Grafologie a podpisy českých politiků

Poznejte své politiky a jejich charakter

V následující části se nesnažíme o kompletní, systematický rozbor osobnosti, k němuž bychom potřebovali více "grafologického materiálu," - delší, souvislejší text, nýbrž o popis některých rysů osobnosti, které se v podpisu českých politiků zřetelněji projevují.

Berme tedy následující "aplikaci" grafologie spíše s nadsázkou.


Václav Klaus

Extrémní projevy levoběžnosti v podpisu Václava Klause - intelektuální ješitnost, manipulace, konzervativní hodnoty; potřeba odporovat, neovlivnitelnost, neústupnost (zaseknutý koncový tah pod linku).



Miloš Zeman


Nadsazená počáteční písmena nad řádku: demonstrace nadřazenosti (může se jednat o kompenzaci pocitu méněcennosti - krycí tah u "a" - neurotická nedůvěra vůči okolí - brání se distancí, povzneseností - "je nad věcí", lépe řečeno "nad ostatními")

Dlouhý koncový tah doprava: expanzivnost, netaktnost, energičnost; výpady vůči okolí, kritičnost, útočnost. Prvek nitky: intuitivně vyhmátne slabinu protivníka, do níž zasáhne a "připíchne" protivníka ke zdi jako břitkým kordem.


Zvýšená spojitost v horní zóně (š): kombinační schopnosti, vzdělání sahající do širších souvislostí, předvídání budoucnosti (pravý horní
kvadrant) a snaha být v tom uznávanou autoritou (koncový tah vzhůru), hledí na druhé zpatra, snaží se o autoritativní usměrňování ostatních.

Úhel + ostrost: radost z překonávání odporu, činorodost, tvrdost, příkrost; sebeovládání; chladně pragmatické rozvažování zbavené emocí - ale i citlivosti; asociálnost.

Čitelnost podpisu: stojí si za svými názory, zodpovědnost, hrdost na své postoje.



Mirek Topolánek


Trojúhelníkové dolní smyčky: napětí v pudové oblasti, náhlé podléhání pudům a jejich silné energii, sexualita a napětí v pudové oblasti se stávají hnacím motorem zvýšené touhy po sebeuplatnění.

Hroty obrácené vůči sobě: vydražditelnost pod vlivem sebekritičnosti (agrese obrácené na sebe).

Nitka, snížená čitelnost: nepevnost postojů, labilita; čilost, diplomatické schopnosti, improvizace

Tečka na konci: pedanterie; navenek pevné formulace kompenzují nestálost charakteru; věcnost projevu, vypichování "faktů" je kontrastem k vnitřní ležérnosti a vytváří zdání pevnosti skrze energickou "zacílenost." O cíl (cílový bod, pointu) jde pisateli především, cesta je druhotná, pisatel se neřídí podle nějaké pevné šablony nebo stálých norem ("Anything goes.")

Velikost: sebepřeceňování, neomalenost, nadměrná ctižádost; zesílená subjektivita a pudovost.

Úvodní tah z horní zóny: iniciativnost, sebejistota



Jiří Paroubek


Těsnost: sebeovládání, vytrvalost, odolnost, nepoddajnost; ekonomičnost, plánovitost, prozíravost, vypočítavost; kritičnost, pesimismus, přísnost; dodržování norem, konzervatismus; neupřímnost, nedůvěra vůči okolí; zvýšená potřeba sebeúcty.

Prosmyčkovaná girlanda: narcismus, okázalé předstírání dobrotivosti (altruismu), neupřímná vlídnost z vypočítavosti nebo profesionálního zvyku (u číšníků a sociálních profesí jde o běžný jev: přátelské chování - ale jen na oko)

První část ("Parou") se vyznařuje levoběžností a nadbytečnými závity a smyčkami. Druhá část ("bek") začíná po přerušení od smyčky písmene "b" nanovo a vyskytuje se v ní zavináčová girlanda. Tuto druhou, "obchodnicky" vlídnou část, nastavuje pro okolí - maska lidumilnosti a bodrosti pro masy. Nasazuje ji však ze sobecké a zacílené energičnosti (počátek "b" v levoběžném zákrutu, který pokračuje do závěrečného švihu, prosmysčkovaná girlanda). Jde mu vždy o energické a expanzivní prosazení svých cílů a záměrů - vše ostatní je jen prostředkem k cíli. Písmeno "k" je nahrazeno neurčitou prosmyčkovanou girlandou: ve snaze dosáhnout cíle nejsnažší cestou zamlčí pravou povahu skutečnosti.

Zavináče (a,o), zesílená levoběžnost: sobectví, manipulace, neupřímnost.

Oblouček u "r" (prvek nadměrného a zbytečného obohacení): projev nevkusu smíšeného s ješitností ("švihák Quasimodo"), ovšem i dávka fabulačního talentu ("Baron Prášil").

Prodloužený koncový tah šikmo vzůru se zesíleným tlakem: energičnost, expanzivnost, netaktnost; hledí na druhé zpatra, snaha o autoritativní usměrňování ostatních - jako u Miloše Zemana, ale s větší sociální citlivostí (postupné ubývání tlaku ke konci tahu) - dokáže vycítit, co lidé potřebují, protože on (ke svým záměrům) potřebuje je.



Václav Havel


Všestranně rytmické, vyvážené písmo: přizpůsobivost, touha po zdokonalování a seberealizaci; snaha přetvářet své prostředí a působit na něj. Rozjímavost, uvážlivost. Vyváženost pohybu a formy: zralost a individuálnost charakteru.

Šířka (kolísavá), těstovitost, plnost: činorodost, netrpělivost, touha po poznání a kontaktech; proměnlivá míra úzkosti, kolísání extroverze - introverze, spontánnosti a opatrnosti; smyslovost, vztah k tělesným požitkům; názorné myšlení, používání příměrů; optimismus, naivita; citovost a citové teplo, přátelskost

Sekundární šířka: vnitřně etické tendence, uvolněnost navenek; ponechává prostor druhému / dialogu.

Girlanda / změklý úhel: srdečnost, nekonfliktnost, ovlivnitelnost, otevřenost, soucitnost, ochotnost, menší samostatnost; při počáteční snaze o odpor převáží nakonec povolnost.

Kolísavý sklon: Za racionálním postojem navenek skrytá značná citlivost; potíže s rozhodováním, nemůže se "rozhoupat" na tu nebu onu stranu.

Pravoběžnost i levoběžnost v dolní zóně: nevědomá extroverze, přenesení pudové energie, altruismus ("práce"). Sklon k závislostem, podvědomě vazba k mateřskosti, lyrismu, minulosti (kolíbky v dolní zóně).

Hubenost i plnost v horní zóně: rozum je schopen střízlivé kritičnosti - i plastické obrazotvornosti. Rozumová skepse však střídavě vítězí (klesající přeškrty přes t) nad přirozenou tendencí k optimismu a subjektivnímu prožívání (plnost). Jinak řečeno: za zdánlivě rozumovou personou hledejme spíše člověka citlivého, životného a prožívavého, který však svůj projev sebekriticky usměrňuje.


Milan Štěch

Úvodní arkáda + úhel: za pláštíkem předem promyšlené formálnosti, obřadnosti, okázalosti, snahy o efekt se skrývá pragmatičnost až vypočítavost. (Je tvrdší, přestože může vystupovat uhlazeně).

Úhly: činorodost, pracovitost, radost z překonávání odporu, smysl pro odpovědnost, ukázněnost, neshovívavost.

Dlouhé koncové tahy: energičnost, netaktnost, expanzivnost; konec příjmení připomíná autoritativní prásknutí bičem (příjmení souvisí s chováním v profesionálním životě); ráznost, nekompromisnost v prosazování svých záměrů.



Jan Švejnar

Hubenost: racionalita, kritičnost, věcnost, nechuť ke spekulacím; abstraktní a teoretické myšlení; ukázněnost, koncentrovanost; opatrnost; usiluje o objektivitu na úkor emocí. Pravoběžnost: aktivita, energičnost, flexibilita; nedočkavost, otevřenost, lehkost vyjadřování, touha po změně; nezájem vlastnit. Krátké koncové tahy: ve vystupování věcnost, strohost, sebeovládání.




Václav Klaus versus Jan Švejnar

  • Klaus tíhne ke konzervativním hodnotám a jejich zachování (levoběžnost), zatímco Švejnar je spíše otevřený změně a hledí do budoucna (pravoběžnost).
  • Klaus si více hledí sebe sama a lpí na svých myšlenkách, zatímco Švejnarův přístup je spíše neosobní a věcný.