C. G. Jung: Žena v Evropě
Výpisky z Jungova eseje Žena v Evropě (Die Frau in Europa), který poprvé vyšel roku 1927 Europaische Revue III/7 v Berlíně.
V tomto eseji Jung reflektuje psychologické důsledky, které druhá světová válka zanechala mezi pohlavími. Pozoruje, že zatímco velká část vesnického obyvatelstva setrvává psychologicky jakoby ve středověku, v určité kulturnější vrstvě obyvatel (která je v každém národě jinak početně zastoupena) nastávají psychologické a sociální procesy, které bychom (z hlediska tradičních hodnot a morálky) mohli popsat jako znejisťující nebo konfliktní. (Toto šíření hranic nové kultury, kultury přítomnosti, která vytlačuje středověkou mentalitu a tradicionalismus, pokračuje od první sv. války až dodnes různým tempem dle té které evropské lokality. Z tohoto důvodu je možné vnímat tuto esej jako stále aktuální). Souvisí to s tím, že muži jsou si stále vědomější své ženské části (animy) - jsou si více vědomi svého vlastního "psychična" - zatímco ženy jsou v poválečném období nuceny integrovat své mužské atributy (přebírají mužské funkce a profese), což se doposud po nich jakoby kolektivně "nechtělo". Stávají se silnějšími, samostatnějšími, cílevědomějšími. Tento vývoj uvědomění se promítá do toho, že se tradiční instituce manželství rozechvívá ve své základně. Nemusí se to nutně projevovat jen jako navenek dobře viditelná zvýšená rozvodovost nebo tendence k nevěře: Jung to spíše pozoruje jako rostoucí nespokojenost a zneklidnění žen na podprahové úrovni: Ženy najednou zjišťují, že jejich nově uvědomované duševní potřeby (související s pozvolnou integrací anima) nejsou již v této tradiční instituci uspokojovány. I staré náboženské systémy již přišly o svou dynamiku a neposkytují ženám jasný cíl. Ženy se tak vrhají do chřtánu ezoterična nebo vztahových propletenců v bytostném hledání lásky, přičemž si neuvědomují, že jejich nereflektovaná (názorová a rádoby-racionální) mužskost je současně tím, čím se od ní izolují. Středověk byl překonán: návrat do minulosti (ztracené jednoduché přirozenosti) již není možný, ale nová stabilita nebyla doposud získána. "Chvění a zmužštění ženské psýché" je jakoby lakmusovým papírkem nového poválečného uspořádání.
C. G. Jung: O vzniku osobnosti
V poněkud volné souvislosti s jedním Goethovým veršem se často cituje:
Nejvyšší slast pozemšťanů
jediná je: osobnost,
a tím se vyslovuje názor, že nejvzdálenější cíl a nejsilnější přání každého spočívá v rozvinutí celosti lidské bytosti, kterou označujeme jako osobnost. "Výchova k osobnosti" se dnes stala výchovným ideálem v protikladu ke standardizovanému kolektivnímu či normálnímu člověku, kterého si žádá všeobecná masovost. Děje se tak za správného poznání historické skutečnosti, že velké, osvobozující činy světových dějin vyšly od vůdčích osobností, a nikdy odjakživa druhotné, těžkopádné masy, která i k nejmenšímu pohybu vždycky potřebuje demagoga.
Konstelace - Světová náboženství a vztah mezi mužem a ženou
Tato konstelace vznikla z čisté zvědavosti. Chtěli jsme se podívat, jak vypadala jednotlivá náboženství kdysi a jak vypadají dnes - jakým vývojem prošla a jací vlastně byli ve skutečnosti její "zakladatelé" - Buddha, Ježíš, Muhammad? Budou informace, které se dozvíme z konstelací, korespondovat s tím, co se o nich historicky traduje? Také jsme byli zvědaví, jak se jednotlivá náboženství vztahovala k mužům a ženám? Nakonec se ukázalo něco, co bychom dopředu jen tak nepředpokládali.
![]() |
| Skrze koho je vládnuto světu? Skrze muže či ženu? |
Níže zveřejňuji (nedokonalý, přibližný, zjednodušený) přepis / interpretaci konstelačního procesu ze dne 24. 7. 2013. (Více o metodě individuálních konstelací naleznete zde.) Předem bych rád upozornil, že následující text je výsledkem skupinového experimentálního procesu a má metaforický charakter. Nejedná se o vědeckou práci nebo religionistickou studii, spíše o přepis skupinového procesu připomínajícím malé divadelní drama (performance). Jeho obsah může být poněkud kontroverzní, bláznivý nebo šokující; přesto si myslím, že stojí za to jej publikovat. Také neobsahuje detailní vysvětlení a zdůvodnění všech naznačených fenoménů, spíše "zjevuje náznaky" vypovídající o kolektivních procesech v lidské psýché.
Rudolf Steiner: Evoluce lidstva
Ve svých článcích "Z kroniky Akáša" (1904-1908) Rudolf Steiner načrtává v obrovském měřítku evoluční plán vývoje lidstva.Činí tak na základě vnitřní duchovní zkušeností (duchovní vědy), která nemá být rozporující s vědeckými fakty, ale má se (tak jako se klasická věda orientuje na pozorování vnějších fenoménů skrze tělesné smysly) zaměřovat na pozorování vnitřních fenoménů, která oblast smyslových dat překračují. Svou 'duchovní vědu' tedy chápe jako doplnění vědeckého poznání (jakoby pohled na tutéž řeku "z druhého břehu"); předpokládá, že by se k sobě měly oba druhy poznání v budoucnu více a více přibližovat. Materialistický filozofický světonázor - způsob interpretace faktů v určitém před-postoji (což je něco jiného než sama vědecká pozorování, měření a fakta) pokládá již ve své době (!) za přežitek. Jako hlavní argument uvádí, že rozložení skutečnosti na nejmenší hmotné částice (atomy) nás ani o chlup nepřiblížilo vysvětlení fungování našich pocitů, myšlenek, vůle a dalších psychických procesů, které jsou na úrovni atomů stále nepozorovatelné. Materialistický světonázor potom může mít tendenci tyto fenomény pokládat za "neexistující" - v čemž Steiner nespatřuje nic vědeckého, ale spíše pověrám se podobající druh uvažování (vůči nimž tento světonázor paradoxně brojí nejvíce).
Steiner popisuje vývoj lidstva v několikanásobných sedmi-četných cyklech (7x7x7). (Každý z následujích 7 obřích cyklů se rozpadá na dalších 7 menších atd.) Názvy nemají přímo korespondovat s astronomickými tělesy, tak jak je známe dnes. (Označení jsou spíše symbolická).
- Saturnský
- Sluneční
- Lunární
- Zemský (v této fázi se nachází lidstvo nyní)
- Jupiterský
- Venušinský
- Vulkánský
Astrologické archetypy hudebně
V tomto příspěvku jsem vybral některé ukázky ze své hudební tvorby. Tyto ukázky korespondují s 12ti astrologickými archetypy přibližně tak, jak je cítím a vnímám. Nejprve jsem chtěl napsat pojednání o analogickém vztahu astrologických a hudebních prvků, ale nakonec jsem se rozhodl pro "ochutnávku přímo pro pravou mozkovou hemisféru". Skladby si můžete přehrát pouhým kliknutím.
Teal Scott: božské ženství versus božské mužství
Od té doby přichází každý víkend na youtube s novými tématy a odpověďmi na nejrůznější otázky (jako např. "Proč se špatné věci dějí dobrým lidem?", mimozemské civilizace, potraty, homosexualita...). Její záběr je velmi široký. Vyjadřuje se (na ženu ezoterického směru) překvapivě jasně a srozumitelně. Co se týče svých ženských půvabů, které si uvědomuje, tvrdí, že jí na genetické úrovni "bylo vybráno" právě takové tělo, které jí má umožnit šířit své poselství co největšímu počtu lidí z různých kultur a národností na této planetě. (Její věznitelé by to naopak považovali za důkaz ďábelského šálení.)
Možná vás její videa osloví a inspirují. Udělejte si svůj názor sami. (Více o Teal Scott zde.)
ASMR - Videa akusticky navozující "mozkový orgasmus"?
Zkratka ASMR znamená doslova "Autonomous Sensory Meridian Response," což v překladu znamená samostatná smyslově-meridiánová reakce. Tento (lidově vytvořený) neologismus se snaží vystihnout příjemné pocity mrazení nebo mravenčení (uživateli někdy popisovanými jako "brain orgasms" / mozkové orgasmy), které někdy nastávají v hlavě a podél páteře při sledování specifických (ASMR) videí, která se začala bleskovou rychlostí šířit přes youtube. Přitom se ale v žádném případě nejedná o pornografii!MBTI a láska
I svolal Bůh k sobě svých 16 dětí a zeptal se jich: "Povězte mi, mí milovaní, co je to láska?"
A oni mu odpovídali jeden po druhém...
Prastaré kultury na českém území (konstelace)
![]() |
| Konstelační síť |
Konstelaci jsme prováděli na vrchu Plešivec, kde se nachází zbytky prastarého osídlení z doby bronzové, které zde prý zanechala tzv. Knovízská kultura. Zde jsou (subjektivní) vjemy, pocity a vhledy, které jsme v jednotlivých bodech zakoušeli:
Knovízská kultura
- vidění, že jsem "nad oblaky", "na Olympu"; povznášející pocity: euforie, svoboda, energetizace
- stejné vjemy jsem na pociťoval na Plešivci od určité vrstevnice výše, kde jakoby působila jakási energetizující zóna "nad Čechami", kde z vás všechny starosti a únava padnou a vy je necháte "kdesi dole"
- místo mi pocitově připomínalo Delfské orákulum fungující v rámci širšího středoevropského prostoru doby bronzové, kam mohou panovníci i smrtelníci chodit žádat o moudrou radu a "vhled nebes"
- pro ty, kdo se orientují v astrologii, bych použil označení "jupiterská energie"
Strážce duše (Sabina Spielrein)
Filmový portrét Sabiny Spielrein, ruské psychoanalytičky a Jungovy inspirátorky.
Geografická projektivní vztahová hra
Seznámím vás s hrou, která mě právě napadla. Nejlépe se hraje třeba před usnutím, nebo když se nudíte v
autobuse. Tato prostinká hra se hraje takto:
8 kognitivních stylů (MBTI) a jejich synchronizace
Podle C. G. Junga existuje 8 způsobů (funkcí, mentálních nástrojů), jakým se orientujeme v realitě. Intuice (N) a vnímání (S) nám zprostředkovávají vstupní data, zatímco myšlení (T) a cítění (F) nám umožňují se na základě těchto dat nějakým způsobem rozhodovat.
Každá z funkcí může být orientována více dovnitř (i - introvertně, do subjektivního světa "uvnitř") nebo ven (e - extravertně, do objektivního světa "venku"). Introvertní (subjektivní) funkce jsou na obrázku (jen pro názornost) "přišpendleny" na oranžový tetrahedron obrácený nahoru, extravertní (objektivní) na červený tetrahedron obrácený dolů. Každý člověk disponuje potenciálně všemi funkcemi, ale v odlišné hierarchii. Ke zjištění hierarchie možno použít MBTI test.
![]() |
| Na tomto obrázku (hvězdovitý tetrahedron) je osm kognitivních funkcí rozmístěno tak, aby naše nejsilnější a nejslabší funkce vždy spočívaly prostorově naproti sobě. |
Každá z funkcí může být orientována více dovnitř (i - introvertně, do subjektivního světa "uvnitř") nebo ven (e - extravertně, do objektivního světa "venku"). Introvertní (subjektivní) funkce jsou na obrázku (jen pro názornost) "přišpendleny" na oranžový tetrahedron obrácený nahoru, extravertní (objektivní) na červený tetrahedron obrácený dolů. Každý člověk disponuje potenciálně všemi funkcemi, ale v odlišné hierarchii. Ke zjištění hierarchie možno použít MBTI test.
Hierachie funkcí typů MBTI
| ESTJ | ESTP | ISTP | ISTJ | |||
| 1. dominantní | Te | Se | Ti | Si | ||
| 2. pomocná | Si | Ti | Se | Te | ||
| 3. terciální | Ne | Fe | Ni | Fi | ||
| 4. nejslabší | Fi | Ni | Fe | Ne | ||
| ESFJ | ESFP | ISFP | ISFJ | |||
| 1. dominantní | Fe | Se | Fi | Si | ||
| 2. pomocná | Si | Fi | Se | Fe | ||
| 3. terciální | Ne | Te | Ni | Ti | ||
| 4. nejslabší | Ti | Ni | Te | Ne | ||
| ENFJ | ENFP | INFP | INFJ | |||
| 1. dominantní | Fe | Ne | Fi | Ni | ||
| 2. pomocná | Ni | Fi | Ne | Fe | ||
| 3. terciální | Se | Te | Si | Ti | ||
| 4. nejslabší | Ti | Si | Te | Se | ||
| ENTJ | ENTP | INTP | INTJ | |||
| 1. dominantní | Te | Ne | Ti | Ni | ||
| 2. pomocná | Ni | Ti | Ne | Te | ||
| 3. terciální | Se | Fe | Si | Fi | ||
| 4. nejslabší | Fi | Si | Fe | Se | ||
Co je to vlastně ten Švejk?
Božstvo nebo dobytek? Pěšky jako za vozem.
Jedni jej považují za metaforu bezpáteřního čecháčkovství, druzí za takřka osvíceného mudrce revoltujícího svým neopakovatelným způsobem proti byrokratické mašinerii. Navíc způsobem, který ji v každém okamžiku demaskuje, obnažuje, a tím nad ní se smíchem vítězí.
To první nemůže být celou pravdou, jinak by se nejednalo o nejpřekládanější a tedy snad i nejvíce univerzální české dílo, schopné srozumitelně oslovit čtenáře na celém světě. (Koho by jinak takový "čecháček" zajímal? Proč je například Švejk tak populární v Japonsku?)
Nicméně připusťme, že na obou pohledech něco je. Že jde o dva konce jedné tyče, o dvě strany jedné mince.
Existuje způsob, jak tyto paradoxní protiklady skloubit v jeden celek: najít odpovídající archetyp, archetyp, který takové ambivalentní pnutí unese. Pokusil se o to Rudolf Starý ve svém eseji "Hermés jako novopohanské božstvo."
Jedni jej považují za metaforu bezpáteřního čecháčkovství, druzí za takřka osvíceného mudrce revoltujícího svým neopakovatelným způsobem proti byrokratické mašinerii. Navíc způsobem, který ji v každém okamžiku demaskuje, obnažuje, a tím nad ní se smíchem vítězí.
To první nemůže být celou pravdou, jinak by se nejednalo o nejpřekládanější a tedy snad i nejvíce univerzální české dílo, schopné srozumitelně oslovit čtenáře na celém světě. (Koho by jinak takový "čecháček" zajímal? Proč je například Švejk tak populární v Japonsku?)
Nicméně připusťme, že na obou pohledech něco je. Že jde o dva konce jedné tyče, o dvě strany jedné mince.
Existuje způsob, jak tyto paradoxní protiklady skloubit v jeden celek: najít odpovídající archetyp, archetyp, který takové ambivalentní pnutí unese. Pokusil se o to Rudolf Starý ve svém eseji "Hermés jako novopohanské božstvo."
David Mitchell: Atlas mraků
Když jsem před spaním odkládal tuto knihu na noční stolek, abych zavřel oči a ponořil se do spánku, skutečně mi před očima vyvstávaly chuchvalce mraků, které se spojovaly a rozdělovaly a skrze ně prozařovalo modré, nekonečně bezpečné nekonečno. Měl jsem dojem, že přesně takoví jsme i my, lidé a naše myšlenky. Naše příběhy se prolínají a čím výše nad mraky vystoupáme, tím více nás mrazí úžasem, jak do sebe všechny nepatrné zlomky života přesně zapadají, jakoby je řídila nepředstavitelně nádherná kosmická inteligence.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)








