Příběh ženské magie, mužské síly a síly srdce
Inspirován krásným pohádkovým filmem Alice Nellis Sedmero krkavců, který nedávno běžel v kinech, říkal jsem si - tam je něco tak hlubokého, to ani nemá cenu přemýšlet, tam je nějaká hloubka, kam se rozumem nedá ani dostat - a těšil jsem se, až na to někdy postavíme konstelaci. A stalo se. Letos v létě na naší prázdninové konstelační škole, kde na to bylo dostatek lidí - téma se z nepřeberných vylosovalo a konstelace proběhla.
Pokud jste na filmu nebyli a chcete si pohádku připomenout, než se pustíte dále, tak plnokrevná pohádka Boženy Němcové je k přečtení zde. A o poznání stručnější verze bratří Grimmů tady.
Přepis konstelace je v tomto případě trošku oříškem. Pohádka má totiž vícero časových rovin, které fungují jakoby nad sebou, ve vícero patrech, a příběh není jednoduše lineární: z bodu A do bodu B. Pohádka začíná uprostřed "zakleté" situace a klubko sahající do minulosti je třeba teprve rozmotat.
To je první důvod - a druhý důvod je, že ústředním motivem je téma k výkladu sice fascinující, ale z racionálního, natož vědeckého pohledu, poněkud ošemetné - totiž magie. Sice všichni víme, že čarování do pohádek tak nějak patří, ale pokud by nám někdo měl začít vykládat, že magie by se nějak mohla týkat i našich běžných životů, začnou se většině čtenářů nejspíš ježit chlupy (nebo snad některým černé peří?)
Nechceme totiž pohádku vykládat jako esoterně, metafyzicky, hermenauticky ani jungiánsky. Výklad by sice zabral desítky stran, a proti výkladu by těžko někdo mohl něco namítnout - asi by to bylo pro "hledače tajemství" zajímavé čtení. Vyskytovaly by se v něm triádovité vztahové vazby, odkazy na číslo tři a sedm, Slunce, Lunu a Vítr - a na Smaragdovou desku Herma Trismegista. Ne, chceme zůstat u odkazu, který má pohádka říci nám, moderním lidem, v dnešní době.
