Osho: O ženách

Psychologie ženy





Připadá mi, že jsi opravdu první muž na této planetě, kterého znám, jenž skutečně rozumí ženám a akceptuje je. Můžeš se k tomu vyjádřit?


Jak už jsem řekl, žena musí být milována, ne chápána. To je první pochopení.

Muž je záhadou, žena je záhadou, vše co existuje, je záhadou - a všechna naše snaha to rozlousknout selhává.

Psychiatr je chlapík, který vám klade spoustu drahých otázek, jež vám vaše žena dává zadarmo.

Ženy začínají tím, že odolávají mužským návrhům, a končí tím, že mu brání v úniku.

Pokud chcete změnit ženin názor, musíte s ní souhlasit.

Pokud chcete vědět, co si žena doopravdy myslí, podívejte se na ni - neposlouchejte ji.

Všechno je záhadné: je lepší si to užít než se snažit tomu porozumět. Koneckonců muž, který se snaží porozumět životu, dokazuje, že je blázen, a muž, který si život užívá, zmoudří a jen si dál užívá, protože si víc a víc uvědomuje záhady, které nás obklopují.



Můžeš prosím vysvětlit, jaké jsou skutečné rozdíly mezi muži a ženami?

Většina rozdílů mezi muži a ženami existuje kvůli tisícům let formování. Nemají sice zásadní charakter, ale existuje několik rozdílů, které jim dávají unikátní krásu, unikátní individualitu. Tyto rozdíly se dají zjistit jednoduše.

Jedním z nich je, že žena je schopná zplodit dítě, muž nikoliv. V tomto případě je on ten podřízený; a podřízenost sehrála velkou roli v ovládnutí žen muži. Komplex méněcennosti působí takto - hraje si na povýšeného aby oklamal sám sebe a celý svět. A tak muž v běhu času ničí ženskou genialitu, nadání, schopnosti, a může tak sám sobě i světu dokázat, že on je nadřazený.
Protože žena dává život, po dobu devíti měsíců i déle zůstává absolutně zranitelná, závislá na muži. A muži toho sprostě využili. Tohle je fyziologický rozdíl; což nemá vůbec žádný význam.

Psychologie ženy je zkažena mužem, který jí říká věci, jež nejsou pravda, dělá z ní otroka, degraduje ji na druhořadého obyvatele světa. A důvodem bylo, jen to, že muž je díky svalům mocnější. Ale síla svalů je součástí živočišnosti. A pokud toto rozhoduje o nadřazenosti, pak kterékoli zvíře je svalnatější než muž.

Ale určitě existují i skutečné rozdíly, které musíme hledat za hromadou těch vymyšlených. Jedním z nich je podle mne to, že žena je schopna milovat víc než muž. Mužská láska je víceméně fyzickou nutností, ženská láska nikoliv. Ta je něčím větším a vyšším, je to duchovní zážitek. To je důvod, proč je žena monogamní a muž polygamní. Muž by chtěl mít všechny ženy světa, a stejně by nebyl spokojený. Jeho nespokojenost je nekonečná.
Žena může být spokojena jen s jednou láskou, absolutně spokojená, protože žena se nedívá na mužovo tělo, ale dívá se na jeho nejskrytější kvality. Ona se nezamiluje do muže, který má hezké svalnaté tělo, zamiluje se do muže, který má charisma - něco nedefinovatelného, ale nesmírně atraktivního - který má tajemství, jež stojí za to prozkoumat. Nechce muže, který bude jen mužem, ale chce dobrodružství v objevování vědomí.






Existují další rozdíly. Například žena je soustředěnější než muž... Je vyrovnanější, málomluvnější, trpělivější, je schopna čekat. Možná díky těmto kvalitám je odolnější vůči nemocím a žije déle než muž. Díky své vyrovnanosti a citlivosti může mužův život obrovsky naplnit. Může jeho život obklopit velmi zklidňující, útulnou atmosférou. Ale muž se obává - nechce být obklopen ženou, nechce ji nechat kolem sebe vytvářet útulné teplo. Bojí se, protože tohle je způsob, jak se stát závislým. A tak si ji už po staletí drží v dostatečné vzdálenosti. A taky se bojí, protože v hloubi srdce ví, že žena je víc než on, neboť může zplodit život. Příroda k rozmnožování vybrala ji, ne muže.

Mužská funkce v rozmnožování je téměř nulová. A tento pocit méněcennosti vytvořil ten největší problém - muž začal ženě přistřihávat křídla. Začal ji v každém ohledu omezovat, zavrhovat, aby si mohl alespoň myslet, že je nadřazený. Jednal s ženou jako s dobytkem - někdy dokonce hůře. V Číně se po tisíce let učilo, že žena nemá duši, takže ji manžel mohl zabít a zákon takový čin netrestal - žena byla totiž jeho majetkem. Pokud chtěl zničit svůj nábytek, nebylo to ilegální. Pokud chtěl zničit svoji ženz, nebylo to ilegální. Tohle je zásadná urážka - žena nemá duši.

Muž připravil ženu o vzdělání, o finanční nezávislost. Připravil ji o sociální mobilitu, protože se bojí. Ví, že je nadřazená, ví, že je krásná, ví, že dát ji nezávislost je nebezpečné. A tak v průběhu století neexistovala ženská nezávislost. Muslimské ženy musí dokonce mít zakrytý obličej, aby nikdo kromě jejich manželů nemohl vidět krásu jejich obličeje, hloubku jejich očí.

Podle hinduistů musela žena zemřít, když zemřel její manžel. Jaká žárlivost! Vlastnil jste ji po celý svůj život, a chcete ji vlastnit dokonce i po smrti. Máte strach. Ona je nádherná, a když jste zemřel, kdo ví...? Může si najít jiného partnera, možná lepšího, než jste vy sám.

Muž je velmi egoistický. To je důvod, proč já jej nazývám muž šovinistický. Muž stvořil tuto společnost; a v této společnosti není místo pro ženu. A ona má ohromné osobní vlastnosti! Například má-li muž schopnost inteligence, žena má schopnost milovat. To neznamená, že ona nemůže být inteligentní: může mít rozum, jen musí dostat šanci jej rozvinout. Ale s láskou se narodila - má více soucitu, více laskavosti, více porozumění... Muž a žena jsou dvě struny na téže harfě, ale oba se trápí odděleni jeden od druhého. A protože oba trpí a neznají důvod, začnou se mstít jeden na druhém.
...

Není potřeba, aby se muž vůči ženě cítil podřízený. Celá tato myšlenka vzniká, protože berete muže a ženu jako dva druhy. Patří k jedné lidské rase, oba mají vlastnosti, které se doplňují. Potřebují jeden druhého, a jen když jsou spolu, jsou úplní... Život by měl být brán s lehkostí. Rozdíly jsou rozpory. Mohou oběma pomoci a obrovsky je pozdvihnout. Žena, která vás miluje, může pozdvihnout vaši kreativitu, může vás inspirovat k výšinám, o nichž jste ani nesnili. A na nic se neptá. Jednoduše chce vaši lásku, která je jejím základním právem.



Cítila jsem uvnitř sebe samé hluboce zakořeněný, pomstychtivý a chladný hněv proti všem mužům, kteří kdy ženu k něčemu přinutili, znásilnili ji, zabili či ji zranili. Tohle cítím jako něco, co si s sebou nesu po mnoho životů. Prosím, pomoz mi odhalit tuto čarodějku a chovat se k ní přátelsky.

První, co si musíme objasnit, je to, že to bylo právě křesťanství, které zavrhlo slovo "čarodějka"; bývalo to jedno z nejvíce vážených slov, stejně jako třeba "mystik" - moudrý muž. Jednoduše to znamenalo moudrou ženu, obdobu k moudrému muži.

Ale ve středověku muselo křesťanství čelit nebezpečí. Existovaly tisíce žen, které byly daleko moudřejší, než byli biskupové a kardinálové a papež. Znaly způsob přeměny lidských životů. Celá jejich filozofie byla založena na lásce a přeměně sexuální energie - a tohle žena umí daleko jednodušeji než muž. A především ona je matka a vždycky jí bude. Dokonce i malé holčičky mají mateřský cit.

Mateřský cit není nic spojeného s věkem, je to součástí ženství. A přeměna vyžaduje velmi milující atmosféru, mateřskou přeměnu energií. Pro křesťanství to byl soupeř. Ve srovnání s tímto nemělo křesťanství co nabídnout - ale křesťanství bylo u moci.
Až do té doby to byl jen mužský svět, a tak se rozhodli všechny čarodějky zničit. Ale jak je zničit? Nebyla to otázka zabití jedné ženy, ale tisíců žen. A tak sestavili speciální soudní dvůr, který měl za úkol vyšetřenování vedoucí k odhalení čarodějek.
Podle křesťanů pak byla každá žena, která měla na lidi vliv a jíž si lidé vážili, chycena a mučena - a to tak, že se musela přiznat. Nepřestali ji mučit, dokud nepřiznala, že je čarodějka. A vzhledem ke křesťanskému myšlení a teologii se význam čarodějka změnil: čarodějka byla ta, která měla sexuální vztah s ďáblem.


Kladivo na čarodějnice



Jediným trestem bylo upálení za živa, aby se už žádné další ženy neodvážily stát čarodějkami. Zničili tisíce žen a úplně odstranili významnou část lidstva. A moudrost, kterou tyto ženy ovládly - jejich knihy, jejich metody, jejich techniky přeměny mužů, přeměny mužské energie...

Nemyslete si, že čarodějka je špatné slovo. Je mnohem úctyhodnější než "papež" - nemyslím si totiž, že papež je muž, o kterém bychom mohli říct, že je moudrý, jsou to jen papoušci a nic jiného. Je možné, že to může být nějak spojeno s vaším minulým životem a toto pouto bylo tak silné, že stále existuje vzpomínka ve vašem nevědomí, která vám to připomíná. A tohle vytváří nenávist k mužům, protože to, co vám udělali, udělali muži.

Tohle je jen jednoduchá asociace, ale asociace musí být odstraněna. Neudělali to muži, udělali to křesťané. A křesťané mají na svědomí hodně zločinů a dál v jejich páchání pokračují. Je to neuvěřitelné... A neustále hovoří o pravdě, hovoří o Bohu... a říkají lži... A tohle jsou zbožní lidé, kteří se všemi způsoby snaží podvést svět, klamat lidskou mysl, pošpinit ji odpornými lžemi.

Tak nebuďte proti mužům jako takovým, buďte proti křesťanským krutostem, to stačí...



Feminismus

Žena určitě potřebuje velké osvobození, ale co se děje ve jménu osvobození, je hloupé. Je to jen napodobenina, ne osvobození.

Skutečné osvobození ze ženy udělá skutečnou ženu, ne imitaci muže. A to je to, co se právě teď děje: ženy se snaží být právě jako muži. Kouří-li muži cigarety, pak ženy musí kouřit cigarety. Pokud muži nosí kalhoty, pak i ženy musí nosit kalhoty. Dělají-li muži určité věci, pak je musí dělat i ženy. Ze ženy se prostě stává podprůměrný muž.

Tohle potom není osvobození, tohle je jen daleko hlubší otroctví - daleko hlubší, protože první otroctví bylo iniciováno muži. Tohle druhé otroctví je hlubší, protože si je ženy vytvářejí samy. Pokud vás do otroctví nutí, můžete proti tomu bojovat, ale pokud si otroctví vnucujete sami ve jménu osvobození, nikdy proti tomu nemáte možnost bojovat.

Chtěl bych, aby se žena stala opravdovou ženou, protože hodně závisí na ní. Je mnohem důležitější než muž, protože ona ve svém lůně nese jak ženu, tak muže. Ona může dát život oběma, chlapci i dívce, ona vychovává oba. Je-li jedovatá, pak její mateřské mléko je také jedovaté a způsob výchovy dětí je také jedovatý.

Pokud ženě není dána volnost k tomu, aby byla skutečnou ženou, pak ani muž nemůže být skutečným mužem. Svoboda ženy je nutností pro svobodu muže, je to důležitější než svoboda muže. A je-li žena otrokem - tak jako po staletí byla - zotročí také muže, a to velmi rafinovanými způsoby; její způsoby totiž rafinované jsou. Nebude s vámi přímo bojovat, její boj bude nepřímý, bude ženský. Bude plakat a ronit slzy. Neudeří vás, udeří sama sebe, a velmi štíhlá, drobná žena tak může ovládat velmi silného muže... Žena potřebuje naprostou svobodu, aby mohla dát svobodu také muži.

Pokud chcete zůstat svobodní, dejte svobodu ostatním, to je ten jediný způsob, jak zůstat volným.

...

Chtěl bych říci všem ženám na světě, že Hnutí za ženskou rovnoprávnost neudělalo nic, protože je v rukou velmi hloupých žen. Tyto ženy jsou zpátečnické, ne revoluční.

Jinak řečeno, jednoduchá a nejdůležitější věc, priorita je to, že ženy by měly požadovat oddělené hlasování, takže ženy by mohly volit jen ženy a muž zase jen muže. Jak jednoduchý a jedinečný krok!

Celý svět se může přesunout do rukou žen. A ženy nezajímají války, ženy se nezajímají o nukleární zbraně, ani je nezajímá komunismus či kapitalismus.

Všechny tyhle " -ismy" jsou z hlavy. Ženy zajímá, jak se radovat, zajímají je v životě maličkosti: hezký dům, zahrada, bazén.

Život může být ráj, ale zůstane peklem, dokud muž nebude naprosto odstraněn od výkonu moci. A odstranit jej je velmi jednoduché.
...
Jakmile se žena nezajímá o domov, nezajímá ji ani její lůno. Ale ono tam je. A muži a ženy nejsou stejní, protože muži lůno chybí. ... Žena je žena a muž je muž. A měli by zůstat mužem a ženou. Ženy by se měly zajímat o domov, protože jakmile s tím přestanou, přestane je zajímat i jejich lůno, i děti. A tak se z nich přirozeně stanou lesby.
Já osobně to chápu tak, že muž se musí stát trochu více ženským. Došel příliš daleko v tom, aby se stal mužem, ztratil stopu celé lidskosti. Nenásledujte jej, nebojujte s ním - jinak budete pokračovat ve stejných zajetých kolejích, ve stejné rutině. Stanete se válečníkem. A bojovníci za ženskou rovnoprávnost, kteří křičí, vřískají a protestují v ulicích, jsou odporní. Ukazují ty nejhorší povahové rysy mužské mysli.



Mužské a ženské typy

Vždycky když hovořím o typech, pohlaví do toho nemíchám. Kdykoli řeknu "muž", myslím "mužský typ", řeknu-li žena, myslím "ženský typ". Ale nemohu pokaždé říkat mužský či ženský typ. Existují ženy, které nejsou ženami, které jsou vlky; a stejně tak jsou i muži, již nejsou vlky, kteří jsou kočkami. Potom všechno, co řeknu o mužském typu, bude použitelné také na ženy-vlky, a co řeknu i ženském typu, dá se použít na muže, kteří jsou kočkami.

Žena chce-li být opravdovou ženou, musí být ženštější a ženštější, musí se dotknout výšin jemnosti a bezbrannosti. A muž, má-li být skutečným mužem, by měl přejít do své mužnosti tak hluboko, jak je to jen možné. Pokud se skutečný muž setká se skutečnou ženou, jsou to dva opačné póly, extrémy. Ale pouze ty se mohou zamilovat, jen extrémy si mohou užít intimity. Jen extrémy zaujmou toho druhého.

To, co se děje nyní, se hodí pro obě pohlaví: muži se stávají ženštějšími, ženy jsou více a více mužské. Dřívě či později se všechny rozdíly vytratí. Bude existovat bezbarvá, nic neříkající společnost, bude to nuda!

Byl bych rád, kdyby ženy byly tak ženské, jak je to jen možné, protože jedině pak mohou vzkvétat. A muži zase musí být více mužští, aby mohli vzkvétat i oni. Jsou-li opačnými póly, vznikne mezi nimi obrovská přitažlivost, obrovské napětí. A pokud se sblíží, dostanou se na intimní úroveň, setkají se dva rozdílné světy, dvě různé vzácnosti, toto setkání je obrovským štěstím, požehnáním.




Sexualita


Ptáte se: "Cítím se uvězněná strachem z intimity, že zcela ztrácím kontrolu." Každá žena se bojí, protože pokud ztratí kontrolu s mužem, muž se vyděsí. Neumí se s tím vyrovnat. Jeho sexualita je velmi malá. Protože je dárce, ztrácí při milování spoustu energie. Žena při milování energii neztrácí - naopak se cítí "vyživená".
Tohle jsou fakta, která musíme brát v potaz. Muž po staletí nutil ženu ke ztrátě kontroly nad sebou sama a držel ji v bezpečné vzdálenosti, nikdy jí nedovolil, aby byla příliš důvěrná. A jeho řeči o lásce jsou kecy!
"Tato nemravná žena je uvěznená uvnitř mne samotné. Pokud čas od času na chvíli ustoupí ze své ulity, muži se obvykle zblázní, a tak se žena vrátí zpět do stavu hibernace, hraje bezpečně a je naprosto frustrovaná." Tohle není jen váš příběh, je to příběh všech žen. Všechny žijí hluboce frustrovaně.
Nejsou schopny nalézt cestu ven, nevědí o tom, co z nich bylo vzato, mají pouze jednu šanci: najdete je v kostelech, chrámech, synagogách, jak se modlí k Bohu. Ale Bůh je taky jen mužský šovinista.
Ve Svaté trojici také není místo pro ženu. Všichni jsou muži: Otec, Syn i Duch Svatý. Je to mužský gay klub.
A největším zraněním, kterého se jí dostalo, je manželství, protože ani muž, ani žena nejsou monogamní, psychologicky jsou polygamní. Takže celá jejich psychologie byla násilím nucena jít proti jejich podstatě. A protože žena byla na muži závislá, musela trpět všechna příkoří - protože muž byl pánem, on byl vlastníkem, on měl všechny peníze.

Aby uspokojil svůj polygamní přístup, vymyslel muž prostitutky. Prostitutky jsou vedlejším produktem manželství.

A tahle příšerná instituce prostitutek ze světa nezmizí, dokud nezmizí také manželství. Je to jeho stín - protože muž chce mít svobodu pohybu, má peníze, má vzdělání, má veškerou moc. On vynalezl prostitutky; a zničit ženu tím, že z ní uděláte prostitutku, je ta nejodpornější vražda, jakou můžete spáchat.

Co je podivné, všechna manželství se stavějí proti prostituci - a přitom jsou její příčinou.
...
Zapomeňte na strach z intimity a naprosté ztráty kontroly, jste-li s mužem. Nechte toho hlupáka, ať se bojí; pokud se chce bát, je to jeho věc. Vy byste k sobě měla být originální a pravdivá. Lžete-li si, podvádíte, ničíte sama sebe.

Co se stane za škodu, pokud se muž zblázní a vyběhne ven z pokoje nahý? Zavřete dveře! Ať všichni sousedi vědí, že tenhle muž je blázen. Ale nepotřebujete mít kontrolu nad svou možností zažít orgasmus.




Homosexualita


Ve vztahu dvou žen nemůže být příliš mnoho milostných zápletek. Zůstane to pořád na všedním, neměnném základě; v tomto vztahu se nebudou střídat výšky a hloubky. A tak lidé, jíž se obávají zvratů ve vztahu, se budou cítit pohodlně, příjemně. A proto jsou homosexuálové označováni slovem "gay" (živý, rozmařilý, veselý). Vypadají živě, vypadají daleko živěji než heterosexuálové. Heterosexuálové se rádi účastní zmatků - více konfliktů, více bojů, méně porozumění. Je to tak dáno, protože dvě ženy si navzájem rozumění lépe, než si spolu rozumějí muž a žena. A také dva muži si spolu rozumějí lépe, protože jsou to stejné typy, ale chybí tam jiskra. Ano, bude v tom určitá živost, ale ne úžasná poezie, úžasná romantika - bude to jen vlažné. Tento vztah bude "homeopatický". Nebude v tom žádné dobrodružství ani překvapení: jen bezpečí, jistota, více porozumění, méně konfliktů, méně sekýrování...
Homosexuální vztah je trochu jako umělé sladidlo - příliš sladký, trochu hnusný. Ale vztah mužů ži žen je neustále v troskách. Nemůžete usnout, ten druhý to nedovolí. Neustále jeden druhého pobízejí. A jsou to tak odlišné světy; to je přitažlivost.




Můžeme doopravdy milovat někoho jiného, přestože máme ego?


Láska potřebuje hodně odvahy z jednoduchého důvodu, protože požadavek lásky je opustit ego. A muži se velmi bojí toho, že by měli vypustit svoje ego. Vypadá to téměř jako spáchání sebevraždy. Ale jen to tak vypadá, protože neznáme nic jiného než ego.
Ego se stalo naší jedinou identitou a opustit je určitě znamaná opustit svou individualitu. Není to pravda - ve skutečnosti je pravda opačná. Pokud se nezbavíte ega, nikdy nepoznáte svou skutečnou osobnost. Ego je podvodník - něco falešného, lživého, vymyšleného.
Jen v okamžiku, kdy se ho zbavíme, uvidíme skutečnost. Jinak to vymyšlené zakryje realitu. Neskutečné zakryje skutečné, jako mraky zakrývající Slunce.
Láska vyžaduje opustit ego. A tak se láska může stát dveřmi k bohu. Můžete se zamilovat do osoby, ale přestanete milovat nestranně. Tato osoba se stane něčím, jako je okno - otevřené smeřem k nekonečné obloze. Ale člověku musí být jasné, že ego bude muset obětovat.
Lidé touží po lásce, ale současně se zuby nehty drží svého ega. A tak se láska nikdy nestane skutečností. Lidé proto nikdy neokusí nektar lásky. A i když zažijete lásku, nezažijete vůbec život. Nepochopíte, o co jde.




Mateřství



Mateřství je umění, musíte se to naučit. Tak s tím začněte! Rád bych vám řekl pár věcí:

1) Neberte nikdy děti jako své, neboť dítě nikdy nevlastníte. Sice z vás pochází, ale není vaše. Bůh vás využívá jen jako svůj stroj, prostředek, ale dítě není váš majetek. Milujte ho, ale dítě nevlastněte. Jakmile matka začně dítě vlastnit, zničí mu život. Z dítěte se stane vězeň. Ničíte jeho osobnost a ponižujete je na úroveň věcí. Jenom věc můžete vlastnit: můžete vlastnit dům, auto - ale nikdy ne osobu. Tak tohle je první lekce - připravte se na to. Než se dítě narodí, měli byste být schopni je přivítat jako nezávislou bytost, jako osobu, která má svá práva, ne jen jako vaše dítě.

2) Jednejte se svým dítětem tak, jak byste jednali s dospělou osobou. Nikdy se k němu nechovejte jako k dítěti. Jednejte s ním s respektem. Bůh vás vybral, abyste byli jeho hostiteli. Bůh vstoupil do vaší existence jako host. Dítě je velmi křehké, bezmocné. Je těžké je respektovat. Je docela jednoduché ho ponižovat. K ponížení dojde celkem lehce, protože dítě je bezmocné a nemůže nic dělat, nemůže se mstít, nemůže se vzepřít.
Jednejte s dítětem jako s dospělým a s respektem. Jakmile dítě respektujete, nebudete mu vnucovat své myšlenky. Nesnažte se mu cokoliv vnucovat. Jednoduše mu dejte svobodu - svobodu, aby objevilo svět. Tím mu pomůžete, aby bylo silnější v objevování světa, ale nikdy mu nedávejte příkazy. Dejte mu energii, poskytněte mu ochranu, vše, co potřebuje, pomůžete mu tím, aby šlo od vás daleko a objevovalo svět.
A samozřejmě se svobodou je spojeno i něco špatného. Pro matku je velmi obtížné se naučit, že dát svobodu dítěti není jen svoboda dělat dobré věci. Je také nutní dát svobodu ke špatným věcem. Naučte proto dítě být ostražité, chytré, nikdy mu ale nic nepřikazujte - nikdo to nedodržuje a z lidí se pak stávají pokrytci.

3) Nenaslouchejte morálce, neposlouchtejte náboženství, nenaslouchejte kultuře - naslouchejte přírodě. Cokoliv, co je přirozené, je dobré - i když to pro vás bude těžké a nepříjemné. Protože vy jste nebyli vychováváni v souladu s přírodou. Vaši rodiče vás nevychovávali v lásce, nebylo to skutečné umění. Byla to nahodilá věc. Neopakujte stejné chyby. Mnohokrát se budete cítit nesví...

Například malé děti si začínají hrát se svými pohlavními orgány. Přirozená reakce matky je dítě zastavit, protože ji doma učili, že je to špatné. Dokonce i tehdy, bude-li cítit, že se neděje nic špatného, bude-li tam ještě někdo jiný, bude se cítit trochu trapně. Cítit trapně! Ale to je váš problém, nemá nic společného s vaším dítětem. Cítit se trapně. I když ztratíte ve společnosti respekt - klidně, ale nikdy do toho nezatahujte dítě. Nechte přírodu, ať nabere svůj směr. Jste tu, abyste ulehčili přírodě. Ne abyste ji řídili. Jste tu jen jako pomoc.

Takže pamatujte na tyhle tři věci... a začněte přemýšlet. Než se dítě narodí, měli byste jít v myšlenkách do takové hloubky, jak to jen bude možné.

V době, kdy je dítě ve vašem lůně, vytváří všechno, co děláte, vibrace, které se k němu dostávají. Pokud jste naštvaná, máte žaludek ztlačen strachem. Dítě to okamžitě cítí. Jste-li smutná, váš žaludek vyzařuje amosféru smutku. Dítě hned cítí smutek a skleslost.

Dítě je na vás naprosto závislé. Ať máte jakoukoliv náladu, je to také nálada vašeho dítěte. V této chvíli nemá dítě žádnou nezávislost. Vaše prostředí je jeho prostředí. Takže žádné boje, žádné obavy. To je důvod, proč říkám, že být matkou je obrovská zodpovědnost. Budete se muset hodně obětovat.

Během následujících sedmi měsíců buďte velmi, ale velmi ostražitá. Dítě je důležitější než cokoliv jiného. Pokud vás někdo urazí, vezměte to, ale nerozčilujte se. Řekněte: "Jsem těhotná a dítě je důležitější, než abych se s vámi rozčilovala. Tahle událost za pár dní vyšumí, nebudu si už pamatovat, kdo mě urazil a co jsem udělala. Ale dítě tady bude minimálně semdesát osmdesát let. Je to obrovský projekt." ... Jen si řekněte: "Jsem těhotná matka. Nemůžu se rozčilovat - to není dovoleno." Tomu říkám pochopení.

Žádný smutek, žádné rozčilování, žádná nenávist, žádné boje s partnerem. Oba byste měli myslet na dítě. Pokud máte dítě, oba jste druhořadí a dítě má veškerou přednost. Protože je to nový život, který má přijít na svět... je to ovoce vašeho vztahu.

Tančete, zpívejte, poslouchejte hudbu, meditujte, milujte. Buďte něžní. Nedělejte nic hektického, nespěchejte. Nedělejte nic pod tlakem. Jen pomalu jděte. Naprosto zpomalte. Chystá se k vám úžasný host - musíte jej přivítat.


Osho: O ženách, Eugenika 2008












Osho: Příčinou lidské touhy po moci a prestiži je to, že nikdo není totálně příjmán takový jaký je.




.

Žádné komentáře: