Anebo naopak nenápadně, obyčejně, banálně až infantilně. V takovém případě hovoříme o nízkém stupni individuálnosti.
Čím více je písmo individuální, vzdálené školní předloze, tím více se pisatel:
- odlišuje od průměru
- vyčnívá tím nebo oním směrem
- cítí se být výjimečný, originální
- nechce být součástí šedé, anonymní masy
- cítí se vůči ní nadřazený
- je vnitřně samostatnější
- ale může být i ve větší izolaci vůči okolí
Neindividuální rukopis, tzn. podobný školskému písmu,
vypovídá o opaku. Pisatel bývá:
Čitelný rukopis
Nečitelný rukopis
vypovídá o opaku. Pisatel bývá:
- jednoduchý
- skromný
- věcný
- odosobněný
- konvenční
- nesamostatný
- až infantilní
- má silnější potřebu patřit ke skupině
- ve spojení s pravoběžností může být snadno ovlivnitelný převládajícími hodnotami a společenskými měřítky
Čitelný rukopis
- snaha vstoupit do kontaktu s okolím, vnější přizpůsobivost
- ohleduplnost, sebedisciplína
- svědomitost, smysl pro pořádek
Nečitelný rukopis
- opak výše uvedeného nebo
- maska (nechce být pro okolí "čitelný")