Inteligence: IQ a EQ


emocionální inteligence
Co je to vlastně inteligence? Tato otázka zaměstnává psychology již 100 let. Existuje řada přístupů, jak inteligenci chápat:
  • inteligence jako schopnost přizpůsobit se svým myšlením novým podmínkám, které nelze zvládnout naučenými dovednostmi a návyky (Stern)
  • inteligence jako schopnost abstraktního myšlení (práce s pojmy a symboly); abstrakce rozhoduje o tom, jak rychle je člověk schopen vniknout do podstaty nových faktů; nemusí se týkat jen práce s pojmy, ale i s obrazovými strukturami (např. bludišťové testy)
  • inteligence jako vhled a pochopení ve smyslu "aha", "heuréka!", schopnost v chaotické síti informací naleznout organizující princip, najít nové vztahy a smysly, tam kde zdánlivě nejsou (Lindworski)
  • inteligence jako schopnost se rychle učit a osvojit si novou, zdůvodňěnou zkušenost souvisí s kapacitou pochytit co největší množství informací během vzdělávacího procesu (Vygotskij)

Pojetí inteligence u různých psychologů

Spearman
G faktor: obecný faktor inteligence, který se projevuje ve všech činnostech a za všech okolností

S faktor: specifická inteligence, která se projevuje jen v nějaké konkrétní schopnosti (např. programování)

Thorndike
  • teoretická (abstraktní, pojmová, symbolická)
  • praktická (zručnost při nakládání s přístroji)
  • sociální (schopnost rozumět a jednat s lidmi)

Amthauer

Inteligence jako struktura několika schopností (faktorů, komponent), z nichž každá je u daného člověka rozvinuta různou měrou (někdo je silný v abstrakci, ale nemá prostorovou představivost):
  • praktické usuzování (tvorba úsudku)
  • induktivní myšlení (zjištění významu)
  • chápání vztahů (kombinační schopnosti)
  • schopnost abstrakce
  • praktické početní myšlení
  • teoretické početní myšlení (induktivní myšlení s čísly)
  • konstruktivní představivost (bohatství představ)
  • prostorová představivost
  • paměť

Meili - 5 typů intelektu:
  • logicko - formální
  • obrazově - konkrétní
  • analyticko - receptivní
  • kombinatoricko - tvůrčí
  • rovnoměrně rozvinutý

Catell

fluidní inteligence: daná geneticky, projevuje se jako flexibilita v nových situacích (celý život zůstává stejná, něco jako "přirozená inteligence")

krystalická inteligence: daná výchovou, vzděláním; projevuje se při řešení konkrétního úkolu, v němž operujeme s našimi zkušenostmi a dovednostmi (můžeme ji rozvíjet, stát se "chytří" v nějakém konkrétním oboru, např. při hraní mariáše); může růst celý život s tím, jak budeme získávat nové informace a udržovat svůj mozek "v živém provozu"


Guillford
Základní procesy intelektu:
  • poznávání (receptivní chápání nějaké struktury)
  • paměť (uskladnění a reprodukce informací)
  • konvergentní myšlení (logické kroky vedoucí k jedinému správnému řešení - např. rychlé a správné vyřešení slovní úlohy; lineární myšlení)
  • divergentní myšlení (to je třeba použít tam, kde konvergentní nestačí, bývá nazýváno jako "tvořivé" myšlení, jde o originalitu náhledu tam, kde zdánlivě řešní neexistuje pro stereotypní konvergentní myšlení; spíše se rozbíhá do více směrů)
  • hodnocení (posouzení kvality, adekvátnosti či efektivity výsledků myšlení; "skutečně bude mého šéfa zajímat perfektně logické vysvětlení o tom, jak mě cestou do práce zdržela známá?")
Základní obsahy, s kterými intelekt pracuje:
  • konkrétní materiál (barva, poloha, zvuk, tvar)
  • symbolický materiál (čísla, tvary, tóny uspořádané v nějakém systému)
  • sémantický materiál (jazykové útvary)
  • materiál chování (druhých lidí i sebe sama vyžadující sociální inteligenci)


Emocionální inteligence (EQ)

se skládá ze schopnosti interpretovat a refektovat


  • procesy uvnitř mě samého (umět "číst" své emoce, chápat sám sebe)
  • interpersonální vztahy (umět "číst" v chování druhých)

  • IQ EQ
    přemýšlení, hloubání asociování
    shromažďování faktů a údajů hledání nových idejí
    rozpoznat smysl vytvářet smysl
    logické rozhodování rozhodování pokusem a omylem
    čas a klid tempo, netrpělivost
    hlavou intuitivně
    tvrdá fakta "měkké informace"
    analyticky celostně
    vedena rozumem vedena pocity
    "levá hemisféra" "pravá hemisféra"
    "když" a "ale" "tady" a "nyní"
    zvažovat spontánní rozhodnutí
    myslet cítit
    zkoušet, ověřovat věřit ve správnost vlastního rozhodování
    slova a čísla lidé a situace
    porozumění minulosti vliv na budoucnost
    logika psycho-logika
    studený, jasný teplý, nejasný
    distancovaný propojený
    egocentrický skupinově zaměřený
    izolovaný zapojený
    mužský faktor ženský faktor
    rozum cit
    vzdělávání vývoj emocí

    (S. Brocket a G. Braunová)

    Žádné komentáře: