Výzkum na téma spirituální postoje

V březnu 2008 jsme s kolegou a kamarádem Honzou Formánkem prováděli výzkum na téma spirituálních postojů a jejich souvislostí s dotazníkem DOPEN. (DOPEN měří škálu neuroticismu, psychoticismu a extroverze). Oslovili jsme studenty dvou škol: studenty ekonomie na VŠUP a studenty psychologie na FFUK v Praze. V tomto příspěvku Vás stručně seznámíme s výsledky, ke kterým jsme dospěli.

Celkově jsme zpracovali 91 správně vyplněných dotazníků. Věk účastníku se pohyboval mezi 19 a 41 lety, přes 90% respondentů bylo ale ve věku mezi 19 a 23. Z Vysoké školy ekonomické v Praze se do výzkumu zapojilo 56 studentů z oboru Psychologie na Filosofické fakultě UK v Praze 35 studentů. Z toho osob ženského pohlaví bylo celkem 58 a mužů 33.

Výsledky Dopenu
	počet	N	P	E	L
CELKEM	91	11,14	2,35	16,63	4,21
PSYCHOLOGIE	35	10,11	2,29	16,71	3,40
VŠE	56	11,79	2,39	16,57	4,71
MUŽI	33	9,15	3,00	18,03	4,06
ŽENY	58	12,28	1,98	15,83	4,29

Vyšlo nám tedy, že psychologové mají o něco nižší neuroticismus a psychoticismus než ekonomové a jsou o něco extrovertnější. Ženy mají výrazně vyšší neuroticismus než muži, ale nižší psychoticismus. Muži mají zase vyšší extroverzi (E), což odpovídá standardu.

Vyšší neuroticismus (N) souvisí s labilitou, vznětlivostí, emocionalitou, větší proměnlivostí nálad, vnitřním psychickým napětím, úzkostlivostí, nejistotou, obavami a náchylností k neurotickému onemocnění. Ženy jsou v celkovém populačním průměru labilnější než muži, takže výsledek našeho testu to jen potvrzuje. Stabilitou naopak rozumíme menší míru neuroticismu - tedy duševní vyrovnanost, stálost, větší odolnost vůči vnějším tlakům, stabilní jedinec se nenechá tak snadno "rozhodit" nebo vyvést z klidu. Extrémní stabilita však už souvisí s netečností nebo nedostatkem flexibility.

Vyšší míra psychoticismu (P) souvisí s asociálním a nepřizpůsobivým, zatvrzelým, rigidním chováním, větší tendencí k agresivitě a nepřátelství, menší sociální citlivostí a větší tendencí k psychotickým onemocněním (např. schizofrenie).


Přehled otázek

1. Věříte v Boha nebo nějakou formu vyšší inteligence, duchovní podstatu, která nás přesahuje?
2. S jakým světovým náboženstvím, se nejvíce ztotožňujete?
3. Účastníte se nějakých organizovaných náboženských setkání?
4. Věnujete se nějaké duchovní praxi nebo technice?
5. Věříte, že se dá vše logicky (kauzálně) vysvětlit?
6. Věříte na možnost předvídání budoucnosti (astrologie, chiromantie, karet, snů, zjevení atd.)?
7. Věříte v nějakou formu posmrtného života – že život smrtí zcela nekončí?
8. Věříte spíše v determinaci (osud, předurčení) nebo svobodnou vůli člověka?
9. Myslíte si o sobě, že byste v krajní situaci dokázali obětovat život za blízkého člověka, kdybyste ho tím mohli zachránit?
10. Spoléháte spíše na svou subjektivní zkušenost nebo dáváte přednost ověřeným, tradičním cestám a metodám?

1. Věříte v Boha nebo nějakou formu vyšší inteligence, duchovní podstatu, která nás přesahuje?

Mezi studenty obou škol panují značné rozdíly ohledně víry v Boha nebo duchovní podstatu. 37% studentů psychologie odpovědělo ANO, mezi studenty VŠE je to jen 18%. Pouhých 11% studentů psychologie odpovědělo NE, zatímco u studentů VŠE je to celých 36%. U studentů psychologie je patrná víra v „něco" (64% zvolilo odpověď ANO nebo spíše ANO), zatímco studenti VŠE inklinují k ateismu (66% studentů zvolilo odpověď NE nebo spíše NE).

U studentů, kteří odpověděli ANO na otázku, zda věří v Boha nebo v nějakou formu vyšší inteligence, duchovní podstatu, která nás přesahuje, vykazují ve srovnání s průměrem celého vzorku tendenci k vyšší hodnotě neuroticismu (N), ale současně mají nižší lži-skór (L).

Studenti, kteří odpověděli „spíše NE" se ukázali jako nejstabilnější z celého vzorku. Rozdíl od průměru není ale příliš vysoký, proto by asi bylo nesmyslné z toho něco vyvozovat. Respondenti, jež zakroužkovali odpověď „NE" mají poměrně vyšší lži skór než průměr (5.19 oproti 4.21, max.14). Je tedy možné, že věřící lidé se snaží méně lhát. Skupina více vyhraněných respondentů (Ano, Ne) má v průměru nižší hodnotu extraverze (15,77), zatímco skupina blíže středu (spíše ANO nebo spíše NE) ji má vyšší (17.3). Možné vysvětlení je, že introverti tíhnou k radikálnějšímu vymezení se vzhledem k víře v boha.Výsledek korelace mezi naměřenými hodnotami dotazníku Dopen a kladnou odpovědí na otázku č.1, naznačuje možnost, že víra v boha (vyšší inteligenci či duchovní podstatu) může souviset s vyšší hodnotou neuroticismu – tedy labilitou a zvýšenou emocionalitou. Tato tvrzení jsou samozřejmě podložena jen velmi nízkými rozdíly a malými indexy korelace (0,1806 a 0,1530) a jsou tedy spíše spekulativní. Stejné upozornění berme na vědomí i při vyhodnocování všech následujících otázek.

2. S jakým náboženstvím se studenti nejvíce ztotožňují?

Preference jednotlivých náboženství se na obou školách značně liší. Na VŠE se 62% neidentifikuje s žádným náboženstvím, na psychologii je to jen 31%. 69% studentů psychologie sympatizuje s nějakým náboženstvím, převládá křesťanství a buddhismus. Mezi studenty psychologie je široce zastoupena náklonnost k buddhismu (26%), zatímco na VŠE je to jen 4%.

Křesťanství je v obou skupinách nejvíce zastoupeným náboženstvím (30% na VŠE a 40% mezi studenty psychologie.) Celkově se tedy dá říci, že studenti psychologie jsou poměrně nábožensky "založení", přičemž (v našem křesťanském kulturním okruhu) překvapuje silnější identifikace s buddhismem.

3. Účastníte se nějakých organizovaných náboženských setkání?

Organizovaných náboženských setkání se zúčastňuje jen 25% dotázaných studentů. Převážně se jedná o mše pod záštitou Katolické církve (9 respondentů), v některých případech Církve Českobratrské (2 respondenti), zbylí 3 neuvedli o jaké mše se jedná.

4. Věnujete se nějaké duchovní praxi nebo technice?

Nejmarkantnější rozdíl vyplývá ze srovnání škol. Zatímco mezi studenty ekonomie se celých 49 z 56 (tj.87.5%) nevěnuje žádné duchovní praxi, mezi psychology je to naopak menšina 15 z 35 (tedy 42.9%), která se žádné praxi nevěnuje. Nejčastější praxí jsou meditace a modlitba, přičemž „meditující" vycházejí výhradně z řad studentů psychologie, mezi ekonomy žádné nenajdeme. Ze srovnání žen a mužů vyplývá, že duchovní praxi se více věnují ženy (36% oproti 18% u mužů) je jich tedy téměř dvakrát více.

Zatímco studenti praktikující jógu a tai-chi mají v průměru vyšší labilitu (neuroticismus), studenti praktikující modlitbu jsou v průměru stabilnější (N = 9,58) a mírně extrovertnější (E = 17,08). Studenti praktikující meditaci jsou také stabilnější (N = 9,33), ale introvertnější (E = 14,83). Všichni praktikující vykazují v průměru nižší psychoticismus i nižší lži-skór (kromě tai-chi). Nabízí se domněnka, že meditace a modlitba mohou souviset s větší psychickou stabilitou, klidem a vyrovnaností, přičemž je pozoruhodné, že obě techniky mají velmi podobné naměřené hodnoty – nízký neuroticismus i psychoticismus.

Naopak labilnější lídé (s vyšším neuroticismem) pravděpodobně dávají přednost relaxaci skrze pohyb a tělesnou aktivitu (jóga, taichi).

5. Věříte tomu, že se dá vše logicky (kauzálně) vysvětlit?

Studenti obou škol se ve svých odpovědích výrazně neliší, odpovídá celkové převaze žen mezi studenty psychologie. Ukazuje se jen, že studenti VŠE více věří v logické vysvětlení skutečnosti (ANO = 20%), u studentů psychologie je to jen 14%. Závratný rozdíl vyplývá ze srovnání pohlaví. 76 % mužů věří (ANO) nebo spíše věří (spíše ANO), že se vše dá logicky (kauzálně) vysvětlit, zatímco stejné přesvědčení sdílí jen 28% žen.

Relativně vysoká úroveň korelace se ukázala s psychoticismem (0,2543), což je nejvyšší dosažená korelace v našem výzkumu. Mohlo by to naznačovat, že víra v logickou vysvětlitelnost všeho je mírně, velice mírně „psychotická". Taková hypotéza by ovšem vyžadovala další výzkum. Pro nás je překvapivé, že nejvyšší hodnota korelace nastala tam, kde by to pravděpodobně nikdo nepředpokládal. Možná, že postoj, kdy předpokládáme, že ne vše se dá zcela logicky vysvětlit, kdy ponecháváme určitý prostor pro iracionalitu, více odpovídá nižšímu psychoticismu a tedy i duševnímu zdraví.

Samozřejmě není „psychotická" tendence vysvětlovat věci logicky – to je věc jiná – ale „nezdravý" může být spíše postoj vysvětlovat všechno za každou cenu výhradně logicky – tedy spíše zarputilost v tomto postoji obsažená; a tady už se určitá souvislost s psychotickou asociálností nebo rigiditou nabízí.

6. Věříte na možnost předvídání budoucnosti (pomocí astrologie, chiromantie, karet, snů, zjevení atd.)?

Mezi studenty psychologie najdeme více těch, kdo odpověděli ANO (12% oproti 7% na VŠE). Studenti psychologie jsou tedy o trochu, ale jen o trochu více nakloněni věřit v možnost předvídání budoucnosti než studenti VŠE. Rozdíly mezi pohlavími jsou daleko patrnější. 46 % mužů odpovědělo NE, zatímco mezi ženami je to jen 16%. Vypadá to, že muži obecně mají menší víru v možnost předpovídání budoucnosti. Na druhou stranu, 12% mužů odpovědělo ANO a jen 7% žen odpovědělo stejně. Z toho vyplývá, že muži jsou ve svém postoji k předpovídání budoucnosti daleko vyhraněnější (určitě ano nebo určitě ne), zatímco ženy volí raději umírněnější variantu (spíše ano nebo spíše ne).

U studentů, kteří odpověděli ANO na otázku, zda věří v možnost předpovídání budoucnosti, jsme naměřili relativně vysokou průměrnou stabilitu (N = 8,88). Vyšší stabilita vyšla i u odpovědi NE (N = 10,00). Což je pravděpodobně způsobeno, že právě takto odpovídali muži, kteří měli celkově vyšší stabilitu.

7. Věříte v nějakou formu posmrtného života?

Zatímco muži věří v posmrtný život jen ve 32% případů ženy v něj věří v 51%. V úvahu jsme brali odpovědi ano + spíše ano. Rozdíly jsou patrné i mezi školami. 54% psychologů věří v posmrtný život, u ekonomů v něj věří jen 39%. Opět máme na mysli kategorii „ano + spíše ano".

Zdá se, že lidé na obou koncích spektra, kteří o posmrtném životě nepochybují (odpovědi ANO a NE) mají v průměru vyšší stabilitu (N = 10,18 pro ANO a 7,76 pro NE). Lidé uprostřed spektra, tedy ti, kdo odpověděli spíše ANO a spíše NE, mají zase vyšší labilitu. Což by mohlo naznačovat, že nejistota ohledně toho, co bude po smrti (pochybnosti, váhání) vychyluje osobnost směrem k labilitě. Zatímco pevné přesvědčení ohledně toho, že po smrti „cosi je" nebo naopak „není nic" vede lidi ke stabilitě. Opět to ale může být způsobeno tím, že vyhraněné odpovědi používali více muži než ženy (42% oproti 34%). A jak jsme již zmínili výše muži dosahují v průměru vyšší stability. Studenti, kteří nevěří v žádnou formu posmrtného života mají stabilitu nejvyšší (7,76). Znovu na tom nejspíš bude mít podíl, že právě takto odpovídali většinou muži, ale na druhou stranu celkový průměrný neuroticismus u mužů byl 9.15, což je přece jen více než 7.76.

8. Věříte spíše v determinaci nebo svobodnou vůli člověka?

Většina studentů (65%) zvolila odpověď C – „Naše vůle převažuje nad determinací, většinu věcí ovlivnit mohu." Pouze jeden respondent věří bez výhrad v determinaci.

Rozdíly mezi školami a pohlavími nejsou nijak signifikantní. Pouze o něco více mužů věří, že jejich život závisí výhradně na jejich vůli a svobodném rozhodnutí – ženy mají procentuelně větší tendenci volit umírněnější variantu - „naše vůle převažuje nad determinací, většinu věcí ovlivnit mohu."

Muži (potažmo studenti VŠE) se tedy o něco více cítí být „výhradními pány svého osudu" než ženy (potažmo studenti psychologie).

Víra v předurčení (determinaci, osud) mírně koreluje s neuroticismem (0,1226). (Jsme si vědomi toho, že se jedná o nepatrnou korelaci, ale vybíráme vždy nejzřetelnější výstup u té které otázky.) Toto tvrzení se však nezdá nelogické. Představíme-li si, že by lidé, kteří věří, že mají osud pevně ve svých rukou (věří ve vlastní svobodnou vůli) měli vykazovat větší tendenci ke stabilitě. Stejně tak logické je, že psychicky labilní člověk se může cítit více ovládán vnějšími silami (popudy), neboť nemá tak pevné „těžiště" jako stabilní člověk, jak už vyplývá z fyzikálních analogií pojmů labilita a stabilita.

9. Myslíte si o sobě, že byste v krajní situaci dokázali obětovat život za blízkého člověka, kdybyste ho tím mohli zachránit?

Rozdíly mezi studenty obou škol jsou naprosto nepatrné, ženy však vykazují větší tendenci k obětování se (87%) než muži (74%).

Žádný student na otázku č. 9 neodpověděl NE. Nikdo ze studentů nepovažuje sebe sama za člověka, který by se nedokázal nikdy obětovat za blízkého člověka, kdyby ho tím měl zachránit. Samozřejmě tato otázka odráží spíše sebe-představu člověka a souvisí s jeho sebepojetím. Nevypovídá o realitě, která by nastala, kdyby se člověk opravdu ocitl v „krajní situaci." Ale výsledek „Ne = 0%" je velmi zajímavý!

Mírná korelace vystupuje u lži-skóru. Nabízí se jednoduché vysvětlení, že kladné odpovědi směrem k obětování svého života souvisí celkově s větší tendencí v dotazníku předstírat nebo vytvářet o sobě „pozitivní dojem."



10. Spoléháte spíše na svou zkušenost nebo dáváte přednost ověřeným, tradičním cestám a metodám?
Procentuelní rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými školami jsou prakticky nulové, stejně tak rozdíly mezi pohlavími. Pouze jediný muž, student VŠE, spoléhá výhradně na tradiční, ověřené metody. Většina respondentů (62%) odpověděla, že spoléhá spíše na svou zkušenost, ale tradiční cesty nezavrhuje.

Mírná korelace se objevuje mezi spoléháním se na vlastní zkušenost a stabilitou, obzvláště je to patrné u odpovědí „spoléhám výhradně na svou zkušenost" kde N = 8,95. Tento výsledek se velmi podobá vyhodnocení u otázky č. 8 ohledně determinace / svobody. Zdá se, že jak přesvědčení, že život závisí na naší vůli, tak přesvědčení, že spoléhám výhradně na svou zkušenost pozitivně souvisí s vyšší stabilitou. Jiný výzkum by musel prokázat, že se to týká i populace v širším měřítku, zdá se to však logicky možné, ba pravděpodobné.




Souhrnné výsledky výzkumu

S jakými spirituálními postoji statisticky souvisí stabilita?

• Stabilnější jsou lidé, kteří se často a pravidelně zúčastňují mší.
• Stabilnější jsou lidé, kteří se věnují meditační praxi nebo modlitbě. Obzvláště ti, kteří se modlí každodenně.
• Stabilnější jsou lidé, kteří jsou přesvědčeni, že jejich život závisí zcela na jejich vlastní vůli.
• Stabilnější jdou lidé, kteří spoléhají výhradně na svou zkušenost.
• Stabilnější jsou lidé, kteří pevně věří v boha nebo naopak pevně věří, že nic takového není.
• Stabilnější jsou lidé, kteří pevně věří v nějakou možnost předpovídání budoucnosti nebo naopak věří, že nic takového není možné.
• Stabilnější jsou lidé, kteří pevně věří, že po smrti nic není nebo že nějaký posmrtný život určitě existuje. Poslední 3 body souvisí s tím, že vyhraněně obvykle odpovídají muži, kteří jsou v celkovém měřítku stabilnější.

Poznámka: Vysoká míra stability může také hraničit s rigiditou, tedy neústupností a nepřizpůsobivostí, neochotou „pohnout se", změnit postoj, změnit těžiště. Vysoká stabilita nemusí tedy být jednoznačně pozitivní.



S jakými spirituálními postoji statisticky souvisí labilita?

Podle našeho průzkumu najdeme statisticky více labilních studentů (vyšší neuroticismus) mezi studenty:

• kteří věří v boha nebo duchovní podstatu
• inklinují k buddhismu
• kteří spíše věří v předpovídání budoucnosti (ale nejsou si jisti)
• kteří si nejsou jisti tím, zda existuje nějaká forma posmrtného života
• kteří spíše věří determinaci a tomu, že většinu věcí ovlivnit nemohou
• kteří si nejsou jistí tím, zda poslouchat svou vlastní zkušenost nebo tradici

S jakými spirituálními postoji statisticky souvisí psychoticismus?

• Především s přesvědčením, že se vše dá logicky (kauzálně) vysvětlit.
• S vírou v to, že po smrti už nic není.
• S vírou v nemožnost předvídat jakýmkoli způsobem budoucnost.