Přepis konstelace
Do konstelace umisťujeme tyto body:
- Matka Země
- Rusko
- Ukrajina
- Německo
- Francie
- Velká Británie (celé souostroví)
- České země (Čechy, Morava a Slezsko)
Tyto prvky pojímáme jako organické části Evropy, jako krajiny, které tvoří jeden celek. (Podobně jako orgány v těle tvoří jedno tělo). Nejedná se tedy ani tak o státní útvary ve smyslu politickém, ale spíše o to, co jednotlivé krajiny symbolizují jakožto části těla Matky Země. Krajiny se nám budou představovat v personifikované, lidské podobě. Krajiny můžete zkusit vnímat nejen jako vnější, ale i jako vnitřní. Co se děje se světem se děje paralelně s námi a naopak.
Matka Země nám říká, že bude hovořit za tu svou část, která odpovídá Evropě. Celá Země by odpovídala prý babičce, zatímco Evropa matce vůči jednotlivým krajinám, které vnímá jako své děti. (Matka Země je v konstelaci představována obřím kamenem).
Co je pro tebe jako Evropu charakteristické?
Matka Země: Pestrost. Na malém území se toho tady děje dost. Menší území pod velkým tlakem.
Pokud by Země byla stromem, co by byla Evropa?
Matka Země: Místo, kde se kořeny začínají stávat kmenem. Kdyby se něco zásadního porušilo v Evropě, tak uhyne celý strom. Kdyby v tomto místě něco shnilo, tak celý strom se zlomí.
Já jako Evropa nejsem totožná s hranicemi, jak je vnímáte vy. Vnímám sebe samu rozšířenou i do severní Afriky a na blízký východ. Patří ke mě i Egypt, Turecko, Kavkaz.
Patří k tobě i Ukrajina?
Matka Země: Rozhodně. Ukrajina rozhodně je Evropa.
Co Rusko? Je Evropa?
Matka Země: Z jedné třetiny ano. Po Ural.
(Rusko je v konstelaci zobrazeno obrovskou dřevěnou holí se začernalým koncem).
Co Velká Británie?
Matka Země: Ano, rozhodně. A má velký přesah skrze své spojení s mořem.
Co Skandinávie?
Matka Země: Ano, ale zhruba do poloviny území. Severní části už mají jiný ráz.
