Moudrý stařec



Archetyp moudrého starce je ztělesněním moudrosti, smysluplnosti bytí, vhledu, intuice a hlubokých znalostí. V pohádkách a mýtech se zjevuje jako čaroděj, mág, věštec, rádce, mentor, lékař, profesor, pohádkový dědeček, převozník, poustevník žijící v lese, duchovní mistr, guru, pravdu hledající poutník nebo moudrý mnich.

Moudrý stařec (latinsky Senex) je zosobněním neomezeného ducha.

V našem běžném životě se s ním nejčastěji setkáváme v podobě nějaké moudré rady, kterou nám "znenadání" poskytne náš přítel, kněz, bratr nebo člen rodiny, mocná duchovní bytost nebo osoba vyznačující se mravní ušlechtilostí. Rada a opora moudrého starce přichází v nejtěžsí chvíli duchovního vývoje (v době kdy je noc nejtemnější a úsvit zdánlivě nejdál). Jeho rada je jako semínko, které padne do naší duše a později, ve vhodný okamžik, vyklíčí a vyroste ve "velký strom, jenž ukryje všechny ptáky nebes". Můžeme jej potkat v podobě osoby obojího pohlaví, anebo jej "zaslechnout" v podobě vnuknutí, vnitřního hlasu nebo příběhu. Jeho možnosti jsou nekonečné jako duch sám. Stalo se vám někdy, že jste v knikupectví "jakoby náhodou" otevřeli nějakou knihu a vaše oči spočinuly na řádku, který jakoby v tu chvíli byl určen právě vám? Řekl vám někdo jakoby mimoděk něco tak jednoduchého a pravdivého, že vás až zamrazilo? Možná, že vám pokynul moudrý stařec. Kdo říká, že musí mít podobu staříka z pohádky? "Duch vane, kam se mu zlíbí,"praví se v Novém zákoně. Cílem, k němuž nás tento archetyp vede, je poznání a opravdová, vnitřní mravní ušlechtilost a čistota.

Ztotožnění se s archetypem moudrého starce může vést k roli náboženského, politického nebo sociálního spasitele. Nezapomeňme však, že ztotožnění se s archetypem vede k inflaci ega. Ztotožnění se s archetypem není cílem individuace, ale pastí, do níž může ego spadnout v podobě velikášství nebo naopak spasitelského, sebeobětujícího se komplexu, což jsou dvě podoby bohorovnosti. Nad delfskou věštírnou stál nápis: "Poznej sebe sama." To nebyla pouhá výzva k psychologickému poznání, jak to chápeme dnes. Tehdejší význam byl zhruba takový: Seznej člověče, kde jest tvé místo v řádu věcí. K věcem božským, mezi něž patří i toto orákulum, přistupuj pokorně a nezapomeň, že jsi jen člověk.

.Doktor Štrosmajer
Legendárním ztvárněním moudrého starce v naší kultuře je například Doktor Štrosmajer ze seriálu Nemocnice na kraji města, který zásluhou Miloše Kopeckého pozdvihl úroveň seriálu o třídu výš, neboť jako "moudrý stařec" s humorným nadhledem dodává všem lidským peripetiím jakýsi řád a smysl. Jeho vztah k doktorce Čeňkové je zobrazením archetypálního vztahu moudrého starce a animy, otce a dcery. Podobnou úlohu má Doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) ve filmu Vesničko má středisková. V Čechách, zdá se, je nám nejbližším vtělením archetypu moudrého starce doktorská profese (čarodějnictví se u nás moc něpěstuje). Autorita "pana doktora" může být částečně podmíněna projekcí tohoto archetypu. O něco tradičnější podobu na sebe v jiných příbězích přijali kouzelník Merlin, čaroděj Gandalf z Pána Prstenů nebo Yoda a Obi-Wan Kenobi z Hvězdných válek.


osho zen tarot nevinnostKomentář ke kartě Osho Zen Tarotu (č. XIX - Nevinnost) zní: "Ze starce na této kartě vyzařuje dětská radost ze světa. Obklopuje ho přirozený půvab, jako kdyby se smířil sám se sebou i s tím, co mu život přinesl. Zdá se, že hravě komunikuje s kudlankou, která mu sedí na prstě, jako by to byli ti nejlepší přátelé. Kaskády růžových květů kolem něj symbolizují hluboké odpoutání, uvolnění a svěžest. Odpovídají na přítomnost starce, jsou odrazem jeho kvalit. Nevinnost, jejímž průvodcem je hluboká životní zkušenost, je dětská, ale ne dětinská. Nevinnost dítěte je krásná, ale nevědomá. Jeho nevinnost nahradí nedůvěra a pochybnosti, jakmile povyroste a uvidí, že svět je nebezpečné a hrozivé místo. Nevinnost plně prožívaného života je naproti tomu moudrá a přijímá neustálé proměny zázračného života."


Pojetí ducha u C. G. Junga
„Duch, podobně jako bůh, je objektem duševního zážitku, jehož existenci ve vnějším světě nemůžeme nijak dokázat ani racionálně zdůvodnit.“ (Spirit and life, CW 8, odst. 626) „Z psychologického hlediska se fenomén ducha jako každý autonomní komplex projevuje jako záměr nevědomí, nadřazený záměrům já.“ (tamtéž, 643)
Pro Junga je duch něčím, co lze těžko blíže specifikovat (nechceme-li se uchylovat k teologickým spekulacím), co se ale psychologicky vzato projevuje jako nevědomá instance nadřazená vědomému egu. Na rozdíl od křesťanství nepostuluje ducha jako univerzální dobro, spíše jako cosi indiferentního. V praxi se to může projevit jako „vhled do situace“, pojmenování věcí pravými jmény, nevysvětlitelné, ale moudré vnuknutí, které však nemá moralizující podtext. To, co objasňuje, cestu, kterou tento náhled otevírá, není možné racionálně zdůvodnit nebo k takovému náhledu cestou racionálních kroků dospět. Jednoduše řečeno: co se týče sebeinteligentnějšího, ale v podstatě vždycky krátkozrakého ega - duch je vždy o krok napřed. Ví, vidí něco, co my zatím ne. Tento duch je však v nás; je to součást naší psychické totality.
Moudrý stařec je pak jakousi personifikací tohoto nadosobního principu, jeho "zjevením".
O něco jiné pojetí ducha nabízí Ludwig Klages. Postuluje ducha jakožto metafyzický princip nepřátelský původně extatické jednotě duše a těla. Více o tom zde.


.

2 komentáře:

Ivan Datko řekl(a)...

v tomto odstavci: Komentář ke kartě Osho Zen Tarotu (č. XIX - Nevinnost) zní: "Ze starce na této kartě vyzařuje dětinská radost ze světa...Nevinnost, jejímž průvodcem je hluboká životní zkušenost, je dětská, ale ne dětinská."

V duchu te druhe vety nemelo by v ty prvni byt spis detska :-)?

Vojtěch Franče řekl(a)...

v anglické verzi to je, jak píšeš (childlike / childish). v českém překladu tento renonc od překladatele ale je.