Anael (Venuše)

Boticelli: Zrození Venuše

• ve vývojové psychologii souvisí s dospíváním: bouřlivým rozkvětem citových a pudových hnutí, které přinášejí do mladé duše chaos - podobně se chová Venuše v dějinách; rozvoj stadia formálních logických operací (Piaget) - abstraktní myšlení "co by kdyby" vytváří úplně nové fantastické světy - ale i svět pochybností o sobě samém ("co kdybych byl někým jiným? co kdybych jinak vypadal?") což souvisí s Venušinskou otázkou sebehodnoty; pubertální kombinace hyperkritičnosti a strhujícího idealismu; odmítání autorit (Sturm und drang - bouře a vzdor); přijímá jen ty hodnoty, které vnitřně cítí, jiné zavrhuje; chce se od všeho osvobodit - přesně taková jsou i období romantismu ve světových dějinách

• astrologická symbolika: krása, jemnost, inspirace, potěšení, láska v mnoha podobách, smyslnost, svůdnost; zvýrazněná citlivost, potřeba líbit se, záliba v pohodlí, estetika 

• analogická božstva: Innana (Sumer), Ištar (Akkad, banát ténišétu = rodička lidstva), Aštoret (Féničané), Atargatis (Sýrie), Šauška (Churité), Ninsianna ("Paní oko nebe"), Turan (Etruskové), Afrodita ("z pěny zrozená"), Isis a Hathor (Egypt), Frigg a Freya ("paní" Germánů), Zora a Zarja (Slované), Tchai Pai ("Velká bílá" v Číně), Lakšmí, Ušas, Arundhati (Indie), Xochiquetzal ("Opeřená květina" ve stř. Americe), Barnumbirr (Austálie), Časka (Inkové)
• latinské přídomky pro Venuši: Felix ("šťastná"), Genetrix ("roditelka"), Conciliatrix ("usmiřující"), Verticordia ("měnitelka srdcí")

• přírodní prvky: měď
  
• na duševní úrovni je prožitek mědi zamilování a opojení krásou z milostných pocitů
• měď způsobuje mnoho barevných kombinací v minerální říši
• ženy mají o 10% vyšší podíl mědi v krvi než muži (jsou více spojeni s oduševňující harmonií a do světa vnášejí větší potřebu krásy a estetiky)
• čínské slovo pro měď (tchung) znamená "spolu"
• Afrodíta podle mýtů vystoupila na břeh na ostrově Kypr - který se mimochodem vyznačuje bohatými ložisky mědi, což souvisí i s etymologií jeho jména (Kypr / Copper)

• ezoterický význam: 
• Venuše přivádí děti na svět - venušinský měděný proces přemosťuje astrální sféru a vtahuje duševnost do tělesnosti - vytváří most mezi tímto a oním světem, kudy dítě sestupuje "dolů" (těhotná žena má trojnásobné množství mědi v těle - jako květ se připravuje pro sestupující duchovní bytost); v tom má úlohu i Luna - ale Páleš vysvětluje: "měď oduševňuje, stříbro oživuje hmotu"; tuto funkci Venuši zastupuje na nebi symbol Jitřenky
• Venuše jako Večernice (Freya, Valkýra, Barnumbirr, Ištar apod.) zajišťuje i opačný pohyb - tzn. duše skrze její péči sestupuje opět do říše mrtvých, vrací se domů
• dítětem Afrodíty a Área je Érós (touha), která udržuje svět v pohybu
• s Venuší souvisí téma rozdělení na dvě pohlaví, což je v křesťanské tradici nazýváno "pádem"; reprodukce skrze sexuální aktivitu vede k větší diferenciaci uvnitř druhu, komplexitě nervové soustavy a individualizaci (oproti nepohlavně se rozmnožujícím organismům) - celkově tak vzniká daleko větší rozmanitost
• evoluční i psychická metamorfóza

• barva: fascinující proměnlivá pestrobarevnost, jíž je oděna celá příroda
• přírodní symbolika: ptáci (hlavně holubice), motýli; logika je taková, že člověk v pubertě, omámený láskou, se prý chová podobně jako pták, jemuž roste peří, nadýmá se hruď a touží vzlétnout - jsou to tytéž venušinské impulzy, obsahující lásku, namlouvání a souboje mezi rivaly, které se odehrávají v celé přírodní říši; taktéž zamilovaný člověk skládá básně, hraje na "sladké dřevo" a zpívá, podobně jako pták trylkuje; ve venušinských časech podobně o něco více klokotá a naparuje se celá populace, což se projevuje v umění i módě
• rostliny: růže; bříza
• chutě: sladkost, medovost; duševně, čemu jsme láskyplně oddáni a k čemu lneme, to se nám zdá sladké; vůně a aromata souvisejí také s Venuší 
• lidské tělo: vlasy (se vší fascinací, jež jim přísluší)

• časová periodizace: 
• 1323 - 1251 př.n.l. (Orfeus), 693-765 (vrchol arabské a čínské poezie), 819-745 (Homér), 1150 - 1280 (věk trubadůrů a zlatý věk perské poezie), 1773 - 1845 (rokoko, romantismus, rozkvět klasické hudby)
• 108 - 463

• civilizace, národy a kulturní epochy:
• Sýrie (rozkvétá v anaelských údobích, nebo se zde rodí budoucí římští císaři a papeži; kolébka gnosticismu); Sýrie je bytostně spjata s Venuší (i v Arabském světě je vyhlášená tím, že odtud pocházejí nejkrásnější ženy)
• Slované (viz. objevy)
• pozdní Řím (větší vliv intimních vztahů a žen na politiku - totéž v Číně oněch časů), římský pův.
saturnský řád se poněkud rozvolňuje, do popředí se dostávají "rozmary" jako je hudba, tanec, zahálka; Venuše se objevuje na mincích stále častěji - totéž se děje v Indii oněch časů

Venus Genetrix, 220

• Teotiuhacán - vysoce umělecká kultura, obdoba středoamerické Florencie (rozkvět: 100-450
• kultura náhorní roviny Nazca (velké obrazy jsou určeny ptačímu či božskému pohledu)
• období trubadůrů
• rokoko
• romantismus evropský (enormní počet skladatelů mezi 1773-1845, nejvyšší kulminace kolem 1800) i helénský (3. st. př.n.l.)
• Víděň jako město Venuše a venušinských sladkých valčíků par excelance
• období vnitrostátních nepokojů je nejvyšší v anaelských časech, nejnižší naopak v rafaelských a zacharielských (Jupiter a Merkur vnášejí více klidu); souvisí to se zvýšenou labilitou, emocionalitou, tendencí ke vzdoru a romantickému hrdinství, která Venuše "napouští" do svých "vyvolených"; větší roli hraje i náboženská hereze, revolucionářství a anarchismus 

• králové a královny:
• v anaelských epochách je na trůně více královen než v jiných obdobích - platí to pro Indii, Arábii, Persii, Mezopotámii, Levantu, Anatolii... Africké země, Evropu, Ameriku i Oceánii (opět 500 letý rytmus zvýš. výskytu, s jistotou nenáhodnosti 1 : 5 milionům); u císařoven je tento rytmus ještě přesnější; všechny panovnice s přídomkem "Veliká" žily v měsíčním nebo venušinském období
• u králů se 2x častěji vyskytuje přídomek "Krásný" nebo "Sličný"; dále pak "Měděný", "Růže", "Zpěvák" a "Sladký"
• častěji se u králů také vyskytují přídomky vyjadřující národnost: "Němec", "Armén" apod.
• u Faraónů se daleko častěji vyskytují přídomky vážící je úctou k bohyním lásky a krásy Hathor a Isis ("Syn Hathor, paní z Dendery")
• křesťanští světci jsou zase pro změnu vyobrazováni častěji s růží, hudebními nástroji nebo ptactvem (kulminace 236); papežové si dávají květiny a ptactvo do erbů

Viktor Vasnetsov: Létající koberec

• objevy a věda: 
• tvorba praslovanského jazyku doznala pod vlivem Anaela změkčení, přibyly samohlásky, čímž se stal také zpěvnější, emotivnější; slovanské jazyky také rozlišují kategorii životnosti - což je venušské rozlišení
• obdobné zmelodičtění prodělala v anaeliných údobích Čínština a Vietnamština
• rozvoj nových hudebních forem (nejméně se hudba vyvíjí naopak v obdobích martických - "ve válce můzy mlčí")
• nové barevné pigmenty (Anael inspiruje k posedlosti všemožnými odstíny barev - kulminace: 729; 1233; 189)
• barevné sklo v gotických katedrách (13.st.)
• kaligrafie (krasopis) v Číně, Arabském světě i v Evropě (písmo povýšeno na krásnou uměleckou formu)
• větší výskyt vědkyň a filozofek v anaelských časech
• nacionalismus (spojení Luny a Venuše)
• heraldika (vzniká koncem 12. st.) v Evropě, Sýrii i Japonsku vyjadřující romanticky nebo emočně prožívanou rodovou příslušnost k vlastní "krvi"
• alchymie
• chemie (nejvíce objevených prvků má 2 kulminace: 1233; 1809) - křivka vypadá tak, že perioda pro alchymii a moderní chemii je vedena na stále stejné lince
• zoologie
• lucidní snění (létání v astrálních světech "za zrcadlem", bdění ve spánku)
• psychologie, resp. zkoumání duše, introspekce v předvědeckých časech souvisí podle periodicity se slunečně-venušinským rytmem (a napříč dějinami se kryje se zájmem o alchymii)

• evoluční design:
  
• fenomén létání u ptáků (nevznikl prý metodou "pokus - omyl", ale učinil se možným díky venušinské inspiraci; - představte si, aby se malé pa-křídlo postupně zvětšovalo, aniž by to po tisíciletí umožňovalo jakoukoli výhodu pro přežití druhu - aby pak onen tvor po 10 000 letech najednou vzlétl; musíme předpokládat určitý již v počátku tušený finální design, umožňující povznesení a létání - a tento inteligibilní nebo účelový tlak lze přiřknout Venuši; v obdobném duchu uvažuje o evoluci Pierre Teilhard de Chardin)
• teplokrevnost (souvisí s oduševněním, zesílením emocionality v přírodní říši)
• druhohory jsou pubertou - rozpukem druhové rozmanitosti

• umělecké žánry: 
• poezie (podle Kroberova výčtu se 570 nejslavnějších básníků světa vyskytuje v rytmickém intervalu 500 let, přičemž celosvětová kulminace je v roce 210 n.l.) - obdobná statistika

  

  Francois Gérard: Daphnis a Chloé

  vychází, použijeme-li libovolné i jiné encyklopedické zdroje
• římská poezie stojí však pod inspiračním zdrojem Marsu a Saturnu
• lyrika
• hudba 
• dívčí nebo psychologický román (Austenová, Stendhal, Dostojevskij) - popisující proměny lidského nitra a analýza skrytých pohnutek
• fantasy román (Tolkien, inspirace v romanticky-drsných ságách)
• krajinomalba (krajina jako vyjádření citu a nálad)
• záliba v zahradách
• jeskyní malby v Altamiře (období znamení Vah)
• velké příběhy lásky (Romeo a Julie, Lancelot a Guinevra, Ráma a Síta, Krišna a Rádha, Orfeus a Eurydika - i tyto a další příběhy se vyskytují v anaelském rytmu)

• umělecké tvary: 
• esovité ("S") prohnutí postav (zdůrazňující pas a boky v pohybu)
• asymetrie (souvisí s emocionalitou, stejně tak je srdce savců asymetricky umístěno vlevo)
• andělé mají v těchto epochách podobu dívek, vyjadřují city, smějí se a pláčou
• králové a šlechtici jsou ve vyšší frekvenci zobrazováni v páru se svou partnerkou (kulminace kolem 1233), v jiných údobích stojí na obraze častěji sami

• móda (13. st. nebo rokoko): 

  

  Husar, 1815

• pestrobarevná, obsahující peří, křídlové rukávy, dlouhé vlečky, rolničky: v tom všem vidí Páleš analogii s ptactvem 
• muži si kadeří vlasy a zdobí je stužkami, ženy nosí vlasy rozpuštěné, celá móda se feminizuje
• ve venušinských časech se za módu vydávají enormní sumy, neboť tehdy více než kdy jindy platí, že "šaty dělají člověka" - "krášlím se, tedy jsem" a skrze jemné nuance odívání vyjadřuji své naladění (procesy v astrálním těle)
• jelikož venušinská období nejsou příliš státotvorná a převažují soukromé radovánky, dá se říci, že "...pestrobarevnost a třásně v módě jsou předzvěstí bouřlivého období nebo rozpadu říše." (Páleš: Angeologie II, str. 711)
• posedlost megalomanskými účesy v rokoku, dandyové
• používání květin (ve vlasech, na klopech, na kloboucích) a tomu analogické chocholy na mužských přilbách
• v anaelských časech se móda mění velmi rychle, takže musíte pořád sledovat, zda "jste in"
• kolem 1800 podléhají módní horečce i armádní uniformy; "důstojnické slavnosti připomínají schůzku kohoutů a pávů"; v 1808 když Angličané potřebují nabrat nové muže do armády, nezvyšují žold, ale přidávají do uniforem kožešiny a peří, neboť hlavním motivem mladíků je co nejvíce se líbit ženám, ne mít vyšší příjem

• náboženská mystika: láska jako cesta k bohu, bhaktijóga (Alvárové v Indii), tantrismus (kulminace za dynastie Kuptů 320-510), šaktismus (uctívání Déví v Indii), Kámasútra (kol. 300), katolické světice, Rúmí (1207-73), František z Assisi (1186-1226), německá mystika, súfismus; mystické splynutí s bohem je vyjadřováno mysteriem svatby a setkání s "milovaným"; cesta k Bohu vede v anaelských obdobích přes cit (ne přes rozum - Slunce, nebo vůli - Mars)
• narkomanie: Páleš v ní vidí náhražku za prožitky mystického vytržení - proto jí není možné vymýtit zákazy - jedině tím, že lidem bude otevřena cesta k těmto prožitkům mystickou cestou
• filozofie: novoplatonismus, epikureismus; hinduismus, taoismus, mahajána buddhismu

• další souvislosti:
• romantičtí umělci se dožívají nižšího věku než představitelé klasicismu, neboť zakoušejí větší utrpení pramenící z rozporu mezi jejich ideálem a skutečností
• mučednictví, sebevraždy, tuberkulóza, narcismus: tyto témata souvisejí také s Venuší (ale zde není prostor to vše rozvést)
• Lucifer je podle Páleše padlou Jitřenkou vytvářející krásné zdání
• společným jmenovatelem venušinských věd a umění je pohnutí, unešení, proměna
• ze statistik vyplývá, že za venušinských časů jsou lidé nejmenší; nejvyššího vzrůstu dosahují naopak za časů jupiterských a merkurických (čím více energie je investováno do květu, tím méně je jí investováno do růstu a vice versa) - viz. obrázek vpravo nahoře