Michael Ende: Děvčátko Momo a ukradený čas


Pohádka pro malé a velké děti

Ilustrace: František Skála, 2005
"Dnes viděli obyvatelé velkého města věci, jaké už dlouho nebyli k spatření: Lidé postávali na ulici, povídali si jen tak o něčem a vyptávali se pěkně ze široka, jak se jednomu a druhému daří. Kdo šel do práce, měl dost času chvíli postát a zadívat se na rozkvetlé kytky v okně nebo nakrmit v parku sýkorku. Také lékaři měli čas a věnovali se pořádně všem pacientům. Každý mohl spotřebovat na cokoli právě takové množství času, kolik věc při jeho silách vyžadovala a kolik chtěl. Neboť od toho dne času bylo zase dost.

Ale mnoho lidí se nikdy nedovědělo, komu za to všechno děkují a co se ve skutečnosti událo v tom okamžiku, který pro ně byl jenom tak dlouhý, jako když někdo mžikne. Asi by tomu většina z nich ani nevěřila. Kdo ale věřil, co se přihodilo, a kdo také věděl, co se událo, byli přátelé děvčátka Momo. 

...

V domě Nikdenení v perleťové uličce Nikdynebyla seděl na atlasové pohovce vedle malého stolečku s vyklenutými nožkami Mistr Hóra. Čas, který se navrátil k lidem, probudil ho z jeho prvního a jediného spánku. Díval se vševidoucími brýlemi a na tváři mu pohrával úsměv. Díval se na děvčátko Momo a na její druhy. Byl ještě velmi bledý a jako po těžké nemoci. Ale oči mu zářily."

(Děvčátko Momo a ukradený čas. Albatros, 2005, str. 219)



Vojtěch Franče

Básnička pro Momo

Odkud jsi přišla, malá Momo?
Ty, která umíš číst v lidských duších?
Ty, jejíž pohled je odzbrojující?
Ty, která umíš odemknout lidská srdce, 
takže se šedivé mraky rozpustí?

Kam mizí čas, když přicházíš?
Kam se ztrácejí slova, když je lidem spolu dobře?

Mohu tě schovat pod svůj kabát,
aby ti už nikdo nemohl ublížit?

Proč pod tvými kroky ožívá poctivost
starých dní? Proč dřevo voní jako dřevo
a chléb jako chléb?

Kam kráčíš, malá Momo?
Smím jít za tebou?
A uvidět na chvíli svět tvýma očima?
Proč nic neříkáš?

Ach, už to vidím: psst
nesmíme vyplašit jejich sny
To nejbláznivější je na lidech
to nejkrásnější.

Potkala jsi jednou starého blázna
u cesty
a dala mu beze slov květ vlčího máku
a on o tobě napsal tuto knihu.

I já ti napíšu básničku 
a schovám ti jí do kapsy tvého sáčka,
ale rozbor tvého příběhu ponechám protentokrát
velkým lidem.


*

Michael Ende: Nekonečný příběh

Konjunkce Saturn - Pluto: porodní tsunami (2019-21)
(Šediváci z knížky o Momo korespondují se saturnskou strukturou času, která v současné "korona" době dostává trhliny)

Psychologie archetypu dítěte


Žádné komentáře: