Tvořivost (Kreativita)


Předpoklady kreativity


Podle Lubarta je kreativita spojena s konvergencí šesti faktorů. Všechny komponenty by měly být zastoupeny na dobré úrovni. Jedna velmi dobrá komponenta (např. intelektuální schopnosti) nemůže nahradit jinou (např. chybějící motivaci nebo osobnostní rysy).


1. Intelektuální schopnosti
  • schopnost pohlížet na problém z nezvyklého úhlu
  • nacházet souvislosti mezi různorodými poznatky
  • průběžně vyhodnocovat efektivnost zvoleného postupu
  • IQ testy nejsou schopny tyto komplexní schopnosti změřit!
2. Expertní znalosti a dovednosti
  • mají podobu propracovaných kognitivních schémat a modelů
  • zájem o přínosné poznatky dávných předchůdců i současníků
3. Styly myšlení
  • tvořiví lidé uvažují současně globálně (celek) i lokálně (detaily) a mezi oběma snadno "proplouvají"
  • plodnou půdou tvořivosti jsou hranice mezi dvěma vědními obory
  • schopnost nacházet v chaosu prvky řádu, organizovat nesourodé masy informací (konvergence)
  • nebo naopak vycházet z určité struktury a hledat její možnosti využití (divergence) (Finke, 1996) /vysvětlení pojmů konvergentní a divergentní myšlení zde/
4. Osobnostní rysy
  • flexibilita, schopnost vystoupit ze "zajetých kolejí"
  • tolerance dvojznačnosti
  • nekonformnost
  • pro tvořivé osobnosti je typická určitá míra nepřizpůsobivosti
  • nezávislost úsudku
  • odvaha riskovat a stát si za svým
  • vytrvalost
  • vstřícné postoje k odlišným rasám, kulturám a civilizacím
  • potřeba hledání principu a významu
  • obliba složitosti jako výzva k hledání jednoduchosti



5. Vnitřní motivace
  • tvořiví lidé pracují s nadšením pro věc, s radostí a hravostí: jsou zapálení a ponoření do činnosti samé
  • činnost vede k uspokojení jejich zvídavosti
  • sláva a peníze jsou pro ně pouze vedlejším produktem
6. Podpůrné prostředí
  • intelektuálně podnětné rodinné prostředí
  • život ve velkých kulturních centrech
  • ochota společnosti příjmat originální nápady (odpor společnosti je však možno zdolat vytrvalostí)

Další faktory tvořivosti:
  • investice do nápadu s vysokým potenciálem (tvořivý člověk dokáže vycítit potenciál "x" z široké nabídky možností a do něj koncentruje energii, netříští ji do mnoha směrů) (Sternberg, 2002)


Rozložení tvůrčích osobností v populaci:
  • vynikající díla jsou obvykle výsledkem práce pouhé hrstky výjimečných jedinců, zatímco většina produkuje výtvory průměrné nebo nízké
  • toto rozložení v populaci (pole Gaussovy křivky) vzniká, je-li určitá proměnná výsledkem kombinace více faktorů: kreativita tedy není dána jedním faktorem, ale mnoha, které se "spolu sejdou" velmi vzácně
  • Priceho zákon říká, že počet osob, které vytvoří v nějaké oblasti celou polovinu všech originálních nápadů a výtvorů je rovný druhé odmocnině z celkového počtu lidí ve skupině - tzn. na univerzitě, kde právě studuje 10 000 lidí, najdeme 100 studentů, kteří budou zodpovědní za polovinu všech významných vědeckých objevů, které studenti této školy v budoucnosti učiní.


Etapy tvůrčí činnosti:
  1. identifikace, přípravná fáze: načrtnutí problému, poznámky, výpisky, ponoření se do problematiky, vytvoření mentální mapy; člověk (racionálně) porozumí problému, ale řešení mu stále uniká
  2. inkubace: problém se nechá uležet, dokud se "nevylíhne" nápad, který v této fázi "klíčí a roste jakoby "pod skořápkou"; fáze uvolnění od napětí a rigidity, nevědomého přeskupení mentálních map, vynoření nových alternativ, reorganizace, odezní vliv příliš silné motivace a chtění
  3. iluminace: aha zážitek, "sláva", "heuréka" - dostaví se náhlé řešení problému, fáze vhledu
  4. verifikace: ověření kvality nalezeného řešní - nutná trpělivost a vytrvalost


Tvořivá osobnost z hlediska grafologie:
Podle Ludwiga Klagese je pro kreativního jedince charakteristické vytvoření si vlastního "fontu", znakového systému - jedinec nepřejímá systém daný zvenčí - ale vytváří si svůj vlastní. Přitom se však nesmí jednat o pouhou excentricitu, která zárukou tvořivosti být nemusí. Zvolený styl písma (systém, který si tvůrce sám vytvořil k expresi svých myšlenek skrze rukopis), by měl vykazovat znaky efektivního zjednodušení, umožňující hladší průběh psaní. Tedy, měl by mít inteligetní důvod. Tam, kde nový styl (font) písma vede jen k iracionální komplikovanosti, se jedná spíše o samoúčelnou excentričnost, která s tvořivostí nemá nic společného.
Literatura:
Klementová, Jana: Kognitivní procesy a konekcionismus (2008)
Plháková, A.: Učebnice obecné psychologie, Praha, Academia 2004, ISBN 80-200-1086-6
Ludwig Klages: Biocentric Metaphysics

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš názor.