Lži-skór, korupce a vzdálenost od moci

Zajímavá je otázka, zda některé národy mají tendenci ke klamání během vyplňování psychologického testu vyšší než ostatní a zda tento faktor (lži-skór) souvisí se subjektivně vnímanou mírou korupce v dané zemi. V tomto článku přinášíme zjištění vyplývající z výzkumu Saula Fineho (2010).

Vsuvka pro ne-psychology: Lži-skór je hodnota, která se měří v psychologických testech na základě schválně podsunutých otázek jako např. "Stalo se, že jste si někdy něco půjčil a pak jste to nevrátil?" Předpokládá se, že se to stalo někdy každému, tudíž, pokud na tuto otázku odpovíte ne, nestalo, tak vám poskočí hodnota lži-skóru nahoru. Pokud máte závěrečený lži-skór vysoko mimo normu, předpokládá se, že jste v testu buď záměrně klamal, nebo máte celkově tendenci nezáměrně vylepšovat svůj obraz a nebo jste otázky vyplňoval náhodně apod. - každopádně to znamená, že váš test je znehodnocený a nelze ho brát příliš vážně.

Nevyšší lži-skór v této transkulturní studii (Fine, 2010) vykazovala Dominikánská republika, Ukrajina a Mexiko, zatímco nejnižší Izrael, Maďarsko a USA. Kromě korupce byl sledován „power distance index“ (Hofstedeho index vzdálenosti od moci), který odpovídá míře autoritářství (respekt a strach z autorit) v dané zemi. Nejnižší PDI je v Rakousku (11) a Izraeli (13), nejvyšší v Panamě a Guatemale (95). Česká republika stojí zhruba uprostřed (57), což je stejná hodnota jako ve Španělsku a podobná jako v Řecku (60) nebo Japonsku (54). Nejnižší hodnoty jsou obecně ve Skandinávii (18-33), nejvyšší v Jižní Americe a arabských zemích.

Korelace mezi lži-skórem a korupcí vyšla 0.48, což mírnou souvislost naznačuje, zatímco korelace mezi PDI a lži-skórem 0.72, což je výsledek ještě přesvědčivější! (PDI a lžiskór se z hlediska pravděpodobnosti spolu-vyskytují na 72%).

Znamená to tedy, že v zemích, kde panuje větší korupce, je i větší tendence k podvádění během testů. Nicméně v zemích, kde je v povědomí usazena větší distance mezi šéfem a podřízeným (power distance index), tam je tendence ke korupci ještě vyšší! Naopak v zemích, kde panují neformální a uvolněné vazby mezi nadřízeným a podřízeným, mají lidé tendenci odpovídat v testu upřímněji. Pro nadnárodní firmy to znamená, že by měly používat jiné metody, když testují lidi z východní Evropy (kam samozřejmě patříme i my) než když testují Američany: nelze na nás uplatňovat stejné normy. U nás máme větší respekt z autorit, a proto i více před nadřízenými „kamuflujeme“. (Zde máme ono pověstné „švejkování“ v celé své kráse).

Z této pozoruhodné studie nicméně plynou i další závěry: chce-li vláda (nebo lid) bojovat proti atmosféře korupce a „kamuflování“, pak musí snížit PDI v dané zemi, což znamená generovat atmosféru, v níž se minimalizuje strach a respekt před nadřízenými, mocnými a výše situovanými. Tam, kde panuje atmosféra jakéhosi „uvolněného důvěrného tykání“ mezi všemi, kde lidé nepoužívají označení "oni nahoře" a "oni dole" -tam vznikají menší tlaky směrem ke klamání, podvádění a korupčnímu jednání.

Taková atmosféra se samozřejmě nedá „shůry nařídit“, musí vykrystalizovat jako přirozená nálada důvěry ve společnosti. 

Je pochopitelné, že v zemích, kde nikdo nikomu nevěří a kde se více lidé třesou před svými nadřízenými, je podvádění během psychologických testů stejně jako korupční jednání sociálně pochopitelná strategie (např. za totality). Nemá smysl ji nazývat amorální - lidé vždy dělají to, co je v daných podmínkách nejvýhodnější pro přežití. V zemi skládající se ze silných individualit, kteří věří, že moc (síla) je v nich, se stává korupce strategií zbytečnou a nebude důvod ji používat. Míru korupce je vlastně možno vnímat jako indikátor strachu v zemi. Kde panuje strach, nedůvěra a představa, že "moc je daleko" tzn. je všude kolem mě, jenom ne ve mě (!), tam je pravděpodobnost korupce (a podvádění v testech) nejvyšší.

Nicméně, zde je třeba upozornit na možnou metodologickou slabinu Fineho studie, neboť jeho index vnímané korupce (Corruption Perception Index) neodpovídá objektivně odhaleným korupčním kauzám v zemi, nýbrž subjektivní míře korupce, jak jej vnímá většina obyvatel. I tak ale nelze výsledky Finova výzkumu zatratit: onen CPI (vnímaný obyvatelstvem) může být totiž daleko přesnější než index vypočítaný na základě pofidérního počtu odhalených kauz. Ten se totiž bude paradoxně v korupčních zónách blížit nejspíš nule.

Zdroj: 

Saul FINE: Cross-Cultural Integrity Testing as a Marker of Regional Corruption Rates. International Journal of Selection & Assessment. Sep2010, Vol. 18 Issue 3, p251-259. 

Tabulka PDI podle států: http://www.clearlycultural.com/geert-hofstede-cultural-dimensions/power-distance-index/