Jádro poruchy osobnosti je dáno geneticky, nicméně je ovlivněvno zkušenostmi, sociálním prostředím a výchovou.
Lehké poruchy osobnosti
(základní symptomy)Akcentovaná osobnost
- má jeden nadměrně vyvinutý povahový rys ("akcentovaný"), např. vznětlivost nebo lítostivost
- v zátěžové situaci díky této akcentované vlastnosti reaguje neadekvátně
- v jiných ohledech je "v pořádku", tj. jde o celkem běžnou osobnost s nějakým přehnaně zdůrazněným rysem
Depersonalizace
- má pocit, že se nehodí do tohoto světa, cítí se jiný, odcizený
- prožívá život jakoby se děl v jakémsi filmu
- svět i sebe pozoruje jakoby z dálky, jakoby byl neskutečný, vzdálený, plochý, bez účasti, bez zážitku
- někdy se připojuje ztráta emocí, motivace, chuti do života
- jeho prožívání je odlišné od většiny lidí, ale chování je naprosto normální, tzn. navenek není nic poznat
- nastává po drogových zážitcích nebo spánkové deprivaci
- nejčastěji se objevuje poprvé mezi 16-22 lety
- příčinou depersonalizace může být obrana před traumatickými zážitky (zneužívání), citovým vydíráním (vyhrožování, manipulace, přehnaná kritika, vtíravá kontrola, ponižování) či ztráta partnera nebo jiná bolestná událost
Deprivace
- vzniká při nedostatku podnětů a nedostatku uspokojení základních a emocionálních potřeb v dětství
- není to porucha jako taková, je to spíše rys (symptom) charakteristický pro zanedbávané nebo týrané děti
- "deprivant" má narušenou emocionální složku osobnosti (např. otupělost, agresivita, nedůvěřuje lidem, neurotické potíže)
- deprivovanému dítěti scházely optimální podmínky pro rozvoj jeho osobnosti, takže se rozvíjelo pomaleji než děti jeho věku
- může to přetrvat i do dospělosti např. v podobě problémů s partnerskými vztahy, zvládáním rodičovské role či větší náchylností k trestným činnům
Depravace
- depravace = "zpustlost, zkaženost"
- nerespektování běžných společenských norem, závazků a pravidel
- větší tendence k delikventním činům a asociálním rysům osobnosti
- v dětství se projevuje např. šikanováním, záškoláctvím, potížím s autoritami, "nenapravitelnou zlobivostí" (vychovatel nic nezmůže)
Osobnost primitivní
- neznamená snížené IQ
- spíše osobnost, jež neměla možnost se úplně sociálně rozvinout, nebyla dostatečně vychována a vzdělána
- proto se chová "jednoduše" v kontrastu s potenciálem, který by byl rozvinut v optimálnějších sociálních podmínkách
Středně těžké poruchy osobnosti
Transformace osobnosti
- přesvědčení, že jsem někým jiným
- neuvědomuji si skutečnou vlastní identitu, tu projikuji na někoho jiného
- vzácná porucha
- část identity zůstává zachována + objevují se další "imaginární" osobnosti, které spolu "koexistují"
- osobnost se v podstatě rozpadne, rozloží natolik, že zůstává pouze ono bazální (sociálně nezkorigované) jádro
- rozpad sociálních vztahů
- ztráta zájmů
- narušená kontinuita vl. "já", vyhasínání, zapomínání
- vyskytuje se jako symptom u schizofrenie nebo demence
Alterace osobnosti
- "mnohočetná" osobnost
- člověk jakoby "přepíná" dvě osobnosti, dvě identity, dvě "já", které spolu jakoby nemají nic společného a jedno o druhém neví
- každá tato identita má svůj typický slovník, verbální projev, gesta
- změna z jednoho "já" do druhého přichází náhle a nečekaně
- těchto alterací může být více než dvě, např. a -> b -> c -> a
- příčinou je obvykle zneužívání v dětství, druhá vytvořená identita slouží jako ochrana před bolestnou vzpomínkou: to druhé "já" si na onu bolest nepamatuje
- vykazuje řadu podobností s histriónskou poruchou osobnosti (lidově "hysterií")
- tato porucha vzniká podvědomě, neúčelně, nezáměrně, člověk za to nemůže
- při poznámkách o tom, že "včera byl někým jiným" nebude vědět o čem je řeč a s nejčistším svědomím to bude popírat
- léčí se psychoterapií
- při soudních procesech tuto poruchu osobnosti mnohý člověk pouze "předstírá", aby mu byl snížen trest
Rozštěp osobnosti
- zlom v životní linii
- zásadní změna povahových rysů po traumatickém zážitku nebo intoxikaci
- emoce a vnímání je změněno, člověk se stává "jinou" osobností
- jen některé rysy staré osobnosti přetrvávají i v "nové" osobnosti
- intelekt však zůstává zachován
Poruchy osobnosti
(konkrétní diagnózy při určitém souboru symptomů)Paranoidní porucha osobnosti
- též "fanatická" porucha osobnosti
- hl. rysy: nastraženost, podezíravost, nedůvěřivost
- kverulantství (ustavičné stěžování si na něco, nic mu stále není dost dobré)
- zvýšená přecitlivělost na své "já": na domnělé přehlížení, zanedbávání, kritiku, urážku apod. - to vše je pro takovou osobnost palčivě zraňující
- nedůtklivost, vztahovačnost
- nadměrná citlivost na domnělé nezdary a domnělé urážky
- menší smysl pro humor
- sklon vyvolávat konflikty
- složité intepersonální vztahy
- jinak vnímná "normálně" - netrpí bludy; není to psychóza
Schizoidní porucha osobnosti
- velmi uzavřený, ztažený ve svém vlastním světě
- zůstává neustále jen v prostoru vlastních emocí
- nepotřebuje sociální zázemí jako "normální" lidé - je mu tak dobře, vzathy jsou tím však narušeny a okolí strádá
- vždy je silně introvertní, nikdy extrovertní
- neschopnost prožívat radost
Disociální porucha osobnosti
- asociální rysy
- vychází z depravace (viz. výše)
- nedostatečně zvnitřněné normy
- přecitlivělost na své "já" - vede k úporným reakcím
- neschopnost empatie
- neprožívání pocitů viny
- obvykle delikventní chování
Emočně nestabilní osobnost
- emoce mají sklon k impulzivitě (nepřiměřené odezvy, neadekvátní emoční projev, přecitlivělosti, velká senzitivita na vlastní já, na výtky)
- problémem jsou emoční složky – jsou nestabilní
- před 18 může mít akcentované rysy
Anankastická porucha osobnosti
- perfekcionisté, puntičkáři, preciznost, potřebují mít vše v pravidlech/řádech, neuplatňují to jen vůči sobě, ale i po svém okolí (vyžadují po okolí, aby dodržovalo pravidla, které on sám stanoví), citlivý na detaily
- pokud okolí tyto pravidla nedodržuje, bude ho to zúzkostňovat, popř. to bude po ostatních opravovat; regují přecitlivěle, nespokojeně, úzkostně
Úzkostná (anxiózní) porucha osobnosti = vyhýbavá
- dominující porušená složka emocí, úzkostnost, obavy ("tak se bojím,že to radši neudělám a vyhnu se tomu", nechci zodpovědnost, rozhodovat se)
- na běžné věci reaguje nepřiměřenou úzkostí
Závislá osobnost
- závislost na někom,něčem – udělám to tak, aby ten dominantní byl spokojen
- odmítání zodpovědnosti a přesouvání zodpovědnosti na druhého
- typické pro týrané ženy
Následujícím poruchám osobnosti jsou věnovány samostatné články:
Narcistická porucha osobnosti
Histriónská porucha osobnosti (hysterie)
Schizofrenie (psychotické onemocnění)
Jak se poruchy osobnosti projevují v rukopisu se dozvíte zde:
.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš názor.