Gabriel (Luna)

A. L. Girodet: Spánek Endymionův

• souvisí ve vývojové psychologii s vnímáním dítěte předškolního věku, které vše chápe obrazně a skrze smysly (chuť a hmat) a nikoli ještě logicky a abstraktně a za použití symbolů
• astrologická symbolika: dětství, mateřství, ženskost, snění, fantazie, rodina, domov, plodnost, zrození, ochrana, růst
• ezoterický význam: oživení hmoty skrze éterické životní síly (regenerace); materializace a spoutání astrálních forem na hmotné úrovni (jako opak slunečního principu, který od téhož osvobozuje); princip upoutání života na kříž hmoty, čímž vzniká danost, osudovost (v pohádkách sudičky); odtud vliv měsíčních fází na dobu sázení a sklizně u rostlin nebo ženský menstruační cyklus 

• přírodní prvky: stříbro, perly, mušle (v heraldice se v příslušných obdobích častěji vyskytují tyto symboly)

• barva: stříbrná, bílá, perleťová, slonovinová, např. oblaka (perleťově-bílé) jako více frekventované v gabrielských obdobích jako pozadí na plátnech, v antice je to bílá glazura

• lidské tělo: levá polovina, směr doleva a pravá mozková hemisféra (zatímco pravá polovina, směr doprava a levá hemisféra je solární)

• analogická božstva: Selené, Artemis, Kýbelé (Řecko), Nanna (Sumer), Sín (Babylón), Ah nebo Chons (Egypt), Čandra (Indie), Diana (Řím), Mama Quilla (Inkové), Ixčel (Mayové); Thalie jako lunární múza divadla
• božstva vztahující se k odvrácené (temné) straně Měsíce: Hekaté, Persefona, Lilith

Hekaté Triformis

• časová periodizace - hlavní období gabrielského cyklu (354 let): 955 - 600 př.n.l. a 1525 - 1875 
• malá gabrielská období (72 let): 459-387 př.n.l., 549 - 621 (vznik islámu; turkické kmeny se objevují na scéně), 1053-1125 (nominalismus v Evropě i Indii paralelně, rozvoj přírodních věd u Arabů)

• civilizace, náboženství a kulturní epochy inspirované Gabrielem / Lunou: 
• pravěké matriarchální společnosti v neolitu (platónský rok pod nadvládou znamení raka 7227-5067) - kult Bohyně Matky (Věstonická Venuše); toto období pak přechází do patriarchálnějšího chalkolitu (nadvláda blíženců)
• v Egyptě 955-600 př.n.l. na vzestupu kult kočičí bohyně (Bastet)
• kult Dionýsia / Bakcha v tomtéž období zažívá největší rozkvět
• Lýdové, Frýgové, Etruskové (ženy měly stejné postavení jako muži)
• Židé (Páleš tvrdí, že Gabriel se Židům zjevoval jako jejich osobní ochránce a oni jej nazývali Jahve)
• Islám a Osmané (mají dokonce lunární symbol na vlajce)



Dionýsos



Bastet

• tyto civilizace v gabrielských obdobích zažívají enormní expanzi a stejně tak na jejich konci ustupují ze scény, jakoby zdroj jejich záře vyhasínal

• filozofické proudy: atomismus, hedonismus, nominalismus, materialismus, empirismus

• věda: 
• rozvoj přírodních věd u Arabů a v předrenesanční Evropě
• v těchto obdobích se rodí více fyziků

• objevy: 
• obrázkové písmo u Sumerů (3435 - 3080)
• národy inspirované Měsícem silně lpějí na psaném slově - vnímají je jako božské (Islám, Židé), taktéž píší zprava doleva; sluneční národy vnímají spíše jako božské, co je vysloveno lidským hlasem
• kolem roku 600 (přechod z lunárního období na solární) mění Řekové směr psaní a začínají psát zleva doprava; v tomtéž období přechází mýtické (obrazné, lunární, s dominancí pravé hemisféry) myšlení antického světa na filozofické (solární, logicko-syntetické, dominance levé hemisféry)
• vynález fotografie ("momentky" využívající stříbro)
• anatomie

• umělecké směry: realismus, naturalismus, impressionismus

mínojská freska

• umělecká forma: 
• román a pohádka
• největší romanopisci se vyskytují v Evropě i v Japonsku v letech 1525-1879
• podle Gaquelinových statistických analýz Luna dominuje v horoskopech spisovatelů)
• román je rozsáhlé vyprávění bohaté na události zdůrazňující obvykle jakousi osudovost, nevyhnutelnost děje
• v gabrielských obdobích vzniká Pohádka Tisíce a jedné noci (zde se všemocný, čarující osud nazývá Kismet) nebo Homérova Odysseia
• Božena Němcová - její pohádky i Babička jsou lunárně laděny
• divadlo (hl. komedie v antice nebo za Moliera) a herectví (i histriónství neboli hysterie má prý co do činění s funkcí Luny - neboť silně lunární člověk žije proto, aby byl vnímán druhými - sám pro sebe není ničím)
• haiku (čistý vjem zbavený pohledu ega)
• malba (naturalistická, živá, barevná, emocionální); do malby má však hodně co mluvit i Venuše (Anael)

francouzská móda okolo 1670

• baroko jako lunární období par-excelance: jako kult oživení hmoty; andělé vypadají jako baculaté děti, interiér je analogií ženského lůna nebo poprsí; v klenotnictví posedlost perlami

• barokní móda: 
• muži se oblékají jako ženy (hl. kolem roku 1650, kdy se prolíná malé gabrielské období s velkým)
•  šaty jsou malebné, rozevláté, měkké, velice členité, asymetrické, objemné, připomínající šaty těhotné nebo vdávající se ženy
• nosí se stužky, závoje, dlouhé paruky, vše je nakadeřené, nařasené, zdůrazňující hmotu a objem, přeplněné detailem
• ve stejném období začínají muži v Číně nosit copy; v Antice se takto odívali kněží bohyně Kýbelé