Grafologie a Psychologie: Zachariel (Jupiter)

ve vývojové psychologii souvisí se zralým věkem života (49-56 let), kdy by měl člověk dospět k rozvaze a nadhledu prostého jednostranností; člověk má bohaté zkušenosti a je schopen uplatňovat svůj společenský vliv a sdílet ze své exponované pozice svoji moudrost

astrologická symbolika: signuje privilegované vládce, politiky a lidi vysoko postavené, dává bohatství, úspěch, benevolenci, velkorysost, čestnost, spravedlnost, vnitřní a vnější pravdivost, principielní filozofické a etické uvažování, myšlení, které není účelové jako u Merkura, ale směřuje do hloubky (Merkur žvatlá a kombinuje, kdežto Jupiter loví pravdu ze světa mlčení)

ezoterický význam: otec éteru, pán nebeské klenby a světových idejí, společenskotvorná síla, náboženská i státnická

přírodní prvky: cín - vnáší do všech živých systémů formotvorné síly myšlenkové i hmotné, vztahuje se k mozkové činnosti
barva: zlatá a zelená; purpur
přírodní symbolika: javor
lidské tělo: hlava - přední mozek; "vznešené jupiterské čelo"; končetiny a čelisti (jakožto končetiny hlavy) / brada (vůle prosazující se na hmotné úrovni)

analogická božstva: Perun, Zeus, Thor - Donar (Germáni), Amon (silně propojen s bohem Slunce - Ra); Sofie jako ženský atribut, Piru (Inkové), Adad (Aramejci), Tešub (Chetité), Marduk (Babylón), Indra (Indie), Neit (analogie Athény)

Mínos, Manu, Mání, "mind, mysl" = syn Jupiterův
expanze Indoevropanů z původní pravlasti v Asii do celého světa (na jehož počátku byl údajný Manu, jenž lidi naučil svobodnému myšlení a nezávislosti na službě bohům)
zrod Evropy (Evropa je bystostně Jupiterská, stejně jako Mars je nejvíc vázán na střední Asii, kde žijí Mongolové)
Babylón (1894 - 1595 Babylón inspirován Zacharielem - Mardukem) a Novobabylónská říše se opět vynořuje (605-539) v menším zacharielském cyklu
stavba labyrintů jako metafora pro mozkové procesy
Mínojská Kréta (sekera Labris jako Jupiterův atribut, jiná podoba Perunova kladiva)
vzestup Théb (Amonovi kněží)
Sajská renesance v Egyptě za 26. dynastie
Starověké Řecko (capital: Athény)
Mayové (zenit 300-900)
Byzanc
dvůr Karla Velikého, král Artuš
Renesance (capital: Florencie)

filozofie jako taková charakteristická pro řecké Athény
matematika (Sumer; Pythágorás; Indové, Arabové a Mayové činí zásadní matematické objevy v zacharielských letech 406-817; pak ještě Arabové v 10. st.)
astronomie
geometrie
kartografie a geografie

domestikace koně (souvisí s expanzí Indoevropanů)
šachy jako královská hra
Evropská integrace (jak po r.1989, tak pokusy o ní nejrůznějšími státníky v minulosti)
humanistické písmo s oblými tvary (antikva) vytlačuje tvary gotické

Palma Nuova, 1593

karolínská, otonská a byzantská - používá podvojnost mající analogii v javorové nažce (symetrická dvojnost)
osmiboké centralizované stavby a další mnohostěny
čtvercové ornamenty (renesance), šachovnicovité uspořádání měst, ulic apod.
převaha centralizované horizontály oproti gotické vertikále, zdůraznění šířky oproti výšce
jupiterské stavby jsou analogií květu nebo plodu rostliny, který expanduje do šířky okolo centralizovaného prostoru (zatímco gotické stavby mají analogii v expanzi stonku do výšky)
oproti jednoznačné dynamické vertikále gotiky působí renesanční stavby dojmem soběstačnosti, spočívají sami v sobě; člověk je sám sobě středem (antropocentrismus oproti teocentrismu); posvátné není nahoře, ale v nás, a do stran se rozbíhá myriáda možností; renesance je kosmpolitní, všestranná; sakrální a profánní splývá; pravda je vztahována k její využitelnosti v širém světě (v horizontále)

široké pokrývky hlavy nebo dvourohý henin (javor. nažka), barety;
pravoúhlý výstřih oproti "véčku";
vodorovné pruhy (horizontála)
široké, papučovité boty
celková silueta působí pozemsky stabilizovaně a rozšafně ("vládnu zemi na níž stojím")

Grafologie a Psychologie