Aneb: Co nám, když jsme byli malí, neřekli o divadle a kaleidoskopu?
Metoda Individuálních konstelací (jedná se o metodu příbuznou systemickým konstelacím, na jejímž vývoji se nyní podílím, název je zatím jen pracovní) byla inspirována knihou fyzika a psychologa Arnolda Mindella - Psychologie životní cesty spjatá se zemí a jejími rytmy.
Mindell tento způsob práce a hledání nazývá "kvantový kompas". Vychází z toho, že naše tělo je neustále ve spojení se zemí a pokud jej přirozeně následujeme, můžeme dospět k intuitivnímu pochopení nějakého problému, snu nebo životní situace. Jak do tohoto inspirujícího proudu "uvědomění" vstoupit? Nejprve si najdeme vhodný bod v prostoru (místnosi, krajině), kde se cítíme dobře. Soustředíme se na náš problém či otázku, která vyvstává tady a teď.
Například mě bude zajímat význam snu, který se mi dnes zdál a v němž jsem byl nějakou zvláštní postavou, které nerozumím. Z bodu, v němž stojím (který si označíme jako výchozí pozici A), se soustředím na své "běžné denní já" a nechám tělo, aby vykročilo tím směrem, kde cítí, že se "bežné denní já" nachází. Pokud vypnu mysl a uvolním se, tělo samo tento směr (pomocí "kvantového kompasu") najde. Nechám tělo jít tímto směrem, dokud neucítím, že stojím na správném místě "běžného denního já". Tento bod si označíme jako B. Vrátím se nyní do výchozí pozice A a znovu se soustředím, tentokrát na své "snové já", na postavu, jíž jsem byl ve svém snu. Opět nechám tělo, aby samo našlo správný směr a nechám jej v prostoru najít bod svého "snového já" (C). Mapu této situace si můžeme představit takto:
Mindell tyto směry nazývá "pilotní vlny" nebo prostě "vektory". Při práci s "kvantovým kompasem" jich můžeme použít libovolný počet tak, aby tyto vektory odrážely co nejvýstižněji situaci, kterou řešíme. Tyto pilotní vlny pak procházíme a sledujeme pocity v našem těle a obrazy, které nám při tomto pohybu vyvstávají. Zastavíme se v bodě B i C a sledujeme, co se v nás děje, jaké situace a vjemy prožíváme. Můžeme se soustředit dovnitř, do sebe, stejně jako se rozhlédnout a sledovat, co nás zaujme v okolním prostoru. Necháváme naše asociace volně plynout, vnímáme energie a necháváme vyvstat uvědomění a pochopení.
Podle Mindella jsou tyto "pilotní vlny" či vektory čímsi, co je možné sečíst do jednoho komplexního celku (kvantové vlny), nebo též "Vektoru velkého U". Toto velké U podle Mindella odpovídá tomu, co staří Číňané nazývají jako Tao.
Chceme-li pochopit, co nám náš sen chtěl sdělit, najdeme v prostoru bod D, který odpovídá součtu vektorů AB a AC. Stoupneme si do tohoto bodu nebo procházíme znovu všechny směry (i BD nebo CD), přičemž během tohoto procesu by měl vyvstat vhled, který na intuitivní úrovni zahrne zdánlivě neslučitelné body B a C. Objevíme, co oba body, naše běžné a snové já, spojuje - a kam nás tedy "Tao" či "Vyšší Já" chtělo přivést.
Z vyšší perspektivy je mnohdy nutné, abychom procházeli zdánlivě protikladnými životními situacemi, jejichž souhrnem je vektor velkého U - jakási parabola všech pilotních vln - všech našich životních příběhů a situací, byť se nám z běžné perspektivy jeví i třeba jako náhodné nebo chaotické či iracionální. Takto je možné, dle Mindella, zobrazovat libovolné životní situace. Jedná se o iracionální nebo lépe řečeno supraracionální, nekauzální řešení pomocí vhledu, k nemuž by naše lineární myšlení nebylo schopno dospět. Toto pochopení je možné díky tělu, které je na určité úrovni stále spojeno s vědomím země - my se jen do tohoto spojení během práce s kvantovým kompasem "navracíme".
Individuální konstelace fungují na stejném principu jako Mindellův kvantový kompas. Pomocí "vektorové mapy" (která se podobá síti s uzlovými body a vektorovými spojnicemi) je možné zobrazit klientovu situaci, kterou aktuálně řeší. Klient si prochází jednotlivé body a spojuje se tak s různými aspekty svého "já" či psýché, které mu normálně nejsou tak lehce dostupné. Může tyto aspekty prožít, zacítit, přijmout a pochopit je. Dochází k tím na hluboké úrovni k nové integraci těchto nevědomých aspektů.
Na místo jednotlivých uzlových bodů (A, B, C...) je možné umístit symbol, předmět (jako je kámen, hračka, květina, kousek ovoce či kus oděvu), přičemž bezmyšlenkovitá, intuitivní volba symbolu vede často k tomu, že symbol mnohdy odráží a vystihuje nějaký aspekt uzlového bodu, na nějž byl umístěn (např. černý šátek je položen na bod související s nějakým temným aspektem situace).
Ještě pozoruhodnějšího efektu se však dosahuje, pokud za jednotlivé uzlové body dosadíme "živé herce". Klient si intuitivně vybere zástupce pro jednotlivé uzlové body (např. požádá Mařenku, aby hrála jeho snové já a Pepíčka, aby hrál jeho běžné já). Mařenka a Pepíček pak dle vedení "konstelátora" popisují své pocity, energetické stavy a tělesné vjemy v místě, v němž stojí, přičemž dochází k tomu, že jejich popisy i neverbální projevy (gesta, mimika, držení těla) výstižně charakterizují určité aspekty tohoto uzlového bodu (pilotní vlny). Práce s "živými herci" - zástupci je daleko efektivnější než práce s pouhými neživými symboly a jedná se o naši zásadní inovaci Mindellova kvantového kompasu.
S touto metodou je možné pracovat jak individuálně, tak ve skupině (pod vedením někoho, kdo má s touto metodou zkušenosti).
Během procesu konstelování dochází k proměnám původního tvaru. Mohou vyvstat celé rodové ságy a dávné příběhy, které můžeme chápat jako kaleidoskopické metafory intrapsychických procesů, ale smyslem individuálních konstelací není tyto fenomény interpretovat. Pozorovaný proces konstelování si může každé vědomí interpretovat různě, podle svých předchozích zkušeností.
V konečné fázi interakcí připomíná situace uzavřený gestalt, kdy došlo k harmonizaci (změně interference, "přeskládání") jednotlivých "pilotních vln". (Co pracovalo proti nám, nyní pracuje pro nás.) Objevují se pocity navýšení energie, regenerace, obnovené celistvosti, integrity, zdraví, síly. Vidění situace z jiného úhlu pohledu (kdy vystoupíme z nějaké naučené role - kde se třeba cítíme bezmocně) někdy přináší osvobozující smích.
Možné příklady konstelací - archetypální témata
V praxi se vytváří schéma individuální konstelace tady a teď, jako reakce na přítomně zakoušený pocit, vjem, otázku, problém člověka, který si chce konstelaci nechat postavit (klienta) a mohu vzniknout libovolné vektorové sítě (proměňující se fraktálové obrazce - pamatujete si, když jste si jako děti hráli s kaleidoskopem?), nicméně existují určitá schémata, která jsou mimořádně "výživná" a opakují se často. Jsou to:
Vnitřní žena - Vnitřní muž (versus stejná dyáda u našeho partnera - konečně můžeme vidět, co to znamená Jungova kvaternita animy a anima - v každém vztahu spolu tančí čtyři, věděli jste to?)
Tvořivá - Destruktivní síla (lze pozorovat jejich tanec v prostoru).
Hrdina - Stín (nejen pro skalní Jungiány).
Matka - Otec - Dítě (silné téma u každého: jaké obrazy otce, matky a jejich interakce si dítě v nás uložilo?)
libovolný, méně závažný psychosomatický problém (vektory v síti určit individuálně na míru).
Rozum - Cit (co si chtějí "hlava" a "srdce" říct navzájem? jaká je jejich interakce?)
Láska (Důvěra) - Strach (Obavy, Nenávist...)
Vnitřní - Vnější opora (pokud máme tendenci se ve vtazích příliš opírat o druhé a potřebujeme se spojit s oporou, kterou máme v sobě).
Jak bude vypadat má budoucnost, pokud se rozhodnu jít cestou A - nebo B, případně C? (Např. pokud uvažuji o různých pracovních nabídkách - mohu prozkoumat, jak se budu v těchto pilotních vlnách cítit - co mi přinášejí za vjemy?)
Jít dál - Jít zpět (pokud se cítíme rozpolcení, ujasnit si, co v nás se touží k nějaké situaci, osobě, vracet a co chce jít dál).
Bloky, překážky - co mi stojí v cestě k XY? (např. ve finančním toku - určité nevědomí aspekty našeho "já" se mohou chovat destruktivně a stát v cestě k tomu, co na vědomé úrovni chceme - dejme tomu jako pohádkové stráže, které nás z nějakého důvodu, jenž má svou minulou příčinu, nechtějí "pustit dál"; objevují se témata dluhů a viny - je třeba dorovnat, co kde někomu na psychické úrovni v minulosti dlužíme).
Astrologické stellium (např. složitá konjunkce planet - chceme odkrýt její vnitřní dynamiku a interakci - necháme ji rozehrát živými herci; takto je možno za určitých podmínek, pro jejichž popis zde není místo, zobrazit libovolnou konfiguraci individuálního horoskopu).
Experimentálně by stálo za zkoušku např. Id - Ego - Superego (nejen pro skalní Freudiány).
(Tento výčet je prozatím otevřený, jde jen o ukázku toho, co je možné.)
Máte-li zájem o sestavení individuální konstelace, kontaktuje autora blogu.
Metoda Individuálních konstelací (jedná se o metodu příbuznou systemickým konstelacím, na jejímž vývoji se nyní podílím, název je zatím jen pracovní) byla inspirována knihou fyzika a psychologa Arnolda Mindella - Psychologie životní cesty spjatá se zemí a jejími rytmy.
Mindell tento způsob práce a hledání nazývá "kvantový kompas". Vychází z toho, že naše tělo je neustále ve spojení se zemí a pokud jej přirozeně následujeme, můžeme dospět k intuitivnímu pochopení nějakého problému, snu nebo životní situace. Jak do tohoto inspirujícího proudu "uvědomění" vstoupit? Nejprve si najdeme vhodný bod v prostoru (místnosi, krajině), kde se cítíme dobře. Soustředíme se na náš problém či otázku, která vyvstává tady a teď.
Například mě bude zajímat význam snu, který se mi dnes zdál a v němž jsem byl nějakou zvláštní postavou, které nerozumím. Z bodu, v němž stojím (který si označíme jako výchozí pozici A), se soustředím na své "běžné denní já" a nechám tělo, aby vykročilo tím směrem, kde cítí, že se "bežné denní já" nachází. Pokud vypnu mysl a uvolním se, tělo samo tento směr (pomocí "kvantového kompasu") najde. Nechám tělo jít tímto směrem, dokud neucítím, že stojím na správném místě "běžného denního já". Tento bod si označíme jako B. Vrátím se nyní do výchozí pozice A a znovu se soustředím, tentokrát na své "snové já", na postavu, jíž jsem byl ve svém snu. Opět nechám tělo, aby samo našlo správný směr a nechám jej v prostoru najít bod svého "snového já" (C). Mapu této situace si můžeme představit takto:
Mindell tyto směry nazývá "pilotní vlny" nebo prostě "vektory". Při práci s "kvantovým kompasem" jich můžeme použít libovolný počet tak, aby tyto vektory odrážely co nejvýstižněji situaci, kterou řešíme. Tyto pilotní vlny pak procházíme a sledujeme pocity v našem těle a obrazy, které nám při tomto pohybu vyvstávají. Zastavíme se v bodě B i C a sledujeme, co se v nás děje, jaké situace a vjemy prožíváme. Můžeme se soustředit dovnitř, do sebe, stejně jako se rozhlédnout a sledovat, co nás zaujme v okolním prostoru. Necháváme naše asociace volně plynout, vnímáme energie a necháváme vyvstat uvědomění a pochopení.
Podle Mindella jsou tyto "pilotní vlny" či vektory čímsi, co je možné sečíst do jednoho komplexního celku (kvantové vlny), nebo též "Vektoru velkého U". Toto velké U podle Mindella odpovídá tomu, co staří Číňané nazývají jako Tao.
Chceme-li pochopit, co nám náš sen chtěl sdělit, najdeme v prostoru bod D, který odpovídá součtu vektorů AB a AC. Stoupneme si do tohoto bodu nebo procházíme znovu všechny směry (i BD nebo CD), přičemž během tohoto procesu by měl vyvstat vhled, který na intuitivní úrovni zahrne zdánlivě neslučitelné body B a C. Objevíme, co oba body, naše běžné a snové já, spojuje - a kam nás tedy "Tao" či "Vyšší Já" chtělo přivést.
Z vyšší perspektivy je mnohdy nutné, abychom procházeli zdánlivě protikladnými životními situacemi, jejichž souhrnem je vektor velkého U - jakási parabola všech pilotních vln - všech našich životních příběhů a situací, byť se nám z běžné perspektivy jeví i třeba jako náhodné nebo chaotické či iracionální. Takto je možné, dle Mindella, zobrazovat libovolné životní situace. Jedná se o iracionální nebo lépe řečeno supraracionální, nekauzální řešení pomocí vhledu, k nemuž by naše lineární myšlení nebylo schopno dospět. Toto pochopení je možné díky tělu, které je na určité úrovni stále spojeno s vědomím země - my se jen do tohoto spojení během práce s kvantovým kompasem "navracíme".
Individuální konstelace fungují na stejném principu jako Mindellův kvantový kompas. Pomocí "vektorové mapy" (která se podobá síti s uzlovými body a vektorovými spojnicemi) je možné zobrazit klientovu situaci, kterou aktuálně řeší. Klient si prochází jednotlivé body a spojuje se tak s různými aspekty svého "já" či psýché, které mu normálně nejsou tak lehce dostupné. Může tyto aspekty prožít, zacítit, přijmout a pochopit je. Dochází k tím na hluboké úrovni k nové integraci těchto nevědomých aspektů.
Na místo jednotlivých uzlových bodů (A, B, C...) je možné umístit symbol, předmět (jako je kámen, hračka, květina, kousek ovoce či kus oděvu), přičemž bezmyšlenkovitá, intuitivní volba symbolu vede často k tomu, že symbol mnohdy odráží a vystihuje nějaký aspekt uzlového bodu, na nějž byl umístěn (např. černý šátek je položen na bod související s nějakým temným aspektem situace).
Ještě pozoruhodnějšího efektu se však dosahuje, pokud za jednotlivé uzlové body dosadíme "živé herce". Klient si intuitivně vybere zástupce pro jednotlivé uzlové body (např. požádá Mařenku, aby hrála jeho snové já a Pepíčka, aby hrál jeho běžné já). Mařenka a Pepíček pak dle vedení "konstelátora" popisují své pocity, energetické stavy a tělesné vjemy v místě, v němž stojí, přičemž dochází k tomu, že jejich popisy i neverbální projevy (gesta, mimika, držení těla) výstižně charakterizují určité aspekty tohoto uzlového bodu (pilotní vlny). Práce s "živými herci" - zástupci je daleko efektivnější než práce s pouhými neživými symboly a jedná se o naši zásadní inovaci Mindellova kvantového kompasu.
S touto metodou je možné pracovat jak individuálně, tak ve skupině (pod vedením někoho, kdo má s touto metodou zkušenosti).
Během procesu konstelování dochází k proměnám původního tvaru. Mohou vyvstat celé rodové ságy a dávné příběhy, které můžeme chápat jako kaleidoskopické metafory intrapsychických procesů, ale smyslem individuálních konstelací není tyto fenomény interpretovat. Pozorovaný proces konstelování si může každé vědomí interpretovat různě, podle svých předchozích zkušeností.
V konečné fázi interakcí připomíná situace uzavřený gestalt, kdy došlo k harmonizaci (změně interference, "přeskládání") jednotlivých "pilotních vln". (Co pracovalo proti nám, nyní pracuje pro nás.) Objevují se pocity navýšení energie, regenerace, obnovené celistvosti, integrity, zdraví, síly. Vidění situace z jiného úhlu pohledu (kdy vystoupíme z nějaké naučené role - kde se třeba cítíme bezmocně) někdy přináší osvobozující smích.
Možné příklady konstelací - archetypální témata
V praxi se vytváří schéma individuální konstelace tady a teď, jako reakce na přítomně zakoušený pocit, vjem, otázku, problém člověka, který si chce konstelaci nechat postavit (klienta) a mohu vzniknout libovolné vektorové sítě (proměňující se fraktálové obrazce - pamatujete si, když jste si jako děti hráli s kaleidoskopem?), nicméně existují určitá schémata, která jsou mimořádně "výživná" a opakují se často. Jsou to:
Vnitřní žena - Vnitřní muž (versus stejná dyáda u našeho partnera - konečně můžeme vidět, co to znamená Jungova kvaternita animy a anima - v každém vztahu spolu tančí čtyři, věděli jste to?)
Tvořivá - Destruktivní síla (lze pozorovat jejich tanec v prostoru).
Hrdina - Stín (nejen pro skalní Jungiány).
Matka - Otec - Dítě (silné téma u každého: jaké obrazy otce, matky a jejich interakce si dítě v nás uložilo?)
libovolný, méně závažný psychosomatický problém (vektory v síti určit individuálně na míru).
Rozum - Cit (co si chtějí "hlava" a "srdce" říct navzájem? jaká je jejich interakce?)
Láska (Důvěra) - Strach (Obavy, Nenávist...)
Vnitřní - Vnější opora (pokud máme tendenci se ve vtazích příliš opírat o druhé a potřebujeme se spojit s oporou, kterou máme v sobě).
Jak bude vypadat má budoucnost, pokud se rozhodnu jít cestou A - nebo B, případně C? (Např. pokud uvažuji o různých pracovních nabídkách - mohu prozkoumat, jak se budu v těchto pilotních vlnách cítit - co mi přinášejí za vjemy?)
Jít dál - Jít zpět (pokud se cítíme rozpolcení, ujasnit si, co v nás se touží k nějaké situaci, osobě, vracet a co chce jít dál).
Bloky, překážky - co mi stojí v cestě k XY? (např. ve finančním toku - určité nevědomí aspekty našeho "já" se mohou chovat destruktivně a stát v cestě k tomu, co na vědomé úrovni chceme - dejme tomu jako pohádkové stráže, které nás z nějakého důvodu, jenž má svou minulou příčinu, nechtějí "pustit dál"; objevují se témata dluhů a viny - je třeba dorovnat, co kde někomu na psychické úrovni v minulosti dlužíme).
Astrologické stellium (např. složitá konjunkce planet - chceme odkrýt její vnitřní dynamiku a interakci - necháme ji rozehrát živými herci; takto je možno za určitých podmínek, pro jejichž popis zde není místo, zobrazit libovolnou konfiguraci individuálního horoskopu).
Experimentálně by stálo za zkoušku např. Id - Ego - Superego (nejen pro skalní Freudiány).
(Tento výčet je prozatím otevřený, jde jen o ukázku toho, co je možné.)
Máte-li zájem o sestavení individuální konstelace, kontaktuje autora blogu.