Poruchy vnímaní

Vnímání je základní psychická funkce, která umožňuje poznávání vnějšího světa a změn ve vlastním těle prostřednictvím smyslových orgánů.

Dráha vnímání začíná v receptoru (smyslovém orgánu), pokračuje dostředivými drahami přes primárně senzorickou kůru až do mozkové kůry (kortexu), kde dochází ke spojování senzorických informací s naší pamětí (např. v příšeří vyhodnocujeme na základě našich zkušeností, zda vidíme na zemi "provaz" nebo "hada".)

Vnímání neprobíhá jen pasivně, je to aktivní proces vyhledávání a zpracování informací z vnějšího světa, na němž se podílí naše zkušenosti a schopnosti.


Nepatologické poruchy vnímání


Smyslový klam

• nesprávný odhad reality, vznikající nedokonalostí našich smyslů, jenž musí být posléze korigován naší zkušeností (např. hůl odražená ve vodě se zdá zlomená)
  

Purkyňovy obrázky

• když se zadíváme na barevnou plochu a po té zrakem spočineme na bílé ploše, uvidíme, že barevný vjem pokračuje
  

Pareidolie

• fantazijní dotváření předmětů neurčitého tvaru (mraků, tkanin, štukatury na zdi)
• může být pasivní (bezděčné) i aktivní (jako forma relaxace - např rádi hledáme beránky a jiné tvary, když pozorujeme oblaka)

Živá představivost

• extrémně živé a plastické vnímání, jež může nastat při změně vědomí (intoxikace, únava)
  

Eidetismus

• mimořádná schopnost představivosti, takže se představa zdá skoro stejně živá jako realita
• jedná se o formu nadání (např. u umělců), ne o patologii

• u dětí se vyskytuje běžně, během stárnutí je obvykle ztracena (na úkor rozvíjení jiných mentálních schopností)

Synestezie

• asociace vjemů z různých smyslů a jejich záměna
• nejčastěji se projevuje jako "barevné slyšení", místo tónů vidíme barvy
• může být následkem požití halucinogenních látek, ale u některých lidí se může objevit i normálně

Patologické poruchy vnímání

dělíme na iluze a halucinace. Iluze jsou (deformované, neskutečné) vjemy, které jsou vyvolány existujícím objektem (např. svoji sestru považujeme za cizí osobu), zatímco halucinace jsou (patologické) vjemy bez reálného podnětu (po pokoji běhají bílí trpaslíci).

Předponou pseudo- (pseudoiluze nebo pseudohalucinace) označujeme ty patologické vjemy, kdy člověk sice daný vjem zakouší, ale ví o tom, že není reálný. (Např. vidí křivý stůl, ale současně ví, že je vlastně "rovný").

Oproti tomu u pravé iluze když vidím na druhém konci pokoje čerta, nepochybuji o tom, že tam je a reálně prožívám děs a hrůzu, kterou ve mně vyvolává).


Iluze

Iluze, deformované vjemy vzniklé na základě reálného podnětu, dělíme podle smyslových vjemů.

Akustické iluze

• v neutrálních zvucích je slyšena řeč nebo nějaké signály
• podskupina iluze řeči = slyším řeč v jakýchkoli zvucích (v klepání do stolu, v kapkách deště, ve zvuku motoru)
  

Optické iluze

• optické vjemy vnímám deformovaně (rovně x křivě)
• podskupina iluze identifikace osob:

capgrasův fenomén (iluze dvojníka): např. vidím svou
sestru, ale nevěřím, že je to má sestra, ale jen někdo, kdo se za ni
vydává - její dvojník

fregoliho syndrom: v blízkém člověku vidím někoho cizího, např.
místo své tetičky vidím inspektora, který mě přišel zavřít a schovám
se před ním pod postel

iluze metamorfózy: víra, že se nějaký člověk v okolí může fyzicky
a psychicky měnit


Chuťové a čichové iluze

• chuťové a čichové vjemy se prolínají
  
• např. neutrální jídlo vnímám jako zvláštně hořké nebo páchnoucí
  

Taktilní (hmatové) iluze

• např. své oblečení vnímám jako pálivé, svědivé, škrabavé, horké či studené, či sexuálně dráždivé
  

Kinestetické (pohybové) iluze

• neadekvátní vnímání tělesných pohybů
• své tělo vnímám jako mimořádně lehké (jako levitující, vznášející se)
• nebo naopak vnímám, jak je těžké a s jak ohromnou námahou se pohybuji
  

Útrobní (viscerální) iluze

• změněné vnímání vnitřních orgánů (jejich polohy, velikosti, funkce)
• např. vnímám extrémní tíži jídla ve svých střevech

Halucinace

Halucinace jsou patologické vjemy, které vznikají bez reálného podnětu.

Halucinace dělíme na pravé (věříme v jejich reálnost) a nepravé (pseudohalucinace).

Halucinace se mohou objevovat jako 1) elementární vjemy:

• Fotony (jeden optický vjem, např. záblesk)
• Akoazmata (jeden sluchový vjem: cinknutí, tlesknutí, výstřel)
• Fonémy (jedno opakující se slovo)
• Olfakce (jeden čichový vjem: např. spálená guma)
• Gustace (jeden chuťový vjem)

Nebo jako 2) komplexní vjemy: vidím celé postavy, stáda zvěře, scény, rozhvory. 3) Kombinované halucinace zahrnují kombinaci vjemů z různých smyslů (např. bučící kráva, mluvící člověk). 4) Asociované halucinace (asociuji, co všechno by ta kráva mohla udělat, začnu se bát, že proti mě vyběhne, a ona vyběhne).


PRAVÉ SMYSLOVÉ HALUCINACE

Pravé sluchové halucinace

• slyšení hlasů nebo řeči
• nejběžnější typ halucinace
• když pozorujeme gestiku halucinujícího, vidíme jak otáčí hlavou ve směru údajného zvuku
• obsah sluchových halucinací si dotyční pamatují
  

• Imperativní halucinace (rozkazují, co má udělat, např. "strč ho z té skály", "zabij ho!")
  

• Teleologické halucinace (spíšepozitivní, hlasy Boha: "Z toho si nic nedělej. Jsi dobrý."

• Antagonistické halucinace (slyší rozhovor dvou osob o něm, hádku, která se ho týká)
  

Pravé zrakové halucinace

• druhé nejčastější

• makropsie: halucinace obřích rozměrů (dvoumetrová moucha sedící na okně)

• mikropsie: halucinace menších nebo obyčejných rozměrů

Vidíme Guliverovou mikropsii nebo je Guliver obludnou makropsií těchto lidiček?

• mikrozoopsie: halucinace malinkatých zvířátek (myšek, pidislonů v deliriu)

• flashback: spontánní halucinace po intoxikacích

• autoskopické zrakové halucinace: změné vnímání svého těla - seshora, pod sebou, průhledné, v prostoru apod.)

Pravé čichové a chuťové halucinace

• vnímání neexistujících pachů a chutí
• nejčastěji je vnímán pach spálené gumy, mrtvol, rozkladu, hniloby nebo kouře

Pravé taktilní halucinace

• vjemy týkající se kožních receptorů: doteky, svědění, sexuální dráždění
  

PRAVÉ MIMOSMYSLOVÉ HALUCINACE

Pohybové (kinestetické) halucinace

• Verbálně-motorické halucinace: věří, že jeho ústy promlouvá jiná osoba (změna hlasu, intonace, grimas)

• Graficko-motorické halucinace: věří, že jeho rukou píše jiná osoba (změna rukopisu)

Orgánové (útrobní) halucinace

• falešné vjemy z útrobního systému
• často jde u žen o pocity pronikání penisu do vaginy, vjemy orgasmu či u mužů pocity kastrace
  

Negativní tělové halucinace

• osoba nevěří, že má nějaká orgán - většinou jde o končetinu
  

Intrapsychické halucinace

• osoba vnímá, že jí někdo manipuluje a ovládá myšlenky
• u schizofrenie
  

Extrakampinní halucinace

• halucinace vjemu mimo dosah smyslových orgánů
• např. tvrdí, že slyší, jak si o několik ulic dál někdo o něm povídá
  

Inadekvátní halucinace

• vnímá jiným orgánem, než je k tomu určený
• např. vidí prstem

PSEUDOHALUCINACE

Při těcho patologických vjemech osoba nahlíží jejich nereálnost, ale mnohy se nemůže ubránit tomu, aby ovliňovaly její chování; cítí se díky tomu rozpolcený.

Hypgnagogní pseudohalucinace

• nastávají při usínání
  

Hypnapompní pseudohalucinace

• nastávají při probouzení

Pseudohalucinace vznikající na základě organických změn v mozku

Lhernitheovy halucinace

• vidiny exotických barevných zvířat
• důsledek lézí v mozku

Pickovy pontinní halucinace

• vidí zakřivené linie, bortící se stěny
• důsledek nádoru v oblasti Pontu Varoli (svazek nervových vláken spojujících levou a pravou mozkovou hemisféru)

Poruchy vnímání prostoru

Polyopsie

• vícenásobné vidění předmětů v prostoru (nevidím jednu láhev, ale pět)
  

Optické anestezie

• předměty nevidíme tam, kde jsme je viděli před chvílí

Poruchy vnímání časového sledu

• zpomalení / zrychlení

Poruchy vnímání formy předmětu


Metamorfopopsie

• kombinace poruchy vnímání formy předmětu i sebe sama současně - např. tato židle mě nemůže unést
  

Dismorfofobie

• zkreslené vnímání sebe sama