Velikost

Velikost = výška písmen ve střední zóně. Průměrná velikost písma je 2-3 mm. Při větší zběhlosti psaní je písmo menší a při menší zběhlosti větší.

Velikost vypovídá o velikosti pisatelova sebecitu. Odráží jeho sebevědomí, potřebu seberealizace, expanzivnost a sílu ega, ale také dynamiku jeho životních, pudových impulzů.

Rozlišujeme, zda je písmo větší nebo menší než průměrná velikost nebo zda jeho velikost kolísá.


Velké písmo
  • celkově přisuzuje větší hodnotu sobě a svým zájmům než světu, lidem a okolí
  • snaží se být "patrný" - ke spatření, světu na očích
  • zvýšené sebepojetí: pocit nadřazenosti, výlučnosti; subjektivní pocit vlastní velikosti vůči všemu ostatnímu, s čím se setká a co se mu jeví jaksi "menší" než on
  • individualismus, nezávislost, samostatnost
  • vitalita: pocit vlastní síly, pudovost
  • aktivní vůle: energičnost, činorodost, iniciativa, ctižádost, rozhodnost
  • projevy hrdosti: čestnost, velkorysost, samostatnost
  • dominance (ovládnutí prostoru): výkonnost, potřeba seberealizace, soutěživost, manipulace s druhými, egoismus, vědomí vlastího poslání, svéřepost
  • demonstrativní zvětšování se: náročnost, marnivost, obřadnost, vychloubačnost, pozérství, chce být středem pozornosti, herectví
  • podceňování detailu a jednotlivin, přisuzuje větší míru subjektu (sobě) než objektu, takže objektivní skutečnost přehlíží: nepozornost, nesoustředěnost, nekritičnost, idealismus, subjektivismus, megalomanství, tendence k přílišnému zobecňování
  • citovost: náruživost, plnost prožitku, nadšení, romantismus, fantazie (cit je velkorysejší než rozum a nezná míru věcí)
  • netaktnost, vlezlost, dotěrnost (přesahuje neomaleně svůj prostor, nezná hranice), domýšlivost, arogance (velikost se pak nafukuje)
  • velké písmo může být (a často je) demonstrativní kompenzací pocitu méněcennosti (maska komplexů nebo vnitřní malosti, chudoby)

Malé písmo
  • celkově přisuzuje větší hodnotu světu, lidem a okolí než sobě a svým zájmům
  • považuje se za "nepatrného", subjektivní pocit vlastní drobnosti vůči všemu ostatnímu, s čím se setká (a co se mu jeví větší než on)
  • pasivní vůle: vytrvalost, píle, disciplinovanost, důkladnost, smysl pro pořádek
  • pedanterie, silný smysl pro povinnost, rutina
  • menší originalita: konvenčnost, maloměšťáctví (nebýt ničím zvláštní ani nápadný)
  • submisivita : podřídivost, nenápadnost, skromnost, poslušnost, mírnost, nenápadnost, opatrnost
  • krčení se, schovávání se v prostoru, zůstává v pozadí, nechce se předvádět, vyhýbá se subjektivnímu pojetí, schovává se za fakta, zůstává nestranným pozorovatelem
  • rozumovost (jde k o objektivní podstatě věci bez příkras): realismus, střízlivost, věcnost, suchopárnost
  • smysl pro detail: koncentrace, kritičnost, objektivita, přesnost, pečlivost
  • i bohatá, zajímavá osobnost může psát malým písmem, protože je skromná, pokorná, je si vědoma své nepatrnosti vůči všehomíru
  • přemýšlivost, racionalita písmo zmenšuje

O poměrné velikosti velkých písmen vůči malým vypovídají délkové rozdíly. Malé písmo se totiž může zdát na první pohled velké, pokud výrazně přesahuje do horní i dolní zóny. Proto připomínka: u velikosti hodnotíme výšku písmen ve střední zóně.


.