Konkrétní podoba živlů v Čechách a jejich harmonizace


Byli jsme zvědaví, jak bude vypadat situace v České republice, zobrazená archetypální optikou živlů skrze konstelační proces.

Ukázalo se, že 65% Čechů je nejvíce spojeno s živlem vzduchu, 20% vody, 10% ohně a 5% země. Vzduch a voda jsou pro nás živly snadno přijatelné, zatímco živel ohně a země vytěsňujeme nebo je vnímáme problematicky.

30% procent lidí vidí skutečnost relativně čistě a pravdivě a jsou otevření změnám (což není vůbec málo), kdežto 70% se nachází v duševním (názorovém a myšlenkovém) chaosu a setrvávají spíše v apatii, rezistenci a stagnaci. 

Hlavní příčinou stagnace však není nedostatek bojovnosti, jíž snad oplývali dávní Husité, avšak jakési rigidní zatnutí se pro pracovní povinnosti, jež nám už dávno nedávají žádný smysl (a což díky naprosto absurdní výchově a kontaminovanému vzdělávání považujeme za morálně správné), snaha vše vydržet a ustát děj-se-co-děj, vyloučení smrti a její přirozené dynamiky ze života a v důsledku toho všeho celkové ztvrdnutí srdce znemožňující živé proudění energií mezi lidmi.

O tom, jak z toho ven a jaký poklad se mezi námi ve skutečnosti skrývá, pojednává následující přepis konstelace.


Kvality a informace zjištěné v jednotlivých bodech na začátku konstelace:

V konstelaci jsme rozmístili body nazvané: Čechy, oheň, voda, vzduch, země a pátý element. Celý prostor v konstelaci jakoby odrážel nejhlubší potenciálně-metamorfující realitu toho, co je v naší zemi na různých úrovních a vrstvách přítomno právě teď.

Čechy, český stát: tento bod representoval v podstatě to, co by se dalo nazvat "česká persona" - za co se sami ve zjednodušené, zploštělé verzi považujeme - co však obsahuje jen malou výseč toho, co doopravdy (ve více rozměrech) jsme. Ukázalo se, že živly vzduch a voda jsou pro nás (z hlediska české persony) přijatelné a dobře stravitelné, zatímco oheň vnímáme jako něco dráždivého, provokativního, co pro nás není snadné přijmout. S elementem země jsme spojeni nejméně (nachází se symbolicky za zdí v jiné místnosti, hlásí se nám jakoby "na Moravě"). Pátý element vnímáme jako přidanou kvalitu živé krásy, jež je neviditelná, ale všechno prostupuje a oživuje.


Vzduch

  • jako Češi jsme s tímto živlem nejvíce spojeni a máme k němu nejsnažší, nejméně problematický vztah
  • 65% Čechů je s ním nejvíce spojeno, nejvíce jej "žijí" a psychicky, na úrovni prožívání, se v něm pohybují
  • patří sem u nás tato témata a oblasti života:
    • práce (pracovní náplň většiny Čechů je vzdušná)
    • práce s informacemi, média, služby, pošta, obchody, právo, zákony, úřednictvo, byrokracie, vláda
    • každodenní setkávání s lidmi
    • trávení volného času
    • lži a přetvářka, neurčité vyjadřování a mlžení jako typický způsob vyjadřování se
    • tisk (média, hlavně tištěná)
    • ideje obsahující v mnoha vrstvách dědictví komunismu (určitá hesla chaoticky, bez ladu a skladu, stále rezonující a sálající v duševním prostoru)
    • děje se zde mnoho (většina) aktivit
    • ruch, přesuny, povinnosti
    • přes element vzduchu vnímáme práci jakožto vykonávání povinností podle předem daných pravidel a instrukcí - a tomu říkáme "práce"; tato idea je esenciální, hluboko vtištěná myšlenka Čechů, které lidé od rána do večera slouží jako nejvyššímu božstvu; toto vykonávání povinností podle pravidel je nám nejvyšším zákonem a svědomím; v podstatě nás ani nenapadne myslet si, že práce by mohla být i něco jiného, být chápána a prožívána zcela jinak
    • střídání vykonávání rutinních instrukcí s určitým lehce stresujícím přebíháním a uvolněným (volnočasovým) povídáním mezi tím v podstatě tvoří hlavní časově-energetickou náplň života Čechů od rána do večera, především tedy oněch 65%
    • polo-robotický životní styl (vykonávání rutiny a občasný únikově-kecací oddech) je tak nějak takřka páteří českého lidu - nebýt následujícího:
  • je zde jako nejvyšší kvalita přítomno něco jako princip jasného poznávání a vidění skutečnosti - pravdy (obrazově se to jeví jako diamantový krystal, bez mužské nebo ženské polarity)
  • ptáme se, kolik procent Čechů v tomto smyslu vidí "pravdivě" - odpověď je: 30%
  • jasné, nezastřené, neosobní, krystalické vnímání pravdy ("jak věci jsou") je nejvyšší dar vzdušného živlu v Čechách, a přestože k němu nemají přístup všichni lidé, je 30% obrovsky optimistické a nečekané číslo, které se tu dozvídáme; je to velká deviza a schopnost Čechů, která tu jakoby září do světa
  • zbylých 70% trpí z pohledu tohoto živlu duševním zmatkem na základě přejímání rozličných názorů a idejí (jež neodpovídají skutečnosti), které se v nich (bez ladu a skladu, často protichůdně, jako pod sebe nasunuté litosférické desky) mísí s jejich subjektivními emocemi a hodnotícími úsudky (vodou), čímž v nich, v jejich organismech, vzniká jednoduše řečeno "guláš" spojený s pocity bezmocnosti, neodpovědnosti ("to ti nahoře", "to oni tam"), který způsobuje jejich ustaranost, duševní bídu, zahořklost a apatii často manifestující se psychosomaticky jako celá řada fyzických nemocí, která neúměrně zatěžuje české zdravotnictví

Voda

  • kvality: plynutí, propojení, společenství, životodárnost; usazenost, uzemnění, houževnatost
  • cítí se příjemně, náležející do systému
  • 20 % lidí je s tímto živlem nejvíce spojeno
  • je zde jakoby (pozitivní) oživení elementu vody v Čechách způsobené přítomností Slováků (na úrovni vody nejsme oddělení, ale "vléváme se" do sebe); "slovenský element" je pro nás prospěšný a užitečný, obohacuje, oživuje nás, hlavně v rovině citu
  • zde jsou přítomni lidé, kteří jakoby harmonicky plynou s proudem: nejsou ani pro, ani proti, umějí se přizpůsobit ve všech dobách


Oheň

  • akceschopnost, hrdost (které ale v přítomnosti postrádáme)
  • oheň vnímáme jakoby v minulosti, v dobách českých králů, na tyto doby se odvoláváme, ale reálně kvalitu ohně žít neumíme
  • necítí se být součástí systému, sám sebe vnímá jako iluzi, obraz minulosti, ležící spíše v knihách
  • 10 % lidí je nyní s touto kvalitou aktivně spojeno

Země

  • cítí se izolována, ale toužící po návratu do systému
  • má dojem, že určité konvence brání její akceptaci
  • její kvality: pevnost, stabilita, zakořeněnost, energie, magie, život a smrt, výživa
  • počet lidí, kteří jsou s ní opravdu spojeni: pravděpodobně daleko méně než 5%


Český stát

  • Český stát je znepokojený hlavně nepřítomností země. Bytostně mu v systému chybí. 
  • Také vyjadřuje, že oheň bychom tu také potřebovali, ale bohužel takoví nejsme - jen v minulosti. Chybí nám prý "koncovka" - tah na branku. Zůstáváme jen u idejí, ale tím to končí.
  • Ve vzduchu vidí zmatek, hektickou aktivitu, ale chaos bez řádu.


Vývoj konstelace - proměna a pocit smysluplnosti

Návrat Země

Voda zve zemi zpátky do systému. Ta jediná je schopná Zemi přivolat. Země se vrací. Voda a země jsou v nyní v jednotě.

Vzduch zjišťuje, že nepřítomnost země mu vlastně vyhovovala. (Akceptace země do systému otřásá arogancí moci - úřadů a vlády.)

Je to zvláštní, ale my Češi jako bychom magický element země odkouzlili a převedli jej celý někam na papír - do elementu vzduchu - jako bychom zemi "vykastrovali". A namísto sezení na mezi, otloukání píšťaličky a běhání za motýly, jsme jako element země začali chápat razítko a vyplněný formulář. Tuto nepozorovanou záměnu jsme nadto oděli do hávu morálky a začali se takto pokřivenou mravností třískat přes záda jako rákoskou. Tato záměna pravdy a povinnosti z nás vysála ohnivou radost z letu života a smrti, jež proniká až do morku kostí. 

Ohni je návrat země velmi příjemný, začínají se hodně propojovat, jakoby země oheň aktivovala. Je-li tu země, oheň se rozzařuje.

Pátý element

Obsazujeme bod pátého elementu a sledujeme účinky v systému. "Jsem tu, projevuji se, ale jsem neviditelný .. Moje plná aktivace je vázaná na element ohně. .. Prozatím jsem neviditelný a nemohu vás vyživovat, podpořit, pokud po mě zde není poptávka."

Vzduch se ozývá: "Mých 30% lidí, kteří jdou více do hloubky, kteří jsou zanořeni v pravdě, se těší na změny, které nastanou. Mých 70% nevědoucích chce však udržet status quo. Primárně nemají zájem, aby se věci příliš měnili. Nejvyšší patra politiky se cítí ohrožena a vývojem a proměnou (energetických kvalit v zemi) nejvíce ztrácí. Nepočítají s ní."

Pátý element: "Nevcházím na pobídku nebo pozvání. Mohu se zde rozlít, jen je-li tu otevřenost, otevření se. Mohu jen tam, kde budu mít otevřeno. Toto otevření se mi může zajistit jedině oheň. Oheň jakožto mužský princip, který je však přítomný jak v mužích, tak ženách. Jedině pak se otvírá prostor pro jemnou, prozářenou kvalitu lásky, kterou v sobě nesu. Není to osvícení, je to prozáření prostoru a všeho, co je. Je to celistvost."

Oheň je jakoby partnerem pátého elementu, ale ten nemůže do systému plně vstoupit, dokud zde oheň nerozvine své kvality a tím pro něj nepřipraví vhodný prostor. Český stát (persona) stále poukazuje na to, že oheň tu kdysi byl, ale není - je to takové české vzlykání po ohni.

Voda je z hlediska změn neutrální - není ani pro, ani proti. Přidá se k převažujícímu proudění.

Vzduch: "Proměny, které začnou, jdou odspoda, od lidí, nesouvisí to s politikou ani vládou. Ve chvíli, kdy lidé začnou jednoduše dělat, co chtějí, nemohu já, jakožto vláda, ty lidi seshora vůbec řídit. Když se lidé vyserou na vládu, média a jakékoli vnější řízení a budou prostě dělat, co chtějí, nemám šanci je ovlivňovat. Když se přestanou řídit podle povinností, ale začnou dělat to, co jim prostě dává smysl, nikdo nad nimi již nemá moc."

"Největší indoktrinace zmatenými idejemi, pokřivenými myšlenkami, začíná na základní škole - především doktrína povinnosti a pořádku a odpojení od vnímání smyslu. Z toho jsou děti úplně zmatené a odpojené. Mantra znějící - práce, povinnost, škola."

Ptáme se vzduchu na alternativní způsoby vzdělávání (Waldorfské školy, Montessori), ale vzduch odpovídá, že všechny vzdělávací systémy jsou nějak kontaminované (vnucují určitý způsob nazírání a deformují pravdivost vidění). Poznávání je čisté, jen když stojí mimo jakýkoli systém.

Oheň: "Když slyším o tom, že někdo začne dělat úplně obyčejné věci, jako je vyběhnout někam na hřiště, jen proto, že v tom cítí smysl, tak úplně ožívám. Jdu do reality."

Země: "Když to říkáš, tak země se raduje."

Oheň: "V tuto chvíli přestávám plápolat někde nahoře a spojuji se zemí."

Pátý element: "Nejde tedy o žádné duchovno. Jde o to dělat každodenní věci jinak, smysluplně; aktivně přistupovat ke světu."

Vzduch: "Když každý člověk bude dělat to, co pro něho samotného je smysluplné, tak přes to začíná všechna obroda."

Oheň: "Je to úplně strašně jednoduchý!"

Země: "Jenom prostě dělat věci, který nám dávaj' smysl."

Oheň se nyní cítí úplně blaženě. Říká, že jenom když se na něčem podílejí všechny elementy, tak to má smysl. (A naopak, jen pokud děláme něco, co nám dává smysl, tak všechny elementy vstupují do hry).

Po této proměně necháváme všechny body v konstelaci najít jejich novou pravdivou polohu.


Nová struktura a rozkvět České země




Nyní body vytvořily strukturu připomínající letícího ptáka nebo draka. Oheň představuje zobák a oči, které pronikavě hledí na obzor a s jasnozřivostí daleko do budoucna. Oheň vidí a určuje cestu. Ptačí ocas tvoří voda a jemně kormidluje v poryvech větru. Jakoby svým vylaďováním spolupomáhá určovat ohni směr letu. Vzduch a země se ocitají přímo naproti sobě a hledí si do očí. Tvoří protiklady, na jejichž balanci a protiváze, jako na křídlech, spočívá celý let. Uprostřed obrazce, jakoby ve středu kříže, se ocitá pátý element a svou energií vyživuje a harmonizuje celý systém. Mezi ohněm a pátým elementem spočívá český stát (persona), takže celý výjev připomíná letícího bájného ptáka Garudu s bohem Krišnou (českým státem) na svém hřbetě.

Vzduch: "Nyní mi v této pozici záleží na tom, aby zemi bylo dobře. Situace se ve mě změnila. Už to není 30 : 70 ale asi 50 : 50."

"A co na to má vliv, co se stalo, že se tvá situace překlopila?"

Vzduch: "Jde o vyrovnání se se životem a se smrtí. Sestoupení do hlubin, splývání a proudění s vodami života. Když je člověk v této hlubině, spolu s těmito proudy, to je ten okamžik, kdy se začíná všechno měnit. Hlavně vyrovnání se smrtí. Pokud 50% lidí dosáhne tohoto stavu, tak se vše proměňuje, celá krajina. Není to intelektuální proces, je to přijetí života a smrti jakožto nedělitelné skutečnosti."

Země: "Tímto přijetím já ožívám. Když není jen život, ale i smrt, já pak ožívám. Ale jinak. Když se předtím lidé začali chovat tak, aby jim to dávalo smysl, tak jsem ožívala radostí. Ale teď, přijetím smrti - to je ještě jiné. Dynamická země. Přirozená obnova. Je to přehodnocení toho starého. Být jako držáci. Uzavřít smrt do sudu jako v té pohádce. Neuzavírat ji do domova důchodců. Pustit smrt do života. Dát jí důstojnost."

"Co nejvíc brání transformaci?"

Vzduch: "Zbytnělé struktury uvnitř ego-vědomí, které musí rupnout, aby se to celé pustilo. Týká se to 40% žen a 30% mužů. Nejde o mystickou smrt ega, jak se o tom mluví v duchovních naukách, jde o něco mnohem obyčejnějšího. Jde o to, aby lidé, kteří jedou příliš v principu povinnosti - to celé pustili. Je to jako když se zlomí hráz. Lidé se něčeho drží zuby-nehty, ale když se na to prostě vyserou, tak se uvolní. Zvláště ženy, když se pustí modelu, že musejí všechno ustát, že musejí být silné. Když to prostě vzdají a padnou držkou do hlíny, tvář položí do trávy... Nemusí to být zhroucení, které bolí, spíš naopak, je to jako když se v té trávě začnou najednou smát, když jim to celé dojde: mraky se jim zatočí nad hlavou a začne jim připadat, že všechno je vlastně prča. Nemusí to nutně být krize. Někdo se k tomu dostane skrze krizi - někdo to udělá jen tak. Hlavní je: pustit to. Pustit všechno držení."

Zemi se ulevuje. Najednou může přirozeně "jen být". Oheň víc proudí. Polevují mu ztuhlé nohy a pociťuje proud energie jdoucí přes nohy. Popisuje jí jako vláčnou a životaschopnou. Voda stále zastupuje přizpůsobivé cosi, co není v Čechách zvlášť výrazné, ale co také ničemu nebrání. S vodu není problém. Pointa transformace nespočívá ve "šťourání se v emocích" - neustálé pátrání po tom, co ten druhý cítí - emoce se vždy přizpůsobí přirozeně změně situace. Vždy poplynou v reakci na změnu. Pointa je pustit ono na povinnosti založené držení zuby - nehty, které vytváří tvrdost a neoblomnost, jež brání skutečnému proudění energie mezi lidmi.

Pátý element: "Cítím, že zde všechno zastřešuji, že propojuji všechny elementy mezi sebou. Český národ se o mě opírá jako ve svém středu. Já mu mohu dát výživu. Ale potřebuji, aby český národ, lidi v Čechách, měli otevřené srdce. Pak je můžu vyživovat. Pak je můžu propojit se všemi dalšími elementy. Nic víc, nic míň. Otevřené srdce k tomu, aby se propojovali s druhými. Zmenšit svou ostražitost a otevřít se."

Země: "Český zemi je teď dobře. Česká země teď kvete."

Systémem se šíří hluboký klid a srozumění.




Na závěr

Vzduch: "V této chvíli vláda žádnou faktickou moc nemá. Systém se řídí podle lidí, jak oni to chtějí. Patrnější obrat k lepšímu by mohl nastat kolem roku 2035. V této době by mohla nastat zásadní reforma vzdělávání."

(Obraz vlády připomíná obří místnost, kde pár unavených mužů kouří doutníky, dívají se znuděně z okna a nad nimi poletují mouchy a vržou pomalé obří větráky. Ne že by vláda formálně neexistovala, ale nyní už i oni sami vědí, že nemají v podstatě žádný význam. Nicméně země žije a kvalita a tep života na ulicích, když úředník vykloní hlavu z okna, je prosvětlena něčím, co tu předtím nebylo - celistvostí.)

Země ještě vysvětluje, že není pointa obracet se k mýtickým hrdinům nebo boji za národ apod. - jde o to, být sám sobě hrdinou svého každého dne, každý den udělat malý krůček v něčem, co nám dává smysl. Být hrdinou ne za "český národ", ale hrdinou za SVŮJ život. Když to země říká, v ohni to jiskří a sálá plameny. "Já jsem fakt drak - ohnivý drak! .. Vidím strašlivě daleko."

Země: "V budoucnosti spíš vidím zklidnění, farmářské trhy apod. Důraz na kvalitu, co se týče země. Čistá země, čistá voda, čistý potraviny. Ctím větší úctu k zemi, větší respekt k rázu krajiny, ale velmi velmi postupně, pozvolna."

Vzduch: "Nejde o změny v přesunech obyvatelstva na venkov nebo do měst, ale jen o změnu kvality života."

Země: "Celkový hlavní proud bude zdravější. Kdo půjde s proudem, bude se uzdravovat. Máme tu strašně nezdravé konvence. "

Mámě nějaké poselství nebo smysl i pro zbylý svět?

Pátý element: "Otevřené srdce. Mírnost, jemnost v otevřeném srdci - pak se to rozšiřuje dál a dál. Mírnou, přirozenou formou, otevřením se, puštěním strachů, že by nás okolní země mohly nějak převálcovat, což vede k většímu propojení, k propojení se se širšími, většími celky. Mírumilovnost. A je tu i pokora. Pokora k zemi, k vědění. Vyváženost lásky i země, těla i ducha, citu i zdravého rozumu - to je to, co nám je vlastní a přirozené. Nejsme zatíženi náboženskými dogmaty jako jiné národy ani přehnanými emocemi ani nacionalismem. Jsme přeci jen více v mentální sféře, v níž hledáme s otevřeností nám vlastní - kvalitu pravdy, což je dobrý začátek - a to se pak může přelít i do úrovně srdce. "

Oheň: "Vidím tu najednou symbol českého lva - to není ani tak odvaha k dobývání a vítězení - to je vlastně spíš odvaha otevřít srdce."


*

Konstelace proběhla 12.4.2014 v Praze.
Zadavatelka zakázky: psycholožka Eva Boháčková
Konstelující lektor: Michaela Zavřelová



Obdobné globální konstelace:


7 komentářů:

Marek Dvořák řekl(a)...

Musím přiznat, že je to první transkripce, která mne velmi zaujala a až soustředeně jsem ji dočetl do konce.. Ano, děje se to. Tedy inklinace k otevření se, zbavení břemen. Současně ze své zkušenosti mohu říct, že pustit ta břemena, staré konvence, žít svůj život, znamená - představuje intenzivní vnitřní proměnu. Strachy, jejich uvědomění (alespoň postupně) a především následná konfrontace se sebou samými, ale zároveň s naším nejbližším okolím (rodina, vztahy, stávající práce), která je dle mne s tímto nezbytně spojená, jsou, resp. nejsou vůbec procházkou růžovými sady. Spíš jsou procházkou skrze ně;). A osobně to vnímám tak, že bychom všem - a zdaleka nejen začátečníkům - měli na rovinu říkat, že to bude mnohem drsnější boj se sebou samými (plus okolím). Tato cesta není o ezoterické uklidňujícím meditačním prostředí. Tato cesta je do naší vlastní reality, otevřenosti se vůči sobě a nalézání vlastní podstaty - kdo jsme a následně kam dále směřovat. díky Jane (Jan Bílý, kt. sdílel na fb). Marek Dvořák

Michaela řekl(a)...

Nádherný blog, moc se mi líbí tvoje příspěvky! :) Sama mám začínající blog a byla bych ráda, kdyby sis udělala čas a podívala se na něj. :)
http://anovam.blogspot.cz/

Alena Šilonová řekl(a)...

Skvelý príspevok! Výborne napísané. Rozbor aj vízia situácie prostredníctvom živlov je veľmi originálna, súčasne to znie veľmi logicky, dáva to zmysel a je to presným opisom dnešnej reality. Jasná absencia zemskej praktickosti, disciplíny, pracovitosti a dobrého konzervativizmu, ako aj ohnivého entuziazmu, akčnosti a srdečnosti... a to všetko na úkor stavania si "vzdušných zámkov" a čakania na zázraky...Výborné čítanie. Prečítalz a som si to s veľkým záujmom. A teším sa z tej sľubnej vízie - určite by sme si všetci priali, aby sa začala napĺňať...A už sa vlastne aj začala: farmárskych trhov, obchodov zdravej výživy,.... utešene pribúda... :-)

Rudolf Orság řekl(a)...

Naprostý souhlas s Markem výše. Článek je fantastickej, ale rozhodně tohle 'pouštění se' je proces, který nás konfrontuje s největšími strachy v nás, s našimi nejistotami, s názory našich nejbližších. Je to však cesta, která stojí za to. Vědomě na té cestě jsem roky a stejně mi připadá, že jsem na začátku.

Dýfí řekl(a)...

Zdravím,

posílám odkaz na zajímavý "článek" o argumentačních klamech a řečnických tricích :) Nenašel jsem nikde emailový kontakt, tak to píšu sem.. kdyžtak to smažte jestli článek podle vás nebude k věci :)
http://eckhart-tolle-cz.blogspot.cz/2014/05/argumentacni-klamy.html

Petr

Vojtěch Franče řekl(a)...

Ahoj Petře, a jak to spolu souvisí? Nejsem v obraze.

Klára Boudová řekl(a)...

Aha, vzduch je fajn, ale u nás doma chybí. Jsme samá voda a oheň. Jednou jsem téměř podpálila zahradu, byl to takový plamen, až si doma mysleli, že přistálo UFO. Naštěstí přiběhl element vody v noční košili a dohasil uhlíky.