Morálka a mytí rukou

Má gesto Piláta Pontského psychologické vysvětlení?


Podle experiementů britských psychologů z Plymouthské univerzity, jejichž výsledky by měly být zveřejněny v prosincovém čísle Psychological Science, existuje souvislost mezi mytím rukou a větší tolerancí k morálním prohřeškům.

"V prvním experimentu napřed dostalo třicet studentek a deset studentů za úkol hledat smysluplné věty v celkem čtyřiceti sadách čtyř slov. Polovina objektů dostala slova spojená s čistotou jako "čistý", "naleštěný", "neposkvrněný" a podobně. Zadání druhé poloviny obsahovalo neutrální výrazy. Tomuto způsobu ovlivňování říkají psychologové "priming" (podněcování).

Po vystavení primingu dostali studenti další úkol - hodnotit standardní modelové přestupky podle jejich amorálnosti na stupnici od nuly do devíti. Nula znamenala bez problémů přijatelné chování, devítka chování nanejvýš nepřijatelné. Přestupky zarhnovaly činy jako sníst něčího mrtvého psa, zabít jednoho člověka kvůli záchraně pěti jiných, vzít si peníze z nalezené peněženky, lhát ve vlastním životopise, sníst spolucestujícího v troskách letadla zříceného vysoko v horách nebo mít sex s kotětem. Aby vědci vyloučili možnost, že priming spustí v myslích pokusných objektů emoce, jež ovlivní jejich pozdější morální soudy, nechali obě skupiny vyplnit ještě dotazník, jak se zrovna cítí. Nenašli žádný rozdíl, a tvrdí proto, že priming nespouštěl žádnou specifickou náladu.

Průměr hodnocení studentů, kteří byli vystaveni slovům spojených s čistotou, byl 4,98. Průměr studentů s neutrálními výrazy vyšel 5,81. Rozdíl sice malý, ale statisticky významný. Vypadá to tedy, že po probuzení konceptů čistoty v mysli vnímáme přestupky méně přísně. Největší rozdíl byl v hodnocení situace s kotětem. Neutrální skupina dávala průměrnou známku 8,25, skupina vystavená slovům spojených s čistotou jen 6,7.

Druhý experiment byl test vlivu skutečné fyzické očisty na pocit morálního znechucení. Celkem čtyřiačtyřicet studentů a studentek nechali výzkumníci napřed sledovat obzvlášť nechutnou scénu z filmu Trainspotting. Po zhlédnutí snímku odvedli psychologové polovinu pokusných objektů do další místnosti, kterou naaranžovali jako úzkostlivě čistou - v rohu byl dřez s antibakteriálním mýdlem a papírovými ručníky, na stole květina. Studentům řekli, že místnost byla udržována tak čistá, jak to jen jde, a požádali je, aby si umyli ruce.

Druhá polovina studentů si ruce mýt nemusela. Před testem ještě výzkumníci pokusné objekty požádali, aby si filmovou scénu znovu vybavily. Pak dostaly k posouzení stejný dotazník jako účastníci prvního experimentu. Fyzická očista podle očekávání skutečně zmírnila přísnost soudů. Průměr hodnocení objektů, jež si umyly ruce, byl 4,74, průměr kontroly jen 5,43. Jelikož obě skupiny byly stejně znechuceny filmem a mytí rukou pocit znechucení snižuje, vypadá to, že morální usuzování bylo opět ovlivněno pocitem znechucení.

Psychologové z výsledků vyvozují, že čistota může sloužit jako podklad nevědomého rozhodnutí, které nemusí mít k reálné situaci vůbec žádný vztah."

Radek John: Reflex, č. 50/2008

Psychoanalytické vysvětlení by mohlo znít tak, že čistota, rituální akt očištění snižuje napětí (úzkost) svědomí (superega), takže morální soud vynesený po snížení tohoto napětí je méně přísný. Obsedantní neurotik se automatizovaně uchyluje ke každodenním rituálním úkonům (jako je třeba mytí rukou), aby odčinil pocit špatného svědomí (podle Freuda prý) za jakési nevědomé, vytěsněné přání. Přehnaná záliba v čistotě je prý kompenzací nevědomého Id, které si libuje v nečistotě, lidově řečeno: v prasečinkách a perverzích. Vysvětlovalo by to, proč byl největší rozdíl v odpovědích u otázky na sex s kotětem. Zde myšlenky týkající se čistoty zmírnily napětí morálního soudu nejúčinněji.

.