Abraham Maslow - Pyramida potřeb



.Maslowova Pyramida potřeb

Teprve pokud máme uspokojeny základní (fyziologické) potřeby, obracíme se k uspokojení potřeb vyšších. Pociťovaný nedostatek nebo frustrace na nižší úrovni nám tedy zabrání postupovat výš. Jsou-li naopak všechny naše základní potřeby saturovány, přecházíme automaticky na vyšší úroveň a předchozí stupně už nevnímáme jako svou prioritu. Tato pyramida odráží všeobecnou tendenci, používejme jí flexibilně.

Kde leží vaše priorita?


1. Fyziologické potřeby

Jsou to základní potřeby našeho organismu: dýchání, pití, jídlo, sex a vylučování. Rovnovážný stav organismu, v němž nám nic nechybí (ani "nepřebývá"), nazýváme homeostáze.


2. Potřeba bezpečí

Ve chvíli, kdy jsou naše fyziologické potřeby relativně uspokojeny, začneme prahnout po pocitu bezpečí, který si spojujeme s předvídatelností dění ve vnějším světě, s jakýmsi pořádkem a konzistencí kolem sebe, že nás nic příliš nerozrušuje ani nepřekvapuje, snažíme se mít věci pod kontrolou. Toužíme po jistém zaměstnání, pojištění a chráněném účtu v bance.

Naše společnost nadbytku a právních norem vcelku dobře umožňuje uspokojení těchto dvou základních vrstev. Potřeba bezpečí v sobě zahrnuje:
  • ochranu před zločinem
  • finanční jistotu
  • zdraví a pocit pohody
  • zajištění pomoci v případě úrazu nebo nemoci


3. Sociální potřeby

Máme-li uspokojeny první dvě vrstvy, přirozeně směřujeme k touze po citovém naplnění skrze:
  • přátelství
  • intimní a partnerský život
  • podporu a komunikaci v rámci rodiny
Potřebujeme pocit sounáležitosti, být příjmáni takoví jací jsme druhými lidmi. Máme potřebu milovat a být milováni. Není-li tato naše potřeba naplněna, pociťujeme osamělost, sociální úzkost a depresi. Potřeba sounáležitosti může dokonce převýšit naše nižší potřeby. Např. anorektička obětuje své fyziologické potřeby a dokonce i zdraví pro pocit přijetí a sounáležitosti.


4. Potřeba úcty, respektu a uznání


Máme potřebu respektovat a být respektováni, ale také potřebu sebeúcty. Chceme se cítit příjmáni a pozitivně oceněni, chceme se cítit užiteční, chceme vynikat ve své profesi a zájmech. Nesrovnalosti na této rovině se projevují jako komplexy méněcennosti, nízká sebeúcta. Lidé s nízkou sebeúctou potřebují neustálé projevy respektu a uznání všech lidí, touží po slávě a popularitě. Člověk, který se cítí sebevědomý a schopný nevyžaduje uznání všech, ale jen od jediné nebo několika málo osob. Ani sláva a úspěch nemusí člověku dodat zvnějšku pocit sebeúcty, protože nejprve se musí sám vnitřně přijmout - vážit si nejprve sám sebe. Psychická nerovnováha, např. deprese může člověku bránit ve vytvoření zdravé sebeúcty.

"Všichni lidé v naší společnosti (kromě několika patologických vyjímek), mají potřebu nebo touhu po stabilním, opodstatněném, (obvykle) vysokém hodnocení sebe sama, po sebeúctě nebo sebehohnocení a po uznání ostatních. Opodstatněným (firmly based) sebehodnocením míníme to, že je založeno na reálných schopnostech, výkonech a respektu ostatních. Tyto potřeby lze rozdělit na dvě podskupiny. Do první z nich patří touha po síle, po úspěšném výkonu, adekvátnosti a důvěře ve vztahu ke světu, po nezávislosti a svobodě. Druhou skipnu můžeme nazvat touhou po reputaci nebo prestiži (vymezenou jako respekt nebo uznání druhých lidí), po rozpoznání, pozornosti, důležitosti a ocenění. Tyto potřeby zdůrazňoval Alfred Adler a jeho následovníci, zatímco Freud a psychoanalytici jejich důležitost popírali. Dnes je nicméně stále víc zřejmý jejich centrální význam" (A. H. Maslow: A theory of human motivation, 1943, s. 6).



5. Růstové potřeby

Tyto potřeby související s růstem naší osobnosti se od předchozích liší. Nižší potřeby mohou být naplněny, nasyceny tím, že obrazně řečeno, "hladina v nádrži dosáhne na pomyslnou linku", a my se cítíme uspokojeni, uklidněni. Růstové potřeby jsou potenciálně otevřené "do nekonečna" - souvisí s dlouhodobou životní motivací. Zde platí, že "i cesta může být cíl" - samo hledání něčeho nám dodává pocit smyslu. Zde není mírné napětí vnímáno jako frustrace, ale jako naopak energizující, motivační faktor vyrůstající z hloubky osobnosti .

Z hlediska grafologie souvisí potřeba seberealizace s rytmem pohybu a formy v písmu.
  • Kognitivní potřeby: potřeba vzdělání, poznání a cestování, potřeba porozumět světu kolem sebe, rošiřovat a prohlubovat své intelektuální schopnosti a vědění.
  • Estetické potřeby: potřeba krásna, umění a příjemného prostředí
  • Sebeaktualizace: potřeba naplnit svůj potenciál, dostát našim schopnostem, stát se tím, kým můžeme nebo máme být. Touha po tvořivosti a produktivitě.


„Čím člověk může být, tím také musí být. Musí být věrný své přirozenosti… Na této úrovni jsou rozdíly mezi jednotlivci největší.“
Abraham Maslow




"A dodkud se nestaneš tím,
čím po smrti můžeš se stát,
budeš v nostalgii žít
a nocí putovat."


Goethe - z básně Posvátná touha


Charakteristika sebeaktualizujících se lidí podle Abrahama Maslowa:

  • vítají fakta a skutečnosti reálného světa (včetně sebe) místo aby se jim vyhýbali
  • jsou spontánní ve svých ideích a aktivitách, především ale ve svých niterných myšlenkách a impulzech
  • nejsou konformní, ale ani nekonformní
  • jejich motivace není cíleně zaměřená ani není vnější, naopak vyrůstá zevnitř, z potřeby růstu a rozvoje, uskutečnění svého potenciálu
  • jsou tvořiví a originální; nemusí mít nutně nějaké speciální nadání, ale jsou schopni svěžího, naivního a přímého pohledu, čímž se jakoby podobají dětem
  • rádi řeší problémy včetně problémů druhých; ve svém životě se naopak soustředí na řešení konkrétních problémů více nežli na neusálé řešení sebe samých; jsou schopni investovat svou energii pro to, co cítí jako své poslání
  • cítí blízkost s druhými lidmi a važí si života
  • mají svůj vlastní vnitřní morální systém nezávislý na vnější autoritě
  • jsou pronikaví a dívají se na všechny věci poměrně objektivně
  • mají svěží přístup a jsou schopni oceňovat, zakoušejí údiv, radost a úžas v každodenním životě
  • mají filozofický smysl pro humor, humor, který neubližuje nebo neponižuje ostatní; jsou schopni dělat si legraci sami ze sebe, obzvláště chovají-li se bláhově nebo se snaží být velcí, tam kde jsou ve skutečnosti malí


  • jsou demokratičtí ve smyslu přátelského přístupu k ostatním bez ohledu na sociální postavení, barvu pleti, vzdělání, víru či politické přesvědčení; věří, že od každého se mohu něco naučit; cítí se být pokorní k tomu, jak málo ví ve srovnání s tím, co je známo ostatním
  • prožívají hluboké mezilidské vztahy, překračují snadněji hranice vlastního ega - způsobem, který by si někteří lidé těžko mohli představit; spíše zakoušejí hluboký pocit blízkosti k menšímu počtu lidí; současně jsou schopni laskavého nebo alespoň trpělivého přístupu téměř ke komukoli
  • mají potřebu samoty, kterou si užívají, až se mohou zdát asociální; samota souvisí s uspokojením jejich potřeby bezpečí a pocitem naplnění
  • jsou nezávislí, autonomní na kultuře a módních vlnách, ani nejsou extrémisté
  • akceptují sebe, přírodu a ostatní se všemi nedokonalostmi a slabostmi; neodsuzují ani nezavrhují, naopak mají k druhým úctu
  • nejsou samolibí, zajímají se o diskrepance mezi tím, co je a mohlo nebo mělo by být ohledně jich samotných i společnosti
  • odmítají zcela podléhat kultuře v níž žijí, ale naopak se ztotožňují s lidstvem obecně, sympatizují nebo cítí hluboké a srdečné emoce k lidským bytostem jako takovým; tyto pocity jsou nezávislé na jejich možných negativních vlastnostech nebo rozpoznání těchto citů druhými lidmi
  • vysoký stupeň zralosti, zdraví a naplnění - až se zdají být jakoby "jiným lidským druhem"
  • neobávají se neznáma, naopak příjmají pochybnosti, nejistotu a prozatimnost, která doprovází vnímání všeho nového a neznámého
  • jsou otevřeni vrcholovým či mystickým zážitkům, intenzivním emocím, skrze které transcendují sebe samé; otevření horizontů, pocity extáze, úžasu; pocity nebývalé síly a moci současně s pocitem nevídané bezmoci; vědomí zakoušení něčeho velmi podstatného, které transformuje a posiluje každodenní žití




Kritické námitky proti Maslowově teorii potřeb:
1) Mnozí umělci nebo vědci pociťují daleko naléhavěji potřebu tvořit i v případě, že nemají uspokojeny "nižší" potřeby existenční nebo sociální.
2) Zdá se, že se Maslow soustředil na motivace ambiciózních mužů západního světa. Hierarchie ženských potřeb může být odlišná. (Plháková)

V které oblasti potřeb lidé pociťují největší nedostatek?
Podle hlasování na těchto stránkách (2008), kterého se zúčastnilo 121 lidí, pociťují lidé největší deficit v sociální rovině - v potřebě lásky a sounáležitosti (37%). Na druhém místě postrádají pocit uznání a ocenění - čtvrtá rovina (25%). Na třetím místě lidem chybí uspokojení růstových potřeb (21%). V oblasti základních potřeb (první dvě příčky Maslowovy pyramidy) se cítí lidé relativně spokojeni.



zdroj: anglická wikipedia
Abraham Maslow: Psychológia bytia
Plháková Alena: Dějiny Psychologie, 2006






2 komentáře:

Janko řekl(a)...

Errata
skipnu má být "skupinu"
neusálé řešení sebe samých; má být "neustálé"

Věcné Errata
- čímž se jakoby podobají dětem

Príde mi že každý z nás sa dostáva vo vzŤahoch do určitých rovín komunikácie, takže sa nesnažíme javiť ako dieťa ale proste tomu dieťaťu v nás dávame priestor. Nemusí byť vždy vhodné ísť do komunikácie v úrovni dieťa a ten druhý môže zaujať postoj rodiča. A to nemusí byť vždy prijemné.

veľmi dobré články, veľmi dobre sa mi číta, páči sa mi že rozoberáte pohľad viacerých strán a nechávate na čitateľovi zvážiŤ si čo mu j vlastné, s čím sa stotožňuje. dávate tak viac slobody pre čitateľa do čítania systematizovaných pohľadov na jeden problém.

Ďakujem.

Psychoanalýza řekl(a)...

K Maslowovi psychoanalyticky tady:
http://psychoanalyza.com/maslowova-pyramida/