Symbolický a psychologický výklad osmi fází soli-lunárního cyklu v nativním horoskopu
Slunce a Luna vytvářejí odpradávna rytmický tanec na obloze, který my pozorujeme jako střídání fází novu, dorůstajícího měsíce, úplňku a couvajícího měsíce. Tento tanec uctívala většina pradávných kultur na Zemi. Je to cyklus plodnosti, úrody, sexuality. Slunce (mužská, otcovská, hřejivá, pevná síla) tančí s Lunou (ženskou, mateřskou, chladně-vlahou silou). Podle toho, v jaké fázi tohoto cyklu jsme se narodili, můžeme říci i něco o naší osobnosti - o jakési atmosféře, klimatu, v níž jsme přišli na svět.
Cyklus si také můžeme představit jako vývoj semínka, které ve fázi novu dopadá do temné půdy, aby vzešel život. Může a nemusí přežít. V další fázi se zabydluje v zemi, ve fázi úplňku rozkvétá, pak vydává plod a nakonec, ve fázi balzamické luny, se opět rozplývá a její individuální pouť končí.
Soli-lunární cyklus také koresponduje s osmi hlavními astronomickými a kalendářními svátky. Fáze mezi dušičkami a Vánocemi (zimním slunovratem) koresponduje například s balzamickou lunou (zklidnění, zpokornění, stažení se z aktivity a příprava na zimu, temnotu a odevzdání se). Hranice mezi úplňkem a lunou rozsévačkou koresponduje zase se svátkem dožínek, oslavou sklizně a úrody. Svátky jsou vyznačeny na obrázku dole na vnějším kruhu.
