análním stádiu psychosexuálního vývoje.



Nevědomý živel a sexualita




Co je nevědomé, skryté, spoutané nás tím více fascinuje v podobě projekce. Ačkoliv nevědomý živel může vyvolávat velkou přitažlivost a fascinaci něčím, volba erotického objektu na základě tohoto živlu je obvykle příliš primitivní a iracionální, takže ve výsledku může vést ke zklamání, protože se necháme zlákat něčím, s čím nekoresponduje zbytek naší osobnosti. Lecos se může vymknout z kontroly. Je to místo, kde máme tendenci něčemu poněkud slepě podléhat.

Na druhou stranu, není takové "vymknutí" odhalením něčeho, co v sobě máme a co jsme si předtím neuvědomovali? Něco starého se musí zhroutit, aby se otevřela cesta do neznáma. Nevědomé živly si hledají cestu ven z temnnoty nevědomí na světlo, a často tak činí právě skrze sexualitu. Sexualita může být místem, kde se setkáváme s nevědomým.


Nevědomý oheň: fascinace vizualitou, vzhledovou atraktivitou, která se zdá neodolatelná, magická, bez ohledu na iracionalitu takového sexuálního výběru (nevědomá funkce je velmi primitivní a archaická, je svým způsobem slepá) - vizuální vjem nás může "oslepit". Někdy jsou lidé s nevědomým ohněm fascinováni živočišnými a temperamentními lidmi opačného pohlaví, ze kterých září vášeň k životu, kterou sami postrádají. Svůj neprojevený oheň si mohou projektovat na černochy, jihoevropany a další exotické typy. Může ho lákat "zakázané ovoce", co je dobrodružné a nespoutané, ale protože sám ohněm nedisponuje v dostatečné míře, nemá dostatek odvahy, aby taková přání projevil nebo aby se odhodlal k činu. Proto se tato ohnivost projeví jen na úrovni vizuálních představ: vášeň doutná pod pokličkou.


Nevědomá voda: zde může být problém se strachem ze ztráty kontroly: nechat běh událostí volně plynout, člověk se úzkostlivě ovládá i během sexuálního aktu. Jinou podobou nedostatku vody může být citová plochost, oddělování sexu a citu, neschopnost je propojit, stmelit. Také neschopnost ponořit se v sexuálním aktu do hloubky, do neurčité časové dimenze. Nedostatkem vody může trpět partner, který nepociťuje dostatečnou míru empatie, souznění, napojení, kterého tento člověk není příliš schopen. Na druhou stranu sex může být naopak jedinou oblastí života, kdy se člověk setká se svými emocemi, kdy se setká s nevědomým v sobě. Jindy si to nedovolí, má stále "upnutou kravatu". Sexuální akt může pak nabýt obzvlášť silného významu jako místo setkání se se svou emocionalitou, s hloubkou života. Člověk se pak může stát sexem posedlý, protože jen tímto způsobem vstupuje do chrámu nevědomého, posvátného, do hlubokého kontaktu se životem.


Nevědomý vzduch: pro člověka s nevědomým vzduchem může být obzvlášť vzrušující erotická komunikace, slova, verbální narážky, erotické jinotaje, protože jeho intelekt je nejblíže nevědomému. Ačkoliv nedostatek vzduchu normálně souvisí s nedostatečnou přizpůsobivostí a flexibilitou, erotika může být právě oblast, v níž je tento člověk ochoten velmi experimentovat! Co se týče sexu, je naopak nadmíru zvědavý. Skvělé by bylo, pokud by se mu tato zvědavost a touha experimentovat přenesla i do běžného života.


Nevědomá země: pro člověka, jemuž chybí ukotvení a jenž se příliš vznáší s hlavou v oblacích, poskytuje sexualita uzemění. Nevědomá země se zde projevuje jako skrytá smyslnost v jinak subtilně nebo étericky působícím člověku. Jako vše nevědomé se může projevovat poměrně primitivně a jednoduše. Nepřítomnost zemského živlu ve vědomí se může projevovat jako nestálost a neochota přijmout omezení nebo dlouhodobý závazek.


1 komentář:

Barbora Velachová řekl(a)...

Chtěla bych se zeptat, jak je možný že ze seznamu nahoře se dokážu identifikovat pouze s ohněm(dříve jsem byla hrozný stydlín, ale potkala jsem kluka, který ve mně probudil oheň a já ačkoliv jsem se dříve téhle energie bála, překonala jsem svou stydlivost a integrovala ji do své osobnosti a našla v ní zalíbení), kdežto ze seznamu nevědomých živlů se dokážu identifikovat se všemi...i s ohněm, protože stále mě přitahujou živočišní a temperamentní kluci - latinoameričani.