O časech proměny, kdy o všechno přicházíme

Průchod traumatem / cestovní bedekr pro ty, kdo o všechno přicházejí / čas transgrese, kdy staré už není a nové ještě není 

Představ si, že bys všechny své nervové dráhy a plochu tvého citlivého vnitřního těla, které si vše pamatuje už od početí, rozvinul na plochu jednoho fotbalového hřiště. 

Evropa (na této velké mapě) by byl kontinent tvého já a vzpomínek, které znáš, celý tvůj dosavadní svět se všemi lidmi tak, jak je znáš.

A pak by ti na rameno přistála sova a řekla by: celý asijský kontintent, přes Ural až po Kamčatku a dole na jih až do Indie: to je tvé trauma. Zatím bylo dobře ukryto, protože jeho obsahy bys zatím neunesl. Nevíš o něm skoro nic. Jen občasné vpády najezdniků z Asie vnímáš jako výkyvy nálad a více méně si s nimi poradíš. Porazíš je, obsahy potlačíš a je klid.

Pokud by se tvá duše rozhodla ke zpracování celé traumatické struktury, podobalo by se to stěhování národů. Všechny evropské říše by padly. Nepřežila by ani jediná. Celé svazy by se daly do pohybu. Říše by padaly a postavály, nezůstal by kámen na kameni. Trvalo by to celý středověk, než by došlo k integraci všech prvků valících se z nevědomí. Teprve v renesanci bys zaznamenal zvedání celkové úrovně vědomí, která by začala překonávat tu antickou: stav vědomí před vpádem traumatu. Zaznamenal bys nárůst kreativity a nových pohledů, o kterých se ti předtím ani nesnilo. 

Konjunkce Jupiter - Saturn ve Vodnáři: exkurz do historie

V tomto článku bych se rád věnoval tématu astrologické konjunkce Jupitera a Saturnu. 21. 12. 2020 se totiž znovu setkají a to na prvním stupni znamení Vodnáře. Stane se tak současně v den zimního slunovratu, čímž se zdá tato událost nabývat na symbolickém významu. Spekuluje se o tom, že tato událost může mít obdobný symbolický význam jako konjunkce Jupitera a Saturnu ve znamení Ryb v roce 7 před Kristem, kterýžto jev tehdejší lidé vnímali jako tzv. Betlémskou hvězdu. (Planety těsně vedle sebe vydávají intenzivní světlo, jako by tam zářila velká hvězda). Tato dávná událost prý může korespondovat s počátkem tzv. věku Ryb, zatímco událost, jež má nastat o slunovratu 2020 by mohla korespondovat s počátkem věku Vodnáře. 

(O symbolických významech epoch Ryb a Vodnáře neboli platónských rocích se můžete dočíst v článku Moc a vývoj ve věku býka, berana, ryb a vodnáře.) Ve zkratce můžeme říci, že se jedná o spirituální paradigma (atmosféru vnitřního nebe světa) které trvá cca 2000 let.

Je na tom něco pravdy? Ohlašuje se tímto datem už definitivně věk Vodnáře? Nový věk?

To jsme se pokusili prozkoumat pomocí konstelace. Než však začnu s přepisem konstelace, uděláme si malý exkurz do historie, abychom pochopili, jak cyklus Jupiteru a Saturnu může fungovat.

Rytmus dějin podle Emila Páleše

Již mnoho let jsem neotevřel tak zásadní knihu, jako je Angeologie dějin od Emila Páleše. Přináší úžasnou ideu vývoje kultur a civilizací od pravěku po současnost spočívající na rytmickém a synchronním spolupůsobení několika archetypálních sil napříč všemi kulturami. 

Prozatím vyšly první dva tisícistránkové svazky, kterými jsem se probíral posledních půl roku. Proto se má publikační činnost na tomto blogu poněkud zastavila. Rád bych to nyní svým čtenářům vynahradil.

Stěžejní myšlenka Pálešova díla je ta, že dějiny nejsou výtvorem slepé náhody a materialistické kauzality, jak nás většinou učí na školách, ale jsou neseny a spoluvytvářeny inspirujícími archetypálními proudy (nadsmyslovými vzory), jejichž působení se opakuje v pravidelných časových intervalech a má inteligibilní povahu. Díky tomu je možné vytvářet i přibližné trendové predikce do daleké budoucnosti.

Gabriel (Luna)

A. L. Girodet: Spánek Endymionův

• souvisí ve vývojové psychologii s vnímáním dítěte předškolního věku, které vše chápe obrazně a skrze smysly (chuť a hmat) a nikoli ještě logicky a abstraktně a za použití symbolů
• astrologická symbolika: dětství, mateřství, ženskost, snění, fantazie, rodina, domov, plodnost, zrození, ochrana, růst
• ezoterický význam: oživení hmoty skrze éterické životní síly (regenerace); materializace a spoutání astrálních forem na hmotné úrovni (jako opak slunečního principu, který od téhož osvobozuje); princip upoutání života na kříž hmoty, čímž vzniká danost, osudovost (v pohádkách sudičky); odtud vliv měsíčních fází na dobu sázení a sklizně u rostlin nebo ženský menstruační cyklus 

Samael (Mars)

• astrologická symbolika: akceschopnost, vůle k činu, výkonnost, odvaha, mužnost, udatnost, síla, tvrdost, boj, agrese, krutost, destrukce
• přírodní prvky: železo, síra
• analogie v přírodě: zvířata a hlavně dravci, predátoři
• barva: červená, rudá (v samaelských obdobích je to nejčastější barva tvořící pozadí na plátnech)
• lidské tělo: krev, hemoglobin (obsahující železo zabarvující krev do ruda)
• fyzikální proces: hoření (i na úrovni lidského těla souvisejíící s distribucí kyslíku vázaného na hemoglobin)

Rafael (Merkur)

• ve vývojové psychologii souvisí se školním věkem, kdy se učíme konkrétním logickým operacím (Piaget) a nejsme příliš sužováni rozvířenou emocionalitou a pudovostí, takže vše v klidu a s nadhledem rozumově chápeme; méně vášní, méně konfliktů, více míru; rozvoj symbolického myšlení (písmena, čísla, znaky)

• rafaelská a hermetická symbolika: cestování, léčení, řečnictví, vynálezectví, matematika, řemesla; intelekt, písmo, přenášení informací, propojování, výměna, obchod, komunikace, mentální i manuální hbitost

Zachariel (Jupiter)

• ve vývojové psychologii souvisí se zralým věkem života (49-56 let), kdy by měl člověk dospět k rozvaze a nadhledu prostého jednostranností; člověk má bohaté zkušenosti a je schopen uplatňovat svůj společenský vliv a sdílet ze své exponované pozice svoji moudrost

Anael (Venuše)

Boticelli: Zrození Venuše

• ve vývojové psychologii souvisí s dospíváním: bouřlivým rozkvětem citových a pudových hnutí, které přinášejí do mladé duše chaos - podobně se chová Venuše v dějinách; rozvoj stadia formálních logických operací (Piaget) - abstraktní myšlení "co by kdyby" vytváří úplně nové fantastické světy - ale i svět pochybností o sobě samém ("co kdybych byl někým jiným? co kdybych jinak vypadal?") což souvisí s Venušinskou otázkou sebehodnoty; pubertální kombinace hyperkritičnosti a strhujícího idealismu; odmítání autorit (Sturm und drang - bouře a vzdor); přijímá jen ty hodnoty, které vnitřně cítí, jiné zavrhuje; chce se od všeho osvobodit - přesně taková jsou i období romantismu ve světových dějinách