Prastaré kultury na českém území (konstelace)


Konstelační síť
Zajímalo mě, jak se různé kultury na našem území podílely na utváření dnešní české identity. Proto jsem si na ně postavil malou konstelaci (viz. obrázek vpravo).

Konstelaci jsme prováděli na vrchu Plešivec, kde se nachází zbytky prastarého osídlení z doby bronzové, které zde prý zanechala tzv. Knovízská kultura. Zde jsou (subjektivní) vjemy, pocity a vhledy, které jsme v jednotlivých bodech zakoušeli:


Knovízská kultura
  • vidění, že jsem "nad oblaky", "na Olympu"; povznášející pocity: euforie, svoboda, energetizace
  • stejné vjemy jsem na pociťoval na Plešivci od určité vrstevnice výše, kde jakoby působila jakási energetizující zóna "nad Čechami", kde z vás všechny starosti a únava padnou a vy je necháte "kdesi dole"
  • místo mi pocitově připomínalo Delfské orákulum fungující v rámci širšího středoevropského prostoru doby bronzové, kam mohou panovníci i smrtelníci chodit žádat o moudrou radu a "vhled nebes"
  • pro ty, kdo se orientují v astrologii, bych použil označení "jupiterská energie"



Keltové
  • zde jsme měli vjemy expanze, kolonizace, budování cest a obchodu: jakoby kultura založená na "setllerském" osidlování kopců, lesů a řek, mezi nimiž se čile rozpíná dalšími a dalšími cestami v prostoru střední Evropy na ose východ-západ; pocity ruchu, komunikace, čilé výměny; hlavní osu jakoby tvořilo prospektorství - metalurgie - obchod
  • válečnictví bylo kupodivu pro tuto kulturu až sekundární (alespoň tak to zde, v tomto bodě, symbolizujícím Kelty, působilo)
  • vnímám tu jako nějak klíčové umění metalurgie železa
  • vztah se Zemí tu byl "aktivně-přetvářecí" (asi jako když si představíte mravence a lesní terén)
  • zvnějšku (z jiných bodů) jsem v tomto bodě "viděl" člověka - lesního muže, ani ne zcela zemědělce, ani ne zcela válečníka, ale spíše zarostlého muže s brašnou, živícího se primárně lovem a sekundárně sběrem plodů, oděného v kůži, který se obratně, tiše a znale pohybuje krajinou (jako pionýr, jací byli na divokém západě)

Slované na našem území
  • zde jsem měl jednoznačně silný vjem, že "zde" (v tomto prostoru, regionu) být nechci ("měl jsem namířeno jinam"), ale nemohu postupoval dál na západ, protože tato cesta je přehrazena dalšími kmeny (jakýmsi nepohnutelným klínem, nejspíš Germány na západě), a zrovna tak nemohu zpět, odkud jsem přišel; tudíž pocit vtlačenosti sem, do tohoto regionu na malé ploše, obklopen a sevřen jinými národy
  • tento vjem byl radikálně odlišný ve srovnání s obrovským územním prostorem Keltské a Knovízské kultury, kde panovala atmosféra nerušené uvolněnosti a rozprostraněnosti v souladu se Zemí i kosmickým řádem
  • tento vjem nevyhnutelné vtlačenosti se netýkal Slovanů jako celku, ale nejspíš právě jen západních Slovanů
  • zde bylo spojení se Zemí jiné než u "aktivně-přetvářecích" Keltů, spíše pocit pokorného, zbožného uctívání jakoby ve smyslu spíše "jin" než "jang"

Germáni
  • zde jsem se při příchodu vnímal jako "valící se neotřesitelné hordy", které si suverénně zabírají prostor pro sebe, vědomi si jednoznačně své převahy
  • vztah se Zemí zde nebyl zdůrazněn: prostě si berou, co potřebují
  • vztah k Čechám: malinká, nedůležitá země, jíž je možno v obchodním smyslu využít ("vydojit"), jinak v podstatě "nezájem"
  • nejsou úplně vnitřně "upokojeni" jako třeba Keltové, ale tento vnitřní pocit neklidu nebo nestability je vykompenzován pocity akční, bojovně, produktivní síly a kvantitativní převahy ("jsme silní, je nás mnoho a nikdo s námi (v tomto prostoru) nehne")
  • S Kelty vztah zřejmě hostilní nebo přinejmenším nekooperující (opticky se mezi nimi ocitá strom, takže se navzájem "nevidí")

Země
  • nesmírná, nádherná, barevná (takřka) nevyčerpatelná bytost ve smyslu Matky Země (dejme tomu "Gaia"), která v hojnosti poskytuje všem svým dětem, co potřebují
  • zvnějšku působí jako pestrobarevná, nádherná, žensky-intenzivní Bohyně
  • z její perspektivy jsou všechny národy a kultury láskyplně vítány

Dnešní Čechy
  • pocity nejistoty (i finanční), vykořeněnosti, ztráta vnitřního pocitu bezpečí, neklid, stísněnost
  • pošilhávání "na západ", které ale nic neřeší, jen tím (touto komparací) vnitřní tenze narůstá
  • odpojení od Země (nevnímá ji, je od ní "odstřižený") / odříznutí od vlastních kořenů, což vede k jakési technokratické, neuspokojivé "sterilitě"
  • vztah ke krajině odcizený, čistě utilitární: jakoby to byla jen plocha, jež se má zastavit (dálnicí nebo supermarketem)
  • vztah ke Slovanství dosti vzdálený: přišlo mi, že dnešní Češi a někdejší Slované mají ve skutečnosti máloco společného - spíš se to "ideologicky kolorovalo" a vytahovalo v době národního obrození a romantismu, ale spíše ve smyslu jakéhosi snu o "malebném slovanství", který pronikl do české kultury na úrovni takřka pouze umělecké (asi jako Dvořákovy Slovanské tance); v tomto bodě je jasné, že dnešní Čechy (ve smyslu všeobecně prožívané reality na kolektivní úrovni) a Slovanství jsou něco velmi, velmi vzdáleného: nemáme skoro nic společného
  • vztah ke Keltům: zde je kupodivu přirozená silná vazba a souvislost
  • vztah ke Germánům: silný pocit ohrožení a nátlaku; zneklidnění, stísněnost - "jsme pod jejich tlakem", "příliš blízko"

Co Češi potřebují?
  • postavili jsme tento bod záměrně, abychom zjistili, co by bylo odpovědí na české pocity nejistoty a vykořenění - co skutečně v hloubi srdcí potřebujeme?
  • zde, v tomto bodě, se dostavuje pocit uvolnění, přirozené propojenosti se Zemí i se všemi dávnými kulturami, pocit klidu, zakořeněnosti, bezpečí a harmonie, který se dá vyjádřit jedním slovem: domov
  • zde jsme doma, v klidu, v tvořivé radosti; pokud děláme cokoli s pocitem, že zde jsme doma a tento domov si vytváříme a pěstujeme jako zahrádku, milovanou zemi a krajinu, pak se automaticky cítíme dobře, zakořeněně, bezpečně, že vytváříme unikátní "české" věci, ke kterým máme přirozený vztah; pak není potřeba se pozitivně či negativně (hostilně či servilně) vymezovat vůči západu (EU) či východu; prostě si vytváříme svůj vlastní domov, v sobě, ve svých srdcích i v krajině kolem nás a v tom je nám jako Čechům nejlépe
  • tento bod jakoby byl uspokojující, životnou odpovědí na slova naší české hymny Kde domov můj? 
  • stále větší část lidí v Čechách se k tomuto pocitu bude (jako kapky ve vlnách) připojovat, ale samozřejmě zdaleka ne všichni; velká část lidí, která je zvyklá spíše "koukat ven a srovnávat se (kriticky) s jinými" zůstane vnitřně neuspokojená, vykořeněná a neklidná, bude jí chybět přirozený pocit harmonie a bezpečí

Česká vláda (politická scéna)
  • tento bod jsem kupodivu (navzdory očekávání) nevnímal nějak kriticky; přišlo mi, že vláda jedná relativně v zájmu naší země; nepřišlo mi, že by za "naši nespokojenost" jakkoli mohla naše vláda
  • vláda jen kopíruje psychický reliéf naladění určité masy jednotlivců vyplňujících naši kotlinu
  • vymlouvání se, že se "mám špatně", protože "tam nahoře to dělají špatně" v podstatě odpovídá onomu negativisticky obrácenému pohledu ven, v němž člověk přebírá převzít odpovědnost za utváření svého vlastního stavu štěstí (klimatu v sobě samém), a sám si své roztrpčení právě tímto postojem vytváří (tím se ocitá v začarovaném kruhu, a nenahlíží, že to on sám je hlavním strůjcem a tvůrcem svého začarovaného rozladění, do něhož se "zaklel")
  • pokud se jeden každý z nás vyladí na pocit utváření vlastního pocitu domova sám v sobě, ve svém těle, srdci, duši, ve své veškeré každodenní činnosti a ve svých vztazích vůči blízkým lidem, krajině, zemi a věcem, které nás naplňují krásou, pak tato rozlévající se vlna automaticky (při dosažení určitého limitního kvanta) vytvoří politické prostředí, které s touto vnitřní kvalitou bude rezonovat
  • návštěvníci z jiných zemí pak určitým způsobem vycítí unikátnost, která je pro naši zemi charakteristická a budou se v ní chtít "osvěžit"
  • této změny nelze dosáhnout přílišnou snahou se ekonomicky zavděčit západu (či východu) ani nacionalistickým izolacionismem, proto obojí je založeno na vymezování se (vůči něčemu vně) a ani v jednom není přítomno sebeuvědomování si láskyplného, klidem přetékajícího pocitu domova
  • my sami jsme (spolu)tvůrci všeho, co je


Více o konstelacích, tak jak je chápu, se můžete dočíst v článku Individuální konstelace.

Můžete mi napsat, jaká témata a tajemství z českých či světových dějin by vás zajímalo objevovat pomocí konstelací?

6 komentářů:

  1. Bylo by toho opravdu mnoho, co by mě zajímalo, ale asi hlavně Sámova říše, jakožto první státní útvar na našem území a pak naše první republika v průběhu 20.století, jakožto tak trochu oběť okolností, zda musel proběhnout Mnichov, zda jsme se mohli bránit, zda nás mohla osvobodit americká armáda, zda byl nevyhnutelný Únor, Srpen...a proč Češi podle všeho tak hrozně ohýbají hřbet. Vymřeli poslední skuteční čeští hrdinové s Husity? Díky Štěpán

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za tipy. Sámova říše by mě také zajímala. Mnichov a postoje velmocí k němu by šly také zkusit... Husiti by taky byli zajímaví. Zkusím to. Btw. nechceš se také konstelačně zúčastnit?

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravím,
    Velice mě zaujala tvá konstelace. Párkrát jsem si to během poslední doby přečetl a uvědomil si něktěré věci. To srovnávání se s velkými národy moc smyslu rozhodně nemá. Hodně by mě zajímalo jestli je tedy pro nás dobré integrovat keltskou kulturu? Křesťanství se u nás silně sekularizuje a nejsme zcela typickým křesťanským státem. A taky jak velká je validita té konstelace pro Moraváka. Tuším že z tohoto pohledu moc velký rozdíl není. Jak se na to díváš?

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj, díky za reakci. Podle mě tu keltská kultura v nás a pod námi v podstatě už je, a to dost silně. Nemusíme se ji tedy nějak extra snažit integrovat; ona skrze nás nějak "proráží". Křesťanství nevím, v konstelaci jsem ho nezakomponoval, ale zřejmě tu bude silný protikatolický odpor už od pohusitské doby. (Vnímáme ho jako cosi vnuceného shora, proto jsme jej po pádu RU začali setřásat směrem k "ateismu"). Pro Moraváka myslím stejná jako pro Čecha, určitě jsem při stavění konstelace Moravu nijak nevyčleňoval a měl jsem na mysli celé naše soustátí či území.

    OdpovědětVymazat
  5. Já jen dodám co jsem zatím zjistil. Nějaký biolog dělá výzkum evropské populace z genetické perspektivy jak matrokliní mitochondriální DNA tak chromozom Y. A dělá to několik desítek let. Mezi biology je to známé, ale název si nevzpomínám. O české populaci zjistili že to co se označuje za kelty (protože historicky je keltská kultura trochu sporná - mezi odborníky, když se kultura keltů začala jako keltská označovat tak to bylo jen podle nějakého nálezu a nic víc)má s námi docela dost společného, ale nejvíce toho v sobě máme od germánů. A se slovany toho moc společného nemáme. Je to velmi zajímavé co říká v podstatě pozitivistická větev poznání.

    OdpovědětVymazat
  6. nojo, to zní podobně jako v té konstelaci. :-)

    o vztahu slovanů - germánů: http://www.tajnedejiny.sgo.sk/?p=185

    rozložení populací v evropě podle mitochodndriální (ženské) linie: http://www.eupedia.com/europe/origines_haplogroupes_europe.shtml

    celé oficiální dějiny před 11.stoletím u nás a v evropě (stěhování národů a keltové) se mi zdají jako nějaká hodně deformovaná bajka, která se přednáší, abychom měli pocit, že "víme, jak to tehdy bylo", přičemž tento narativní ementál je vysvaven spíše z děr nežli ze sýra.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš názor.