Grafologie a Psychologie: Nežít z místa strachu

dvě odlišné existenciální možnosti

'Casa Elemento', Kolumbie (2017)

Odkud vychází převládající motivace toho, co v životě děláme? Naše práce, koníčky, vztahy...? Vycházejí převážně z místa v nás, které je ovládané strachem? Nebo se v nás již vytvořilo centrum, které strachem ovládané není?

Jak vypadá společnost složená z lidí, kteří žijí z místa strachu? Jak by vypadala společnost složená z lidí, kteří již z této roviny nežijí? (Strach je základní emoce a přirozeně patří ke každodennímu životu, mluvíme však o tom, odkud vychází převládající životní motivace).

Následující tabulku a text můžete chápat jako podnět k zamyšlení, jak to máte vy.

Pokud máte pocit, že se vás dané téma týká, přijměte pozvání na můj seminář NEŽÍT Z MÍSTA STRACHU. (Informace naleznete na konci článku).

	ŽÍT Z MÍSTA STRACHU	NEŽÍT Z MÍSTA STRACHU
Naladění	- co tomu řeknou lidi? - strach ze sankce - strach ze zavržení (rodiči, blízkými) - strach, že se neuživím - strach, že nebudu zapadat do systému - strach, že se ocitnu v prázdnu, když jsem jinak zvyklý na přeplněnost aktivitami a obsahy mysli	- zapadám do systému stvoření (mandaly světa, kosmu) - kde mám svou funkci, ke které jsem individuací tvarován - během procesu individuace se stávám tím, co jsem a současně se učím adaptovat ve společnosti, jejíž jsem součástí
Metafora houpací sítě	- pocit, že se musím houpat jedině sám, vlastní rukou (a ta už je pěkně namožená)	- důvěra, klid, odevzdání, jako když jsem dítě, které se nechává houpat v síti
Zdroj impulzů	- impulzy vycházející z persony: z představy o tom, kdo jsem a jak mě vidí „druzí“ (ačkoliv jsem druhým víceméně u pr.., protože druzí jsou stejně tak zaměstnáni řešením sebe)	- impulzy vycházejí z hary, zdroje života, který je silnější než ego (ego je omýváno v jeho proudu)
Sebepojetí	- založené na roli a z ní vyplývající chování (uniformita, např. "vzorný otec / vzorná matka") - role vylučuje kontradikci => vzniká neuróza, vnitřní konflikt mezi rolí a antivektory v psýché - např. „vzorná manželka“ nemůže být zároveň „děvka“ (dokonale plní roli, a přitom je frustrovaná)	- me as a human being with all contradictions - já jako lidská bytost se všemi kontradikcemi - jsem „manželka i děvka“ (a další vnitřní postavy) zároveň
Identita	- identita definovaná vnější strukturou - identifikací s... rodinou, národem, vírou, statusem, profesí, vzděláním atd. - zarámovaná identita (je zdrojem bezpečí a zdánlivého poznání „kdo jsem“)	- identity of heart-beat (identita daná rytmem vlastního srdce) - I AM THE DRUMMER - nezarámovaná (přihrádkou nespoutaná) identita
Uspokojení potřeb a mobilizace energie	- persona obsahuje „nahrané“ ego celé kolektivity (kolektivního vědomí, toho, co obecně chtějí všichni) obsahující navzájem vylučující se motivy – proto jednáme-li z motivů persony, nemůžeme mít NIKDY DOST !!! (čehokoliv dosáhneme, bude nám to stále málo, jako u sudu, který stále protéká – sousedův plot je vždy zelenější, kolega má vždy o něco vyšší plat, z toho plyne pocit nedostatku, ať máme sebevíc) - energii potřebnou k dosažení cíle daného personou, musím odčerpat z životního centra, které by raději chtělo něco jiného → hrozí vyčerpání organismu, syndrom vyhoření (ačkoliv, nebo právě proto, že jsem zcela vzorný) - tento zamotaný kruh nemá v rovině persony řešení	- z centra života povstává impulz a vytváří potřebu, ta je konkrétní a unikátní (chuť na...) a může být uspokojena („well done“) - stádia klidu (homeostáze) se střídají aktivizace (dosahování cílů), obě fáze jsou svým způsobem naplňující - tento impulz současně tvoří energii nutnou k dosažení cíle (tygr má chuť na antilopu a skočí po ní) - musíme individuací dospět k jinému centru integrace, odkud pochází naše motivace
Společnost	- společnost složená z fear-zone jedinců vytváří dohled a kontrolu, aby druzí ptáčkové z této sítě neunikli ! (to by tak hrálo... stádo se musí držet - a paní bytná v každém z nás na to dohlídne) - překročení konvencí ostrakizuje (vyloučením z kmene, pocity ohrožení v 1. čakře, kde patříme ke kmeni)	- jedinci nežijící z místa strachu surfují společností a jejími strukturami, inspirují a dráždí, ale usmívají se všemu jako hře, protože vědí, že každý musí do svého autentického já dozrát omýváním masek své persony (já založeného na „myslím si, že jsem...“) - k tomu je veden tlaky přírody, takže to vše je „v božích rukou“ a na dobré cestě
Hawking Genové klíče	- jednání motivované z vibrační úrovně pod 200 - 35: hlad (stínová frekvence)	- jednání motivované z úrovně 200 (odvaha) a výše (viz. tabulka) - dobrodružství / neohraničenost

Houpací síť je metafora pro procesy přírody - pohyby světa, který se nás v každé chvíli nějak "dotýká" a který se v každé chvíli mění.

Oběma jedinci houpe houpací síť ve stejném rytmu, ale první se křečovitě drží a drkotá zuby, kdežto druhý vychází tomuto pohybu neznáma vstříc a užívá si ho jako dítě nebo jako dospělý tanec s erotickým nábojem, kde namísto strachu a úzkosti nastupuje spíše vzrušení z neznáma, chvění z přítomnosti tajemství.

Jde zřejmě o překonání hluboce zakořeněného instinktivního strachu ze zavržení skupinou a absolutní samoty, což se kdysi rovnalo smrti. (Je to silný a přirozený atavismus a také tlak "kolektivní duše", kmenové mysli v nás).

Dnes překročení této hranice strachu naopak znamená zrození integrované individuality ve smyslu žluté vrstvy ve Spiral Dynamics. Tím, jak stále více jedinců překračuje tuto hranici strachu, vznikají ve společnosti ostrůvky, trhliny v síti a nové žíly a tepny, kudy se společnost proměňuje a obrozuje na společnost, která již není založena na strachu.

Na čem je založena pak? Domnívám se, že na vzájemném obohacování se (obdarovávání se) mnoha rozdílně barevných jedinců, což znamená exponenciální nárůst barevnosti a možností všech kvalit, darů, schopností a forem, oproti "šedé uniformitě" a normativnosti společnosti založené na strachu (fear-zone society).

Šedá fear-zone society předstírá barevnost skrze image těch správných "statusových značek" nabízených reklamou, která útočí na nezralou personu, což celé souvisí s extrémní složitostí a byrokratizací systému; barevná no-fear society bude podle mě tendovat k principielní jednoduchosti (život JE v podstatě jednoduchý a bába v trafice ho uchopuje lépe než Heidegger). Pokusím se to vysvětlit níže.

Vnitřní multi-barevnost kvalit uvnitř já se rovná pocitu sytosti, rozkvétání ve všech barvách, což je svým způsobem tak "únavné", že člověk navenek paradoxně strpí jen nejjednodušší systémové operace. (Jen to nejprostší se zdá smysluplné). Šedí unavený služebník fear-zóny naopak svou vnitřní jednotvárnost potřebuje kompenzovat tvorbou hyper-spletitých byrokraticko-akademických paragrafů a technokratických mandal, aby "vykazoval výsledky" a obhájil pocit své naprosto nesmysluplné existence. Vnitřní bohatství je navenek prosté, pohybuje se po elegantní křivce (nejkratší kvantové vlně). Vnitřní chudobná normativnost se vnějškovtě manifestuje jako expandující byrokra-bordel.

Co potřebuji právě já, abych překročil svou linii a přestal žít z místa strachu?

Z čeho, z jakého místa, budu žít pak? ...Potřebuješ to vědět dopředu? A proč? Proč má pořád hlava předcházet bytí? To je totiž ona zamotanost fear-zóny. Chceme se "připravit" na příští okamžik. Ale vkráčet do každého okamžiku zcela nepřipraveni = pocit vzrušující svěžesti existence. (Hlava následuje bytí).

Dám-li jméno tomu, do čeho vkročím po opuštění fear-zóny, znamená hodit mysli pojem / kost, který se pak bude mysl (na minulosti postavený algoritumus) snažit "nafejkovat". Takto mysl "fejkuje" stavy "hojnost", "štěstí" nebo "osvícení" (skrze mantry, afirmace atd.), což tvoří 90% ezoteriky. Na tento problém upozorňuje celý život Krishnamurti. Mysl vnějškově "fejkuje" vytoužený stav, zatímco vnitřní antivektor - strach - trvá. (Reálně žiju z místa strachu a přitom na úrovni mysli drmolím mantru o hojnosti!) Proto tento mind-fake nefunguje.

Pozvánka na seminář

NEŽÍT Z MÍSTA STRACHU

Cíl semináře:

překročit bariéru, která odděluje "kmenovou" a "individuální" duši
zakusit důvěru houpací sítě
hlava následuje bytí
překročit normativnost a nahradit ji by my own sense of uniqness (vnímáním své vlastní jedinečnosti)
uvolnit bloky tak, aby tento proces mohl po semináři dozrát a dovést mě k žití z vlastního centra

Termíny: sobota 11. 1. 2020 (plno)

sobota 8. 2. 2020 (plno) - pozor !!! - změna místa konání: Vzletná, Milady Horákové 56
sobota 14. 3. 2020 (nový termin s volnými místy)

Místo konání: Pracoviště Pohled, Letohradská 16, 170 00 Praha (tram zast. Kamenická)
Čas: 10:00 - 19:00
Počet účastníků: 6 - 8
Cena kurzu: 2.000,- kč
Přihlášení: aridsun@seznam.cz
(Přihlášení je platné po platbě zálohy 800,- kč převodem na účet: 670100-2207603326/6210; do zprávy pro příjemce uveďte "Nežít z místa strachu" a termín, na který se hlásíte; zbytek lze doplatit v hotovosti na místě).

Lektor: Vojtěch Franče