- tiší, rezervovaní, přemýšliví, hledající řešení problémů "světa" v ústraní
- nejčastěji INTP fungují jako vědci, architekti, právníci
- usilují o nezávislost; druzí se je marně pokoušejí změnit
- nenávidí byrokracii a rigiditu; pohrdají politikou a "tituly"
- nedůvěřují autoritám, protože překáží novým ideám a hledání pravdy
- nemají trpělivost se společenskými zvyklostmi, které jsou nelogické a na překážku
- INTP mohou působit autoritativně, ale ve skutečnosti vnímají druhé jako sobě rovné a přistupují k nim spíše neformálně
- své chápání světa organizují skrze výklad "principů" a dobře se pohybují v nejrůznějších teoretických konstruktech
- tyto principy pak dokážou druhým obdivuhodně jednoduše vysvětlit (např. psaním)
- snaží se pochopit problém ze všech možných úhlů pohledu
- nemají trpělivost s očividně neobhajitelnými myšlenkami svých protivníků a dokážou je v debatě "roznést na kopytech" (což jim většinou za to nestojí)
- pokud jsou dotčeni, reagují náhlým, zraňujícím, ostrým sarkasmem (který zaskočí i je samé)
- své osobní emoce považují ve svém životě za důležité, ale nevidí důvod, proč by měly vstupovat do logicky zaměřených diskuzí, či by měli být prezentovány tak, aby odkryly jejich slabinu
- Slavní INTP: Sokrates, Albert Einstein, Charles Darwin, Marie Curie, John Lock, Rene Descartes, Adam Smith, William James, Abraham Lincoln, Albert Speer; Karel Schwarzenberg
- Fiktivní INTP: detektiv Colombo, Chandler (Přátelé), Dr. House, Holly (Červený Trpaslík)
Albert Einstein jako INTP
(1.část)
OdpovědětVymazatDobrý den,
mám na Vás otázku a byl bych rád za její případné zodpovězení. Jak často se stává, že je člověk typu INTP idealista a snílek, zajímá o společnost, politiku, filosofii, duchovno atd? Mám totiž pocit, že to tak se mnou může být, neboť mi typ INTP vzešel, když jsem si pokoušel přiřadit jednotlivé charakteristiky (jednotlivá písmena) k sobě samému a nakonec i v testu, který mi ale v některých otázkách nevyhovoval. Jako mladší jsem však byl schopný v matematice, fyzice a přírodopisu stejně jako v oborech humanitních, dnes mám tyto vědy stále rád ale hlavně v zajímavostech a v oborech intuitivnějších, jako je kvantová fyzika a různé teorie "všeho", teorie podstaty vesmíru a reality až k hranicím filosofie a rád se pouštím i za ně až tam, kam se dá, na samotnou hranici, jádro, které se nedá popsat a akorát bych se tím od jeho vnímání (ano klidně bych už toto použil) vzdaloval, kdybych se o to pokoušel. Z matematiky mi vlastně moc nejde samotné počítání a jistota v postupech ale rychle chápu, jak danou věc spočítat, jak chápat matematické vlastnosti a vztahy a z toho jsem schopný i rychle odvozovat hodnoty, ovšem počítání samotné už mě dnes moc nebaví, jsem v něm nejistý a nesystematický. Jsem zvyklý přijít na věc intuicí a pak jí logickým úsudkem prověřit, když chci, dokáži dělat podrobné analýzy (třeba i obsahu a argumentace textu do detailů a pak ji sepsat) ale moc často to nedělám, nicméně si mě jistý člověk na facebooku, který má hodně přátel a spíše je nepřijímá, než aby nějakým sám nabízel přátelství, přidal, prý kvůli precizní analýze jedné diskuze lidí v konfliktu (zde opravdu systematicky a postupně po detailech, zcela nezaujatě), která mu prý připomněla analýzu soudce Šota. Osobně rád sleduji, jak jsem se dříve mýlil, nebo spíše věci pojímal moc obecně, naivně, jak byly mé teorie nelogické a cítím se trošku trapně, když vím, že to ostatní viděli. (Nevím jestli si nelogičnosti všimli). Rád diskutuji, ale hlavně jeden na jednoho, nejraději s písemnou komunikací kde si můžu vše dlouze promýšlet a hledat vhodné formulace. (U článků mě lidé často upozorňují na rozvláčnost, gramatickou nekorektnost, složitá souvětí, nesystematičnost, neforemnost, opakování se, na myšlenkový průjem) Jsem nepořádný a ledabylý, neřeším moc čas a kdy kde jsem, věci odkládám, moc neplním povinnosti (v podstatě mě to stálo studijní rok), neorganizuji si nic moc atd. Mám ale rád tabulky, z nichž jasně vidím logické vazby a zařazení věcí v nichž mám rozepsané vše přesně, moc často je ale nedělám, baví mě ale vymyslet, jak je udělat. Jsem velmi kreativní, hýřím nápady ale nerealizuji je (Je to z části nesystematičností,přelétavostí, nevýdrží, leností, což je ale z části vyvoláno i ne příliš volným prostředím, prostorem a časem doma (a to většinou jsem a je mne třeba ve škole a doma a jinde moc nepobývám)). Rád bych se ale vracel k realizacím, především k projektům na podporu občanské společnosti a rozvoj demokracie ve společnosti (rozvoj lidí v tomto), v čemž mám také trošku překážku a výzvu ve své introverzi. Napadají mne věci jako pravidelný videopořad o občanské společnosti, alternativách, hnutích, protestech, malých stranách a podobně, také podobný o EU a dění v jejích institucích a vztazích národů k EU. Sociální internetová sít o malých a začínajících politických stranách, portál demoreferendum, coby jakási demoverze referendové demokracie, ke které je třeba spět a nejde dělat hned, organizace hromadného setkávání občanské společnosti, veřejnosti a vlády při diskusi za účasti či pozornosti velké části občanů. Pozvání Hermana Van Rumpoie do ČR na návštěvu. Zabývám se třeba ústavním systémy, volebními systémy atd. a sic hledám alternativy ale nesouhlasím jak s modelem Karla Janečka ani SKDE.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat(2. část)
OdpovědětVymazatRád bych se vrátil k uměleckému tvoření. Dříve jsem více maloval, pokoušel se spíše o realistickou kresbu a fantasy (to velmi jako malý) dnes kreslím a maluji čím dál méně, přesto, že jsem na uměleckém gymnáziu, rád bych skládal hudbu a naučil se hrát na nějaký nástroj (a vedle mne bydlí sousedka která toto dělá od tří let spolu s psaním básní) Také čím dál méně čtu, dlouho již jsem nečetl vůbec až nedávno jsem vzal knihu do ruky. Dříve jsem opět hodně četl fantasy, postupně jsem měl náběh do filosofie a duchovna ale to už jsem pomalu přestával číst. Jinak jsem zjistil, že dle testu točící se panny na monitoru nemám žádnou hemisféru výrazně dominantní, jedna byla přece jen, ale jen o trochu, většinou se mi otáčení střídalo a mohl jsem jej částečně střídat i vlastní vůlí. V logických testech mám raději výroky než obrázky, za kterých při složitosti nevidím smysl, když na ně koukám. Nejdou mi šachy ale je to také tím, že jsem je nijak častěji nehrál, tedy jednou ano v krátkém období a tam jsem sledoval postupné zlepšování. Pamatuji si věty a slovní výroky, možná jsem nadaný na jazyky ale nesystematičnost, neochota se sám učit a domácí prostředí bez znalosti cizího jazyka mne vrhá spíše do podprůměru v cizích jazycích, přitom mám rád jazyk český, českou ale i obecnou filologii, rozbor vět, nářečí atd. a v Češtině jsem v tom schopný, ale nepozorný na chyby i/y, mně/mě a na čárky, které ale jinak umím dobře umístit. Žiji doma sám s matkou a dvěma mladšími sourozenci, bratry (nevlastními) v malém bytě a nelehké finanční situaci (Což si myslím souvisí s tím, že nečtu, lenoším atd, zároveň ale nepomáhám, jak bych mohl, spíše věci oddaluji a dělám je polovičatě či čtvrtečnatě, lenošení, povalování, dlouhé koupání je toho důsledkem, hodně jsem při tom dříve přemýšlel, tím jsem si dělal prostor, ale teď už v tom moc přemýšlení nebývá, někdy přemýšlím, jestli nehloupnu nebo nejsem na rozcestí, třeba v tom přechodu od teorie také k praxi nebo v citovém vztahu k okolí, jestli se neotevírám širší veřejnosti (což je po změně prostředí, studijní třídy) a zároveň doznívání neprojevení emocí, něčeho upozaděné, dost možná ze teoriemi, schovaného za přemýšlení o všem možném. Zároveň však žádné silné potlačované pocity. Mám velké vize, snění ambice a pocit výjimečnosti a zároveň občas malé sebevědomí nebo stud a touhu prezentovat svou inteligenci, kterážto touha a takové prezentační činy mě ale postupně opouští a snad nikdy jsem nepřikročil k tomu, aby tato prezentace vedla k ponižování druhých a jejich srážení při debatě, naopak se rád sám přiučím od lidí, kteří ví více a chápou více než já.
(3.část-konec)
OdpovědětVymazatSemtam mne napadne psát fantasy román občas detektivku nebo scénáře prolezlé humorem. Napadají mne postavy a prostředí symbolické a archetypy, které by se dali dobře přiřazovat, příběhy celé mne napadají jako duchovní metafory. (Zároveň mně v tomto zaujala pohádka Jack a fazole, kde z malého semínka vyroste stonek do nebe (motiv růstu, toho uchycení dítěte, hořčičného semene a utvoření spojení, sloupu mezi nebem a zemí (tak jako strom nebo kříž)), po kterém vyšplhá Jack na horu do nebe a obrovi (egu) ukradne zlaté vejce (vlastní jáství, jeho předpřirozená podstata nebo duchovní vyspělost), pak šplhá s vejcem dolů a obr za ním a když je na zemi podetne stonek nebo obr spadne sám s ego zahyne. Jako malému, možná po přestěhování, ale nepamatuji se na přesné období, nebylo to dlouhé, se mi zdáli živé sny, po probuzení v noci ze strašidelného sna jsem viděl tam, kam jsem se podíval, postavy z něj. Když jsem znovu zavřel oči, nebyli tam. Pak jsem si zvykl a později se to už nedělo ale nedávno jsem ve stavu polospánku, kdy už se vám skoro formují sny, kdy máte pomatené myšlenky, možná i geniální a přitom jsem otevřel oči a viděl na své posteli strom a udržel jsem to jen chvíli. Byl nedokonalý, nepropracovaný, trošku nerealistický a především malý, stojící uprostřed mé postele. Jinak mám rád meditaci a esoteriku a minulé životy (pokuď vůbec jsou a co to je) atd nepovažuji za až tak důležité, jejich prozkoumání může mít přínos, ale jde o to se na ně neupnout a nezfetyšizovat si je. Nemedituji moc často, jen občas, někdy to jde lépe, někdy hůře, lépe asi když jsem vyspalý. Mám rád jídlo, dříve jsem ale jedl s možná větší chutí, teď už se na ni tolik nesoustředím, pokud to člověk ale vezme meditačně, je to skvělé. V poslední době jsem začal více vařit a experimentovat s chutěmi a jíst zdravěji. Jsem ale čuně a moc se nestarám o svůj zevnějšek ačkoliv se mi osvojilo najít si něco pěkného a to nosit velmi často, né proto, abych se líbil ostatním a působil, ale že se to líbí mě a že to je hra, kterou ale nehraji často, jen tato změna (hra) dlouho dožívá. Jsem snad vstřícný a rád podpořím ale nehodlám nikoho nelituji a tomu, kdo by to chtěl slyšet, že lituji, to neřeknu (soucit a lítost je něco jiného) a nehodlám lidi utěšovat zmenšováním jejich problému, že to nic není a neřadím se ani k lidem, kteří by se chtěli, toužili, obětovat. Snad bych to dokázal, bylo li by to třeba ale nepřijde mi nic extra lepšího na tom dát sebe za jiného když je možnost zachovat štěstí obou, přijde mi to nevyrovnané.
Za vaši případnou pozornost i za Vaše stránky velmi děkuji a přeji hodně štěstí, porozumění v hledání, zdraví, trpělivost a blaženost
Dobrý den, děkuji za otázku, sdílení svého příběhu a vaše přání. Můj čistě subjektivní dojem je takový, že se možná ocitáte v situaci, kdy si užíváte introvertní (introspektivní) intuitivní modus. http://ografologii.blogspot.cz/2008/05/introvertne-intuitivni-typ.html - ale k aktivitě směrem k druhým lidem a světu je třeba více se opřít buď o myšlení nebo o cítění, která vás donutí určité vize přijmout jako v mravním smyslu závazek (nutnost něco zásadního změnit nebo udělat) a otestovat je v realitě, zda se jedná o něco, co má pro někoho přínos ("co funguje"), nebo o pouhé "duchovní"/mentální iluze/konstrukty (které můžete mít strach "otestovat"). Bez rozvinutí (diferenciace) funkce Cítění nebo Myšlení se všemi implikacemi, které si tyto funkce po člověku vynucují, se může introvertně-intuitivnímu typu stát, že skončí v pozici zneuznaného génia či snílka typu Oblomova. Podle mého názoru jste spíše mírně citovější typ, ale vyvažujete to určitou racionalizací, takže je cítění a myšlení jakoby nahraně - což vypadá jako univerzálnost, ale v důsledku to vytváří nerozhodnost (možné je to i to, ono i tamto, takže nula od nuly pojde). Vyhraněnější cítění či myšlení vás totiž vede k ostrosti a zacílenosti: je třeba právě to a tímto směrem vrhnu svou energii a postavím se za to celou svou vahou, s tím, že unesu všechny důsledky takové volby. Touto volbou totiž teprve tvořím Sebe. Tím se vzdáte pohodlnosti vyplývající z nevyhraněnosti, ale váš život za to získá na opravdovosti a intenzitě.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatmyslím si, že nemám strach nic testovat, ale vím, že je třeba na některých vlastnostech a stránkách pracovat a koncentrovat a pokusit se směřovat zas tvořivě svou energii. Když už bych dělal věci ve společnosti, potom ovšem né tolik po stránce testování ale snahy prospět, né, že bych to cítil jako morální povinnost a závazek v mravním smyslu, jak píšete a to mi také přijde trochu nevyrovnané, spíše jde o vědomí toho, že bych s radostí pomohl, dával jako dar ale nikoli jako povinnost. Je zvláštní, že píšete,že myslíte, že bude mít mírnou převahu citovosti když od ostatních z mého okolí vyznívá, že jde spíše o převahu myslivosti :)ovšem to není určující a záleží zde na tom, co je ze mne navenek vidět. Jinak nevím, jestli myslíte tu nerozhodnost mezi myšlením a citem nebo obecně, ale neřekl bych, že jsem obecně nerozhodný, protože jinak zastávám jasná stanoviska, za kterými si stojím, dokuď mi je někdo (nebo já sám) nevyvrátí, je ale pravda, že třeba uprvního kola volby prezidenta jsem si řekl, že vůbec nevadí, že jsem dlouho nerozhodnutý (i když už jsem s malým přestávkami tuto problematiku řešil měsíce), že toto chci svým způsobem zachovávat až do konce, do doby před volbou abych byl stále přístupný změnám názoru a nenahlížel nové skutečnosti nějakým pokřivujícím dogmatem a pak jsem se rozhodl jasně, vědomě a odpovědně. Většinou u mě tedy nejde o nerozhodnost ale oddalování věci a jistou lenost. Zkoumal jsem váš článek o vztahu psychologie a astronomie. Osobně myslím, že mám of střelce a kozoroha a jednu dobu jsem možná měl lehce off (+) i rybu, na začátku svého duševního zkoumání. Podle data narození jsem kozoroh, tedy 28.12.1994, což je datum, které se mezi mými příbuznými několikrát opakovalo, přitom původně jsem se měl narodit už jako střelec, ale byl jsem dlouho přenášen, nechtěl jsem ven a náhle se to zvrtlo až během cesty autem myslím právě k vyvolání porodu. Podle hodiny narození jsem rak. Podle činského znamení jsem zelený pes. Mám možná mírně ON vodnáře, ale nemá ten základ v tom střelci a kozorohovi.
Dobrý den, mohu se zeptat, našel jste se již v nějaké jednoznačné činnosti? Četla jsem Váš příspěvek a naprosto jsem se v něm zhlédla. Vyšlo mi INF/TP, u otázek myšlení a prožívání jsem se rozhodovala spíše pro T, protože upřednostňuji rozum a jsem často až nepříjemně upřímná, avšak přesně jako Vy jsem duší filozofem, nerada ubližuji druhým, ba naopak jsem schopna se pro jejich dobro obětovat. Dokáži se zastat přítele, i když nemá pravdu, ovšem jen v případě, že jsi to sám uvědomuje. Ovšem pak mě zase zžírá pocit lži, což jsem ale schopna jakožto sebeobětování přijmout. Ale k věci. Ptám se Vás proto, že jsem právě před rozhodováním, na kterou vysokou se přihlásit. Toužím totiž po poznání pravdy, ať už v jakémkoliv odvětví, a s tím spojeným odhalováním pravdy veřejnosti. Jde mi technika, matematika, ale jelikož jsem se minula se střední, vědec ze mě asi nebude. Na herce se zase nedostatečně toužím předvádět. Mohl by jste se podělit se svým řešením? Děkuji a jsem s pozdravem, Eliška
VymazatOmlouvám se, myslel jsem astrologii a né astronomii. :)
OdpovědětVymazatPřijďte někdy na konzultaci si popovídat. Myslím, že rozebírat příliš osobní věci na blogu, to není ten správný prostor a možnosti mého vhledu jsou velmi limitované. :-)
OdpovědětVymazatJistě, to bych mohl. Jinak by se možná hodilo, kdyby jste si pročistil schránku vašeho emailu, původně jsem chtěl psát do něj, ale napsalo mi to eror a že asi máte plnou schránku.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatmohl bych se vás zeptat, co znamená časté střídání velikosti písma? Není to jenom spojitost s typem propisky? Taky bych vám podal dotaz ohledně INTP jako takových. Věnuji se MBTI a grafologii+ Jugovými základy asi 3 roky. Avšak se mi stalo, že jsem introspekcí u sebe pozoroval více funkcí naráz, ale špatně si je interpretoval... pravděpodobně. V článku pro introvertní/intuitivní myslitele máte něco ve smyslu, že u nich může vznikat komplex, který jejich racionální stránku nahradí jinou upozaděnou funkcí. Jsem ted na rozpacích. První test, který jsem kdysi dávno dělal mi naměřil INTJ/P. Poté několikrát INTP a následně za dlouhou dobu se vše zvrátilo do INFJ. Nedokážu si vysvětlit takovou změnu, ale za to se mohu zaručit, že jsem odpovídal podle svého skutečného rozpoložení. Nejsem si tedy jistý co za typ vlastně jsem a mám tedy mírnou nejistotu ve výběru budoucího povolání. U mě je opět problém, že jsem humanitně-přírodovědecký typ, takže podle se podle "tabulek" hodím na oboje. Ale mít v tomto ohledu jistotu mi připadá lepší. Jaký pohled na takovou situaci máte vy? Děkuji za váš čas.
Dobrý den, pane možná-INTP, pošlete písmo, buď sem nebo na můj mail a zkusím vám v tom udělat více jasno.
OdpovědětVymazatZasláno i s rukopisem, snad bude stačit. Děkuji moc za váš čas :-)
OdpovědětVymazatPodle rukopisu určité převažuje I nad E, N nad S, T nad F a pravděpodobně, ale ne jistě J nad P. Proto připadá v úvahu v tomto pořadí 1) INTJ, 2) INTP, 3) INFJ. ( s exponencialne klesajici pravděpodobností ). Vás rukopis by se dal použít jako ukázkové písmo se všemi znaky pro myšlení a introverzi. Cítění nechybí, ale je více nevědomé, operuje podprahove. J odráží tendenci k řádu, ale spíše tendenci, než jeho dukladne dodržování, jsou tam i prvky chaoticnosti typické pro intp. Závěr: buď jste roztrzitejsi Intj nebo trochu sesnerovanejsi (profesorstejši) Intp. Rozlišení mezi oběma typy lze provést podle způsobu, jakým se starate o svůj zevnějšek: Intj je perefkcionisticky uhlazeny a může i sportovat (Václav Klaus), Infp na to kašle (Inspektor Colombo v balonaku). Hodně štěstí při dalším studiu psychologie.
OdpovědětVymazatTedy INTJ. Posilovna a 2 druhy bojových sportů tomu asi dávají řešení,kvůli vybití Se na poslední pozici fcí. Děkuji moc, že jste mi dal možnost ověřit si, zda jsem si celou dobu vše myslel správně nebo špatně. Mimochodem příjímací testy na FF UK byly velmi těžké? Tedy pokud jste na oboru klinické psychologie. Přijde mi, že ano. Hezký den.
OdpovědětVymazatMartine Pavlíčku
OdpovědětVymazatjá se také zajímám o společnost, politiku, filosofii
a jsem INTX takže skoro jako INTP.