Úloha autistických dětí ve vývoji lidstva

Úvod

Zajímalo nás, jaká je příčina poruch tzv. autistického spektra. Dopředu jsme neměli žádný předpoklad, byli jsme otevření jakékoli možné příčině, která se ukáže.


Body umístěné v konstelaci:

• autistické děti v minulosti
• autistické děti teď
• nejlepší způsob, jak s nimi zacházet
• jakým způsobem autismus vzniká
• to, co pomůže komunikaci mezi autistickými dětmi, rodiči a společností
• společnost
• rodiče autistických dětí

Otázka: Byli jste i v minulosti?

Autistické děti v minulosti: ano. (Předvádí pohyb zavrtávání se, schovávání se, nepatřičnosti, problematičnosti spojené s nepřijetím).

Autistické děti teď: my už jsme hodně jiné, než naši předchůdci, jsme už jiný typ dětí. Jejich výskyt byl náhodný (tu a tam se něco takového objevilo), kdežto já už jsem jev systémový (je v tom vyšší cíl, má se to dít). Cítím se pevně, jistě, neotřesitelně, mám nyní neoddiskutovatelnou pozici. Se mnou nehnete ani buldozerem.

Otázka: Z čeho tvá jistota vychází? O co se můžeš opřít?

Autistické děti teď: Opírám se o řád, v který neochvějně věřím. I kdyby pro vás nebyl, pro mě je, i kdyby jen v mé hlavě, zakládám si na něm. A v tom se mnou nehnete. (Kreslí rukou do vzduchu čtverec). V tom se mnou nehnete. (Nekompromisně).

(Pozn. v minulosti bylo možné výskyt autistických dětí popřít, odsunout je na okraj, zavřít je do ústavu mezi "blázny" popř. je nechat umřít. To už dnes možné není, společnost na ně musí reagovat jiným způsobem. Z toho dnes pramení jejich jiná poziční síla.)

Otázka: A jak se vyrovnáváš se světem, který je kulatý?

Autistické děti teď: To je mi u pr*ele. Ten se musí vyrovnat se mnou.

Otázka: A co když se s tebou nevyrovná?

Autistické děti teď: Musí, musí!  (Naprosto nekompromisně).

Jakým způsobem autismus vzniká: Zde cítím hněv na lidstvo jakožto Otec Stvořitel. (Na místě vzniku autismu se "nahrává" najednou Stvořitel).

(Někdo v tu chvíli v konstelaci bere do rukou Jungovu knihu Odpověď na Jóba).

Otázka na autistické děti: Co ti říká tenhle modrý obraz? (Obraz visící na stěně před autistickými dětmi obsahoval geometrickou strukturu na modrém pozadí).

Autistické děti teď: Dělá mi dobře. Modrá pro mě představuje "kulatost", kterou jsem schopen akceptovat. Když se do ní ponořím, už nejsem tak rigidně "hranatý", uvolňuji se. Napadá mě "posvátná geometrie". To je cosi hranatého i kulatého současně, a na to já slyším.

Otázka: Jak se dívá společnost na autisty?

Společnost: Ani o nich nevím. (Nezájem).

Autistické děti teď: (dívají se na společnost) Vůbec, vůbec si nerozumíme. Jsme zcela mimoběžní. Mám na ně hrozný vztek, přitom vím, že ona (společnost) za to nemůže. Vůbec se nepotkáváme!

Jakým způsobem autismus vzniká (dále už jen jako Stvořitel): Tohle (ukazuje na autismus) jsem si vymyslel na dnešní lidstvo (společnost), které ve mě probouzí hněv. To, jak se lidé chovají, překročilo v něčem únosnou míru, a proto jsem vytvořil autismus jako systémový jev, který budou nuceni integrovat, a tím dojde k proměně společnosti.

Autistické děti teď: Nesu v sobě tajemství, které ale zatím nemohu lidstvu předat. Ještě na to nedozrál čas. Potřebuji k tomu větší úctu. Aby se na nás společnost dívala jako na nositele tajemství. Pak ho můžeme zpřístupnit. My nejsme "retardi", my nejsme "méněcenní". Lidstvo se má naučit vnímat odlišnosti, bez odsuzujícího hodnocení. (Odmlka). Své rodiče mám hluboce rád. Moje vazba k rodičům je velmi hluboká. I když jsem svým způsobem "hranatý, sešněrovaný", k rodičům mám velikou lásku.

Otázka: Když miluješ své rodiče, jak se díváš na zbytek lidstva?

Autistické děti teď: Rodiče jsou pro mě jako milovaní bozi. Zbytek lidstva - tam cítím rozpor, nerozumíme si, jsme mimoběžky. Neumíme se vnímat, je to nakřivo. Vůbec do dnešní společnosti nezapadáme - je to hrozná disharmonie. Jsem rád, když se nás naše rodiče zastanou. (Odmlka). Vím, že přináším odkaz, který má lidstvo transformovat. Ten neneseme jen my, ale právě rodiny s autistickými dětmi budou transformovat společnost.

Otázka: Jakým způsobem můžeš přesvědčit lidstvo, aby vůbec chtělo k tobě přijít?
Autistické děti teď: To já nevím, naši rodiče na to budou mít odpověď. Oni nás musí zahrnout a budou za nás bojovat.

Otázka: Když rodiče přicházejí například do školy a chtějí, aby se škola autistickým dětem přizpůsobila, většinou narážejí na odpor...

Autistické děti teď: Je třeba k tomu přistupovat více kreativně. Není možné krychli lámat do kolečka. Musí se vymyslet úplně nové řešení. (Někdo v konstelaci se pokouší autistické děti manipulovat, aby došlo k vyřešení situace, ale ony to hned rozpoznají.) Na tato manipulativní gesta "udělej to a to" reaguji velmi citlivě a ihned je rozeznám. To není kreativní syntéza!

Společnost: Cítím se od rodičů autistických dětí posuzována, hodnocena. To není dobré, pokud se se mnou chtějí naučit spolupracovat.

Otázka: co nám tedy pomůže, aby se ani jedna strana necítila znásilněna?
To, co pomůže komunikaci mezi autistickými dětmi, rodiči a společností: Je to vývoj všech zúčastněných lidí. Je třeba otevřené srdce a laskavost.

Stvořitel: To jsem, děti, rád, že se konečně domlouváte. (Jeho hněv se uklidňuje).

Autistické děti teď: Je třeba dospět k syntéze. Když vidím, jak jsou mí rodiče neurvalí v boji za naše práva, tak vím, že to také nebude fungovat. Řešení se musí vylíhnout celistvě, aby někdo nebyl vyobcovaný.

To, co pomůže komunikaci mezi autistickými dětmi, rodiči a společností: Řešení ale nepřijde zvenku. Musí se zrodit z nich dvou. (Komunikace mezi společností a rodiči).

Autistické děti teď: Ano, souhlasím. Já bych byl rád, kdyby se oni usmířili.

Otázka: Můžeme nechat proběhnout usmíření mezi rodiči a společností?

Společnost: Já jsem mnohem otevřenější přijmout autistické dítě - než jeho rodiče.

Autistické děti teď: Ano, vidím její otevřenost. Společnost se přenastavuje, je teď ochotnější to vidět všechno jinak. Já totiž přináším kvalitu, která by se dala nazvat PRAVDIVOST SRDCE. Já vidím skrz všechna teatrální gesta. Rozlišuji, co je na úrovni srdce pravdivé a co ne. Vidím, že když rodiče jednají nátlakově a manipulativně, a často tomu říkají láska, vím, že to láska není. Umím rozlišovat pravdivost citů. A také vím, že tímto nátlakovým způsobem se nikdy nedá vyhrát. Tímto způsobem nikdy nedojde ke shodě. Ať už vzniká ze strany společnosti k nám, nebo ze strany rodičů ke společnosti.

Společnost: Mám pocit, že mě rodiče hypnotizují (abych něco udělala podle nich). Chci ale poznat ty děti, jaké doopravdy jsou. Ne, jak je nám podsouvají jejich rodiče. (Přistupuje k autistickým dětem).

Autistické děti teď: Můžeme se začít poznávat. Potřebuji poznávání bez předsudků.

Stvořitel: To už je lepší. Už nejsem naštvanej.

Společnost: Můžeme vytvořit hru, kde se budeme vzájemně poznávat.

Autistické děti teď: Jsem ochoten spolupracovat. (Vážně, dospěle). Raději než hru, bych se podílel na nějakých seriózních velkých projektech. Když budu spolupracovat třeba z NASA, začíná mě to zajímat.

Společnost: Ty jsi vlastně dospělejší než já.

Autistické děti teď: Ano, já jsem vlastně malý - dospělý. Chci pracovat na něčem, co je důležité. Nepředhazujte mi nějaké kraviny.

Společnost: K rodičům ještě cítím křivdu.

Autistické děti teď: To se časem srovná. Důležité je, že se aspoň poznáváme my dva. Pak budu moci objasnit i své tajemství. Přicházím lidstvu předat to, že pravá láska v srdci není manipulativní. Je prostá, klidná. Nedělá křiky, není teatrální. Ty manipulace, které kolem sebe vidím, nemají nic společného s láskou, i když to lidé říkají. To já rozlišuji. Ať už je to u cizích lidí nebo u rodičů, kteří tvrdí, že za mě bojují ve jménu lásky ke mě. Pokud jde někdo ve jménu boje za moje práva dělat nějak povyky, poznám, kdy to je láska a kdy je to manipulace a nátlak.

(Společnost a rodiče se přibližují, začínají spolupracovat).

Autistické děti teď: To se mi líbí, to je hezký. Cítím se teď jako malý "kněz", který usmířil své rodiče a společnost. (V trojúhelníku mezi nimi došlo k harmonii.) Nyní cítím, že můžu pomalu rozbalit to, co jsem přinesl, viď tatínku? (Kouká s úsměvem po Otci Stvořiteli).

Moje pravé tajemství leží v srdci. Je to něco o hluboké lásce mezi lidmi. Láska je podstatou všeho bytí.  Pravá láska je v klidu. Je klidem. Není afektovaná. A na tuto lásku reaguje celá příroda. I rybičky v akváriu, i tráva v parku - to všechno skutečně cítí pravou vibraci srdce, celá příroda jí rozumí. To je něco, co se pokoušel říci Kristus, ale dnes se tomu už tolik nerozumí, tak tento signál náš otec posílá přes nás - autistické děti. Láska je jednoduchá, nečeká díků, není okázalá. To je to, co víme. Láska se nepotřebuje uchylovat k hašteření a manipulacím. Ovlivňovat, řídit.

(Vůči rodičům) Musíte za nás ne bojovat, ale musíte za nás spolupracovat.

Nyní k těm geometrickým obrazcům. Vidím kruh a v něm trojúhelník a čtverec. Znamená to, že láska a řád jsou totožné. Jsou jedním. Kruh je čtvercem. Kruh a řád je totéž, což lidstvo zatím ještě nechápe (smích), ale vnitřně to tak je. Pokud lidé jednají podle pravdivého srdce, jsou v tu chvíli v souladu i se všemi zákony stvoření a nebes a pak je vše "v pořádku". A pak si v klidu hraju a nevztekám se. A nemusím na nic upozorňovat.

(Ukazuje na velkou bichli, která leží na zemi - je to Jungova Červená kniha, označuje v prostoru jeden z bodů).

To hlavní není ve vědě, ani v žádných objemných knihách (přestože k tomu všemu velmi tíhneme), ale - je to paradox - je to jednoduchost srdce.

Stvořitel: (Smířlivě). Už na vás nemusím posílat nějakou pohromu (smích).

Autistické děti teď: Všechny vědecké knížky jsou pro "děti". Ale dospělost znamená jednat podle pravdivého srdce. To jsme přišli velké i malé děti, rodiče i společnost naučit. Všichni můžeme žít v lásce.

*

Shrnutí:

• děti s poruchou autistického spektra nutí společnost v dlouhodobém měřítku vytvořit kreativnější přístup k integraci jakékoli "jinakosti" bez morálního hodnocení vysoké - nízké, normální - nenormální; tento nepředpojatý přístup se pak může přenášet i na jiné jevy než je autismus
• tyto děti učí své rodiče a všechny lidi ve svém okolí něčemu, co dříve přišel lidi učit Ježíš Kristus: svým způsobem je můžeme nahlížet jako "boží posly" nebo "vychovatele lidstva"
• umí rozlišovat pravdivou vibraci lásky, vycházející ze srdce a umějí ji odlišit od teatrálních gest, která se mnohdy za lásku vydávají - na takové manipulace nemusí vůbec reagovat nebo nebudou spolupracovat
• tyto děti mají v sobě něco od malička dospělého a mají zájem podílet se na důležitých úkolech, které lidstvo jako celek řeší
• učí nás přehodnotit, v čem spočívá dětinskost a dospělost člověka

Konstelace proběhla 5. 5. 2019 v Praze se skupinou konstelačního výcviku Delta