8 kognitivních stylů (MBTI) a jejich synchronizace

Podle C. G. Junga existuje 8 způsobů (funkcí, mentálních nástrojů), jakým se orientujeme v realitě. Intuice (N) a vnímání (S) nám zprostředkovávají vstupní data, zatímco myšlení (T) a cítění (F) nám umožňují se na základě těchto dat nějakým způsobem rozhodovat.

Na tomto obrázku (hvězdovitý tetrahedron) je osm kognitivních funkcí rozmístěno tak, aby naše nejsilnější a nejslabší funkce vždy spočívaly prostorově naproti sobě.

Každá z funkcí může být orientována více dovnitř (i - introvertně, do subjektivního světa "uvnitř") nebo ven (e - extravertně, do objektivního světa "venku"). Introvertní (subjektivní) funkce jsou na obrázku (jen pro názornost) "přišpendleny" na oranžový tetrahedron obrácený nahoru, extravertní (objektivní) na červený tetrahedron obrácený dolů. Každý člověk disponuje potenciálně všemi funkcemi, ale v odlišné hierarchii. Ke zjištění hierarchie možno použít MBTI test.


Hierachie funkcí typů MBTI









ESTJ ESTP ISTP ISTJ

1. dominantní Te Se Ti Si

2. pomocná Si Ti Se Te

3. terciální Ne Fe Ni Fi

4. nejslabší Fi Ni Fe Ne









ESFJ ESFP ISFP ISFJ

1. dominantní Fe Se Fi Si

2. pomocná Si Fi Se Fe

3. terciální Ne Te Ni Ti

4. nejslabší Ti Ni Te Ne









ENFJ ENFP INFP INFJ

1. dominantní Fe Ne Fi Ni

2. pomocná Ni Fi Ne Fe

3. terciální Se Te Si Ti

4. nejslabší Ti Si Te Se









ENTJ ENTP INTP INTJ

1. dominantní Te Ne Ti Ni

2. pomocná Ni Ti Ne Te

3. terciální Se Fe Si Fi

4. nejslabší Fi Si Fe Se










Zatímco (první) dominantní funkce představuje naši nejvýraznější kvalitu, funkce k ní protikladná (nejslabší) obvykle představuje naši achillovu patu. (Je-li dominantní funkcí např. introvertní myšlení, pak bude pravděpodobně nevědomé extravertní cítění).

Každý z nás přirozeně inklinuje k nějakému  specifickému způsobu přijímání a vyhodnocování informací, které je pro nás snadné, elegantní a samozřejmé (a proto nás baví a těší a opakovaně jej preferujeme), zatímco jiné způsoby jsou pro nás nesamozřejmé, náročné, vyčerpávající (takže máme tendenci je ponechávat našemu nevědomému autopilotu). Preferovanou kognitivní funkci můžeme přirovnat k televiznímu kanálu, který v naší psychice vysílá v prime-timu nonstop v jasných barvách, zatímco naše nevědomé procesy (kterých je většina) připomínají spíše neosvětlené dění v zákulisí, podpalubí a kanalizaci téže budovy. (Budova reprezentuje celek naší psýché).

Tyto nevědomé (tedy námi neuvědomované) procesy pak vedou často k chybným úsudkům, projekcím, opomenutím, tragickým životním omylům, vleklým psychosomatickým problémům nebo vztahově-konfliktním situacím.


Příklady projevu neintegrovaných (nevědomých) funkcí
  • nezpracované Fi procesy- které právě přináší nějaké ženě bolestné emoční prožitky ve vztahu k manželovi, který ji opustil - se mohou např. manifestovat ve formě deformovaných logických závěrů Te: "Všichni muži jsou parchanti", přičemž toto nesprávné zobecnění jí znemožňuje následujích 10 let navázat nový partnerský vztah (úsudek Te ji tedy chrání před novým zraněním, dokud si sama sobě nedovolí v sobě Fi procesy doprožít a odpustit; popř. má tendenci narážet na podobné "parchanty" stále dokola a její "objektivní" teorie se tak jen a jen potvrzuje!)
  • neuvědomovaná, opomíjená propriorecepce Si u hyperaktivního novináře s dominantním Ne může vést k syndromu vyhoření či nějaké vleklé chorobě, která jej donutí (v nuceném klidu na nemocničním lůžku) své Si procesy prožívat a reflektovat; během této nemoci se však spojí se svými vzpomínkami z dětství, svou nevinnost a ideály, které se pak začnou promítat i do jeho způsobu psaní (stane se tak celistvějším)
  • jednostranně "duchovně" orientovaná žena (vykladačka "andělských karet") s dominantním Ni bude mít tendenci zamilovávat se opakovaně do čistě-pudově fyzicky fungujících ohnivých macho-chlapů (projekce vytěsněné Se), a bude hořekovat, že nemůže potkat muže, s kterým by "souznila" (svůj "dvojplamen")
  • profesor na univerzitě s jednostranně rozvinutým, byť brilantním introvertním myšlením Ti bude mít (díky nevědomému Fe) tendenci neustále neohrabaně svádět své studentky; při odmítnutí bude však rozladěný a nerudný, což se může promítnout do jeho ledově "objektivního" (rozuměj sníženého) hodnocení jejich výkonu při zkoušce


Smyslem tohoto příspěvku je poskytnout možnost zorientovat se, jak na tom jsme na všech úrovních našich kognitivních procesů, abychom mohli "vyladit" naše nevědomé kanály a stali se tak o něco celistvějšími.

Primární a sekundární funkce prozrazují, odkud nejpřirozenější čerpáme informace a jak se na základě nich obvykle rozhodujeme. Úspěšně se seberealizujeme především tehdy, pokud se nám podaří najít aktivitu, která sjednocuje tyto naše dvě nejsilnější funkce. Ty nám (především v první polovině života) dávají průraznost (až genialitu) v určitém směru, která nás definuje jako "ostří meče". Pokud integrujeme i třetí a čtvrtou funkci, můžeme se ke konci života stát moudrými, celistvými - "plně rozvinutými" bytostmi. Tytéž nezpracované slabiny nás mohou v druhé polovině života "zaskočit" - jakoby pohádkově rozhodují o našem "zániku či vykoupení".



Příklady excelentní synchronizace prvních dvou funkcí

  • Závodník Ayrton Senna (ISTP) s primárním Ti a sekundárním Se se stane pilotem formule 1, kde propojí svou potřebu prožitku rychlé akce (Se) se schopností bleskově-taktického mentálního modelování (Ti). V hraničních situacích se dotýká své méně využívané terciální funkce (Ni) a zažívá pocit spojení s Bohem. Jeho slabinou je nevědomé extravertní cítění (Fe) - osobní (rivalistní, nepřátelské) emoce k soupeřům mohou v klíčových okamžicích narušovat jeho jinak brilantní taktické myšlení (Ti).

  • Vizionář Steve Jobs (ENTP) využil na maximum své první dvě funkce: Ne a Ti. Extravertní intuice (Ne) jej směřovala k pronikavě-neklidnému tušení budoucího vývoje, k níž heuristicko-modelové myšlení (Ti) nacházelo čisté a neotřelé koncepty, jak by "věci měli být" v čistém, již hotovém tvaru, z něhož neslevoval. Jeho slabinou bylo zřejmě ne zcela zpracované extravertní cítění (Fe), jež se mohlo projevovat ve formě arogance nebo v podobě emočních výbuchů. Jeho nejslabší funkce (Si) - dlouhodobě vytěsňované vnímání tělesných signálů (únavy, stresu a vyčerpání) se mohlo (vedle nedostatku láskyplnosti - Fe) spolupodílet na vzniku rakoviny slinivky.



Projevy osmi kognitivních funkcí v jejich plné síle

Ni - introvertní intuice
  • poznání ve formě náhlého zjevení, vnuknutí ("aha - zážitek" zevnitř)
  • koncentrace na vnitřní svět vizí, snů, symbolů a archetypů
  • vnitřní smysl všeho bytí, vhled do podstaty všeho
  • latentně přítomná nadčasová pravda, vůči níž je veškeré časoprostorové dění jakoby cyklickou manifestací
  • věštecká vnuknutí, proroctví; šamanské zření; vizualizace; obrazy z kolektivního nevědomí
  • "download shůry" - přístup k informacím již jakoby "hotovým" na jiných úrovních vědomí
  • "chodí mu to", "přichází" jakoby v hotovém tvaru (např. hudebníkovi, básníkovi, astrologovi, kartářce...)

Ne - extravertní intuice
  • spontánní, celostní vyhodnocení situace (okamžitý vhled)
  • rychlé vplynutí do kontextu, rychlé navazování kontaktů
  • vhled do lidí především z hlediska jejich potenciálu
  • orientace na změnu, možnosti, růst, budoucnost
  • vyciťování ("nasávání") atmosféry, energií, aury
  • neklid, nestálost, neustálá potřeba nových podnětů a změny, nadšení z nového
  • stres z rutiny, předvídatelnosti a uzavřených situací
  • nekonofmnost, kreativita, pohrdání konvencemi a zaběhlými zvyklostmi
  • tuto funkci využívají psychologové, koučové, duchovní vůdci, obratní svůdci a manipulátoři, politici, makléři, profesionální hráči, novináři...

Si - introvertní vnímání
  • poznání prostřednictvím propriorecepce: vnitřních tělesných vjemů ("co se děje v mém těle?")
  • detekce vnitřního stavu organismu a jeho vnitřní paměť (už od okamžiku početí)
  • subjektivní dojmy teploty, energie (nabuzení, vzrušení, únavy), pohybu, dechu, koordinace
  • vybavování obrazů ze subjektivní, zažité minulosti a jejich zpracovávání (filtrování, "defragmentace")
  • vnímání tělesných potřeb (bezpečí, sytosti, klidu)
  • orientace na subjektivní dojem ze senzorických dat (jejich impresi, vtisk, rezonanci) a jejich kreativní (subjektivně vyfiltrované) vyjádření
  • přesná paměť na detaily (data, výročí, fakta z osobní historie)
  • tuto funkci může mít dominantní např. masér, mistr bojových umění, cvičitel tai-chi, tanečník, lukostřelec, herec, sochař, proutkař, návrhář interiérů...

Se - extravertní vnímání
  • poznání skrze smysly
  • orientace na fyzické vjemy z vnější reality v jejich objektivní podobě (zrak, sluch, chuť, hmat, čich)
  • vyhledávání a vychutnávání primárních senzorických zážitků (jídlo, sex, doteky, vůně, barvy, hudba)
  • potřeba pohybu, akce, tělesného kontaktu, sportu, adrenalinu, vybití, cestování
  • vyhledávání stimulace, senzorických vzruchů a podnětů (zábavy a rozptýlení ve všech podobách)
  • potřeba tato senzorická data sdílet (vyprávění zážitků a historek)
  • orientace na konkrétní a hmatatelné, vezdejší a slastné (oproti abstraktnímu)
  • tuto funkci mají dominantní sportovci, kuchaři, gurmáni, pěstitelé vína, estéti, zahradníci, lidoví baviči, muzikanti, reportéři, milovníci přírody a turistiky

Ti - introvertní myšlení
  • zpracovávání dat pomocí hypotéz a modelů "co by, kdyby" - k rozhodování dochází na základě tohoto bleskovitého mentálního modelování
  • heuristické modelování reality, ideje, konstrukty, koncepty, abstrahování od všeho konkrétního
  • díky němu vzniká: matematika, filozofie, teologie, právo, ideologie
  • geometrie (trojúhelník v objektivní realitě neexistuje, ale v lidské mysli ano, stejně tak číslo 8 nebo hebrejská abeceda)
  • potěšení z "čirého myšlení", vytváření teorií a simulací reality (her)
  • schopnost načrtnout zevšeobecňující diagram, jak věci fungují
  • vypíchnout srozumitelně esenci nějakého komplexního fenoménu a umět to vysvětlit; postavit "vejce na špičku"
  • strategické, celostní řešení situace (v kulečníku, na fotbale, na bitevním poli)
  • např. Einsteinova teorie relativity vznikla v okamžiku, kdy ještě nebylo možno ji empiricky doložit
  • nebezpečí uváznutí ve věži ze slonoviny (ve vytváření idejí, které ignorují jakákoli fakta, dogmatici)
  • Ti tedy potřebuje dostatečný přístup vstupních dat a zpětnou vazbu

Te - extravertní myšlení
  • k rozhodování dochází na základě objektivního rozumového úsudku: podle systematických, vědeckých poznatků, které byly nashromážděny skrze pozorování, měření a ověřování skutečnosti
  • logika, analytičnost, nezaujatost soudů, odosobněnost myšlení a všeobecná platnost závěrů
  • orientace na systémy a propojování poznatků do jednoho celku
  • pomíjí detaily, konkrétní situace, příběhy a jakoukoli individuálnost, zvláštnost situací, aby dospělo k obecně a vždy platnému
  • shromážděný systém vědění pak slouží prognóze jevů v budoucnosti a tedy jejich praktické aplikaci
  • fyzika, chemie, astronomie, ekonomie...
  • pro humanitní vědy a zvláště pak psychologii nastává ten paradoxní problém, že čím více a důsledněji se snaží být vědou, tím méně a do hloubky rozumí jednotlivci; čím více a do hloubky rozumí jednotlivci (na základě jiných poznávacích procesů než Te) tím méně je vědou!

Fi - introvertní cítění
  • rozhodování na základě vnitřního přesvědčení, víry - zda je daná aktivita s ním v souladu či není - což se projevuje jako pocit souladu, plynutí, souznění a harmonie, ke kterému člověk s Fi přirozeně směřuje
  • nekonformita, nezávislost na mínění společnosti, preference své vnitřní víry, cti, etiky a ideálů, které v sobě člověk cítí
  • tendence pomáhat druhým, obětovat se, hrdost, heroismus, romantismus
  • být v "mystické" harmonii a v jednotě s (kosmickým) celkem, celkem lidstva, přírodou 
  • souznění s lidmi, kteří zastávají stejné vnitřní přesvědčení (spřízněné duše)
  • touha po splynutí a napojení se svou "druhou duší"
  • navenek nenápadnost, rezervovanost v projevu emocí, příp. snaha vyjádřit je umělecky (např. hudbou, poezií)
  • při napadení vnitřního přesvědčení (u takto harmonicky-idealistických typů) nečekaná bojovnost, konfliktnost (Jan Hus, Jan Palach, Johanka z Arku)
  • tato funkce nám sděluje "co je nás hodno" (C. G. Jung)

Fe - extravertní cítění
  • rozhodování podle pocitů souladu - nesouladu se skupinou (rodinou, společností)
  • hodnotová orientace přejímaná zvenku (konformita) - správné je to, co je schváleno společností / rodinou / názory druhých lidí
  • touží po přijetí druhými, zakoušení pocitu propojenosti na základě sdílení stejných kulturních norem
  • přátelskost, láskyplnost, taktnost, snaha potěšit, pečovat o potřeby druhých
  • přirozená potřeba své emoce navenek extravertně sdělovat, sdílet všechny své radosti i bolesti
  • strach z osamělosti, zavržení, vyloučení
  • orientace na partnera, děti a rodinu (rozhodovat se vždy s ohledem na ně, prožívání jejich starostí a emocí, jakoby byly mé vlastní)



Slabé funkce - naše Achillovy paty

Naše nerozvinuté funkce (3. nebo 4.) mají tendenci projevovat se nevědomě, archaicky, nepružně, nezrale, extrémisticky, egoisticky a různým způsobem narušují naše přizpůsobení se ve světě, čímž jsme neustále konfrontováni s tím, že k dokonalosti máme ještě daleko, což nás chrání před pocity nadřazenosti či pýchy. Zvláště pokud náš partner má dominantní funkci stejnou, jako je naše nejslabší, může nám tuto svou převahu v určité oblasti mít tendenci dávat najevo - strefuje se do naší "achillovky". 

Zde jsou možné projevy našich nerozvinuých funkcí:


Slabá funkce vnímání (S)
  • vymlouvá se na tělesné neduhy (hypochondrie)
  • smyslová (tělesná) přecitlivělost
  • strach z lékařů či klasické medicíny
  • nereflektuje svou potřebu klidu, odpočinku, stability, integrity - či své autentické tělesné vjemy (Si)
  • neschopnost naslouchat sami sobě (Si)
  • nekonzistence ohledně vlastních priorit
  • na pudové úrovni podléhání čistě senzuálním svodům (odštěpená "animální" stránka)
  • nepozornost k detailům každodenní skutečnosti (datumy, termíny: zapomene něco, přijde pozdě)
  • prokrastinace, odkládání; nepořádnost 
  • ve stresových situací začne náhle uklízet (což je jinak jeho neméně oblíbená činnost)
  • zanedbávání svého fyzického vzhledu (Se)
  • nesmyslná, chaotická obrazová vidění: falešné vizionářství
  • sklon obětovat se na hranici sebezničení (Si) (u NFP v případě romantické lásky, u NTP v případě úžasného projektu)
  • umanutost nerespektovat jakékoli pravidla, návody a směrnice (aby je "nebrzdily v rozletu")
  • sklon urážet se pro maličkosti 
  • nebo naopak nadchnout se nekriticky pro nějaký detail
  • neschopnost vyjádřit své fyzické potřeby (očekávání, že je druzí sami vycítí - např. u "vyciťujících" NF typů)
  • trvalá psychosomatizace emočních problémů (např. problémy s pletí)


Slabá funkce intuice (N)
  • neumí odhadnout lidi (jeho dojem o nich je od počátku zkreslený), což se projevuje jako krajní naivita (naletí člověku, který jej pak využije) nebo naopak krajní nedůvěřivost (vůči třeba jinak neškodným a dobrým lidem)
  • katastrofické či paranoidní odhady budoucnosti
  • konstrukce globálních spikleneckých teorií ("systém je plný zla") u krajních introvertů; u extravertů se tyto konstrukce mohou projevovat spíše skrze projekci temnoty a zla na nějakého "podivného člověka"
  • naletí lecjakým šarlatánům a mastičkářům (neumí v tomto směru rozlišovat - Ne)
  • rigidní posedlost čistě empiricko-materialistickým vysvětlováním reality (slabá Ni) ve stylu "nic jako náhoda neexistuje"
  • svou neschopnost uznat jiný pohled než svůj vlastní nazývají "realismem", ostatní označují za blázny a snílky "mimo realitu"
  • druhým extrémem důsledku nediferencované intuice je podlehnutí vlivu nějaké sekty
  • nehledá, neotvírá žádné otázky (které by mnohdy byly namístě - např. v nefunkčním vztahu)
  • potlačuje alternativní náhledy, pochybnosti - dogmatismus
  • neschopnost spojit se svou "duší" či jen se snovým symbolickým sdělením (Ni)
  • když se něco pokazí, říkává "já to tušil" (ale až posléze)


Slabá funkce myšlení (T)
  • racionalizace vytvářející nesmyslné konstrukce o lidech a realitě
  • pochybné zdůvodňování vlastních motivů
  • neschopnost nějak logicky zpracovat a organizovaně uspořádat intuitivní či smyslová data, což vede k chaosu a přehlcení
  • mluví "páté přes deváté", "slovní průjmy", "aby se v tom prase vyznalo"
  • neschopnost objektivity a srozumitelnosti, přílišný propad do svého subjektivního světa (např. sebelítosti při ztrátě)
  • černobílé souzení druhých, kádrování, jež nevidí "břevna v oku svém" - iracionální soudy při emočním výbuchu
  • morální démonické bitvy "my dobří versus oni špatní"
  • podlehnutí ideologiím
  • ignoruje názory a náhledy, které se mu "nehodí do krámu" (zúžené vidění, "klapky na očích")
  • neobratnost při verbálním či písemném vyjadřování (nevěří si v tom, neví jak text organizovat, může to působit dětsky)


Slabá funkce cítění (F)
  • nedostatek empatie, ignorování pocitů druhých lidí vedoucí k jejich zraňování (Fe
  • sociální neobratnost, např. neomaleně šlápnout druhému na kuří oko, "jako slon v porcelánu"
  • nevidí a nechápe lidi ve svém okolí, či je vidí v rigidních škatulkách
  • manipulativní snaha vlichotit se předstíranými pocity sympatie (Fe)
  • přehnaně se (pod psychickým tlakem) snaží zavděčit se, vyhovět někomu, obětovat se (Fe)
  • ignorování zpětné vazby od okolí vedoucí k uzavření se do "věže ze slonoviny"
  • černobílé vidění vztahů (jeho idealizace či zavržení) tam, kde diferencované cítění vidí "mnoho barev"
  • sarkasmus a ironie jako obrana před plným prožitím potlačených pocitů
  • rýpání do druhých, zlehčování jejich pocitů
  • podléhání "nebezpečnému typu žen" u vzorného otce od rodiny (podle Junga u inferiorní Fi)
  • vše si bere osobně, důtklivost na vlastní osobu, nesnese kritiku (Fe)
  • nesmyslné konstrukce o vlastní morální nadřazenosti (Fi
  • či naopak naprostá absence vnitřního přesvědčení (bezskrupulóznost) (Fi)
  • neschopnost spojit se se svým vnitřním posláním (k tomu nás vede Fi)




3 komentáře:

Felix Clamore řekl(a)...

Dobrý den, já mám tento web velice rád, byl pro mě už nejednou poučným. Ale nějak se mě nedaří přijmout ty teze z tabulky. Konkrétně: že například u INFP (já, snílek) je dominantní introvertní cítění, zatímco sekundární intuice se obrací navenek; nebo že u ISFJ (ochránkyně, moje bývalá psychoterapeutka) je dominantní percepce, nikoliv cítění. Podle mě se to neshoduje se samotným Jungem, pro kterého bylo zásadní určení osy Racionál/Iracionál. INFP je iracionál a z toho vyplývá dominantní intuice a sekundární cit prezentovaný navenek; naopak ISFJ je racionálka a proto dominuje cit orientovaný dovnitř. Když si vzpomenu na svoji psycholožku, byla na ni dobře patrná percepce, naopak po citové stránce (než jsme se víc poznali) byla zcela nečitelná. Já projevím spíš city navenek, než dovnitř. Odpovídá to i těm popisům dole na stránce. Felix

Vojtěch Franče řekl(a)...

Nejsem autorem tabulky, ta vychází z koncepce myersove a briggsove a stejnou posloupnost funkci naleznete i v dalších zdrojich na netu nebo v literatuře. Jejich koncepce je trochu jiná než Jungova. U extravertu je primární funkce korespondující s J (myšlení/cítění), nebo s P (intuice/vnímání), ale pozor: u introvertu se to otočí naopak. To je ta změna oproti Jungovi. Jinak bych vám doporučil nebrat pořadí funkci tak dogmaticky. V praxi je zkrátka velmi pravděpodobne, že se jako Infp ridite kombinaci Fi a Ne. Jsem si jistý, že Fi je u Infp na místě oproti Fe, neboť právě to vysvětluje nekonformismus u Infp, jeho nezavislou hodnotovu orientaci a hlubokou viru. Čim víc Infp rozvíjí Ne, tím více vystupuje z izolace a vstupuje pružné do interakce že světem, stává se víc extravertní. U isfj zase Si odpovídá za skvělou paměť na osobní data, orientaci na bezpečí a jistotu apod. Doporučuji ještě více si to prostudovat, je to promakane! Nebo přijde někdy na můj seminář o mbti, vysvetlim vám to na příkladech.

Vojtěch Franče řekl(a)...

Nebo ještě jinak: kdybyste měl dominantní funkci Ne, byl byste pravděpodobně ENFP nebo jiný typ, který neustále surfuje na vlně možností, potencialit a nových známostí. Kdybyste měl dominantní Fe, snažil byste se zapadnout do skupiny a být s ní zajedno. Ale pokud máte dominantní Fi, snažíte se zachovat soulad se svými ideály a vírou - a pokud je někdo napadne, měníte se z harmonického idealisty na zapáleného rozhořčeného bojovníka. (Fi nebo Fe není o tom, kam vyjadřujeme emoce; ono všechny emoce, pokud už se vyjadřují, tak se samozřejmě vyjadřují VEN).