"To, co je v člověku nejvyšší, je tvůrčí nevinnost. Je to propojení nevinnosti, tvořivosti a sexuality." (Úryvek z konstelace)
 |
| August Rodine |
Na úvod bych rád řekl vlastně pointu celého pátrání - nemělo by jít o "samoúčelné šťourání se ve vině", ale naopak o její integraci, o návrat do naší nevinnosti, celistvosti a osobní síly. Přičemž na druhou stranu - vytěsnění viny - a její projekce navenek a přehazování viny jako horkého bramboru není totéž, co stav nevinnosti.
O čem následující přepis konstelace pojednává?
- Neměli bychom se dát ovlivnit psychologickými a duchovními směry, které nás v tématu (komplexu) viny fixují a limitují nás v našem vývoji a pohybu vpřed. Patří sem kupodivu například i psychoanalýza. Tomu je věnována část 1. Zkusme nahlédnout, že vina je stále ještě v postkřesťanském světě mocenským nástrojem - obojkem, jímž je jeden smýkán do kolen a druhý z toho těží. Na které straně chceme stát my? Chceme vědění používat jako nástroj moci nebo jako nástroj osvobození?
- V části 2 se k tématu viny přiblížíme pomocí mytologické a geografické metafory. Od obrazu Adama a Evy se přes Michelangelovu fresku dostaneme až k postkoloniálnímu dědictví viny v západní Evropě a k tomu, čím nás vlastně dráždí islám a proč se vůči němu vlastně cítíme tak bezmocní.
- Ale pokud se chcete zaměřit na to podstatné a přínosné, přeskočte v článku rovnou k části 3. Ta je věnována tématu, jak pocity viny integrovat. Vina je zde definována jako složitý shluk psychologických mechanismů, které člověku zabraňují spočinout a regenerovat se ve vlastním energetickém zdroji.
- V části 4 se zaobíráme tématem sado-masochismu jakožto módu bytí.
Vzhledem k složitosti a rozvětvenosti tématu doporučuji si článek přečíst vícekrát - skládá se z mnoha propletených nitek. Příjemné počtení.
