Umělecké slohy a typologie MBTI

Aplikace psychologické typologie MBTI na dějiny umění

Myšlenku, že každá kultura má nejen své zvyky a rituály, ale i jednotnou strukturu, která je analogická struktuře osobnosti, vnesla do kulturní antropologie Ruth Benedictová. Podobné myšlence se věnoval i Oswald Spengler v díle Zánik Západu, kde pracuje s analogií mezi civilizací a živým organismem, který má období svého vitálního mládí, dospělého rozkětu a slábnoucího stáří. Evropská kultura je prý postavena na napětí mezi apollinskou idejí klasického světa (víra ve světový řád a bezkonfliktní umírněnost) a idejí Faustovskou, tragickou a konfliktní, jež v sobě nese touhu po nekonečnu a absolutním poznání. Člověk Faustovského typu se potřebuje např. pohybovat v apollónských inelektuálních kruzích, aby se vůbec mohl prosadit. Podobné myšlence o relativitě a střídání filozofických a vědeckých systémů, z nichž žádný nelze nikdy považovat za konečný, se věnoval Wilhelm Dilthey v knize Typy světonázorů (Typen der Weltanschauung).

V následující tabulce se pokouším o načrtnutí podstatných znaků hlavních uměleckých slohů a podle jejich zaměření odvozuji psychologické analogie s typologií osobnosti MBTI. Některá zjištění jsou překvapující: Doba renesance snese analogii s typem ESTP, nazývaným orientačně "dobyvatel", doba Napoleona (klasicismus) s typem ENTJ - "maršál". Styly těsně před koncem moderny se hromadně vyznačují podobností s typem ISFP, nazývaným příznačně "umělec" a které těží ze subjektivity percepce, přiznáné a zdůrazněné jedinečnosti vnímání každého tvůrce. Každý umělec chce být "originál". (Dnes se nám to zdá samozřejmé, ale v gotice nebo Egyptě tomu tak nebylo, kánon byl svatý.)

Čím více se blížíme postmoderně, tím je každá kategorizace nesmyslnější, protože se umění stává příliš individuální a rozmanité, nepostižitelné jedinou kategorií. V době moderny to však lze považovat za smysluplné, protože každý umělecký styl se řídí tím, co Jan Mukařovský nazývá estetickou normou. Tu samozřejmě géniové přecházející svou epochu popírají a narušují, čímž se postupně estetická norma (dobový vkus a móda) mění, posouvá kupředu. Tento princip nazýváme moderna. Co je moderní dnes, zítra nebude. Vývoj spočívá v překračování hranic. Podle naší tabulky je patrné, že každý styl jakoby obrací naruby styl předcházející, přináší jakousi revoluci, vyzdvihuje to, co předhozí styl popíral. S oblibou se navrací ke spřízněným stylům dávno zapadlým (romantismus objevuje gotiku, dnešní styl teenage styl "gothic" a "emo" objevuje romantismus).

Postmoderna, stav, ve kterém se umění nachází dnes, je konec dějin umění, konec stylů, konec epoch, konec obecně platné estetické normy a konec revolucí v umění. Nejsou žádné (estetické) hranice, které by bylo možné překročit, proti nimž by se dalo vzbouřit. To je základní rozdíl mezi modernou a postmodernou.

Umělecký sloh	Charakteristika	Analogie s MBTI
Románský sloh	masivnost, malá členitost a vznosnost, kruhovitost	nevyhraněná psychická preference
Gotika	vertikálnost, symbolická ornamentálnost	niterná + intuitivní + citová + dogmatická: INFJ / pokorný empatik s pevnými hodnotami
Renesance	realismus, individualismus, racionalita, humanismus	zevní + realistické + racionální + nedogmatické: ESTP: dobyvatel / doba objevení Ameriky
Baroko	"kroucenost", plnost tvarů, iluze objemu, iluzionismus, efektnost, monumentalita, patos, dynamismus, výrazovost, sevřenost formy, hmotnost; kruhy, elipsy; religiozita, dogmatismus	niternost + smyslovost + cítění + dogmatismus: ISFJ nebo ESFJ (obětující se loajální ochránce či pečovatel) / doba Jezuitů / negace renesance, navázání na gotiku s větší dávkou realismu
Rokoko	ornamentálnost, lehkost, úsměvnost, drobnost, lyrismus až sentimentalita, rozvolněnost, nespoutanost, asymetrie; intimita	smyslovost + cítění: ESFP nebo ISFP (bavič nebo umělec) / doba rozkvětu Versailles / horizontální negace vertikální gotiky
Klasicismus	střídmost, jednoduchost, srozumitelnost, zapamatovatelnost; důraz na rozum a řád, dodržování kánonu, formálních pravidel, geometričnost: rovné čisté linie	rácio + idealismus + řád: ENTJ (maršál, průkopník) / doba Napoleona / antikizující umravnění "zhýralého" rokoka / INTJ (myslitel) jako zrod osvícenství (encyklopedisté)
Romantismus	hloubka citu a vášně, cit jako zdroj mravnosti; tajemnost přírody, symboly samoty, měsíční scenerie, exotika; smysl pro vznešenost, původnost, starobylost, duchovnost; melancholie, stesk, jednotlivec versus společnost, ponuré krajiny, snové obrazy; napodobování gotiky	introvertní cítění + intuice + niternost: INFP (idealista, mnich, snílek) / inspirace u příbuzné, ale dogmatičtější gotiky / revolta proti klacisimu, ale stále s idealistickým podtónem / ENFP společenštější varianta typického dandyho
Realismus	věcnost, realismus, objektivita, přesnost, typizace postav, důraz na přítomnost, sociální otázky	důraz na svět + věcnost + rácio + formálnost: ESTJ (kritický strážce tradic) / negace romantismu, konec intuitivního idealismu
Impressionismus	přirozenost, přírodnost, přítomný okamžik; bodově nanášené zářivé barvy, zjednodušená kompozice, celkový efekt vítězí nad detaily	smyslovost + cit + proti konvencím: ISFP (umělec) / doba největšího rozkvětu umění a nejrůznějších stylů / negace klasicismu (a akademického malířství)
Symbolismus	důraz na iracionálno: nálady, pocity; symbol sugeruje hlubokou niternost; obraznost, smyslovost vyjádření	niternost + intuitivnost + cit: INFJ (empatik) nebo INFP / "gotické" vidění světa v nových podmínkách, ovšem nikoli tak dogmaticky
Secese	ornamentálnost, plošnost, neobyčejné barvy; harmonice citů a vůle; plynulé, vlnící se křivky; stylizace, přírodní motivy	ISFP (umělec)
Funkcionalismus	geometrická čistota tvarů, oprostění se od veškeré zdobnosti; "forma následuje funkci"	ENTJ - stejně jako v klasicismu tvar podřízen principu, myšlence (NT)
Surrealismus	niternost, iracionalita, automatismus, nekontrolované asociace	ISFP (umělec)

Možná, že zjistíte, že určitý umělecký sloh odpovídá i vašemu typu MBTI, že s některými slohy cítíte větší spřízněnost, jiné vám naopak "nesedí". Podobný pocit budete mít zřejmě i ve vztahu k lidem s takovou charakterisitkou osobnosti.

Iracionalita a Racionalita

Podívejme se do tabulky. Máme tu linii iracionálně - subjektivní (gotika - baroko - romantismus - symbolismus) a linii racionálně - objektivní (antika - renesance - klasicismus - realismus - funkcionalismus), které se dějinami proplétají jako dva hadi. Dnešní (pomíjivou) optikou nahlíženo se to jeví jako snaha o smíření rozumu a víry, vědy a náboženství u člověka západní civilizace.

Individualismus (P) - Řád (J)

Dále tu máme linii individualisticky - liberální (renesance - rokoko - romantismus - impressionismus, secese, surrealismus - možná i postmoderna), tato linie vyzdvihuje svobodu jednotlivce a jeho osobní zájmy. Oproti ti ní stojí linie autoritativně - dogmatická (gotika - baroko - klasicismus - realismus - funkcionalismus - moderna), kde se dostává do popředí spíše vztah k autoritě - církvi, společenskému řádu nebo ideologii. Většinou zde vládne jedna pravda nebo jeden kánon, princip, zatímco u liberální linie se připouští větší volnost, v krajním případě už žádný řád neexistuje (postmoderna).

Ruth Benedictová: Kulturní vzorce, Argo, Praha 1999 (orig. New York, 1934)

Jungova funkční typologie

Typologie MBTI

Vliv menšiny na většinu

.