jedna z možností jak nahlížet a popisovat realitu
Jste více jin nebo jang?
Jak jsme řekli, jsou to relativní pojmy. Nejlepší zjištění je srovnání s ostatními.
Pokud se vám zdá, že se k vám ostatní chovají agresivněji, nervózněji a jednají s vámi netrpělivě, chtějí, abyte si posíšili, zatímco vy se chcete uvolnit a brát věci s klidem, jste pravděpodobnějin .
Pokud jstejang , zdají se vám ostatní příliš pomalí, nerozhodní a tiší, budí ve vás podráždění a rozčilení.
Ačkoli jedno obvykle převažuje, nejlépe se cítíme "uprostřed", tehdy také nejlépe vycházíme "se světem." (Ale uprostřed vlastně nikdy nejsme.)
Tvarové analogie
Jin odpovídá kulatým, dlouhým, protaženým, štíhlým tvarům, souvisí s neurčitostí, plynulostí přechodů, vlnitostí toku, jemností. Jin znamená klidnou sílu, trpělivost, mírnost. Souvisí spíše se s rozptýleným, globálním vnímáním věcí.
Jang souvisí s kompaktností tvarů, uzavřeností, určitostí, hranatostí. Typickým jang tvarem je čtverec, ale paradoxně pro svou kompaktnost i kruh. Jang znamená koncentrovanost, aktivní energii. Souvisí se selektivní (úzce zaměřenou) pozorností.
Syntézu principůjin a jang údajně vyjadřuje mantra ÓM MANI PADME HŮM (Mani = klenot = jang, Padme = lotos = jin). Takže něco jako: "klenote v lotosu budiž požehnán".
Znaky písma
Známky dynamické rovnováhy mezi JIN a JANG
Vyváženost komplexních dojmových znaků:
Nesoulad
Naopak jakékoli narušení komplexních dojmových znaků bude souviset s nerovnováhou mezijin a jang . Např. nerytmické nebo nesouladné písmo je příliš strojovité (chybí jin) nebo příliš rozhárané (chybí jang). "Mechanický" pisatel potřebuje dodat životu více poezie, srdce, citu (jin) - příliš "rozvolněný" pisatel potřebuje naopak řád nebo sílu vůle (jang).
Afektivnost spojená s nesouladností písma souvisí s tím, že pisatel city (jin) potlačuje, dokud nevybuchne (prvek jin se projeví extrémní jangovou formou). Naopak apatičnost, strnulost svědčí o naprosté nadvládě jin prvku, který naprosto postrádá ohnivou jiskru jangu.
Fixace 5 je typickým příkladem nesouladu jin a jang, která se projevuje křečovitostí (extrémní převaha jang přechází ve svůj jin protiklad, hroutí se).
Fixace 4a říká "příliš jang", fixace 4b "schází jang". Míšení fixace 4b a fixace 4a říká, že jin a jang v sobě máme, ale neumíme je propojit - jsme rozpolceni, naše energie netančí: jsme buď příliš napjatí nebo příliš utlumení.
Fixace 1 je nadvláda neurčitosti jin, která v extrému přechází do nevypočitatelného jang působení. Zdá se, že labilita je spojena s vychýlením se od rovnovážného optima směrem k extrémnímu jin nebo jang.
Vidíme tedy, že rovnováha je křehká věc. A jiná stabilita než bytí v rovnovážně-proměnlivém stavu neexistuje.
.
- Jin a jang jsou relativní termíny, které se používají pro srovnání všech věcí ve vesmíru. O všech věcech se dá říci, že jsou více jin nebo více jang, podle toho s čím je srovnáváme. Označení jin a jang můžeme použít na hmotné i nehmotné věci.
- Přestože každá věc je v přítomném okamžiku o víc jin nebo víc jang, usiluje o rovnováhu a tím vzniká pohyb. Vše se pohybuje směrem k rovnováze, dokonalá rovnováha však neexistuje, jin přechází v jang a jang přechází v jin. Vše je v neustálém pohybu.
Jin ajang jsou jako magnetické póly, které se navzájem přitahují, a tím dosahují rovnováhy ve vyšším celku. V nejvyšším celku zřejmě panuje dokonalá harmonie, takže jakoby se nic nepohybovalo, ačkoliv se současně vše pohybuje, záleží na optice našeho vnímání. Tento způsob myšlení nazýváme dialektický (podobně uvažoval např. Herakleitos). Jakoby protiklady neustále "padaly" do sebe - jin padá dolů k jang, jang padá dolů k jin - padání a stoupání záleží čistě na stanovisku pozorovatele.
- Nic není čistým
jin nebo čistýmjang , každá věc obsahuje vždy alespoň nepatrné množství protikladné energie. To je vyjádřeno světlou tečkou uprostřed nejtmavější černi a černou tečkou uprostřed "nejbělejší běloby". Například zdánlivě silní muži jsou v hloubi duše křehcí, zatímco "křehké" ženy mají hluboko v sobě skrytou sílu. Na všem zlém se dá najít něco dobrého a i největší slušňák má svůj stín - a ten je pak o to temnější! A naopak, záporné charaktery v sobě mají také něco pozitivního, a proto je máme svým způsobem rádi.
Jste více jin nebo jang?
Jak jsme řekli, jsou to relativní pojmy. Nejlepší zjištění je srovnání s ostatními.
Pokud se vám zdá, že se k vám ostatní chovají agresivněji, nervózněji a jednají s vámi netrpělivě, chtějí, abyte si posíšili, zatímco vy se chcete uvolnit a brát věci s klidem, jste pravděpodobně
Pokud jste
Ačkoli jedno obvykle převažuje, nejlépe se cítíme "uprostřed", tehdy také nejlépe vycházíme "se světem." (Ale uprostřed vlastně nikdy nejsme.)
Tvarové analogie
Syntézu principů
Znaky písma
JIN | JANG |
plynulé, oblé, měkké, neuzavřené tvary | hranaté, špičaté, tvrdé, kompaktní tvary |
nitka (neurčitost, lehkost) | úhel (určitost, tvrdost) |
slabý tlak | silný tlak |
uvolněný tah | napjatý tah |
převaha pohybu | převaha formy |
nepravidelnost | pravidelnost |
těstovitost | ostrost |
obohacení | zjednodušení |
pomalost | rychlost |
nečlenitost | členitost |
pravoběžnost (odstředivost) | levoběžnost (dostředivost) |
girlanda (otevřený tvar) | arkáda (uzavřený tvar) |
levý nebo pravý sklon | kolmý sklon |
horní délky šířka, velké písmo (expanze) | dolní délky těsnost, malé písmo (konstrukce) |
Známky dynamické rovnováhy mezi JIN a JANG
Vyváženost komplexních dojmových znaků:
- rytmus (jako v hudbě pulzace těžké a lehké doby - jang, jin, jang, jin)
- harmoničnost
- souladný písmový obraz
- rovnovážný stupeň fixace
Nesoulad
Naopak jakékoli narušení komplexních dojmových znaků bude souviset s nerovnováhou mezi
Afektivnost spojená s nesouladností písma souvisí s tím, že pisatel city (jin) potlačuje, dokud nevybuchne (prvek jin se projeví extrémní jangovou formou). Naopak apatičnost, strnulost svědčí o naprosté nadvládě jin prvku, který naprosto postrádá ohnivou jiskru jangu.
Fixace 5 je typickým příkladem nesouladu jin a jang, která se projevuje křečovitostí (extrémní převaha jang přechází ve svůj jin protiklad, hroutí se).
Fixace 4a říká "příliš jang", fixace 4b "schází jang". Míšení fixace 4b a fixace 4a říká, že jin a jang v sobě máme, ale neumíme je propojit - jsme rozpolceni, naše energie netančí: jsme buď příliš napjatí nebo příliš utlumení.
Fixace 1 je nadvláda neurčitosti jin, která v extrému přechází do nevypočitatelného jang působení. Zdá se, že labilita je spojena s vychýlením se od rovnovážného optima směrem k extrémnímu jin nebo jang.
Vidíme tedy, že rovnováha je křehká věc. A jiná stabilita než bytí v rovnovážně-proměnlivém stavu neexistuje.
Literatura:
Simon Brown: ZákladyFeng Šuej
Simon Brown: Základy
Žádné komentáře:
Okomentovat