Navazuji na svůj článek "Čarodějnici je třeba nechat u cesty". Po tomto článku mě navštívilo hodně lidí, mužů i žen, kteří si chtěli dané téma nějak zpracovat. Měl jsem proto možnost nahlédnout do mnoha rodin a systémů a dozvědět se o Babě Jaze ještě něco víc. V tomto odlehčeném příspěvku bych vás rád seznámil s tím, jakých forem Čarodějnice nabývá nejčastěji - jaké typické obrazy se při konstelování tohto tématu objevují.
Nejprve ještě stručně zopakuji, co Babou Jagou rozumím. Tímto jménem označuji mocenský fenomén působící v poli muže nebo ženy, který mužům brání v jejich cestě a vývoji, takže symbolizuje jejich nejzhuštěnější překážku a bloudění, na druhé straně, pokud se s ní muž konfrontuje, stává se více sám sebou ve své síle a jeho cesta se narovnává, tudíž "nechává-li babu jagu u cesty", uvědomuje si s úctou, že ona byla určitým způsobem jeho paradoxně-temným mistrem. Pokud se s ním muž nekonfrontuje (odmítá ji vidět), zůstává u ní na nevědomé (dětské) úrovni nějak vězněn a celé jeho mužské chování/prožívání je neustále potenciálně kontaminováno nebo kontrolováno tímto mocenskýcm archetypem. Projevuje se to tak, že vůči ženám, matce a dalším svodům zůstává silně nevykrytý/zneužitelný. Nemůže pak plně kooperovat s femininní polaritou v sobě i v celém světě, neboť se jí bude bát jako potenciální velké hrozby.
U žen se tento fenomén projevuje tak, že pokud baba jaga dominuje (vládne) psychickému poli ženy, slibuje jí na jedné straně mocenskou ochranu (vysoký stupeň vykrytosti, ochranu v její křehkosti), na druhé stranu ničí a kontaminuje její percepci mužů, vztahy, sexualitu a lásku. A v neposlední řadě ničí a kontaminuje samotné její ženství (které nemůže růst, kvést, plodit). Jako viníka této situace však označí muže nebo mužský svět, aby boj mezi pohlavími mohl pokračovat. Dominující baba jaga se snaží znehodnotit mužství jako takové ve svém partnerovi nebo synovi, neboť při oslabení mužské kvality je její pozice neotřesitelná. (Nedominující Babu Jagu je však možné chápat jako archetyp spojený s přírodní moudrostí a šamanismem.)
A nyní k obrazům, které se v souvislosti s Babou jagou objevují nejčastěji. (V praxi se mohou prolínat a může jich být ještě mnohem více. Popisuji jen ty, které jsem viděl.)
1. Baba Jaga Classic
Jedná se o nejčastější podobu Baby Jagy v Čechách a na Slovensku. Má zahnutý nos a bradavici. Je shrbená a kření se. Nejprve se tváří, že tam není, ale nakonec ji poznáte podle skřehotavého škodolibého smíchu za oponou. Jedná se o rodiny, kde vládne silná matka pevnou rukou, zatímco muž se jí bojí a přenchává jí velení. Muži umírají dříve, ženy je dlouze přežívají. V těchto rodech dcery opakují scénáře svých matek a vybírají si opět slabší muže, které mohou sekýrovat a kontrolovat. Obecně muži pohrdají. Navenek si otcové snaží držet patriarchální fasádu založenou na statusu a uniformě, ale na hlubší rovině řídí bez velkých gest a mlčenlivě rodinný systém matka. Otec si nedovoluje překračovat její hranice a jít proti ní. Zpodobnění tohoto typu nalezneme například ve filmu Teorie tygra (2016). Jiří Bartoška parafrází Hemmingwaye shrne esenci filmu do této hlášky: "Nikdy se neptej koho kastrují, kastrují tebe."
2. Starověké kulty (Artemis, Demétér...)
Ve starověku existovaly kulty, které ženě nabízely jinou cestu: žena opustila partnerský a rodinný život a stala se zasvěcenou kněžkou sloužící libovolné bohyni. Tyto kulty byly založené na myšlence, že žena v sobě obsahuje také mužskou komponentu, a proto muže na hlubší rovině nepotřebuje. Může žít sama ve své duchovní celistvosti spolu se svými kněžskými sestrami. Proto Řekové označovaly tyto bohyně za panenské (Kóré). Panenstvím není myšlen celibát, avšak vnitřní úplnost, soběstačnost, která nevyžaduje vnějšího mužského partnera. Sex tedy nemusel být pro tyto kněžky zakázaný: jen jej braly, dnes bychom řekli: sportovněji. Tyto kulty zasluhují naši úctu, neboť zřejmě povznášely ženu do vyšších rovin vědomí a mohlo se jednat o legitimní duchovní cestu ve své době. Nicméně dnes, ženy, které jsou s těmito kulty na nevědomé rovině stále spojeny, zažívají komplikace v partnerství. Všiml jsem si, že dokud trvá dohoda s řádem (kultem) z dávnověku, celé pole klientky se chová jinak a pro partnerství v podstatě není místo. I kdyby se muž rozkrájel, je vnímán jako nedostatečný a žena je nespokojená a snaží se to řešit dalším a dalším partnerem. Když je naopak smlouva s řádem rozvázána (žena si zvolí cestu lidské ženy, pouhé smrtelnice a "cestu lásky"), pak si tento řád již nemůže na ženu činit nárok, ustupuje ze systému a najednou se změní celá konfigurace na rovině žena - muž. Tentýž muž je například najednou vnímán dočista jinýma očima. Najednou má prostor v systému a může dojít k z obou stran otevřené a láskyplné interakci, v níž je mužské a ženské přiléhavě komplementární.
3. Zmijozel
Tímto přídomkem označuji určitý kult pravděpodobně Skythských kněžek, respektive kmenů, které osidlovaly starověký (pravěký) prostor rozkládající se od Kavkazu přes Ukrajinu a pobřeží Černého moře až po Velkou Moravu (Býčí skála). Tento kult je založen na adoraci krve, těla a sexuality. Krev je vnímána jako hlavní nositelka života a s ní jsou prováděny veškeré rituály a energetické transakce (včetně lidských a dětských obětí). /Něco o tomto mocenském uskupení píšu i v mýtu o Perseovi./ Představme si percepci světa, země v prázdném, studeném kosmu, kde tělo a krev jsou horké - magické - "živé" - oživené (animated, animované - obdařené duší). Častá je symbolika hadů (viz Soudce Thulsa z filmu Barbar Conan), sexuální magie a manipulace, odebírání nemluvňat pro službu v řádu. V konstelačním poli se pak objevuje vjem "pachuti krve v ústech" (kovová přichuť, jako když si pod jazyk dáme minci). Očišťující proces v poli pak jakoby běžel na úrovni těla, buněk, snad v DNA. Probíhá jakési "odprogramování" zátěže rodu na fyzické rovině - jakobychom "čistili" systém od určité pradávné formy života. Dítě (plod) jakoby bylo "kontaminováno" (určitým modelem prožívání a chování) už na úrovni embrya. Loajalita vůči matce je velmi silná a program chce být v rámci loajality vůči ní uchován, neboť dcera nechce tuto jednotu s matkou porušit. Stejný program pak nevědomě předává své dceři atd.
Moje hypotéza zní, že je ještě cosi za archetypy, prozatím to nazývám "mody života" - je to něco živého, co tu touží být žito a předáváno, jakoby to samo bylo určitou formou života, a nejen hlubinným, ale neutrálním vzorcem prožívání a imaginace, čímž je archetyp. Mod života (jako například "Zmijozel") chce být předáván a šířen a možná dokonce zvítězit v jakési evoluční hře života na planetě Zemi. Očištění od tohoto programu, pokud jím dcera projde, vnímá matka samozřejmě jako určitý druh zrady nebo vzpoury, protože vnímá, že dcera přetrhla linii a nastavila tím matce zrcadlo, že je to možné i "jinak". To je pro matku zdrcující, na druhou stranu i jí to otevírá cestu k onomu "jinak." Ono "jinak" většinou znamená pozemskou lásku, zranitelnost, úctu k mužskému principu, ale především a hlavně: dekontaminaci a očištění samého ženství.
4. Včelí královna
Jiná častá podoba Baby Jagy je včelí královna. (Někdy se např. vyskytuje i velká moucha). Tato včelí královna resp. moucha nabízí křehké, zranitelné ženě náhradní funkci ochranné matky. Žena se podvědomě stává její včelou dělnicí, členkou její armády (krásně je to ukázáno ve filmu Sexmise). Příjmá určitý druh nezranitelnosti a nezávislosti na partneství s muži - nepotřebuje je, nepouští si je k tělu, resp. si k nim nevytváří hlubší vazbu - stává se díky hmyzí vládkyni "vykrytou". Na druhé straně tím dochází k jakémusi "vydojení" nebo poničení vlastní dětské složky (embrya), které se bez "savčí maminky" nemůže dorozvinout. Léčení probíhá např. v té podobě, že žena se stane "lidskou matkou" svému vnitřnímu dítěti, jakoby jej symbolicky kojí a pečuje o něj, takže ono dítě může dorůst po lidské (savčí linii). S lidským (savčím) údelěm je spojeno teplo, výživa, ale na druhé straně opět i zranitelnost i křehkost, což je silný argument, proč zůstat v ochranném poli hmyzí královny matky, v němž sameček rovná se neškodný nahraditelný trubec k oplodnění.
5. Houba / Muchomůrka
Celý kus pole, krajiny, výseče v konstelaci může být spojen s obrazem močálu, žumpy, bažiny či jiného druhu pohlcujícího temného hnusu - to vše je častým doprovodním mazem kolem Baby Jagy. (Viz. konstelace na moravské ženy). Od vlhkého močálu není dalko k houbě. Houba je specifickým obrazem fenoménu Baby Jagy, který je parafrází květu (jakoby parodií na květ). Co tím myslím? Květ je křehkým, chvilkovým symbolem ženské plodnosti, rozkvětu, lásky, zamilovanosti apod.: je erotický. Chvíli je a chvíli není. V tom je jeho půvab. Houba je oproti tomu relativně stálá; v podobě plísně může vegetovat po staletí. V tom je určité bezpečí, že? Nic ji nerozhodí. Houba je jakýmsi jiným typem "květenství" - právě toho, které patří k Babě Jaze. Je to květ stagnace, stagnujícího libida. Ona se nereprodukuje eroticky - párováním s mužským protějskem. Ona si vystačí sama. Obraz houby se objevuje v poli žen, kde dochází k blokaci ("ucpání pórů") životní či sexuální energie proudící jinak spontánně celým organismem. Ochrana mocenským konglomerátem Baby Jagy si zde vybírá tuto daň: dochází k blokaci energie, kreativity, plodnosti. Dochází ke křeči, stažení, paralýze. (Žena chce mít dítě, ale nejde to; žena chce tvořit a malovat, ale neustále jí v tom cosi brání apod.)
6. Svádějící maminka
Někdy se v konstelačním poli muže zjeví hodná maminka (ano, je to jeho skutečná maminka), která je zprvu zlatá a milá. Napeče buchy, uvaří polívčičku, stará se. Ale nakonec se ukáže, že tato maminka "sedí svému synáčkovi na koulích". Jinak to říct nelze. Vytváří s ním na nevědomé rovině erotické magnetické pouto, které synáčkovi odnímá velký kus jeho vlastní falické energie. Synáček většinou nic netuší; připadá si dokonce většinou jako velký chlapík. Maminka mu totiž (slovy, gesty) říká: jsi šikovný kluk, jsi správný chlap - lepší než táta! Mrk, mrk. (Zatímco obraz otce se matka snaží u syna znehodnotit očerňováním, jaký to byl parchant. Syn pak nemá mužský vzor, v něhož by rostl, takže zamrzá v chlapectví. To se samozřejmě mamince hodí. Přimražený synáček ji nikdy neopustí - je vykrytá.) Matčiny komplimenty synáčkovi lichotí, zůstává v jakési iluzi mužství, avšak nemůže se vyvíjet do reálného chlapa. Demaskování této vazby je pro klienta samozřejmě obrovským šokem. Někdy je utváření erotického pouta se synem náhražkou pravé mateřské lásky vyvěrající ze srdce. Muž je pak paradoxně vděčný za tento "typ lásky" - je to totiž lepší než nic (zjistit, že tam ze strany této "hodné maminky" vlastně ze srdce nic moc nešlo). To říkám proto, že k demaskování tohoto scénáře je třeba ze strany muže obrovské odvahy a takový krok zasluhuje velikou úctu.
7. Mefisto
Toto není ženský obraz, spíše mužský nebo neutrální, nicméně funguje na podobné bázi jako Baba Jaga. (Může mít podobu myslivce v kamizolce, čerta či jiného kvítka). Slibuje klientovi (muži nebo ženě) mocenskou ochranu nebo sexuální a magické výhody. Klient s ním uzavírá (v nějaké etapě v minulosti) dohodu, smlouvu. Mefisto mu dodává na čem se dohodli, avšak klient netuší, že se upsal peklu. Peklo s daným člověkem provádí své vlastní experimenty a používá část klientova pole (např. jeho sexualitu) pro své rejdy. Jakobyste pronajali kus své krajiny Američanům do volného užívání. Avšak touto krajinou je vaše duše a tělo, kde nyní nějaké síly mají dovoleno operovat. V konstelačním procesu je třeba tuto dohodu pojmenovat, zvědomit a vypovědět - což obnáší vzdání se (vykrývajících) výhod s tím spojených. (Od obrazu Mefista není daleko k symbolu hlavního spojence Baby Jagy - kohouta). Další obdoby: Lucifer, Temný pan, Ďábel - může zde být sexuální podtext, jakoby šlehá ocasem a drží svou oběť na řetěze, čímž ji znemožňuje navázat důvěrný vztah s reálným partnerem. Při slově láska prská a osiva se. Proste, jako z pohadek.
8. Žena Buldozer
Toto také není klasický obraz Baby Jagy. Jde vlastně o to, že žena se vykrývá používáním silně maskulinních prvků ve své psychice, čímž se stává mužskou a dominantní ve vyzařování, gestech a všech projevech. Přejímá mužskou (pseudo-) racionalitu, kontrolu nad situací, organizační složky. Můžeme také říci - žena, generál. Problémem toho typu je partnerský život (profesní se obvykle daří excelentně), neboť v rámci polarity žena k sobě přitahuje jemné, romantické, submisivní muže, avšak u nich nenachází "mužství, které hledá". A pokud naopak potká muže silnějšího a dominantnějšího než je ona sama - dochází k brutální válce a krocení, které nemá vítěze. Čili tak jako tak, vztahový život stojí za starou bačkoru. Jedinou nadějí je proces odzbrojení. Žena se musí, chce-li kvalitní partnerský život, vzdát svého maskulinního arzenálu, redukovat počet jaderných hlavic. Neboť jedině pak se otvírá cesta projevovat svou ženskou polaritu (která je však obvykle enormně křehká a naivní, holčičkovská, romantická a lehce zneužitelná, neboť květina pod skleníkem zůstává malinká), proto ji žena - buldozer ze svého pohledu oprávněně chrání (jadernými hlavicemi). Podaří se jí odzbrojit, vzdát se kontroly nad situací, aby se dokázala muži odevzdat a ochutnávat nektar lásky - anebo se spokojí s mužem slabším než ona sama a bude přitom skřípat zuby? Toť věčná otázka tohoto typu. (V homeopatické dávce je žena buldozer nebo žena - jeřábnice prototypem české ženy vůbec - viz konstelace na české ženy.)
9. Valkýry
Zažil jsem v jedné konstelaci i obraz valkýr. Rodová linie ženy byla nositelem divoké, výbojné, agresivní energie, která se konstelačním polem řítila jako smršť s hlaholem trub. Jejím cílem bylo "zničit muže", "roznést je na kopytech". Pokud se žena danému modelu vzpírala (nechtěla tuto energii projevovat), tato energie se autodestruktivně obracela proti ní samé. Byla to síla zanechávající po sobě spálenou zemi (uvnitř v duši anebo navenek). Muži v tomto rodě umírali brzo. V klasických rodinných konstelacích se žena často spojuje se svým ženským rodem. Ale v tomto případě by to znamenalo pokračovat v tomto destruktivním programu. Žena se v konstelaci spojila s jinými prvky, o něž se mohla opřít a jež do sebe integrovala (Zemi, meč - ryzí mužský princip a další), které jí dodaly dostatečnou oporu a ochranu, ktero nemohla čerpat ze svého rodinného systému. Svým předkům pak mohla říci: "Ctím vaši cestu, ale volím si pro sebe jinou." Energie valkýr pak jakoby změnila směr a stádo lítých žen na koních se hnalo jiným koridorem, obtékajíc klientku jako ostrov, na nějž nemohou vstoupit. Jejich řeky se rozdělily. Vystoupila z tohto programu a vyrazila jinou cestou. Jakmile byl jednou v poli uznán a uctěn meč (ryzí mužský princip), energie Valkýr jej nemohla prorazit, musela si najít cestu jinam.
10. Stromožena
Představte si, že vás cosi ve spánku chytne za ruku. Má to pevný stisk jako ze železa. I kdybyste se snažili vší lidskou ženou, z tohoto sevření se nevymaníte. Je to stisk stromoženy. Dřevěné tvrdé prsty vás drží a nepustí. Toto cosi stojí za vaší matkou a skrze ni to vysílá šlahouny do celé rodiny. Muži jsou zneškodněni, nebo je s nimi veden trvalý boj, takže jsou raději "nepřítomní", vyklízejí pole. Syn má být k ruce matce. Dcera je šlahouny držena, aby kráčela dál ve šlépějích matky. Když se dcera pokusí matce vzepřít a kráčet jinou cestou, možná se jí to povede. Ale v okamžiku, kdy sama čeká dítě, pařáty stromoženy proniknou skrze její tělo a pevně sevřou plod: je můj. Ty jej inkubuješ, potřebuji tvoje tělo, to je pravda. Ale to dítě je moje, praví stromožena. (Podobně jako vetřelčí matka potřebuje naklást plod do těla lidské ženy.) Proč mi to děláš? Ptá se se slzami v očích těhotná matka. Proč ne? Tvá matka se mnou uzavřela dohodu, abych ji chránila. Jsem silnější. Je moje, dává mi energii a její dítě bude v tomtéže zase pokračovat, říká telepaticky stromožena. Ovládám váš systém. Vás ženy chráním, činím vás silnými, proto se ke mě přimykáte.
Jaké je řešení? Dcera požádá o pomoc bratra. Toho bratra, kterému nikdy jinak nedůvěrovala, protože se na něho dívala úkosem čarodějnice. Připadal jí hrozný; bála se ho. Musí se nyní překonat a překročit svou nedůvěru - a hrdost. Bratře, znovu ti dávám důvěru, potřebuji tě, jsi pro mě důležitý. V ten okamžik oba přistoupí k sobě a cítí se propojeni. Moc liány zasyčí a stahuje se. Společně, bratr a sestra, odmítli přijmout dohodu se stromoženou do své, mladší generace. Udělali to jinak. Udělali společnou rebelii. Dali si důvěru. Tím je osvobozen i otec. Dcera se na něj nyní dívá jinýma očima; vnímá jeho srdce, vnímá jeho lidskost. Předtím se na něj dívala prizmatem čarodjnice. A on v ní viděl jen jinou podobu atakující manželky, jako by byla jejím ohavně nebezpečným klonem. Proto k ní nemohl přijít blíž a obejmout ji. Nemohl jí vidět jako dcerušku. Viděl ji jen jako čarodějnici. Proto byl na ní tak příkrý a tvrdý; bránil se (saturnským chladem) její nevyzpitatelné magičnosti. Matka s dcerou v koalici bojovali proti otci.
Teprve když kletba roztála, může dcera cítit jeho srdce a být opět pouhou malou holčičkou. Je ráda, že má takového tatínka. Nenechal se babou jagou nikdy úplně zničit; jen se držel od ní dál. Uchoval si lidskost. Nyní je pouto se stromoženou přerušeno a ona již nemůže vlastnit plody další generace. Se starou matkou, která si babu jagu zvolila jako životní náplň, která si zvolila bezpárové bezpečí (bezpolaritní chráněnou autosexualitu), s tou zůstává ve spojení a chrání ji i nadále, ale rodinný kruh musela stromožena už jednou provždy opustit. Liány, saxániny pařáty, se stáhly z pole. Vyklidily prostor. Zbylí členové rodiny si nyní mohou vydechnout, být v novém, osvobozeném poli, plně sami sebou a vnímají vše, co proběhlo, jako obohacení a zkušenost, skrze niž vyrostli a dospěli. Jsou vděční a naplnění. Nyní se všichni (tatínek, bratr a dcera s miminkem) vidí navzájem a cítí láskyplné propojení. I její miminko je nyní v bezpečí.
Stromožena jakoby byla cosi praslovanského. Jsou tu paralely s tragickou Zeyerovou pohádkou Radůz a Mahulena, kde mladí milenci musí svou láskou zvrátit prokletí svých mocných a silně vlastnických čarodějných matek.
11. Baba Jaga Zero
Baba Jaga sedí v kruhu, v ruce svírá šamanský bubínek a stará se o to, aby procesy plynoucí v daném poli směřovaly až na dřeň, až na kost. Zajišťuje nejhlubší pravdivost. Koncentruje k jádru. Láme všechny iluze a bullshity. Nenechá se oklamat. Zláme vaše kosti, dokud nejste k sobě absolutně pravdiví. Podívá se do očí klientky v jejímž poli sedí - jakoby s pomyslnou otázkou: kam až mě pustíš? Dovolíš mi expandovat? Mohu se rozrůst, rozšířit své pole působnosti a chránit tě ve všech oblastech života... Odoláš tomuto pokušení? Uhlídáš si mě? A klientka jí důrazně říká: ne, zůstaň takto. Buď přítomná v mé práci, zde je tvé místo. Ale do jiných oblastí života ti nedovoluji vstoupit. Respektuj tuto hranici. Baba Jaga to s respektem příjmá, nepřerůstá, nevlévá se do pole jako žíznivá řeka temné nadvlády. Klientčiným Self je ohraničena na oblast, která jí vskutku přísluší. Zde vidíme zdravě působící archetyp Baby Jagy, který nedominuje celému psychickému poli. Její síla je koncentrována a zvládnuta. Zralejší, lépe integrované Self zná jiné cesty, jak se o sebe ve světě postarat.
Cesta důvěry, cesta lásky a cesta lidskosti není principem Baby Jagy zatarasena.
...dobré čtení, teprve po asociativním přečtení všech variantt dostává ta úvodní = poslední tu potřebnou kvalitu - sdílení dvou sobě známých celků/identit..., díky za text.
OdpovědětVymazat