Rebelství není aktem odporu, ale vhledu.

František Kupka: Černý idol

Když jdeš proti něčemu, když to nepřijímáš, když to nenávidíš, když tomu kladeš odpor, máš vždy nižší frekvenci než to, proti čemu bojuješ. Svým odporem to činíš větším než ty, stavíš to nevědomky na piedestal, stává se to tvým bohem.

Je jedno, zda je to systém, struktura, rodič, partner, politik, problém, konflikt, válka, hmota, tělo, násilí, hněv, strach, sex, hřích, lež, zločin, droga, potravina, láska nebo nenávist, rozkoš nebo bolest, menšina nebo většina, muži nebo ženy, uprchlík nebo soused, racionalita nebo iracionalita, stáří, dětinskost, smrt nebo život. Odporem to činíš větším než ty a stáváš se toho otrokem.

Když to stejné však bez hodnocení přijmeš a pochopíš to, vhlédneš do toho, začne se to v tobě rozpouštět jako potůček v řece, mráček na nebi nebo sůl v moři. Jakoby to vdechneš. Obsáhneš to v sobě a ono to ztrácí důvod ke své (separátní) existenci, neboť ty jsi vytvořil celek, který to předešlé již v sobě zahrnuje. Rozpustilo se to v něčem větším. Tímto způsobem Gándhí rozpustil Britské impérium. Jeho frekvence byla vyšší.

Stejným způsobem má to vědomí, které tě bez hodnocení přijímá a vidí, vyšší frekvenci než ty. A pokud ty sám sebe přijímáš a vidíš ve všech aspektech, tvoje frekvence roste. Tvoje potůčky se slévají v jedinou řeku.

Pokud vůči něčemu v sobě kladeš odpor, stáváš se toho otrokem. Stavíš si práh, o který zakopáváš.
Když se na něco díváš s odporem, jak bys to mohl vidět? Tvoje kapacita vidět se vyčerpala vytvářením odporu.

Rebelství není aktem odporu, ale vhledu.

Ke vhledu potřebuješ odvahu, odvahu vidět, unést a akceptovat to, na co se díváš, bez hodnocení, nejen vědomím, ale i celým srdcem a bytím.

*

Mladý Uran