Extrovertně percepční typ

Zde máme před sebou realistu "par excelance". Jeví se jako vrchol realismu a rozumnosti.

Vůbec se nepovažuje za člověka, který by podléhal vjemu či pocitu. Pro něj je totiž vjem konkrétním životním projevem: životem samým. Žije skze smysly. Ačkoliv žije pro výhradně prožitek a požitek, nemusí se jednat o smyslného hrubiána, neboť má také svou vlastní morálku a střídmost, která může jeho vnímání (percepci) diferencovat až k nejvyšší estetické čistotě.

Jeho heslem je "užívat si", vyhledávat vzrušující vjemy. Často je to veselý a sympatický společník nebo životní estét. Hlavním naplněním dobře prožitého dne je pro něj dobrý oběd nebo estetický zážitek. Všechny ostatní myšlenky a pohnutky jsou jen jakousi omáčkou a doplňkem, který tyto vjemy posiluje. Jde mu o sílu vjemu, dobrou či špatnou, kterou očekává, že k němu přijde zvenčí. Co by mělo přijít zevnitř, se mu jeví zavrženíhodné.

Vyhovuje mu pobyt v hmatatelné skutečnosti, pochybnosti potlačuje, deformace logiky mu nevadí, je důvěřivý až lehkověrný. Všechny jevy jsou pro něj "jasně" vysvětlitelné vnější změnou a kauzaulitou (počasí, chování někoho druhého). Nerad psychologizuje. Láska pro něj vychází vždy z půvabů objektu, který vnímá. "Netrpí" sny ani ideály. "Dobře se obléká, dobře se u něho jí a pije, pohodlně se u něho sedí." Přesto má určité drobné nároky, co se týče vkusu a stylu, který by se v jeho okolí měl a směl vyskytovat.

Je-li funkce vnímání extrémně a jednostranně vystupňována, stává se obětí své honby za požitky. Znehodnocuje objekt, bere mu jeho svébytnost, je pro něj jen prostředkem k dosažení zážitku a slasti.

Následující popis platí také jen při extrémní jednostrannosti ex. percepce: dochází k uplatnění nevědomé introvertní funkce intuice v podobě projekcí. Jde-li o sexuální objekt, představuje si nejdobrodružnější fantazie, má sklony k žárlivosti podložené chorobně fungující představivostí, potýká se s vnitřní úzkostí. Vznikají fobie a nutkavé symptomy. Vnucují se mu podivně překroucené představy o morálce, náboženství a právu, stává se pověrčivým a magicky náboženským, vytváří si své podivné rituály. Přes svou vnější a ryzí "realističnost" se některé jeho chování začíná jevit jako absurdní nebo chorobně primitivní. Rozum se neřídí logikou, ale zvrhává se v hnidopišství a mudrování; morálka se zvrhává v moralizování a pokrytecké farizejství. Nevědomá intuice se pokrouceně objevuje v podobě "pedanství, očmuchávání každého rohu a místo do dálky zachází do největší omezenosti té nejvšednější lidské malichernosti."

Neurotické, nutkavé symtomy jsou doplňkem vědomé morální bezuzdnosti a nenucenosti. Neomezuje se úsudkem, podléhá tomu, co mu život přináší. Tento racionální úsudek však přichází, nepozván, z nevědomí v podobě sebekritických morálních soudů, které může obracet na druhé. Stane-li se neurotickým, je léčení velmi obtížné, neboť ostatní funkce jsou nediferencované a nespolehlivé. V té míře, jak se dříve jednostranně opíral o jasnou a faktickou percepci, zcela odmítaje veškeré pochybnosti, poctivé logické myšlení nebo opravdový hluboký cit, se nyní propadl do závislosti na nevědomí a těžko se může opřít o jinou svou schopnost a sílu, aby se z jeho vlivu vymanil.

Obrázek nahoře - "dandy" a spisovatel Oscar Wilde, který proslul například romány Obraz Doriana Greye nebo - z jiného soudku - Lady Fuckingham.

Odpovídající typ v typologii MBTI: ESFP (Bavič), ESTP (Dobyvatel)

Grafologicky: velikost, těstovitost, silnější tlak, spodní délky; školní vázání, písmo podobné školní předloze; girlandy nebo arkády


Jaroslav Hašek: extrovertní vnímání + introvertní cítění (ESFP "Bavič").
Zde přímo první stránka rukopisu Švejka. Švejk byl také jakýmsi ztělesněním, archetypem extrovertně-percepčního typu.



Žádné komentáře: