Symbolická interpretace pohádky na základě konstelačního vhledu
Dnes nás čeká pohádka v barvě hluboké modři. Je jí Malá mořská víla.
Jejím hlavním tématem, ať se to zdá jakkoli paradoxní, je plodnost a neplodnost. (Kdybyste byli tvůrcem všech pohádek světa, mohli byste nalézt výmluvnější symbol pro neplodnost, než nohy srostlé k sobě proměněné ve studený rybí ocas?) Všechno si ale popořádku vysvětlíme.
Malá mořská víla představuje určitý typ ženy, popřípadě muže s velmi převažující ženskou energií. Tento typ je charakterizován specifickým způsobem cítění, prožívání vztahů a vztahem k dětem (rodině/potomstvu).
Od pasu nahoru je malá mořská víla spojena se světem lidí, který miluje a obdivuje. V pohádce je to vyobrazeno tím, jak mořská víla sedává na skále na pobřeží a pozoruje bujarý ruch princových oslav a dovádění. Její srdce pro tento svět bije, je do něho tajně zamilovaná (ale před obyvateli mořského království musí tuto zapovězenou vášeň tajit). Přitom ale na břeh nemůže. Od pasu dolů je rybou.
Co to znamená? Na sexuálně-instinktivní rovině, na úrovni prvních dvou čaker, přijala způsob chování a prožívání, který je velmi archaický, který sahá do dávnověku evoluce a koresponduje s říší ryb, přesliček, korálů a plavuní, kde platí ještě jiné zákony rozmnožování a zachování života. (Jde dokonce ještě o starší stádium evoluce, než je tzv. ještěří nebo plazí mozek). Zde je jednotlivec ničím, důležitý je celek, druh, velko-rodina. Jedinec je připraven kdykoli přinés OBĚŤ a obětovat svůj život pro blaho celku. Na této úrovni na tom není vůbec nic tragického ani dramatického, je to přirozené a logické. Jedna buňka je ztracena, ale celek těla je posílen a regenerován. Nikdo tím netrpí.